Vlákno názorů k článku Opravdu klesá sledovanost amerických blockbusterů? od Pamětník - Pokládám za normální, že téměř na jakoukoliv problematiku...

Pokládám za normální, že téměř na jakoukoliv problematiku existuje řada názorů, mnohdy i velice protichůdných. Je ovšem rozdíl mezi tím, vést diskuzi, někoho, nebo masy, přesvědčovat, že jen můj názor je ten správný a zneužívat web převážně na vášnivé osobní výpady proti komukoliv.

Nepovažuji se za znalce ve filmové a TV oblasti. Nepotřebuji to, v životě se bez toho obejdu. Možná je to důsledek i toho, že už téměř nepatřím do žádné věkové kategorie, zajímající TV a filmový průmysl. Stále si ale pamatuji na mé okouzlení filmem v dětství, kdy zpáteční cesta přes temný noční les ze sousední vesnice s hospodským kinosálem, někdy završovala silný dojem z tehdejšího filmu. Kolik vynalézavosti vyžadovalo shlédnutí nepřístupného filmu. Svá studentská léta jsem prožil v Plzni, kde jsem si již mohl vybírat jen to, co mne opravdu zajímalo. Také si moc dobře pamatuji na začátky televize, kde se nás na internátě u malé obrazovky tísnilo i 20, 30, třeba při MS v hokeji, či krasobruslení a barvy dresů detailně koloroval jen komentátor. Kdy jsem si doma občas zpestřoval nabídku jedné stanice ČST dvěma z Bavorska. Přesto považuji prožití svého dětství, mládí, i ještě neskončeného produktivního věku za šťastné a přínosné.

Proto moc nechápu, proč na údajně "nejlepším webu o TV a digitálu" obvykle přiživuje diskuzi jen vzájemná kritika komentátorů většiny nabízených témat. Nejsem naivní a tak mne nevzruší projevy programového ředitele TV, ale nechápu, k čemu a pro koho je dobré, jeho PR názory rozebírat a následně i komentovat? Nejsem asi sám a statistiky to spíše podporují, kdo "neprožívá" před TV obrazovkou významnou část svého života. Těch pouhých pár desítek minut denně, při dnešní nabídce více platforem distribuce pohyblivých obrázků, lze shlédnout spokojeně, nebo úplně jinak. Také dostatečnou žánrovou pestrost pořadů má většina TV diváků k dispozici. Proč do toho míchat i celosvětovou filmovou produkci a její uvádění na obrazovky televizorů? Snad nikdo neočekává, že formát na filmové plátno si odbude premiéru na TV obrazovce. Od toho jsou biografy a ty mají své příznivce a diváky. Kdo nechce čekat, komu vadí dabing, ten najde uspokojení v kinosále a nemusí kritizovat TV stanice, co, kdy a jak uvedou ve svém programu. A to se týká velkofilmů, animované i komiksové produkce. Jsou opravdu američtí diváci tak jasnozřiví, že předem odhadnou kvalitu filmu, když se argumentuje počty diváků a tržbami na premiérách?
Televize je téměř stejné podnikání, jako každé druhé. Proč právě v našich podmínkách je tolik odborníků na to, co, kdy, jak a za kolik, by měly televize tvořit svůj program? Proč tito vševědi nedokáží svá moudra do televize prosadit?