 
Článek je zajímavou úvahou, ale celou záležitost popisuje očima technika zvenčí, nikoliv z pohledu možnosti výstavby sítí a ekonomiky procesu výstavby sítí. Počítá s tím, že je možné během krátké doby naráz vystavět vedle stávající analogové sítě hned tři nebo čtyři multiplexy v jeden okamžik. Digitalizace se rozvíjela rychlostí zhruba tři vysílače měsíčně což u multiplexu3 s 18 hlavními vysílači zabere minimálně půl roku, u MUX2 je to 78 vysílačů a dokrývačů a stejný počet u MUX1 provozovaných ČRa plus další padesátka dokrývačů u jiných provozovatelů se bavíme o jiném časovém horizontu. Z technologického hlediska soustředění se na jednotlivé regiony, kde proběhne kompletní digitalizace je efektivnější jak ekonomicky, tak uživatelsky. Takže odpověď na otázku, jestli šlo digitalizovat rychleji, je můj názor ten, že z hlediska technického zabezpečení a financování takového projektu, se o tolik moc rychleji digitalizovat nedalo. Že digitalizace byla spuštěna později jde skutečně na vrub politikům a neochotě TV NOVA, ale pokud byly komerční stanici přislíbeny analogové kmitočty do určitého data, tak se není čemu divit, že bránila svůj monopol a jsme opět u ekonomie. Stejnou věc si budeme muset prožít ještě jednou, když kmitočty pro VKV jsou přiděleny do roku 2025 a nikdo nemá motivaci tlačit na digitalizaci. A samotná zmínka o monopolu ČRa je úplně zbytečná, jelikož považuju za chybu, když se stát zbavuje infrastruktury, jako jsou páteřní sítě energetiky, produktovodů a taky hlavních vysílacích věží, které je potřeba brát jako přirozený monopol, ale to je potřeba se podívat dál do minulosti konkrétně na privatizaci, ve které měl od roku 1997 prsty pan Dyba. Ještě bych v článku doplnil informaci o strategii ČTÚ, která vpodstatě odjížděla na konferenci do Ženevy s představou, že tři celoplošné analogové sítě (ČT1. ČT2, NOVA) plus jedna (PRRIMA) budou nahrazeny celoplošnými multiplexy 3+1 a tak se taky stalo.