Původem česká společnost Avast z velké části dokončila spojení s americkým protějškem NortonLifeLock. Výsledkem je podnik Gen Digital obchodovaný na newyorské burze NASDAQ, který se kromě kyberbezpečnosti chce zaměřit na vývoj alternativy k digitálním peněženkám typu Apple Pay. Pomoci může i evropská regulace, která podle prezidenta Genu Ondřeje Vlčka nemusí vždy nutně znamenat zlo.
Před pár dny jste společně s kolegy „zazvonil na zvoneček“ na newyorské burze NASDAQ, což není věc, kterou by mnoho Čechů zažilo. Jaké to bylo?
Zvoneček na Nasdaqu je čudlík na dotykové obrazovce (smích), ale byl to skvělý zážitek. Sice Gen už na burze nějakou dobu je, ale i tak to potěšilo.
Majitel Seznamu Ivo Lukačovič nedávno napsal, že by pro rozvoj Česka bylo dobré, aby posílila pražská burza a zakladatelé a investoři tam upisovali firmy. Potřebujeme něco takového?
Každý zakladatel má plán, co s firmou chce udělat. Je nefér někoho tlačit do toho, aby úpis na burze udělal. Avast byl vždy hodně růstovou firmou a zakladatelé si už v roce 2008 uvědomili, že chtějí profesionální vedení a podnik posunout na vyšší globální úroveň. Naše londýnské IPO v roce 2018 a newyorské v roce 2022 šly tímto směrem.
Nemyslím si, že potřebujeme silnou burzu v Praze. Je řada větších evropských zemí, které silnou burzu nemají. Jsou tady Frankfurt, Amsterdam a mimo Evropskou unii Londýn. Rakousko nebo Švýcarsko nemají ambice dělat obří akciové trhy, protože chápou, že když jejich firmy půjdou do Londýna nebo New Yorku, budou úspěšnější a zemi pravděpodobně přinesou více.
Německý Die Welt napsal, že Česko je nemocný muž Evropy. Ve veřejném prostoru už se dlouho mluví o tom, zda se ekonomický model naší země nevyčerpal a jestli máme vizi a strategii, kam se vydat dál. Jak to vidíte vy?
Špatně se mi to komentuje. Ve své bublině mám pocit, že vše jde dobře, ale možná je to omezené vidění. Nevnímám, že bychom na tom v rámci Evropy byli hůře než ostatní země. Moje bezprostřední zkušenost je ta, že jsme se spojovali s americkou firmou, a v rámci porovnání, co jaké straně dobře funguje, jsme si vedli výborně. Výsledkem naší fúze je, že Gen má dvě produktová těžiště, přičemž Česko je větší. Technologie Avastu bude do značné míry ta, kterou Gen bude používat do budoucna.
Takže technický „podvozek“ spojených podniků poběží hlavně na české produkci?
Děláme těžkou práci v integraci technologií tak, abychom v každé části brali to nejlepší. A toho, co půjde z Avastu, je skutečně hodně.
Před rokem, když došlo ke spojení Avastu a Nortonu, jsme se bavili, že musíte vyřešit takzvaný za léta nahromaděný technický dluh. To už se vám povedlo?
Hotovo bude příští rok, teď jsme na třech čtvrtinách. Vzali jsme kódy obou firem, hodně toho promazali a provedli transformaci s tím, že mnoho z toho souviselo s přesunem do cloudu.
Takže přestáváte používat vlastní servery na úkor cloudu?
Ano, začali jsme s tím už před fúzí. Prokletí firem, které jsou technicky úspěšné, je tendence dělat si vše po svém. Nejde jen o vyloženě technické prvky infrastruktury, ale ozývají se i hlasy, že i účetní software bychom určitě zvládli lépe než na to zaměřený dodavatel. To je hodně zrádné a je důležité, aby si firma uvědomila, co chce dělat. Je potřeba své zdroje a technické úsilí napnout ke zlepšování produktu a nesnažit se dělat vše. Zdroje vždy budou omezené. Cloud s tím souvisí. Nepotřebuju mít armádu lidí starajících se o naše datacentra. Raději přesměruji prostředky třeba do vývoje bezpečnostního jádra našeho softwaru.
Od koho cloud využíváte?
Nejsme u jednoho dodavatele, používáme ty tři hlavní (Amazon, Microsoft a Google – poznámka redakce). Aplikace píšeme tak, aby na cloud byly připraveny, takže nás cloud nevychází dráž, než kdybychom vše dělali na svých serverech. Navíc tam přibývají pro nás skvělé funkce. Třeba homomorfní šifrování, díky čemuž je možné dělat transakce nad zašifrovanými daty.
Jak dopadlo spojení v oblastech mimo technologie? Podobné dealy často krachnou na střetu kultur.
Hodně pomohlo, že Gen je nová značka. Nevidíme tedy žádné hašteření mezi „oranžovými a žlutými tričky“. Lidé z Avastu i Nortonu mají modrá trička a vznikla nová firma. Riziko, že se lidé budou přít o technologie a podobně, je zažehnáno. Dále je hotová integrace v rámci firemních systémů a managementu.
Co zbývá dodělat?
