Máte v zásadě pravdu. Je právě potřeba rozlišit dvě rozdílné situace:
1. snižujete stavy - v tom případě je sice zaměstnavatel povinen vyplatit zákonné odstupné, ale může legálně propustit (téměř) kohokoliv - pokud na jeho místo obratem nevezmete někoho jiného, protože potom se nejdená o snižování stavů, ale o zbavení se konkrétního zaměstnance a to je ta druhá situace.
2. snažíte se zbavit konrétního člověka/lidi. V tom případě má zaměstnavatel velmi málo možností, jak to udělat, pokud zaměstnanec nepřistoupí na dohodu. Pokud se nejedná o striktně normovanou práci (a jelikož se bavíme o IT, tak není), tak není možné propustit zaměstnance jenom proto, že je 10x pomalejší než jiní. Z toho bohužel pramení to, že zaměstnavatelé (kteří se pochopitelně občas potřebují zbavit konkrétních lidí) sahají k velmi nechutným a prasáckým praktikám, jak zaměstnance přinutit podepsat ukončení prac. poměru dohodou.
Inu holt máme zákoník práce, který velmi silně chrání zaměstnance a tohle je příklad, jak se ta ochrana obrací proti zaměstnancům. Kdyby bylo pro zaměstnavatele legální dát výpověď bez udání důvodu, tak by mnoho (troufám si tvrdit většina) případů této odporné šikany ubylo, protože když se zaměstnavatel potřebuje zbavit někoho konkrétního, tak je to většinou člověk, který dobře ví, že podobné místo nesežene vůbec snadno a tudíž na rozumnou dohodu (např. 3 platy navíc) odmítá přistoupit. Čímž se vůbec nevyjadřuji k situaci v CH (kterou neznám), píšu pouze obecně.
Problém je často v tom, že se místa neruší. Je jen potřeba dostat pryč zaměstnance-lempla. To je dle zákona v podstatě nemožné, viz možné důvody výpovědi zaměstnavatelem. Pokud by se zaměstnavatel s dotyčným rozloučil pro nadbytečnost a následně hned na jeho místo vzal někoho jiného, byť lepšího, může mít potom problém.
Lidé se většinou vždycky domluvím. Když se ale jedna strana kousne, je to těžké a nepříjemné.
Vždyť to přeci není pravda.
Vždycky jde se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr dohodou. Dělá se to tak naprosto běžně. Je to jenom o tom, chtít se dohodout.
A pokud by se zaměstnavatel zachoval korektně a řekl "končíte hned a dostanete 5 platů", nebo končíte s 2 měsíční výpovědní lhůtou a 3 platy ... je to naprosto dle dikce zákona a pochybuji, že by se tomu někdo hromadně bránil.
Ale ono to bude spíš tak, že nátlakem chtějí donutit zaměstnance, aby dali výpověď sami a ušetřilo se na odstupném.
Ano, vždy existuje možnost, že zaměstnanec na dohodu s odstupným nepřistoupí. Ale v čem je problém říct, že se ruší x procent míst a rozdat odstupný?
Žádný problém. Jestli zaměstnavatel tvrdí opak, tak je to jen trapná výmluva.
Ano, s tím souhlasím. Jen ne vždy lze použít první metodu. Pokud si zaměstnanec řekne, že na dohody nepřistoupí, zaměstnavatel je v pasti. Nemá žádné prostředky, jak může prosadit svůj záměr, zaměstnance nemůže vyhodit, byť by krásně chtěl zaplatit mnoha měsíční odstupné. Zvlášť v tomto případě, kdy nelze použít metodu zrušení pozice.
Centrum nijak nehájím. Jen tvrdím, že na věc jsou dva pohledy, přičemž žádný z nich není stoprocentně ten jediný správný.
Víš, ono v takovýchto situacích se ukáže, jakou úroveň firma a její vedení má.
Pokud chci okleštit počet zaměstnanců, lze to udělat dvěma způsoby.
1. sejít se se zaměstnanci, se kterými se chci rozloučit. Kultivovaně jim to oznámit, postavit se k tomu čelem a rozejít se v dobrém. Se vším co k tomu náleží. Což jsou mimo jiné ze zákona garantované 3 odstupné platy. Což není z důvodu, aby se zaměstnanec na zaměstnavateli zahojil. Ale proto, aby měl z čeho pokrýt životní náklady po dobu, než si najde nové zaměstnání.
A je to tak správně v těch důvodech, kdy zaměstnanec nebyl tím, kdo svůj odchod inicioval.
2. Začít dělat prasárny, házet klacky pod nohy, znepříjemňovat zaměstnanci život, otravovat ho, ořezávat mu do té doby standardní výhody ... a nepřímo ho tak tlačit k výpovědi bez nároku na odstupné.
A pomalu si připravovat cestičku k právním důvodům pro výpověď ze strany zaměstnavatele pro hrubé porušení pracovní kázně. A vychytávat na drobnostech.
První cesta je důstojná pro obě strany. A hlavně je férová.
Druhá cesta je sice možná levnější. Ale na druhou stranu krátkozraká a kontraproduktivní. Bohužel je u nás stále ještě dost firem, které prostřednictvím svého vedení prosazují druhou cestu. Často na nátlak majitelů a nebo akcionářů.
