Když tady čtu ty vaše výplody, tak se vůbec nedivím, jsou totiž totálně neprodejné. A na svůj důchod jsem si, na rozdíl od mnoha jiných, poctivě vydělal. Je sice pravda, že v průběžném systému mi na něj vydělávají ti současně pracující, (kterých je čím dál tím méně), ale ten důchod mi spočítali z toho, co jsem zaplatil já na daních a později na zdravotním a sociálním pojištění.
Takže dnes tedy v demokracii rozhodně nežijeme. Protože důchodci jsou ekonomicky likvidováni, většina občanů žije na hranici chudoby a menšina ničemů, jako vy, se jim jen drze tlemí do ksichtu! Až na vás ta většina vezme klacky, budete se divit jak ODS po prohraných volbách, jenže to už bude pozdě. (Nápis na jednom kandelábru ze srpna 1968: Tento sloup má nosnost deset soudruhů).
Jablko nemá pecky, ale jádřinec s jádry.
U řady druhů ovoce existují přirozené mutanty, které nemají vůbec semena (tedy ani jádra) a množí se výlučně vegetativně. Jen tak z voleje si vzpomínám na některé citrusy a zejména banány, kde je to docela zásadní průšvih, omezující jejich šlechtění na rezistenci vůči novým škůdcům.
Bezjaderná jablka jako GMO bych si ostatně také dovedl představit.
Ještě nějaký "názorný" příklad?
Pokud jsou zákony ve vzájemném rozporu, platí ten nadřazenější v hierarchii zákonů. A ten rozpor by se měl opravit. Váš příklad (speciálnější nebo novější zákon) platí jenom tehdy, pokud je to v zákoně výslovně uvedeno – buď je v obecném zákoně uvedeno, že speciální zákon může v některých případech obecnou úpravu změnit, nebo je v novějším zákoně uvedeno, že ruší starší zákony.
To, co označujete za prohlášení Ústavního soudu, jste si vymyslel – ÚS nic takového neprohlásil.
To nemyslíte vážně, že ne? To jsem vám to napsal jak pro blbého, že zákon je v rozporu s ústavním pořádkem, pokud je v rozporu s jiným ústavním zákonem, a vy znova napíšete takovýhle nesmysl. Zkuste si to představit na něčem jednoduchém. Třeba že „ústavní pořádek“ jsou tři zákony/výroky „jablko je ovoce“, „ovoce má pecky“ a „jablko nemá pecky“. Ten třetí výrok není v rozporu sám se sebou, přesto je v rozporu s množinou těch výroků (s ústavním pořádkem).
No, pokud jsou zákony v vzájemném rozporu, tak platí ten co je buď speciálnější, nebo novější. Neboli by tento zákon by musel odporovat sám sobě, aby odporoval Ústavnímu pořádku (protože byl zcela speciální a nejnovější). Ústavní soud prohlásil, že do ústavního pořádku nepatří zákony na jedno použití, aniž by pro toto tvrzení měl v Ústavě někde oporu. Tu oporu právě hledal v duchařině.
Ústavní zákon je součástí ústavního pořádku. Tudíž, aby mohl být v "rozporu s ústavním pořádkem", musel by být v rozporu sám se sebou.
Pochopitelně, v téhle kauze nešlo ani o ústavní pořádek, ani o ducha ústavy. Šlo o zajištění postů pro garnituru, která následně provedla zrůdný zločin jménem církevní restituce.
Ústavní soud nerozhodl, že zákon odporuje sám sobě, ale že odporuje ústavnímu pořádku – nebo-li ostatním ústavním zákonům a především Ústavě ČR.
Ústavní zákon je samozřejmě zároveň zákon, dokládá to asi tak tisíc míst Ústavy ČR.
Psal jsem o struktuře jednoho zákona, např. Ústavy ČR. Když se na ní podíváte, i podle názvů poznáte, že Hlava první definuje základní principy, které pak další části Ústavy upřesňují.
No právě. Podle ústavy Ústavní soud posuzuje shodu zákonů s ústavním pořádkem. Ústavní pořádek tvoří Ústava a ústavní zákony. Jak tedy může Ústavní soud rozhodnout, že nějaký zákon odporuje sám sobě? Nehledě na to, že zákon a ústavní zákon jsou dva rozdílné pojmy (není jedno podmnožina druhého) a Ústavní soud má právo posuzovat pouze zákony.
A ano, zákony mají strukturu, a to Ústavu a ústavní zákony, pak zákony a pak podzákonné normy. Jakékoliv jemnější členění má oporu právě jen v té duchařině.
O tom, že zákony posuzuje Ústavní soud a ne anonym v diskusi na Lupě, nerozhodl Ústavní soud na duchařských seancích, to je napsáno v Ústavě ČR.
To, že zákony mají nějakou strukturu, není vynález Ústavního soudu. To ví minimálně každý právník, a když se podíváte na pár zákonů, musíte si toho všimnout sám. Zrovna v případě Ústavy to máte usnadněné, protože ta základní část se rovnou jmenuje Základní ustanovení.
