Český rozhlas zveřejnil finální návrh Memoranda o způsobu naplňování veřejné služby v rozhlasovém vysílání. Tento dokument upřesňuje činnost veřejnoprávního rozhlasu do roku 2030. Rozhlas v něm zohlednil připomínky veřejnosti, různých institucí nebo online vydavatelů. Naopak Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV), která zastupuje zájmy komerčních rádií, není s výsledkem spokojena. Soukromé stanice proto žádají ministra kultury, ať se do celého procesu ještě vloží.
Memorandum projednávala Rada Českého rozhlasu na své veřejné schůzi ve středu 24. září. Jednání se účastnil také zástupce Sdružení pro internetový rozvoj Filip Dotlačil, který požádal o dopracování tří bodů memoranda. Vedení Českého rozhlasu je ochotné požadované změny připravit, proto bylo schvalování dokumentu přerušeno a odloženo na 1. října. Soukromá rádia se veřejného projednávání neúčastnila a prostor k vystoupení nevyužila.
„Finální text Memoranda byl zveřejněn pouhé dva dny před konáním Rady a nabídka několikaminutového vystoupení APSV při projednávání dokumentu nemůže nahradit expertní jednání. Proto jsme účast na jednání Rady ČRo odmítli. Takový formát znemožňuje jakoukoli smysluplnou debatu a naše účast by jen legitimizovala proces, který považujeme za nestandardní a netransparentní,“ uvedl za asociaci Jiří Hrabák, ředitel rádia Impuls.
Český rozhlas výhrady komerčních rádií odmítl.
„Za posledních devět měsíců jsem neobdržel žádnou oficiální žádost od žádné instituce, která by chtěla v jednáních pokračovat. Zatímco jednání s online vydavateli považuji za relativně korektní a myslím, že se nám v mnoha věcech podařilo najít společnou řeč při textaci, tak s Asociací provozovatelů soukromého vysílání se to bohužel úplně nepodařilo,“ prohlásil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Co chtějí online vydavatelé
Memorandum se dělí na deset článků, které například upřesňují charakter jednotlivých stanic, věnují se zpřístupňování pořadů z archivu nebo rámují digitální služby Českého rozhlasu včetně internetového zpravodajství.
Online vydavatelé zastoupení Sdružením pro internetový rozvoj chtějí upřesnit jen tři body v celém dokumentu. „Není to tak, že náš názor je ‚voda‘ a názor vedení Českého rozhlasu je ‚oheň‘. Je to spíše o tom, jestli to má být tmavě zelené, nebo světle zelené,“ charakterizoval Filip Dotlačil postoj SPIR.
První výhrada míří k distribuci multimediálního obsahu Českého rozhlasu na internetu. Memorandum v článku 7.1 popisuje, že rozhlas může využít svůj web, sociální sítě a další platformy k „redistribuci svého obsahu“ na základě transparentních podmínek.
„Ve chvíli, kdy se Český rozhlas rozhodne distribuovat svoji tvorbu skrze nějaký konkrétní kanál, dochází v rámci kompetitivního prostředí ke zvýhodnění tohoto jednoho kanálu,“ vysvětlil Filip Dotlačil. Vydavatelé proto chtějí, aby k „transparentním“ podmínkám přibyly ještě „rovné“ a „nediskriminační“. Kdyby se totiž Český rozhlas teoreticky rozhodl poskytnout svůj obsah nějaké soukromé platformě, kterou by upřednostnil před jinými, tak by to sice formálně bylo transparentní, ale zároveň nefér vůči ostatním.
Druhá výhrada se týká toho, co Český rozhlas může na internet umisťovat. Memorandum v článku 7.4 zavazuje rozhlas k tomu, aby texty i multimédia na jeho webu souvisely s jeho stanicemi, zpravodajským servisem, archivem nebo „obsahem doplňujícím veřejnou službu“. Vydavatelům to přijde příliš vágní. „Bod je formulován tak, že když se nad tím zamyslíte, nejde vymyslet skoro nic, co by se pod jeho definici nevešlo,“ poznamenal Filip Dotlačil. Podle vydavatelů by se bod měl buď škrtnout úplně, nebo nahradit přesnější formulací.
