Názory k článku Optické sítě a jejich prvky

Aha, tedy nekontrolovatelne zachvaty smichu? To mam s tou diagnozou asi pravdu...

Prominte, ze uvedene odstavce jsou skutecne k smichu :-)

Aha... Takze ty tady zverejnis adresu, jejiz obsah ma byt podporou tvych argumentu, a kdyz se nakonec ukaze, ze je tomu presne naopak, tak obsah teto stranky zpochybnis a odvolavas se na nejake osobni kontakty s blize neuvedenymi osobami. Netrpis nahodou poruchami osobnosti?

Jo a co znamena slovo "udruzji", to pochazi z ruskeho "druzja"?

Jinak logicke to samozrejme je. Ale nemeni to nic na veci, ze Cat6500 je hybrid mezi routerem a switchem, ktery se neda presne zaradit...

A co treba PXF, ze (pokud se nepletu, je implementovano nejen pro rady 12000 nebo 7600, ale i pro mensi, napr. je implementovano v NSE-1 i pro takove mrsiny, jako je 7200)...

Nicmene vyse uvedena myslenka jaksi primo od Cisca pochazi (vychazim z materialu, jejichz autorem je p. Ungermann z ceske pobocky), takze asi tak...

Jeee ten konec mi pripomina jiste obhajoby (studentu to nebyly!), ale co radsi toho necham....:-(

Bůbůbů, prosím ne, úplně mi to ničí oči, když musím číst takové bláboly. Žádný router od cisca není vybavený tak, aby zvládnul přetáhnout všechno přes CPU. Když už máš toho CCNA, tak si nastuduj třeba různé způsoby, které cisco používá k minimalizaci zátěže procesoru (optimum switching, CEF, DCEF).

Co třeba:

cisco 7600 (R7000) processor with 458752K/65536K bytes of memory.
Processor board ID XXXXXXXXX
R7000 CPU at 300Mhz, Implementation 39, Rev 3.3, 256KB L2, 1024KB L3 Cache

Mně R7000 na 300Mhz nepřipadá jako výkonný procesor. A ostatní routery na tom nejsou jinak.

třeba:

cisco 12016/GRP (R5000) processor (revision 0x05) with 262144K bytes of memory.
R5000 CPU at 200Mhz, Implementation 35, Rev 2.1, 512KB L2 Cache

Dostanou se CCNA k takovým kouskům, nebo končí jejich znalosti u 3660? :-)

Až na to, že na jedné (nejmenované) fakultě právě nyní jednoho studenta podmíněně vyloučili za to, že seminární práci opsal (ale neuvedl odkaz).
Jinak je to moula, že to takto vystavil na WWW. - I když na druhé straně, proč zrovna on byl exemplárně potrestán, když všude kolem něj to v modrém dělají všichni ostatní, a ještě si navzájem plácají po ramenou, jací jsou dobří.

Otázka se dá přece rozhodnout podle toho, zda ona zařízení snižují hodnotu Time_to_Live v IP-hlavičkách.
(Pokud odpověd nezní, že někdy ano a někdy ne.)

Mno co kdyz, zcela neocekavane, udrzuji s lidmi ze SANETu nejaky ten kontakt a vim, ze ty prepinace skutecne smeruji ? :-)

Ono je to celkem logicke, aby smerovaly. Jinak by bylo potreba nakupovat drahe pristupove prvky.

Mno co kdyz, zcela neocekavane, udruzji s lidmi ze SANETu nejaky ten kontakt a vim, ze ty prepinace skutecne smeruji ? :-)

Ono je to celkem logicke, aby smerovaly. Jinak by bylo potreba nakupovat drahe pristupove prvky.

Jasne - a proto tam doslova pisi "Z pohľadu IP protokolu, predstavuje siet SANET2 jeden ethernet segment" - to je zcela jasne popsano a vycist z teto informace, ze to je smerovano, predstavuje opravdu vykon hodny oceneni.

Chceme-li se bavit o L3 switchi, bavme se o necem, co nema implementovany CEF (napr. Catalyst 4840G), jinak opravdu nikdo nerozezna, jestli je to switch nebo router.

Podsouvat mi neco, co jsem nerekl, nebo menit smysl toho, co jsem rekl, je ovsem ubohy a laciny zpusob argumentace a opravdu si nejsem jisty, jestli konkretne ty mas zapotrebi se shazovat prave necim takovym...

Kolik firem to v CR ma presne nevim. Zkuste nehlednout do PI pridelenych bloku ;-)

Pro ISP je to prefix jako jakykoliv jiny.

Videl, vyplnoval. Pokud to melo smysl, adresy jsem dostal ...

Pokud mam vlastni AS a PI adresy, jsou mi provideri celkem ukradeni. Pokud mi nebudou vyhovovat, tak je vymenim :-)

Nicmene ta paterni sit samozrejme smeruje, doufal jsem, ze Vam to bude jasne :-)

Ale gratuluju, jak efektne jste se vyhnul odpovedi. Tak 6500 vlastne neni prepinac, ale smerovac :-) Zkuste politiku, urcite budete mit uspech.

Nic proti, ale zase spatne, cituji: Z pohľadu IP protokolu, predstavuje siet SANET2 jeden ethernet segment so stredom v Bratislave. Vzdialenosť medzi všetkými uzlami je rovnaká tj. 1 hop. Toto riešenie nám umožnuje vytvárať L2 siete pre špeciálne aplikácie ako napr. IPv6, VoIP, alebo pre testovacie účely. - a ani jinde v te strance se nehovori o tom, ze by ty jejich 6509ky mely prepinat na treti vrstve (ale naopak se tam zcela jasne hovori o vrstve druhe)... Jinak i k tomu predchozimu prispevku - rada Catalyst 6500/Cisco 7600 je de facto pouze box se sbernici a se zdroji a co si z nej udelate, to z nej proste mate, takze ho nelze povazovat za typicky L3 switch... Ale zalezi na supervisor engines a ty nejsou pro pro Cat65xx a pro C76xx az tak uplne stejne, napr. mi ukazte C76xx, na niz bezi CatOS, ze...

Ale muzes, jenom budes resit casem problemy s vykonem toho L3 switche... On ma sice svalu na switchovani hodne, ale "mozek" ma oproti routeru typicky hodne maly a tak provozovat L3 switching na siti, kde tece v par streamech obrovske mnozstvi dat, neni zase az takovy problem, jako stav opacny, kdy je hodne ruznych connections... L3 switch typicky funguje tak, ze se rozhodne, kam ma teci prvni packet streamu a tam pak smeruje vse. Odpovidajici router naproti tomu ma mnohem vyssi procesorovy vykon a vsechny packety prohani pres CPU... Kdyztak se na toto tema da vyplodit i pomerne dlouhy clanek a to treba i na Lupu, ale musel by na to byt cas.

Zajímalo by mě, kolik firem tohle má a kteří provideři jsou ochotní jim to routovat! Zda tohle někdo udělá a za kolik pro firmu do 100 počítačů v ČR.

Jinak ani NAT není pochopitelně samospásný, třeba při mergeru firem. Ostatní mouchy NAT jsem už psal.

A už jsi viděl ten kamenický doatazník od RIPE ohledně toho, k čemu jakou adresu hodláš používat, kterýžto k tomu musíš vyplnit a kvůli kterému tě pak popotahujou jestli to tak opravdu je. A už nechci říkat kam by tě s PI nejraději poslali provideři, pokud jim sdělíš že se mají domluvit na použití BGP. Kdepak, PI je jen pro velké korporace nebo hard-core síťaře.

Okay. Nevím kolik přesně invence v článku je, myslím ale, že nějaká ano. Je rozdíl udělat jen překlad vybraných části jednoho článku aby to ještě dávalo jakýs takýs smysl (provádí např. BL) a vlastní rešerši a výklad řekněme, deseti a více různých zdrojů. Také je rozdíl jak dalece ten text je odborný. VTM jsem bohužel nečetl a už to nenapravím, spíše AR, ale 100+1 občas ano a tam se něco takového též psalo.

