Vlákno názorů k článku Obejde se online svět bez peněz? od Jaroslav Borovička - Tato ekonomická nerovnováha je způsobena tím, že vědci...
-
Tato ekonomická nerovnováha je způsobena tím, že vědci jsou hodnoceni podle počtu publikací a jejich impakt faktoru, takže fakticky nemají jinou volbu než výsledky své práce publikovat v těchto časopisech.
To není ekonomická nerovnováha, naopak to je rovnovážný stav. Vědci samozřejmě mají mnoho jiných možností - zveřejnit články na svém webu, nebo třeba nezveřejnit nápad vůbec, odejít do soukromého sektoru a nechat si ideu dobře zaplatit. To, že journaly existují, je znakem toho, že je myšlenka publikací v impaktovaných časopisech správná, nebo alespoň nejlepší, kterou dnes máme. A to, že jsou vědci hodnoceni (mimo jiné) podle impact factoru jejich publikací, svědčí o tom, že je to docela dobrá aproximace kvality jejich výzkumné práce.
Objektivně vzato, nic lepšího než peer-review a hodnocení podle citací a impact factorů nemáme. Není to dokonalé, a určitě se to jednou překoná, ale v současnosti buďme rádi, že to máme.
A submission fees za zaslání článku do impactovaného časopisu nejsou za zveřejnění, ale na zaplacení editorů a hodnotitelů, kteří musejí články přečíst a napsat na ně hodnocení. To stojí čas kvalitních lidí, a ty náklady se musí nějak pokrýt. Kromě toho slouží k tomu, aby si každý rozmyslel posílat nesmysly, nad kterými pak editoři jen zabíjejí čas (v létě snad už konečně pošleme článek do jednoho časopisu, submission fee je 220 USD, a to už se sakra budeme snažit, aby to mělo hlavu a patu).
Takže ještě jednou, submission fee v impaktovaných časopisech není nerovnovážná cena - naopak, je to cena taková, při které se poptávka vyrovnává s nabídkou.
Kromě toho, autoři nepíší články zdarma - je to součástí jejich práce, za kterou dostávají mzdu nebo granty.
-
Ritchie (neregistrovaný)Autor hned v úvodu chybně spojuje dva pojmy – Internet jako médium a služby poskytované prostřednictvím Internetu, důsledkem čehož jsou nesmyslné závěry.
Vezměme to tedy popořádku. Internet jako medium rozhodně zadarmo není. Každý měsíc platím nemalou částku svému ISP za připojení. Dokonce i zcela virtuální statek jako doména druhého řádu (v TLD dle IANA) je za peníze. Někteří ISP si nechávají nemravně platit i za veřejnou IP adresu. Internet jako medium rozhodně zadarmo není, stejně jako není zadarmo papír či polykarbonátové kotoučky.
Zbývají služby poskytované prostřednictvím Internetu. Zde je odpověď jednoduchá – záleží na povaze služeb. Například vstup na webové stránky e-shopu nabízejícího multimédia (např. hudbu) bude zdarma, ale nákup (stažení) multimédií již bude nějaké peníze stát. Takhle by se nechala rozebrat každá on-line služba a dal by se diskutovat její ekonomický model. Mimochodem nabídka bývá dost často ovlivněna i vlivy, které bych označil za mimoekonomické, příkladem budiž autorský zákon při nabídce multimédií.
Na závěr ohlédnutí do trochu jiného oboru, kde převažuje (uměle vytvořená) poptávka nad nabídkou. To jsou přírodní vědy a publikování v impaktovaných časopisech. Autoři píší články zdarma (nebo dokonce za jejich publikování platí), recenzenti je často zdarma recenzují a přitom přístup k článku on-line stojí desítky dolarů. Tato ekonomická nerovnováha je způsobena tím, že vědci jsou hodnoceni podle počtu publikací a jejich impakt faktoru, takže fakticky nemají jinou volbu než výsledky své práce publikovat v těchto časopisech. Časopisy pak samozřejmě požadují k článku výhradní autorská práva majetková.
Pokud bych měl svůj příspěvek shrnout, tak autor se mýlí, když říká že se na „Internetu“ nikdy platit nezačne. Za spoustu on-line služeb se platí již teď. Autor má však pravdu v tom, že svět nehmotných statků se řídí jinými zákonitostmi než svět statků hmotných. Kdo vytvoří ekonomickou teorii uspokojivě platící i pro nehmotné statky, jistě si zaslouží Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela.
ČLÁNKY DO MAILU