Když jste novinář a při jízdě taxíkem v Praze naladíte wi-fi síť s názvem "BIS monitorovací vůz 28", máte několik možností. Za prvé se můžete zasmát nad hezkým vtípkem a dávat pak historku k dobrému po hospodách.
Za druhé - pokud jste investigativní a tedy od základu podezíravý, paranoidní a zvídavý žurnalista - řeknete si, že to je sice hloupost, ale co kdyby... Co kdyby byla česká Bezpečnostní a informační služba (BIS) opravdu tak neprofesionální, že by své agenty v terénu proflákla jménem wifi? Ony se v ní totiž dějou různé divné věci, víme?
Takže pak obvoláte pár zdrojů, zjistíte, že nic nezjistíte a potom... samozřejmě dáváte historku k dobru po hospodách.
Je tu ovšem ještě třetí varianta: zavoláte na BIS, dočkáte se (samozřejmě) popření, že by tajná služba podobnou wi-fi používala, a pak o tom napíšete článek. Jen k němu pro jistotu napíšete, že je odlehčený:
Vážení čtenáři, v pátek Vám přinášíme trochu odlehčení. Přinášíme Vám postřeh z pražských ulic, který potrápil naši tajnou službu. V dnešním článku se dočtete, co BIS tak rozrušilo. Zajímavé čtení Vám přeje tým CNI
Z celé zprávy nakonec zůstávají dvě zásadní otázky: proč vlastně nepojmenováváme své wi-fi sítě trochu zábavněji? Kdybychom jejich názvu věnovali o něco víc kreativity a úsilí, jednak by na světě bylo méně SSID jako "Internet" nebo "TP-Link_2,4GHz_768AA5", a za druhé by možná ubylo hesel typu "Admin1234" (když už byste měnili jméno wi-fi, třeba byste si vzpomněli i na heslo).
Druhá otázka je trochu znepokojivější a ty z vás, kdo máte paranoidnější sklony, už určitě napadla: proč se mluvčí BIS vůbec musel ve své organizaci ujišťovat, že agenti takovou síť skutečně nepoužívají? Copak byť jen na chvíli znejistěl a sám sobě připustil, že by ji používat mohli?
Odpověď neznáme. A média mlčí. Náhoda? Nemyslím.