Obávám se, že vám to říct nemohu. Jednak nevím, co je to "paměťově namapovaný soubor" (i Google s Jyxem mě nechaly ve štychu), jednak nevím, jestli nepoužíváte nějaký neobvyklý filesystem. Vím, že na Linuxu lze zamknout soubor tak, že ho nepřepíšu ani neotevřu, dokud ho daný program neuvolní (neptejte se mě jak, pod tímto OS píšu věci maximálně v Javě), nicméně mimo Sambu jsem se ještě nesetkal s programem, který by to využíval. Jakékoli aktualizace spustitelných souborů vám na Linuxu udělám bez problémů bez jejich shození. Fígl je v tom, že při přepisu se vám na disku vytvoří nový soubor, zatímco programy, které mají otevřené ukazatele na původní soubor pracují stále s původními daty; původní soubor je uvolněn až v okamžiku, kdy je uzavřen poslední ukazatel na něj, proto z něj lze nadále číst i zapisovat do něj. Je to situace v podstatě totožná jako když mažete hardlink. Proto při aktualizacích není problém přepsat - řekněme - spuštěného Apache, který si mezitím vesele vyřizuje požadavky, a až po dokončení aktualizace jednoduše webserver restartovat. Zkuste si aktualizovat IIS bez shození procesu inetinfo.exe...
Můžete mi prozradit, jak provádíte aktualizace vy? Nevím o balíčkovacím systému, který by počítal s tím, že by některá programová binárka nebo cokoli jiného nešlo za chodu přepsat.
K tomu, kdo by to pouzival... - kazdy kdo chce efektivne pracovat s daty "v souboru" stejne jako by byly v pameti a proc alokovat prostredky hostitelskeho prostredi dvojnasobne... vidte? A kdo umi efektivne vyuzit pointerovou aritmetiku je jako ryba ve vode... Pravda, v zacatecnickych ucebnicich programovani se tohle neuci...:-) A je opravdu velmi podstatne JAK se o soubory starate, resp. jaka volani a v jakem poradi aplikujete... Navic vy jste tento problem zuzil na uzivatele ROOT... nehezka podpasovka, navic nepresna... rekneme, ze mam aplikace mprime (www.mersenne.org) a bez preruseni prace jako uzivatel (!= root!) ji chci zaktualizovat - urcite mi reknete jak, vzdyt je to prece tak samozrejme a jednoduche...
A pokud si myslite, ze ten "UNIX-like" zpusob je nejlepsi na svete, tak Vas mohu vyvest z omylu, je to mimo jine velmi dobry zpusob, jak schovavat nepratele na disku... - nemate moznost je zrusit, pokud jsou sikovne zapasovany v kernelu, tak o nich ani nevite, zadny User-space nastroje je nezdetekuje atd... - nic neni dokonale...:-)
A pokud mate pocit, ze jsem se chtel pohadat proto, ze jste se nebyl schopen se presne vyjadrit, je mi lito... technicka debata je mimo jine o presnych terminech a presnych tvrzenich, jinak pozbyva smyslu...
Jak je videt, nejenom zde, velikost pocitacove site, kterou osoba "spravuje", nic nerika o tom, jak svoji praci zvlada... jinak k tomu "ohromujicimu" poctu stanic... zajimave, asi byste se mel nechat zamestnat Billem a nebo zajimave cestujete casoprostorem... protoze jinak byste nebyl schopen opravdu radne 2k pocitacu spravovat a to ani s vyuzitim vsech dostupnych administrativnich prostredku, ktere tato platforma pro hromadnou spravu nabizi... ostatne i sam Microsoft oficialne deklaruje radove jine cisla na jednoho Administratora
PS: Uz jsem si zvykl, ze kazdy, kdo jednou nainstaloval OS si rika administrator...:-)
Stejne tak se mylite v tom, ze odlozeny zapis se tyka jen write-cache (tedy mimo kontrolu userspace programu)... ale tady nejsme ve skolicim stredisku
Vytykat jednomu OS neco, co umi druhy, zejmena pokud nabizi ekvivalentni prostredky (a obcas i systemove a systematicky lepsi) k dosazeni tehoz cile - v jinem pohledu bychom to nazvali firemnimi standardy - mi neprijde jako fer. Jak si muzete povsimnout, celou dobu jsem se nezastaval ani Linuxu ani MS Windows OS, pouze jsem mluvil o teto problematice z pohledu Administratora (a tedy cloveka na urovni Vaseho predrecnika) s poukazem na features, ktere jsou dostupne v danem OS...
Stejně jako kterýkoli jiný článek tohoto autora...
Stále si říkám, jestli ho platí Microsoft, nebo jestli takhle plká zadarmo.
Lupo, nemohla bys v RSS vypisovat i autora článku? Sice pana Bendáře už celkem spolehlivě poznám podle nadpisu, ale mít jistotu by celkem bodlo, nerad bych, aby mi uteklo něco, co má skutečně hodnotu.