Ale s Centrem nic společného nemám, takže kdo ví jaká je pravda. Ale kdyby bylo vše korektní, tak by asi podobné iniciativy nevznikaly.
"... ze budu moci obchodovat jen to, co mi bude prideleno.."
Plně rozumím vedení, které se snaží organizovat a řídit prodej. V tomto s Vámi sympatie rozhodně nesdílím a to bez rozdílu zdali jste plán plnil nebo ne. A pokud vedení nevyhovuje, že si může každý obchodovat co chce a komu chce, vůbec se mu nedivím.
Jinou věci však je nepřiměřený tlak na zaměstnance, který by hraničil se slušným chováním nebo s zákonými povinostmi zaměstnavatele. To je vážná věc a něco co se nedělá.
Je mi smutno, když čtu podobně " moudré " příspěvky, obecné bláboly. Jsem v Centrum Holdings a jsem v jednom z "vyhlazovacích táborů ".
Hrubě nesouhlasím s Tvým názorem - cituji " firmu získá jen jeden, druhý má smůlu. Většinou má smůlu ten horší, co myslíš? ".
Těm obchodníkúm, kteří nepodepsali, byly všichni jejich klienti striktně odebráni - až na malé vyjímky.
Souhlasíš tedy, že pokud odebrali klienty i obchodníkúm s nejlepšími výsledky, že pak je něco v nepořádku. Navozuje to totiž dojem, že chtějí "obchoďáky" donutit odejít bez odstupného. Ale to není legální ani v amerických firmách.
A dobrá reference to v žádném pčípadě není především pro manažery, pod kterými vzniknou - jako posledné možnost - odbory.
My jsme jinou šanci ani neměli. Zahnali nás nevybíravě do kouta a donutili nás bránit se. A to děláme. A pomoc hledáme kde se dá. A pokud se vedení firmy bude chovat tak, jako se chová, budeme pomoc hledat dál.
Je možné, že brutální finanční síla CH nakonec zvítězí a my odejdeme bez odstupného.
Něco mi ale říká, že by to byly hodně draze ušetřené peníze.
Možná jsem blb, tohle musí posoudit jiní, hodnocení není na mě. Ale nepracuji v Centru, jestli myslíš tohle, ani jsem nikdy nepracoval.
Snažím dívat se na věc i z druhé strany. Zaměstnavatel opravdu nemá mnoho možností, co může v takových případech dělat. Taky se mi trochu nezdá, že by Centrum ze dvou obchodníků chtělo vyhodit toho lepšího.
ty si asi pořádný blb že?, rozumné vedení nebude dělat svinárny, které zákonitě vedou k tomu, že se zaměstnanci bouří, kdo toto obhajuje, musí být jedním z těch, kdo tyto sviňárny zavádí a měl by na vlastní kůži poznat, jaké to je
Tak se vžij do pozice vedení. Co bys dělal na jejich místě? Spolek rebelů samozřejmě musí jít pryč, než rozloží zbytek firmy, který je ještě v práci spokojen.
Když se slučují dvě firmy, které dělají totéž, musí dojít k třenicím. Zejména u obchodníků - firmu získá jen jeden, druhý má smůlu. Většinou má smůlu ten horší, co myslíš?
Socialistický pracovní zákon bohužel zaměstnavatelům dává velmi malá práva. Nemohou špatného nebo zbytečného zaměstnance jen tak vyhodit, jako je to třeba v Americe. Když to však nejde legálně napřímo, musí se použít legální nepřímé donucovací prostředky.
Tuto hru jako zaměstanec asi nevyhraješ, akorát ti může uškodit při hledání dalšího místa. Tvůj současný zaměstnavatel tomu příštímu asi nedá dobré reference.
Ano je to tak. Pro tehdejsi Netcentrum, s.r.o. jsem nastoupil cca pred 2 lety. Uz od zacatku jsem bych vychovavan v prakticky familiernim prostredi (vsichni si tykame bez ohledu na postaveni); hlavni obchodnikova deviza mela byt osobni komunikace s klientem a navazani pratelskych vztahu. Toto jsem pilne plnil az do chvile, kdy mi bylo oznameno, ze vsechny moje obchody budou predany jinym obchodniku, ze budu moci obchodovat jen to, co mi bude prideleno (doposud jsem si vse aktivne hledal sam) navic vetsina firmou pridelenych firem pro mne nema ani www stranky :)
Nové vedení Centrum holdings nechce a nema zajem se s "rebeli", kteri nepodepsali novou "velmi vyhodnou" smlouvu bavit.
Z jejich jednani je evidentni snaha donutit tento rebelujici spolek, ktery kazi moralku zbytku zamestnancu, k uplne kapitulaci a odchodu s firmy samozrejme bez dnes uz pravnicky podlozeneho naroku na odskodneni.
Mimochodem mohu prozradit, ze jsem doposud plnil plan, ktery mi byl stanoven, nijak jsem se neprovinil vuci firme. Pokud by drive byla snaha o dohodu na obou stranach rad bych pracoval dale. Za techto opravdu demotivujicich podminkach je to vylouceno.