Poslední připomínka mířila k obchodování s archivními pořady. Na jednu stranu chce Český rozhlas archiv zpřístupnit soukromým subjektům, zároveň však říká, že nebude licencovat obsah, který považuje za svůj zlatý fond. A podle memoranda by seznam pořadů v tomto zlatém fondu mohl průběžně doplňovat.
Vydavatelé princip zlatého fondu nezpochybňují, chtějí však doplnit nějakou pojistku, aby tento seznam „neprodejných“ pořadů nebylo možné rozšiřovat prakticky do nekonečna.
„Jsou to věci, které vnímám ze strany vydavatelů jako legitimní,“ reagoval generální ředitel René Zavoral. Vedení rozhlasu chce teď vnitřně diskutovat o vhodných úpravách. Ocenil, že se vydavatelé veřejné schůze zúčastnili. Podobně se vyjádřil také předseda Rady Českého rozhlasu Ondřej Matouš: „Oproti Asociaci provozovatelů soukromého vysílání jste nám napsali konkrétní body, které byste si přáli, aby byly zmíněny v memorandu, a zúčastnili jste se dnešního jednání.“
Výhrady soukromých rádií
Asociace provozovatelů soukromého vysílání poskytla médiím tiskovou zprávu, ve které hodnotí existující duální systém komerčních a veřejnoprávních médií jako křehký. „Nezpochybňujeme roli veřejnoprávního média. Jsme však přesvědčeni o nutnosti jejího přesnějšího vymezení – jako je stanovení počtu programů, které Český rozhlas nabízí, jejich jasného popisu, a to včetně kvantitativních ukazatelů, jakými jsou množství mluveného slova či podíl české hudby. Není to navíc tak dávno, kdy zákon počet programů přesně určoval,“ podotýká předseda představenstva APSV Jiří Hrabák.
Memorandum žádný limit pro počet programů nestanovuje. Zároveň ho ani nesnižuje – vyjmenovává všechny existující analogové i digitální programy. Popisuje jejich základní žánrové zaměření a přidává také kvantitativní ukazatele, které požaduje Jiří Hrabák. Například u Radiožurnálu stanovuje maximální podíl hudby na 50 % denního vysílacího času, z toho domácí produkce musí být minimálně 20 %. U digitálního Radia Wave je maximální podíl hudby 75 %, u publicistické stanice Plus 0 %.
Žádné další konkrétní výhrady APSV v tiskové zprávě neuvedla, jen opakuje, že se chce na přípravě memoranda podílet. Odbornou diskusi má podle ní zprostředkovat ministr kultury Martin Baxa (ODS).
„Bavíme se o veřejné službě, tudíž pro nás je klíčová veřejnost, která má zákonnou povinnost platit rozhlasové poplatky a pro kterou je Český rozhlas zřízen,“ zdůraznil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Představitelé privátního sektoru se účastnili kulatých stolů ministerstva kultury, které se uskutečnily v době příprav velké mediální novely. Zavoral se nadto scházel se zástupci komerčních rádií, tyto schůzky ale přerušil v době, kdy se rozhlas soustředil na závěrečnou fázi projednávání mediální novely.
„Celý ten proces vnímám jako projev dobré vůle Českého rozhlasu, protože zákon hovoří pouze o tom, že memorandum máme povinnost předložit Radě do šesti měsíců od účinnosti novely. I přesto jsme tu diskusi vedli,“ prohlásil Zavoral. „Memorandum není a nemůže být nějakou dohodou mezi veřejnoprávním a komerčním sektorem. Oba ty světy sice existují v rámci duálního systému, ale mají jinou misi, jiné poslání, jsou jinak financovány. Logicky se tedy nikdy nemůže hovořit o dohodě, jako spíše o snaze nalézt nějaký konsenzus na mediálním trhu,“ dodal ředitel Českého rozhlasu.
Po schválení Radou Českého rozhlasu dostane finální znění memoranda k podpisu ministr kultury. Vzhledem ke sněmovním volbám, které začnou dva dny po zasedání Rady Českého rozhlasu, není zatím jisté, kdy a v jaké podobě se podepsání memoranda vlastně uskuteční. Zákon sice předpokládá, že ministr svůj podpis na dokument připojí, ale i kdyby na to nedošlo, bude memorandum platné a závazné. Podstatné je totiž samotné schválení memoranda Radou Českého rozhlasu, která bude každý rok vyhodnocovat dodržování stanovených parametrů.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU