Proč musí každičkou větu ze zákona "vykládat" "nezávislý" soud? Proč prostě nemůžou ti královsky placení pitomci (zákonodárci) obklopení poradci a právníky napsat ty věty tak, aby prostě byly jednoznačné? Ať klidně v textu používají závorky, když to nejsou schopni rozepsat na jednotlivé body, nebo ať jsou v zákonech příklady, ale ať je to dokonečníku jednoznačné!
Hmotná zodpovědnost politiků chybí jako sůl. Za zmetky, které produkují, by měli platit ze svých nasyslených úplatků a zlodějen!
1) pro vasi informaci, poslanci zakony nepisi, pisi je pravnici a jini odbornici, zmetky vznikaji prevazne prave pozmenovacima navrhama a dalsima poslaneckyma zasahama.
O tom, ze by poslanci rozumeli tomu, o cem hlasuji, to si muzete nechat zdat ve svych mokrych snech. Oni v 90% pripadu ani netusi, jak se jmenuje zakon ktery prave odhlasovali.
Vzorec nesmyslny byt muze, ale je alespon naprosto jednoznacny => lze jej snadno opravit. Neni to pak o tom, ze jeden trdi tak a druhy onak. Porat lepsi blby, ale jasny zakon nez zakon ktery si kazdy muze vylozit jinak.
Prave proto by ty vztahy mely byt jednoznacne definovany - technika i postupy na to existuji. V lidskych silach to pak neni predevsim prave kvuli cinnosti tech +- 500 idiotu, co meni i ty nejzakladnejsi veci 10x rocne.
2) Nikde nebylo reci, ze ma kazdy zakon popisovat kazdy detail, ale pokud vam ponecham volnost vykladu napriklad u dani (coz je v CR normal), a pak vam na kazdem urade tvrdi neco jineho (co vic, i kazdy urednik), tak je neco zasadne spatne. Tady jsou na miste naprosto strikne a jednoznacne vzorce. A ne povidani typu, ze za uplnku 13.13. dane platit netreba, ale 12.13. treba zaplatit, pokud je Venuse v konkluzi s Marsem.
Staci kdyz se podivam, jak se nam od 1. zjednodusi ty odvody dani ... a je mi z toho nabliti.
Naopak. Má to dva důvody:
1. Není reálné po poslancích chtít, aby dopodrobna rozumněli záludnostem matematiky a statistiky (v tomto případě; u jiných zákonů by zase museli dopodrobna znát jiné věci). Takže by se klidně mohlo stát, že součástí zákona by byl ten nesmyslný vzorec.
Nehledě na to, že málokterý zákon stojí sám o sobě. Příklad: Máme zákony, které chrání soukromí, a pak máme zákony, které v určitých případech povolují ochranu soukromí prolomit. Ty zákony tedy jdou proti sobě - někdy dostane přednost ten, někdy onen (a těch dotčených zákonů může být i víc). Není v lidských silách předem přijít na všechny možné rozpory mezi všemi existujícími zákony a předem je všechny ošetřit. Nehledě na to, že nad všemi zákony visí Ústava, která je zasazuje do určitého základního rámce.
Efektivní je proto stavět zákony naprosto opačně: spíš než dopodrobna říkat co a jak, by měly jasně deklarovat, jaký je jejich smysl a váha. Prioritu jednotlivých ustanovení (tj. komplexní výklad legislativy) pak určuje soud na základě konkrétních okolností konkrétního případu.
2. Z výše uvedeného je zřejmé, že čím podrobnější zákon, tím více v něm bude chyb (nedomyšleností). Velkou nevýhodou pak je, že proti aplikaci těch chyb není odvolání - s jedinou výjimkou: podání k Ústavnímu soudu. Jenže - co může Ústavní soud udělat se zákonem, který by např. obsahoval chybný vzorec pro přepočítání prezidentských podpisů? Může zrušit buď část zákona, nebo celý zákon. A já bych řekl, že čím podrobněji je zákon psán, tím obtížnější bude z něj vyškrtnout jen část (zbytek pak totiž nejspíš nebude dávat smysl). Takže zatímco u stručného zákona může Ústavní soud efektivně zasáhnout tím, že vyškrtne pár slov/odstavců - a legislativní prostředí je opraveno; u podrobného zákona může spíš dojít k tomu, že náprava povede jedině skrze zrušení celého zákona a protlačení nového zákona sněmovnou. Což má dvě zásadní nevýhody: jednak to potrvá dost dlouho (čili v dané oblasti bude dlouho legislativní "bezvětří") a jednak je tu riziko, že pokud bude nový zákon psán stejně podrobně, bude v něm zase nějaká chyba, kvůli které bude nakonec opět zrušen...
ČLÁNKY DO MAILU