Jinak pokud si chcete užít referencí, nezbyde Vám dnes již nic než jít do vědecké literatury.

V populárních článcích/časopisech se bohužel reference příliš neužívají - je málo místa a papír drahý. Na web by se odkazy vešly, ale asi kvůli zvyku z papírů - působí to moc vážně a dnes je třeba mít dynamický jazyk a texty musí lehkoperově odsypat. Ostatně některé odkazy jsou stejně na ne-internetové zdroje a moc by nepomohly. Takže: okay.

Hm ... nastesti to nevedi na Slovensku, jinak by nemohli svoji akademickou sit pouzivat :-)

No tak to jsem zvědav proč bys nemohl používat L3 switche na páteři... Teda mluvíme o páteřních L3 switchich typu Cisca65xx, kteréžto třeba není nic jiného než router Cisco7600 akorát s jinou nálepkou... A odkdy se v CCNA bere L3 switching?

Ze by to byl zlaty dul jsem si nevsiml (oni ne vsichni ITci jsou blbci, co by si nechali vsechno nakukat), vse ostatni naleznete v nasich oficialnich referencich, nemam vice co bych k tomu dodal...

Statni sektor neberu, tam se uplatni kazdy hnuj, zvlast kdyz se k tomu doda obalecka. A bankovni sektor ma obvykle CheckPointa, ale dost se to tam taji, takze overeni neni jednoduche. Takze vytaste nazev a zdroj toho skveleho Open Source a referenci z komercni sfery nebo v ktere bance to maji. Jestli je to tak skvele reseni, tak se nemaji proc bat a vy mate skvelou referenci... Ostatni reci jsou k nicemu. Fakta na tvrdem komercnim trhu hovori, korupce a firmy dodavajici do statni spravy nikoho nezajimaji.
Zajima me profesionalni reseni postavene na Open Source, ktere je plne srovnatelne s komercnim po strance vykonu, bezpecnosti, supportu a je bud zdarma nebo za zlomek ceny. Pokud neco takoveho mate, tak gratuluji - nasli jste zlaty dul.

Já si také kdysi vzpomínám na zajímavé články ve Vědě a technice mládeži, které jsem četl jako kluk.
Ale tam by bylo na konci napsáno: "podle zahraničních pramenů sestavila Rita Pužmanová".
Proč ale teď u nás bývá zvykem neuvádět skutečné prameny, odkud jsem čerpal!

Myslim si, ze jako reference non-comercial reseni v CR (dle vaseho meritka) bohate poslouzi statni a bankovni sektor...

Protože při přechodu od jednoho ISP k jinému nemusí měnit nastavení své vnitřní soukromé sítě a přitom ji též provozovat na IP (LAN, WAN). Dovoluje jim mít i více připojení do netu zároveň. V různých zemích, i k různým ISP.

K tomuto ucelu existuje v IPv4 institut "provider independent - PI" IP adres (a pripadne vlastni AS pro klienta). Pravda je, ze se tim fragmentuji smerovaci tabulky, ale nic neni dokonale :-)

Protože při přechodu od jednoho ISP k jinému nemusí měnit nastavení své vnitřní soukromé sítě a přitom ji též provozovat na IP (LAN, WAN). Dovoluje jim mít i více připojení do netu zároveň. V různých zemích, i k různým ISP.

Jinou výhodou je, že u těchto velkých zákazníků NAT ušetřil z poolu veřejných IP adres.

Samotný transparentní a statický NAT 1:1 není vůbec žádná bezpečnostní vlastnost. Trochu bezpečnosti se získá při NAPT (PAT), pokud se sestavují pouze "odchozí" spojení a to dynamicky, nebo jinou kombinací.

