Vlákno názorů k článku Odstranění informace o členství Ladislava Špačka v KSČ z Wikipedie neprošlo od Kuba Turek - Třeba vyhodili vzpomínku politického vězně Franka Nykla na...

Spacek je vseobecne znama osobnost uz spoustu let. U takovych se bezne uvadi zivotopis.
To ze Nagyova delala v kantyne je sice zajmavy, ale banalni.

Pokud je zde projekt, kde muze prispivat kazdy, tak chapu, ze ma taky editory, kteri ostranuji balast. Jinak lze ocekavat, ze se to zmeni v kupu balastu nebo v propagaci toho kdo vic plati. Myslim, ze existuje i dost webu takovych, kam muze kdokoli napsat a nic se neodstranuje. Pokud vam nestaci, tak klidne zalozte dalsi...

Myslím, že to je právě problém, že se nerozlišuje banální od podstatného. Banalitu, že Nagyová dělala v kantýně, cituje každý včetně Wiki. Ale podstatný fakt, že už tam dělala nepěkné věci s komunisty v zádech, se nezmiňuje.

Nechápu, jaký je pro čtenáře článku rozdíl v tom, zda nějaký nepříliš významný údaj není uveden proto, že v článku nikdy nebyl, nebo proto, že byl smazán.

Ono jde především o důvěryhodnost celého systému: Každý chápe, že jakékoliv lidské dílo není dokonalé a Wiki zvlášť. Zároveň je jasné, že se neustále buduje a získávají se další informace. S tím se počítá.

Že ovšem někdo tyto informace systematicky nebo náhodně odstraňuje - s tím počítá málokdo. Protože kdyby se to stalo častým zvykem, tak se stane Wikipedie zcela nedůvěryhodným a manipulativním zdrojem. Už teď má potíže s tím, že politicky je celá Wiki spíš nalevo a liberální, což neodpovídá zcela neutrálnímu pohledu na svět.

Pokud chce jakékoli médium informovat pravdivě (resp. blížit se pravdivému informování), musí z nepřeberného množství informací vybírat ty, které jsou podstatné. Pokud se tedy do článku na Wikipedii dostane nepodstatná informace, a následně ji někdo smaže, tím smazáním se pravdivost hesla zvýší. (Obecně, netvrdím, že je tohle případ hesla o Ladislavu Špačkovi.)

Kdybyste napsal místo "nepodstatné" spíš "nepravdivé", tak s Vámi stoprocentně souhlasím. Takhle absolutně nemohu. Protože co je důležité pro jednoho, nemusí být důležité a podstatné pro druhého. A ještě jedna věc: Principiálně prostě nemůžete zvýšit pravdivost hesla tím, že zamlčíte některé informace. To nejde :-)

Nikdy žádné médium nemůže zveřejnit všechny informace, čas a prostor je jen pro zveřejnění nepatrného zlomku z nich. Takže samozřejmě záleží na tom, co se z toho množství informací vybere. Každý od výběru očekává to, že v něm budou podstatné informace – to právě určuje pravdivost informování. Pokud do toho výběru zahrnete i něco nepodstatného, dáváte tím tomu větší váhu, než to má ve skutečnosti – a tím informujete nepravdivě. Takže pokud je u hesla uvedena nějaká nepodstatná informace a podstatnější věci tam chybí, smazání té nepodstatné informace zvýší pravdivost hesla – přestanete uvádět čtenáře v omyl, že ta nepodstatná věc je důležitá.

Vždyť jsme to psal výše a Vy jste toho dokladem (není to nic špatného, je to jenom střet koncepcí): Wikipedie má obecný problém s tím, že je politicky trochu doleva. Její editoři chtějí určovat, co je důležité a co ne.

Druhý směr práce s informacemi směřuje spíš k liberálně-konzervativnímu pojetí (to zastávám osobně spíš zase já) - poskytovat všechny informace, které jsou dostupné, a zasazovat je do kontextu, ze kterého je zřejmé, jak jsou důležité.

Přirovnal bych to třeba k názorovému časopisu x knihovně. V jednom jsou vybrané informace pro určitý okruh čtenářů. Ve druhém všechny dostupné informace utříděné s tím, že uživatel si vybere, které potřebuje.

Posuzování toho, které informace jsou důležité a které ne, je základní funkce každého, kdo cokoli publikuje. Pokud někdo tvrdí, že to nedělá, pak zveřejňuje informace nahodile a dané médium je velmi nedůvěryhodné.
Poskytovat všechny dostupné informace je teorie, která nemá s realitou vůbec nic společného. To by také mohl Ladislav Špaček ze „svého“ hesla na Wikipedii udělat několikagigový záznam, kde se dozvíte, v kolik hodin měl který den stolici a jak vypadala, jestli vykročil ze dveří levou nebo pravou nohou a co měl k obědu. Byly by to všechny informace, které jsou dostupné… Informační hodnota takového hesla by byla nulová, protože byste tam podstatnou informaci nedokázal najít, i kdyby v tom balastu někde byla schovaná.
Ani v knihovně nejsou všechny dostupné informace – a pokaždé, když se ve vašem přemýšlení objeví „všechny dostupné informace“ v jiném významu než „velmi velmi vzdálený a nedosažitelný extrém“, zastavte se a nejprve si uvědomte, jak je to doopravdy, a jak málo ve skutečnosti to „všechno“ je.

Ano, právě jsme ukázali klasický střet o povahu informací, jejich zpracování a zveřejňování. Každý máme svoji pravdu dobře vyargumentovanou, každý používáme svůj vlastní jazyk a každý máme jiné společenské vidění světa.

Otázka, kdo ohlídá klíčníka, však stále zůstává na stole.

Použil jsem ho ve středoevropském politickém smyslu, tedy zjednodušeně řečeno, hájím právo na svobodu a tedy i svobodu informací.

Na americké politické scéně je "liberální" označení pro levičáka - který by byl u nás ovšem stále považován za ultrapravičáka :-) Tak jsme to nemyslel. Omlouvám se.

Nezlob se, ale o politice se s Tebou nebudu bavit. Zvláště ne tady na Lupě.