Jenže právě ta jemnější struktura zákonů je to, na co přišel Ústavní soud na těch duchařských seancích. Nikde jinde to oporu nemá.
P.S. Není trochu chucpe, když předseda ÚS hlasuje proti zákonu, který je jen opsaným zákonem, který ta samá osoba navrhla a protlačila parlamentem o pár let předtím? Ústava se mezi tím nezměnila, co se změnilo je jen to rozhodování ÚS na duchařských seancích.
V ústavě je jasně psáno, že veškerá moc pochází z lidu. Ústavní soud může zrušit zákon, který je v rozporu s ústavou, ale ústavní zákon dost dobře zrušit nemůže, protože ten je hierarchicky na stejné úrovni jako ústava (proto tohle řeší např. v USA nikoli ústavními zákony, ale dodatky k ústavě). Ústavní soud dost dobře nemůže svévolně měnit legislativu (s vyjma výše uvedenou výjimkou), protože pak by byl zdrojem moci ve státě on, nikoli lid.
Pokud ústavní většina prosadí ústavní zákon, který je v rozporu s Ústavou, Ústavní soud ho může zrušit. V českém právu je Ústavní soud také vykladatelem, nikoli tvůrcem zákona.
Z mého pojetí demokracie těžko může plynout, že menšiny mají větší politická práva, než většiny, když základem toho pojetí je, že všichni mají stejná politická práva.
Jenže dostatečně velká většina ("ústavní") může změnit ústavu nebo prosaditz ústavní zákon, na který by měl být i ústavní soud krátký (protože ten ve standardní demokracii, ne v českém absurdistánu, je vykladatelem, nikoli tvůrcem zákona).
O "ochraně menšin" jste sice nepsal, ale ta z vašeho pojetí "demokracie" zjevně a jednoznačně plyne. Průšvih je, že potom mají ty menšiny větší práva než příslušnici majority, a tím máte zlikvidován nejdůležitější atribut demokracie: rovnost občanů před zákonem.
Rovnost před právem se zajišťuje mimo jiné ochranou menšin před zlovůlí většiny. Například v parlamentní demokracii, kde rozhoduje o běžných zákonech parlamentní většina, by ta většina mohla odhlasovat zákon, který práva nějaké menšiny omezí. Jako pojistka proti tomu je zde Ústavní soud, který by takový zákon zrušil pro rozpor s Ústavou. O žádné "ochraně menšin" v uvozovkách jsem nepsal, protože to je pojem z virtuální reality.
je fašisticko komunistické pojetí demokracie, tedy jakási pseudodemokracie.
V autentické demokracii opravdu platí, že pokud se většina usnese, že důchodci nedostanou nažrat, tak nedostanou nažrat.
Nicméně ona se neusnese, protože důchodcem se nakonec stane každý z nich, takže by si pižlali větev pod svými ctěnými zadelemi. V podstatě podobně je to i s těmi ostatními příklady.
Je to i určitá ochrana proti tomu, aby se nějaká minorita střežila nas...t majoritu takovým způsobem, aby proti ní něco neodhlasovala.
Neshodli. V demokracii se na rozdíl od totality respektují práva všech, tedy i těch, kteří jsou zrovna v menšině. Zbytek komentáře svědčí akorát o vaší zaslepenosti. Pokud by fungovala diktatura většiny, může většina klidně rozhodnout, že důchodci (menšina) nebudou dostávat důchody, pak že nezaměstnaní (menšina) nebudou dostávat sociální dávky, a nakonec klidně, že z mužů (menšina) se udělají otroci. V demokracii to ale nejde.
Normální je, mít všechno, co chci a co se dá nějak sehnat. A je mi jedno jak! Buď mi to někdo za rozumnou cenu prodá, nebo si to zadarmo odněkud stáhnu. Takže doporučuji méně žvanit a lhát a více a levněji prodávat. Ono je lepší prodat cokoli tisíckrát za korunu, než jednou za tisíc korun. Protože když vám v prvním případě vypadne deset zákazníků, ,,utrpíte" jen 10 Kč škody. Když si to ve druhém případě ten jeden sežene zdarma, přijdete o litr.
Takž jsme se shodli.Většina se na něčem shodne a menšina musí poslechnout! Jenom nevím, proč tomu jednou říkáte totalita a podruhé demokracie! Nejspíš vám nevoní to, že demokratická pravidla by byla podle chudých, ale to je jen a jen vina Klausovců a jejich kamarádů, kteří způsobili zbídačení 80% národa. A teď se jim nelíbí, že ti okradení se brání jediným způsobem, který jim zůstal.
Autor měl až do nedávna jediné právo a sice podepsat s nějakým vydavatelem vyděračskou smlouvu a smutně koukat, jak ten vydavatel na jeho práci parazituje. Když nějaké dílo ,,ukradnu" nepoškodím ani tak autora, jako právě ty parazity. Také stojí za povšimnutí, že nejvíc ječí právě ti parazité, autoři, pokud nejsou zotročeni dlouhodobými smlouvami, nebo totální neschopností, už na nové, bezparazitní modely prodeje začínají slyšet.
To samé platí (často v ještě větší míře) o politicích, novinářích, akademických pracovnících a spoustě dalších. Nemyslím si, že by zrovna autoři měli být postiženi tím, že ty poklesky mládí mohou být vydávány za jejich aktuální postoj (což vydání původní verze bez komentáře prakticky znamená). O drtivé většině poklesků mládí (obecně) se nikdy nedozvíte, ty horší jsou případně někde zaznamenány v archivech a musí po nich třeba v případě politiků novináři ne zrovna jednoduše pátrat. Připadá mi nefér mít na autory úplně jiná měřítka a v jejich dílech to na ně vytahovat pořád dokola, bez možnosti se nějak bránit.
V momentě, kdy se ten autor nějak veřejně angažuje, jsou takové "poklesky z mládí" docala důležité.
Když na Grasse například vykouklo z archivů jeho členství v SS Waffen, dostaly jeho pacifistické bláboly naprosto nový rozměr (a člověku mohlo dojít, že jsou to v podstatě nacistické agitky, určené k pacifistikaci potenciálních budoucích obětí německé agrese).
I pachatelé závažných trestných činů mají nárok na zahlazení odsouzení. Nevím, proč by speciálně autoři měli být trestáni až do konce života. Zvlášť když by to bylo dobré jenom k tomu, aby se ukojila touha pár lidí shromažďovat okrajové informace. Znalost literárních poklesků mládí může znamenat, že autorova díla pochopíte jinak, ale to samé způsobí i znalost jiných poklesků mládí, znalost rodinného života, znalost intimních detailů z autorova života. Ale rozhodnutí, zda je bude publikovat, je na autorovi.
Za totality se leccos koná pod rouškou něčeho jiného. Ale není to určující. Měli jsme tu třeba také lidově-demokratickou armádu, znamená to snad, že demokracie je špatná?
Ať jsou taková díla přístupná po vypršení autorských práv, kdy už autorovi zveřejnění vadit nemůže. Autor se může svobodně rozhodnout, zda dílo vůbec vytvoří, může se svobodně rozhodnout, zda ho poprvé zveřejní -- a nevidím žádný veřejný zájem, který tím prvním zveřejněním vznikl. Ve zveřejňování takových děl vidím jediný zájem -- touha po senzaci, nahrazování poznávání shromažďováním kuriozit. A to je spíš proti veřejnému zájmu.
1. Ta cenzura za socialismu se velice často konala pod rouškou "ochrany autorských práv", něco o tom vím. Dtto bavorský stát vlastní autorská práva na Hitlerův Mein Kampf, aby mohl blokovat jeho zveřejňování.
2. Může platit i váš poslední odstavec: Např. Stanislav Lem zakázal vydávání "Deníků Ijona Tichého", protože tam byly pasáže poplatné komunistickému režimu ("úlitby bohům").
Na druhé straně, obávám se, existuje veřejný zájem, aby i takováto díla byla přístupná, protože jsou určitým obrazem doby v níž vznikla. I obrazem cesty autora, po níž prošel.
Cenzura je něco úplně jiného, to je zásah třetí strany -- státu -- do vašeho vztahu s autorem. Tady se ale bavíme o tom, že autor vám dílo nabízí, vy ho chcete, ale nedohodnete se na podmínkách. Samozřejmě to můžete vyřešit komunistickou metodou, že to tvůrci prostě seberete. Jenže pak tvůrce ztrácí motivaci dělat něco dalšího. Přičemž je úplně jedno, zda tvůrce tvoří knihu, botu, film nebo čisté okno.
Chcete říct, že autor něco napíše, a pak se z důvodu vlastních politických zájmů sám dobrovolně rozhodne text nezveřejnit? Je to trochu zvláštní postup, ale nevím, co vám na tom vadí -- jak to rozeznáte od stavu, kdy to autor vůbec nenapsal?
V civilizovaných zemích musí žalující jasně doložit, jak a v jaké výši mu byla škoda způsobena.
A, mimochodem, za bývalého režimu jste měl "možnost nemít" třeba Orwellův 1984, a přesto tu knihu někteří kopírovali (nebo dokonce opisovali). A podobně např. Hvězdné války. Což je názorná ukázka toho, kam "majitelé autorských práv" politicky směřují.
Parazit je ten, kdo mne nutí, abych mu platil za to, že mi neškodí. Platit umělcům přiměřenou cenu za jejich produkty, pokud pocítím touhu je vlastnit, (a pokud za něco zaplatím, stává se to mým majetkem bez ohledu na právnické kecy), mi tak nějak nevadí. Co mi vadí je to, že parazit mi určuje, kdy si budu moci dílo koupit a že mu dám 90% z ceny za to, že mi to milostivě dovolí.
