Vlákno názorů k článku Přesídlila občanská společnost na síť? od Jaromir - "Naučit se objektivně a nezaujatě přemýšlet přece stále...
-
"Naučit se objektivně a nezaujatě přemýšlet přece stále nemají od koho."
Za minulého režimu komunismu a v církvích, je nemyslitelné svobodně myslet a zpochybňovat.
A aplikovat tyto svobodné názory, tedy jednat, ovlivňovat aktivně svůj život, no to je přece ZLOČIN :).
Je opravdu pro mnoho lidí naprosto nepřijatelné nejenom vzít odpovědnost za vlastní život a aktivně ho pořád ovlivňovat (a to nejen při volbách) a nebo jen pochopit, že to někdo může dělat a je to naprosto normální?
Čím to je? Politickou, či jinou (víra) zaslepeností? Strachem z toho mít život pod kontrolou, z rychlostí změn, či z něčeho jiného.
Stačí se podívat, kam tyto dogmatická pravidla v myšlení (víře) a politickém systému vedla. Do 17tého století jsme se vyvíjeli značně pomalu, a to podle mě jen díky těmto dogmatickým brzdám. A podle mě jsou lidé, kterým stále vadí tento rychlý, normální, styl života, kdy každý může, pokud chce, být aktivní a cokoliv ovlivňovat, a tím samozřejmě myslím kdykoliv a kdekoliv a ne jen jednou za 4 roky při nějaké politické volbě... -
anonymníNa Internetu se přece najde mnohem více sdružení než jen zmíněné občanské společnosti.
Tak třeba technaři se svolávají přes Internet, také neonacisté na své protesty a každý jistě slyšel o sdružení Ne raketovým základnám.
Místo toho všeho si autor vybral jako nejlepší příklady náboženské sdružení a nebo podivnou (především kvůli organizátorům) akci k Radiožurnálu.
Ony se mu totiž jiné iniciativy nehodí do jeho ideologického krámu. Otázka, kterou si každý musí položit zní: "Proč se dnešní novináři snaží stále čtenáře vždy nějak názorově zmanipulovat?"
Odpověď je podle mne prostá. Jsou tak (především na netechnických školách) vychováváni. Jako kdyby každý absolvoval studium na ústavu katechismu nebo komunistického žurnalismu anebo (našeho) demokratického humanismu. Naučit se objektivně a nezaujatě přemýšlet přece stále nemají od koho .
Já to vím moc dobře, protože mě současný děkan jedné fakulty Karlovy univerzity obvinil v roce 1987 na půdě Matice slovenské s propagace amerických výrobků. Tak jsem už nevykládal, jak je nesmysl přeprogramovávat VSAM do přístupových metod DOSs-4/JSEP. Usoudil jsem, že na jednání poslali z VÚMSu asi svého kádrováka.
Jaké bylo mé překvapení, když jsem po (delším) čase zjistil, že dotyčný byl už tehdy význačným disidentem.
Naopak pak pro mě nebylo žádným překvapením, když se Slováci osamostatnili. Ano, za to můžu já a jeden současný děkan, protože si Slováci už dávno před rokem 89 v Matici slovenské uvědomili, jací ti Češi jsou křiváci a že ti už nikoho ničemu nemohou naučit.
ČLÁNKY DO MAILU