Z hlediska inetu NAT pochopitelně porušuje end-to-end konektivitu, což některé protokoly špatně snáší, NAT by proto měla být dobrovolně volitelná vlastnost, nad jejíž správou a provedením by měl mít kontrolu zákazník a nikoliv ISP (ten to může outsourcovat).

Jinak nevím, zda jméno hadej@... je od "uhodnout", nebo od "hádat se", nebo od "Ha, dej" a v tomto ohledu bych se nechal raději podat.

Ale to uz davno prece vsichni vime. Dokonce si i pomerne presne vzpominam, cim se v zasade lisi routing od prepinani na 3.vrstve (a proc tedy nemuzu pouzivat na pateri L3 switche namisto routeru s mnohem vyssimi naklady na port)... Pak se mi tahle znalost docela hodila, mimo jine kdyz jsem si delal CCNA (tolik asi k te tve tezi o studentech, pro niz take pochopitelne neexistuje zadny dukaz a ktera je - bohuzel uz mnoho let - od zakladu spatne... kez bych nyni tim studentem byl a ty prazdniny mel, hned bych s nejakym takovym menil).

Nemam potrebu hadat. Proste zacaly prazdniny, ty mas doma vysvedceni a mas roupy.

A pokud se tyka Ritiny knihy, mozna by ses dozvedel, ze routing (smerovani) je neco jineho nez switching (prepinani). A kdyby sis odnesl byt jen toto, urcite by Ti to pomohlo v prvnim rocniku VS - pokud hodlas studovat technickou VS se zamerenim na pocitace, elektro nebo telekomunikace.

:-) Myslim, ze je mi celkem jasno, kde je problem. :-) Zkuste nahlednou cas od casu i jinam nez do product sheetu.

Nevim, jak v USA, ale v CR je zvykem podepsat se.

Ale ja se podepisovat nebudu... Jednak proto, ze pak by se totiz hodnota techto prispevku velmi vyrazne zvysila, a druhak take proto, ze se zde mym jmenem muze podepsat i kdokoli jiny...

Tak se ukazte, kolik jste tehle technologii rukama implementoval na Open Source reseni... Konkretni cisla - pocet, typ a kde (refernece).
Pokud je mi znamo, tak CheckPoint, Gauntlet, SunScreen, Raptor atp., kteri maji dohromady mozna 75%trhu nejsou za hubicku a to ani pro nezavisle konzultanty. Pokud budu do toho pocitat Cisco PIX, tak jsme skoro na 100% trhu a ani ten PIX neni Open Source. A chtel bych videt to Open Source reseni, ktere ma v sobe Stateful Inspection, aplikační proxy... A chtel bych videt ten support takoveho reseni...

Znate jiste prislovi - "Mlceti zlato", tak se ho drzte nebo prijdete o vsechny zakazniky kteri potrebuji "nezavisle zkonzultovat".
Vas vyron o NAT byl ukazkou opravdu kvalitni "konzultantske prace".

Mimochodem, mam nejasny dojem, ze se bavim s nekym, komu zacaly prazdniny na stredni skole.

Jsi mimo Michale... Hodne mimo. A nejen v tomhle ;-)))) Ale muzes hadat jeste dvakrat... B-)

V prostredi IP bez NATu bychom meli zachovanou end-to-end konektivitu, ktera je zakladnim paradigmatem Internetu.

Jenze administratori komercnich siti vlastne o nic takoveho nestoji, to jsi jeste nepostrehl? Soucasny stav jim v podstate vyhovuje... Uzivatele jsou mnohem snaze kontrolovatelni, kdyz end-end konektivita neni.

Nemyslim, ze NAT zjednodusuje zabezpeceni siti. Site jsou zabezpeceny firewally.

A mas jeste nejake dalsi moudro, ktere by se dalo tesat do kamene? BTW knihu routing and switching si od Ritusky kupovat nebudu, toaletni papir vychazi levneji a informacni hodnota je obdobna

Ahoj Hynku,
z podkladu, ktere mam, vyplyva asi nasledujici:
1) "The peering game" toho, cemu rikame Tier1 operatori je neco jineho nez peering, ktery pouzivaji k propojeni mensi operatori. Nejvic se podoba nakupu konektivity - pricemz upstream si delaji vzajemne. Techto nekolik operatoru (do deseti) je globalne propojeno prostrednictvim privatnich propojeni. Presna cisla nemuzu poskytnout.

2) Velci s mensimi (jde-li o propojeni) a mensi mezi sebou jsou propojeni v peeringovych centrech (NAP, IXP).

3) Kusove je samozrejme vice peeringu pres propojovaci centra a pokud mam spravna data, tak i datovy tok tekouci pres peeringova centra je vetsi, nez aktualni kapacita privatnich propojeni tech, kterym rikame "Tier-1" (ale data pochopitelne nemam kompletni, takze nekdo jiny muze mit jina data).

On je ten nas maly NIX, skutecne maly. Velkymi peeringovymi uzly tecou radove desitky gigabitu.

On je problem i v definici toho, cemu rikame peering. Zatimco v Evrope se tim oznacuje povetsinou pouhe propojeni siti (bez oznamovani prislusnych ASu dal), v USA (a na globalnich forech) je tim slovem oznacovan i nakup konektivity (s prisptupem k plnym smerovacim tabulkam).

Omlouvam se za ponekud stouravou pripominku, nicmene vyjadreni

Současné optické přenosové systémy jsou ve své podstatě opto-elektrické, protože využívají jak optickou, tak elektromagnetickou energii.

je docela dobra perla... O opticke energii jsem vazne jeste neslysel. Vzdycky jsem si myslel ze vim, jaky je rozdil mezi terminem "svetlo" a "elektromagneticke vlneni" (samozrejme, pouze vlnova delka, ze ano, nebo snad nikoliv?), ale asi to pani Puzmanova mysli tak nejak... Jinak...
:-)))

Ale jinak si myslim, ze jeji clanky jsou az na takovehle drobne formulacni ulety fajn :-).

Michale a ty mas nejake podklady pro to, ze je privatnich peeringu mene, zvlast u Tier 1? (Ona je samozrejme otazka jak to pocitat, jestly na kusy nebo kapacitou a jak to je u koho..)

> know-how je většinou majetkem zaměstnavatele ... to si snad delate srandu nebo zijete v americe.
know how patri jenom tomu, kdo ho ma, tedy drziteli prislusne hlavy - peclive umistene na krku. leda ze,.... by to nekdo z te hlavy dokazal vymazat.
i kdyz i o necem takovem jsem uz slysel - americka armada dokazala lidem vymazat z mozku informace o ufounskych strojich myslim, ze to bylo v dokumentarnim serialu akta x.

Hm ... Opravdu to uz nepijte. Firewall je technologie a psat, ze je drazsi, to je pekny nesmysl. Tu technologii muzu implementovat na nejakem Open Source reseni a jeji cena bude plus minus stejna jako u toho, co jste zminoval Vy.

Omlouvam se, ze Wolfa neznam. Ale myslim, ze uz byste to nemel pit ci kourit. Skutecne to nesvedci Vasemu zdravemu usudku.

Hele Krsku, hod se do klidu a pockej na Wolfa, ten je uz na ceste. Sklop tam jednoho ferneta, uklidnis si nervy.

Klidek mladej, klidek.... I kluk ze SS muze byt znalejsi nez "nezavisly konzultant".

a) NAT JE prvkem, ktery umoznuje lepsi zabezpeceni siti.
b) Firewall je take prvkem pro zabezpeceni site. Problem je v tom, ze pomerne drahym... Takze ACL + NAT + zafiltovaný Squid je pomerne slusna ochrana pro bezne site. Pro banku to neni, ale pro normalni firmu to jde.

Pan abc123 potrebuje dalsi argumenty, proto napise totez pod jinou zkratkou? :-)

Velci carrier pouzivaji temer vyhradne privatni peering. Vestsinou se jedna o patch s kapacitou OC-48 nebo GE a to pres verejny peering se zarukami kvality neprotlacite....