Sháním jeden konkrétní film z 80. let, šel v kinech i v telervizi. V Bontonlandu mi řekli, že v česku na DVD nevyšel.
Takže mi nic jiného než internetová úložiště nezbývá a navíc způsobím škodu 0, jelikož cizí DVD si určitě nekoupím, protože:
1. DVD z ciziny by mi nemuselo jít přehrát (zóny)
2. Nestojím o nějaké skřeky (a ani nevím, jak bych k nim na originální DVD přidával titulky), když film byl kvalitně česky dabovaný, v kinech i TV
Označovat někoho za parazita má tu nevýhodu, že brzo někdo s úplně stejnými argumenty označí za parazita vás. Takže se pak mohou důchodci fackovat s autory a živnostníci s nezaměstnanými o to, kdo je větší parazit -- budou jim k tomu dokonce fandit někteří politici a podnikavci, a přitom budou "odklánět" a přikrádat. Výsledkem toho vašeho boje proti "parazitům" je, že se skuteční zloději mají báječně a nic jim nehrozí, zatímco vy na to doplácíte. Skoro bych řekl dobře vám tak, jenže oni to odnášejí i nevinní.
Jirsáku, blafete nesmysly! Když si cokoli stočím z R, nebo TV, kdo udělal něco nelegálního? R, nebo TV, že to odvysílali, nebo já, že jsem si to, zcela legálně a v souladu se zákonem nahrál? A pokud jde o tu tzv. kvalitu; nevidím žádný rozdíl, mezi fekáliemi Made in USA, nebo současnou Czech made produkcí.
Totalitní režim, tedy stav, kdy hrstka bohatých diriguje svět tak, aby její zisky neustále rostly bez ohledu na bídu většiny tady pravice prosazuje už 24 let a je nejvyšší čas, aby to skončilo. Skutečná demokracie je, když většina, byť chudá vládne a menšina, byť bohatá, poslouchá. Takže pokud většina chce, aby parazité zchudli a byli zredukováni a KTERÁKOLI politická strna bude takto vládnout, nejde v žádném případě o totalitu, ale naopak o tu nejryzejší demokracii.
Klídek, na to, aby ČSSD postavila menšinovou vládu a s tichou podporou KSČM získala ve sněmovně ústavní většinu to stačit bude. Předvolební průzkumy se totiž dělají tak, že se poptá X respondentů, Y ,,nežádoucích" odpovědí se vyškrtá a ve výsledku se zjistí, že Z lidí si přeje to, co si přeje zadavatel průzkumu, přičemž platí, že z = X -Y. A pak se po volbách všichni jen diví.
Jistěže je důležité, aby autoři prodávali svůj obsah bez minima mezičlánků: Ideálně něco jako "placené Youtube", na které si to autor uploadne a otaguje a které mu následně posílá (či spíš hromadí na účet a posílá měsíčně / čtvrtletně) peníze za stažení. Protože takový systém neživí parazity.
Já jako autor knihy dostanu "za prodaný kus" mezi 5 až 10 Kč, knížka se prodává kolem 200. Dostanu-li dvacku (abych zaplatil daň z výdělku, daň zdravotní a daň sociální), tak jsem na tom stejně, a i kdyby si úložiště vzalo ještě jednu dvacku za technické zajištění (a další podobné služby), tak to má čtenář doma za čtvrtinu krámské ceny.
Škoda, že to nejde nasimulovat, že vy byste si žil v tom vašem světě, a my ostatní bychom to z našeho světa mohli jen pozorovat. Chtěl bych vidět, jak byste se kysele tvářil, až by někoho napadlo, že také vy si máte účtovat ceny úměrné hodnotě a kvalitě vašeho díla. Naštěstí se to nedozvíme, předvolební průzkumy vám sice dávají druhé nebo třetí místo, ale na ovládnutí Parlamentu a druhou VŘSR v listopadu to stačit nebude.
Nemusí a také nebude! Buď dostanete rozum a začnete si účtovat ceny, úměrné hodnotě a kvalitě díla, tedy řádově jednotky korun, nebo budete jen zoufale ječet, jak pirátění zabíjí kulturu. Každopádně se můžete navždy rozloučit s tím, že budete na kultuře vydělávat stejně, jako v době analogové. NEBUDETE! A buď se spokojíte s málem, nebo nedostanete vůbec nic.
Představa, že někdo MUSÍ zaplatit 3x vyšší částku je poněkud úsměvná. Rohodně nemusí a taky to nedělá.
Do kin dnes lidi chodí mnohem méně lidí než před 15 lety, ceny vstupenek stagnují, prodej CD a DVD za posledních 15 let raketově padá a cena za CD a DVD se za stejné období snížila o desítky procent. Takže kde vidíte nějaký trojnásobek? A přitom se stále točí filmy a seriály. Evidentně se to stále vyplatí. Jen ty zisky už nejsou miliardy, ale jen miliony.