Převádíme produkty na novou technologii. Samotným převodem to ale nekončí, pak musíme migrovat stovky milionů zákazníků po celém světě. Nemůžeme je nutit, takže někteří určitě nějakou dobu zůstanou na staré technologii. To bude trvat řádově roky.
Avast měl vždy velmi nízké náklady na akvizici zákazníků, jde řádově o centy na hlavu. Zůstane to tak i v Genu, nebo budete více investovat do marketingu?
Firma si nechává své značky Norton, Avast, AVG, Avira a LifeLock. Každá má jiný model přístupu na trh. Norton a LifeLock zejména v USA hodně inzerují v televizi a podobně. Avast, AVG a Avira mají freemium model, kdy si lidé stáhnou verzi zdarma, jež má velmi malé náklady na akvizici, a odsud se rekrutují lidé na placenou verzi. Zůstanou oba přístupy dle značek.
Ze západních trhů vlivem geopolitiky mizí váš ruský konkurent Kaspersky Lab. Otevřelo se pro vás okno pro obsazení jeho pozic?
Kaspersky byl na západě na ústupu delší dobu. Objevuje se ale nová příležitost v podobě generativní AI. Více lidí si klade otázku, jak je to s jejich bezpečností (generování deep fake podvodů a podobně – poznámka redakce). To nebývalo a lidé zjišťují, že se tomu musí věnovat, což nám nahrává.
Jste spoluzakladateli organizace OpenWallet Foundation, která chce vytvořit „podvozek“ pro alternativu k uzavřeným digitálním peněženkám typu Apple Pay. Co si od toho slibujete?
Evropská unie chystá digitální peněženku a identity. Bylo by fér, kdyby k tomu například Apple ve svých zařízeních umožnil stejný přístup jako k Apple Pay. Příklad je spuštění šifrované peněženky přes otisk prstu a dvojklik tlačítka. Není důvod, aby toto tlačítko bylo svázané jen s jednou peněženkou.
Ještě důležitější než peněženky je celá infrastruktura za nimi. Důležitá je výměna dat, nad kterými mají uživatelé kontrolu. Když si dnes chci otevřít květinářství, musím udržovat a chránit data zákazníků, řešit GDPR a podobně. Do budoucna by bylo lepší, kdyby nad daty měli kontrolu uživatelé a obchodníkům je poskytovali podle sebe. Tento koncept má spoustu nepřátel. Firmy, které sbírají hromady dat, to nevidí rády. Věříme, že změny půjdou prosadit, i díky zapojení mírné regulace.
Tito nepřátelé nejsou zrovna malé ryby. Regulace by je měla donutit k čemu?
Důležitá bude přenositelnost dat a to, že pro firmy bude dražší a dražší mít data zákazníků u sebe a ochraňovat je dle regulace.
To skoro zní, že jste zastáncem regulací, které EU prosazuje, což v technologickém sektoru není běžné.
Jsem v tomto ohledu vyklidněnější. Třeba GDPR se osvědčilo a koncept přebírají i Kalifornie, New York, Japonsko nebo Brazílie. GDPR je navíc obrovský dokument, z něhož ještě není vše aplikováno. Obsahuje třeba část s právem přenášet data z jedné služby do druhé, což v praxi nefunguje a regulátoři to zatím nikdy netlačili.
Co takový AI Act regulující umělou inteligenci? Česko ho během předsednictví v Radě EU předložilo ušitý horkou jehlou bez konzultace se soukromým sektorem. Francie a Německo teď pod tlakem svých firem chtějí změny a zdá se, že toho dosáhnou.
Není jasné, jak to dopadne. Mluví se o tom, zda si EU vlastní firmy místo podpory nedusí. V AI musíme být opatrní. Je to velká zbraň. Etika AI není pouze opruz, kvůli kterému je třeba platit více za právníky. Je to důležité pro lidskou rasu. Když AI neuděláme dobře, nemuselo by to dobře dopadnout. Firmy zaměřené na AI tady každopádně vznikají (Mistral a Aleph Alpha posbíraly vyšší stovky milionů dolarů – poznámka redakce).
Evropské žehrání na to, že se zbytečně regulujeme, tedy nesdílíte?
Jak v čem. GDPR se osvědčila. AI Act zatím nedokážu detailně posoudit. Věřím v to, že je něco takového potřeba. Řeší se to i v USA, kde se podle mých zkušeností dívají na Brusel, s čím v této oblasti přijde. USA vnímají, že tohle je jedna z mála věcí, ve kterých je Evropa opravdu dobrá.
To si opravdu někdo ve světě pochvaluje, že Evropa má ambici vyvážet regulaci?
Ano, rozhodně. Tak to bylo i s GDPR.
Slovenský Eset najal bývalého britského velvyslance, aby vedl tým komunikující s vládami a lobboval v Bruselu, mimo jiné za účelem prosazení postojů evropské firmy. Cítíte také potřebu více se tímto směrem angažovat?
Podobné oddělení máme také. Zabýváme se regulacemi jako právě GDPR, evropská identita eIDAS a podobně. Nejde nám nutně o ovlivňování vzniku legislativy, ale chceme vědět, co se v Bruselu děje a jak tomu přizpůsobit naše produkty a budoucnost.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU