Nevidim v cem vidite problem. Zamestnavatel da zamestnanci podepsat souhlas, ze jeho prace je zavazna (treba styk s tajnymi informacemi) s cimz je spojena umerna ochrana - viz § 316 odst. 3.
Kdyz zamestnanec nechce uznat zavaznost prace, nemusi ve firme pracovat. Je to demokraticke a je to v souladu se zakonem.
A neni problem.
Jejich produkt je pochybný a kdyby mi tohle někdo dal ve firmě na počítač, tak okamžitě dávám výpověď.
Jako ukázka, jak se dá z účasti na Dni D dostat do světa, geniální!
Strašně rád bych si přál vidět teď ksichty těch "investorů", kteří v tom pořadu prošvihli investici století. Fakt škoda, že se už nedá v archivu kouknout na to, jak je tam "školili" :)
a co kdyz souhlas odvolam? mam automatickou vypoved. POkud by jste četl pozorně, tak v těchto Vámi zmiňovaných případech ,souhlas ani není potřeba. Sám o tom i ke konci svého příspěvku píši, jsou odvětví kde to je potřeba a musí se to, ale tam nedáváte souhlas, tam jste o tom jen informován. Neboť odvolání souhlasu by zmařilo v těch zvláštních případech účel.
Ve své podstatě jde o to, aby se obě strany řídili zákonem a nezneužívali jej. Tj zaměstnavatel může svá práva uplatnit, přičemž Však nedostává neomezené možnosti šmírování, jak si je získává dle vzorového dokumentu k podpisu.
Tak jsem si prostudoval jejich dokumenty na webu (http://www.safetica.cz/media/documents/Safetica_Endpoint_Security-Analyza_ceske_legislativy.pdf) a špehování zaměstnanců tak jak jej doporučují svým zákazníků je za hranou zákona. Doporučují aby zaměstnavatel získával souhlas o přístupu k osobním údajům od zaměstnance, s odkazem na zákoník práce, který však umožňuje :
§ 316
(1) Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování zákazu podle věty první je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat.
(2) Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.
(3) Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.
Nehledě na to, že kdykoliv lze souhlas odvolat a vznikla by zajímavá situace, neboť by se zaměstnanec v případě vyhazovu bránil, že jde o následek odvolaného souhlasu se zpracováním osobních dat.
SW má význam, ale uvědomme si, že ve specifických profesích. Banky, trh s cennými papíry, kde jiné legislativní normy dokonce zdůrazňují monitoring kvůli bránění inside tradingu atp. Ale tohle to masově je mimo jakýkoliv rámec a zneužití zákona. Navíc odkazovaný paragraf 250 hovoří o důkazním břemenu na straně zaměstnavatele, takže požadovat po zaměstnanci ztrátu svých práv je v rozporu.
Shrneme-li-to zaměstnavatel není oprávněn vyžadovat souhlas se zpracováním osobních údajů a získávat tak přístup ke informacím chráněných zákonem. (Korespondence jde i dovnitř společnosti, chráněn je i externí odesílatel). Zákoník práce definuje, kdy a jak je možno do těchto práv zasáhnout. Pravidla tohoto zásahu mají být známa a zásah do práv oznámen zaměstnanci. Tedy pro svoji činnost není potřeba souhlasu, ale jen zaručení informování. Zajímavé z tohoto hlediska je název formuláře v jejich dokumentu, který hovoří o oznámení, avšak svým obsahem získává souhlas, poučuje o právech, ale opomíjí základní právo kdykoliv souhlas odvolat.