Prodávat autorská díla (audio, video) jinak než elektronicky za pár let nebude ani možné, protože tento kanál zcela vyschne (až na velmi specifické typy obsahu). Takže bránit se elektronciké distribuci jako takové je sebevražedné. Knihy jsou něco jiného, ty přežijí vše, protože tištěná kniha je hodnota sama o sobě (pokud je dobře vypravená). Výlisek CD nebo DVD sám o sobě je jen tácek pod kafe. Tam jde jen o ten obsah a ten lze nyní šířit efektivněji.
Dnes si i operační systém do počítače můžete koupit a stáhnout z internetu. A funguje to. Krabicový software je na vymření. Tak proč to probůh nejde u filmů. Je ale fakt, že doba, kdy jeden člověk zaplatil za film 3x (v kině, pak na DVD a následně nepřímo za zhlédnutí v TV) jsou nenávratně pryč.
Když budete poptávat film okamžitě ke stažení pro osobní použití, v HD kvalitě, bez DRM, s dabingem, to celé za deset milionů, nabídku určitě dostanete. Takže není pravda, že by zde nabídka nebyla – jenom není za cenu, kterou vy poptáváte. Cena samozřejmě není jediná podmínka, ale v tomhle případě je to zrovna jedno z kritérií, které (při neměnnosti ostatních) rozhoduje o tom, zda se poptávka a nabídka potkají nebo ne.
Protože těch, kteří by tu dvacku zaplatili, by bylo pár – příliš málo na to, aby se videopůjčovně zaplatily náklady. Ostatní by si to video radši upirátili. Stačí si pročíst internetové diskuse – pár lidí, kteří buď zaplatí nebo nestahují; spousta lidí, kteří si stěžují, že za 50, 20, 5 Kč je to neskutečně předražené, a že si to radši upirátí; a dost lidí, kteří to vyžadují zadarmo, jinak si to upirátí. Přečtěte si třeba diskusi pod libovolným článkem o e-knihách tady na Lupě. Tam člověk opravdu získá motivaci nabízet elektronicky autorská díla…
Ano poptávka je vždy platná z určitých podmínek - rychlá dostupnost online, široký výběr, absence geografické diskriminace a pochopitelně i cena - ale rozhodně ne pouze cena. Ale když do nedávna fungovaly legální kamenné videopůjčovny za férové ceny, proč by teď nemohly za obdobných podmínek fungovat online videopůjčovny.
Nemyslete si, že kamenné videopůjčovny zkrachovaly kvůli tomu, že z Internetu to lidi stahují zadarmo. Rozhodující pro lidi není to "zadarmo", ale to, že všechno je do 10 minut po ruce, že nemusí nikam chodit, že nabídka je nekonečná a vždy aktuální, že neexistuje geografická diskriminace atd. Kdyby při stahování z netu museli lidé platit za každou výpůjčku dvacku jako ve videopůjčovně, nebyl by v tom problém. On tu jejich dvacku ale nikdo nechce. Nechápu proč.
Poptávka vždy závisí na konkrétních podmínkách, cena je vždy podstatnou součástí těchto podmínek. Nelze mluvit o poptávce bez ohledu na cenu.
Nevím, co myslíte existencí modelu – teoreticky vymyšlený je, když ho tady prezentujete, a realizace v praxi závisí na tom, zda se sejde poptávka a nabídka, zjednodušeně řečeno zda se to někomu vyplatí nabízet za cenu, za kterou to ještě budou lidi poptávat.
Já tady někde požadoval nižší cenu? Jen jsem rekapituloval vývoj na trhu za posledních 20 let. Pokud vím bavíme se způsobu distribuce. Cena je v tomto ohledu až na druhém místě a naší diskuse se netýká. Až bude existovat tržně konformní (poptávce odpovídající) model distribuce, pak teprve bude možno diskutovat o cenách. Distribuce obsahu na pohyblivých nosičích (CD , DVD ...) je ze střednědobého pohledu efektivně mrtvá.
Já jsem nikde nic o donucování zákonem nepsal. Oni budou donuceni poptávkou a reálným stavem trhu. V době internetu už lidé nemusí být ovce, které útrpně čekají na to, jestli jim někdo milostivě hodí drobky pod stůl. Prodávat je možno jen tehdy, když jsou kupci. Výsledky už jsou - ceny CD jsou dnes poloviční nebo čtvrtinové ve srovnání s devadesátými lety. Profitujete z toho tedy i vy. Tak nač to pokrytectví.
On-line prodej za rozumných podmínek je legální už asi tak 200 let.
Já nepíšu vůbec nic o tom, zda mi současný stav vyhovuje. Upozorňuju akorát na takový „detail“, že tomu, jak byste si to představoval vy, dnes legislativně vůbec nic nebrání. Autoři tu možnost mají, ale z nějakého důvodu ji nechtějí využít. Takže nevymýšlejte, jak jim to nařídit zákonem, a spíš přemýšlejte, jak je legálně přesvědčit, že ten váš model je pro ně výhodnější.
Poptávka vzniká nezávisle na tom, jestli existuje odpovídající nabídka. Dnes je poptávka po ryche dostupném ONLINE video obsahu. Přičemž klíčovým parametrem je rychlá online dostupnost v podstatě jakéhokoliv vide obsahu, cena je až na druhém místě.
V tuto chvíli žijeme v něčem co by se z pohledu online nabídky video obsahu dalo nazvat LIMITOVANÁ PROHIBICE. V Anglii a USA to není tak markantní, tam nějaké rozumné online možnosti existují, ale v naší části světa panuje v online video obsahu de facto prohibice. Jen tu tam jsou k dispozic nějaké drobky typu voyo nebo topfun s minimální nabídkou.
Jak to za prohibice chodí víme všichni. U alkoholové prohibice v USA se to vyřešilo legalizací prodeje alkoholu. V případě video obsahu je řešení obdobné - legalizace online prodeje za rozumných podmínek. Kdyby toto nastalo již před 5 lety, byli by držitelé autorských práv dnes o pár miliard dolarů bohatší. Ale pokud vám současný stav vyhovuje, vymlouvat vám to nebudu.
Pokud neexistuje, pak o to buď není zájem, nebo nikdo neví, že by o to byl zájem. Tak založte startup. Nebo co jiného byste chtěl dělat?
Druhý odstavec je nesmysl. Neexistuje žádná obecná poptávka po něčem, vždy je to poptávka po něčem za nějakých podmínek. Buď se na podmínkách poptávající a nabízející dohodnou, nebo ne – a pak mají oba smůlu. Ani jedna strana k tomu nemůže přistupovat tak, že buď druhá strana přistoupí na její podmínky, nebo si to prostě ukradne. Existuje např. taky poptávka po autech za 100 Kč a chlebu za 1 Kč. Což neospravedlňuje krádeže aut ani chleba, ani to neznamená, že krádež nemá být kriminalizována.
A on existuje nějaký online velkoobchod s videem, kde si prodejce může stáhnout videa do nabídky? Kde nemusí individuálně vyjednávat smlouvy plné nesmyslných závazků na minimální odběr a to jednotlivě s desítkami a stovkami držitelů práv? Oni existují nějaké online velkoobchody, kde si koncový prodejce může vybrat k prodeji v podstatě cokoli co vzniklo za posledních 50 let a co je vše kryto jednotným obchodním modelem?
Dokud toto nebo něco podobného nebude, bude existovat pirátství. Z principu totiž platí "kde je poptávka, vznikne i nabídka". Když nepříjdou držitele práv s legální nabídkou, nahradí je nabídka nelegální. To je jisté, jako že voda teče vždy s kopce. A kriminalizace nepomůže. Pomůže jen uspokojení existující poptávky pomocí vytvoření legální nabídky. Ta nyní neexistuje (bavíme se o online prodeji - jiné kanály jsou dnes už pasé).
Generální licence je právě cesta k rozmanitosti. S generální licencí bude moci vzniknout tisíce eshopů s filmy, protože to bude jednoduše organizačně zvládnutelné. Prodejce nebude potřebovat armádu právníků na vyjednávání s desítkami autorských svazů a tisíci držitelů práv.
Právě dnešní situace vede k monopolu typu iTunes, protože jen velké firmy typu Apple mají prostředky a páky jak se držiteli práv dohodnout. Dnes, když chce někdo prodávat filmy online, musí garantovat minimální odběry. Podkud neprodá nasmlouvaný počet kusů za jednotku času, musí dotovat autory ze svého. Je toto podle vás normální?
Prostě cílem je, aby prodávat filmy online bylo po právní stránce stejně jednoduché, jako založit knihkupectví a prodávat knihy. Knihkupec taky s autory nevyjednává. Prodává prostě to, co se rozhodne pořídit ve velkoobchodu. V případě filmů by byl rozdíl jen v tom, že ten velkoobchod by byl globální, založený na generální licenci. Je to samozřejmě psáno zjednodušeně. Detaily by bylo nutno precizovat, ale rámcově to takto je.
Nikomu nic nebrání takovou generální licenci připravit a snažit se k ní autory nalákat. Ale pořád to musí být dobrovolné, není žádný důvod autory k nějaké konkrétní licenci nutit.
Jinak ta vaše představa, že rozmanitost je jen komplikací a všichni rozumní lidé přistoupí na jeden model, že na vše stačí jediný e-shop – to není nic nového, už to tu dávno bylo v mnoha různých podobách. Např. v podobě centrálního plánování v zemích komunistického bloku. A nefungovalo to.
"Dnes může kdokoli legálně on-line prodávat jakýkoli autorsky chráněný obsah, když se s autorem dohodne na příslušných podmínkách."
A to je právě ten problém. Dohodnout se s konkrétním autorem na podmínkách. Za takové situace nelze připravit rozsáhlou nabídku desítek tisíc titulů na jednom místě. Není organizačně možné dohodnout se s tisíci autorů, s každým na jiných podmínkách. Je potřeba jednotný obchodní model, existence jakési jednotné generální licence, která by přjatelná pro drtivou většinu autorů. Ti by pak svá díla sami, bez účasti autorů přihlašovali pod "generální licencí". Prodejci by pak takové dílo mohli bez individuální dohody s autorem automaticky nabízet za podmínek generální licence. Generální licence by pro autory byla dobrovolná, ale vzhledem k tomu, že přihlášení k ní by bylo jedinou reálnou a efektivní cestou jak prodávat ve větším množství, tak bych neměl strach, že by nebyl zájem.
Hlavním dnešním problémem je ubohá online nabídka. Nabízet v eshopu tisíce titulů je směšně málo. Je třeba, aby bylo dostupné téměř vše co vzniklo za posledních 50 let. Takový rozsah nabídky totiž dnes zajišťují pirátské servery.
OSA ani iTunes nebrání autorovi rozhodnout o tom, zda a jakým způsobem své dílo zpřístupní veřejnosti. Piráti ale způsobili, že model prodeje jednotlivých licencí je pro autory dost nevýhodný, protože spousta lidí si dílo prostě upirátí a autor z toho nemá nic.
Problém není technologický, technologicky není problém zaplatit SMS nebo kreditkou a okamžitě si stáhnout MP3 nebo DivX. Váš cíl je už dávno splněn, dnes může kdokoli legálně on-line prodávat jakýkoli autorsky chráněný obsah, když se s autorem dohodne na příslušných podmínkách. Jenže tohle je váš cíl, někdo jiný tvrdí, že cílem je přesný opak, aby se odbouraly všechny mezičlánky a autoři prodávali přímo. A někdo jiný má zase jiný cíl, aby si on mohl stahovat cokoli zadarmo, a kdo tvorbu zaplatí, to je mu jedno. Přičemž všechny ty cíle je možné bez jakýchkoli problémů realizovat už dnes, v zákonech se nemusí měnit ani písmenko a je to jen a jen na rozhodnutí autorů.
Distribuce hudby je v lepším stavu díky rozvoji technologií, ale je otázka, zda kvůli ignorování autorského práva není nebo brzy nebude tvorba hudby v horším stavu, než byla posledních sto let.
Ve vašem textu je vnitřní rozpor. Na jednu stranu tvrdíte, že rozhodující slovo má mít autor, ale následně pak tvrdíte, že tomu tak nyní není (viz vaše věta o desátcích od OSA a iTunes).
Současný problém je technologický. Stávající distribučbní systém je technologicky zastaralý. Distribuční kanály jsou pomalé, neefektivní a neschopné se přizpůsobit poptávce. Řešením je použít pro distribuci moderní technologie na úrovni roku 2013. Tedy vše musí být dostupné ONLINE. To určitě nezvládnou atomizovaní autoři jedotlivě, ale pouze nějaké jejich zastřešující organizace. Cílem je, aby jakýkoliv autorsky chráněný obsah mohl být legálně ONLINE prodáván kýmkoliv, kdo splní příslušné podmínky a bude odvádět z tržeb autorské poplatky. Pokud bude muset videopůčovna typu Topfun individuálně vyjednávat s desítkami autorských organizací, z nichž každá bude mít jiné podmínky, nikdy to nemůže fungovat.
Ale jde to - viz distribuce hudby, která je již dnes v podstatně lepším stavu než před 10 lety.
Já netvrdím, že to tak nebude fungovat. Jenom trvám na tom, že práci s vytvořením díla má autor, takže má také právo rozhodovat o tom, co se s tím dílem bude dít. Ostatní zase mají právo zvolit si, zda na autorovi podmínky přistoupí a dílo budou moci užívat, nebo nepřistoupí a dílo užívat nebudou.
Taky si myslím, že pokud autoři nebudou moci prodávat přímo jednotlivé kopie (protože by jich prodali pár a zbytek by lidé upirátili), ale budou odkázáni na desátky od OSA nebo iTunes, zbavujeme se tím jedné zajímavé možnosti, aniž bychom něco získali. Sice to není škoda z dlouhodobého hlediska, protože tenhle koncept autorských práv je natolik zajímavý, že bude jistě v budoucnosti znovu vynalezen. Ale z krátkodobého hlediska je škoda dělat krok zpět jenom proto, že si lidé nechají nakukat nějaké nesmysly s vidinou rychlého zisku, a nedomyslí velice jednoduché důsledky. A zvlášť tady v postkomunistickém státě, kde máme s přístupem "když rozkrademe, co se doteď vytvořilo, bude se mít většina lidí chvilku líp -- a co se bude dít pak, to vědět nechceme" zkušenost starou jen pár desítek let.
Pane Jirsáku. Ono je jen otázka času, kdy to bude reálně fungovat, tak jak to pžaduji já a mnoho dalších. Dnes už to korektně funguje u muziky (v podstatě cokoliv je možné si do 10 minut online koupit), tak proč by to tak nefungovalo u videoobsahu.U vide je jen problém navíc s jazykovými mutacemi.
Nevím proč se tomu tak bráníte a honíte si tu triko, jakýže to jste zásadový člověk. Ve sktečnosti jste brzdíte přirozený proces, který se i bez vás vyřeši ke spokojenosti zákazníků i vlastníků práv. Vždyť já nechci nic jiného než iTunes, kde by byla stejně široká nabídka filmů a seriálů (včteně jazykových mutací) jako je dnes muziky.
Tak asi máte málo peněz. Kdybyste přidal pár nul, distributor se s vámi určitě bude bavit velice ochotně. A i kdyby ne, pořád vám to nedává vůbec žádná práva k tomu autorskému dílu.
Stínový ministr financí za ČSSD už ty parazity pokud vím vzal zpět, takže teď se použitým slovníkem řadíte někam ke komunistům nebo SPOZ. Nejsem si jist, zda je to opravdu společnost, o kterou stojíte.
Nepochopil jste mou poptávku. Já si chci tyto seriály zakoupit online, nikoliv na DVD z minulého století. Stejně jako nakupuji muziku (proč to u ní jde a u filmů/seriálů nikoliv). Žijeme ve 21. století. Akceptovatelný čas mezi vznikem poptávky a jejím uspokojení je v této komoditě maximálně 30 minut. Jinak je to neprodejné.
To samé platí u TV. Nebude jako magor přikovaný u TV a lovit jednotlivé díly nebo upoceně programovat PVR (mimochodem mezi nahrávkou z TV a stažením z uloz.to není věcný rozdíl. Nikdo zpětně nerozliší, jestli jsem si to nahrál z TV nebo z uloz.to.
a) Že neuvidím nějaký supercooltrendy seriál? Umřu bez něj, co naplat.
b) Pokud nechtějí moje peníze a neumožní mi to sledovat nebo jinak pořídit, rozhodně si to nebudu někde pokoutně stahovat, ať si to narvou do špic.
c) Mě živí potraviny a voda, bez frikulínských seriálů, filmů a já nevím čeho fakt doufám přežiju do té doby než zemřu...
Tak třeba, kde mohu legálně získat v české verzi (dabing nebo titulky) následující seriály:
1) Breaking Bad
2) Justified
3) Six feet under
4) Dexter
5) The Big Bang Theory
atd.
Jediná možnost je čekat až to odvysílá nějaká česká televize. A pokud to prošvihnete máte smůlu. Respektive jediná možnost je to někde upirátit.
To ovsem problem nelegalniho sdileni take neresi. Podle nekterych vykladu je mozna stazeni v CR legalni, ale urcite nebylo legalni (ani moralni) ten obsah takto poskytnout.
Me jde o reseni ktere neporusuje autorska prava ani 'dobre mravy'. Takove existuje zrejme jen na placenych satelitnich kanalech, coz je v dobe Internetu tristni. Od statni televize nelze ocekavat nic, tam jedou jen recyklovane estrady nebo dabovane filmy na filmovem klubu CT2.
Nastesti se bez serialu obejdu, nechapu ale proc je v dnesni dobe tak slozite to poskytnout vsude za nejaky rozumny poplatek. Vzdyt u hudby se to jiz dari (ze to ale trvalo).
Myslite tu televizi, kterou musi platit kazdy kdo ma elektromer a kde davaji pouze serialy zmrsene ceskym dabingem bez originalniho zvuku (i kdyz technicky to dnes neni zadny problem) a s nekolikaletym zpozdenim ?
Daleko zajimavejsi je druha cast odpovedi "nemusite vubec". To by melo byt inspirativni pro mladou revoltujici (?) generaci. Pri dnesnich nakladech na vyrobu komercnich filmu staci nekolik trznich propadaku a studia to mohou zabalit. Coz by byl daleko lepsi zpusob revolty nez nelegalni sdileni, protoze vekove slozeni nastevniku kin je zname.
Nemám s nima nic společného, jen je to jediné místo, o kterém vím, kde se dají sledovat filmy a seriály. Jelikož ale porušují autorský zákon stejně jako ten student, tak se dá předpokládat, že to zavřou.
Ptal jsem se, kde jinde se dají sledovat seriály s titulkama. Máš nějakou radu?
Rozebíráte to všichni moc hezky, ale kde mám sledovat seriály a koukat na filmy, když podobně můžou odpálit www.sledujuserialy.cz, www.sledujemefilmy.cz ?
Kde se na seriály koukáte vy?