Obavam se, ze zdroj abc123 muzu jen velmi tezko povazovat za relevantni :-)

To se zasadne mylite. Dnes vetsina peeringu jde pres privatni propoje one to one. U tier1 je to pres 50%, vim o pripadech, kdy privatni peering dela pres 80%...

i když pochopitelně vidím určitou neurčitost výkladu.

Detailní a přesné zkušenosti technika spravujícího páteřní optické sítě, návrháře nebo produktového manažera optických prvků, totiž zpravidla nikdy pro publikaci nezískáte, protože jeho know-how je většinou majetkem zaměstnavatele a nemá právo napsat a publikovat vše co ví. Nebo ani sám nechce, protože kdyby vše vyložil po lopatě, tak by ho pak nějaký firemní kolega nebo i jiná mimofiremní konkurence mohli vyšoupnout. To je prostě realita.

U velkých, složitých nebo drahých systémů má proto klasická novinová/časopisová žurnalistiku v podstatě vždy potíže, protože to je mimo ekonomicko-faktický dosah jednoho či několika málo osob problematiku obsáhnout (zkuste najít erudované podrobné hodnocení třeba na SAP/R3). Je problém to jak sesbírat, tak pokud to sesbíráte (což vám dá dost práce) tak i vynaložené úsilí a znalosti prodat (na malých a skrblických trzích jako ČR zejména). Proto spíše než média působí v takové oblasti poradenské firmy, jež jsou finančně ovšem někde úplně jinde. Občas se někomu přeci jen podaří něco sesbírat a popsat čemu a jak porozuměl, přičemž se pochopitelně může i zmýlit, nebo jsou už vstupní informace tak vágní, že je nelze předat dál jinak, než zase vágní a jen doufat, že stupeň neurčitosti zpracováním nevzrůstá.

Kritické poznámky někoho, kdo z titulu svého zaměstnání udělal parciální zkušenosti s určitou technikou a ví o určitých detailech více (a je schopen buďto vyvrátit nepřesnosti nebo zpřesnit neurčitosti), jsou pak poměrně lacinou kritikou. Pokud smí, nechť napíše článek nebo přidá třeba i anonymní komentář, ale bez posměšků.

Jinak je otázka, co by čtenáři zadarmo vlastně chtěli? Napište lepší! Třeba smíte.

Důrazně bych prosil, aby nikdo teoretiky nesměšoval s R.Pužmanovou. Někteří snad musejí věci trochu rozumět a ne sepisovat (překládat) bezhlavě pojmy, které se pak stejným způsobem musí každý student naučit memorovat. Ještě že máme pro ty, kteří by to doopravdy chtěli pochopit, Internet.

Protoze smerovac = router, neboli zarizeni pracujici na treti (a pripadne vyssi) vrstve jaksi z definice...

Kdyz si prectete ten Ritin clanek, zjistite, ze pise o optickych prepinacich. A pokud jste zakoupil jeji bichli "Routing and Switching", vite, ze prepinace (switche) pracuji na urovni druhe.

Uvedomujes si, jak moc existence NATu zjednodusuje zabezpeceni mnoha siti? V prostredi IPv4 bychom patrne bez NATu uz byli uplne bez adres, takze jedine, cemu by to mozna pomohlo, by byl rychlejsi nastup IPv6. Na coz se v soucasne dobe tesi tak akorat vyrobci sitoveho hardware a hackeri ... ;-)

Nemyslim, ze NAT zjednodusuje zabezpeceni siti. Site jsou zabezpeceny firewally.

V prostredi IP bez NATu bychom meli zachovanou end-to-end konektivitu, ktera je zakladnim paradigmatem Internetu. Pocet pridelenych adres je neco, co nas nemusi zajimat. Uz od roku 1996 jsme straseni, ze za dva roky adresy dojdou. Aktualni cas, kdy maji adresy dojit, je rok 2005. A jeste aktualne zadny RIR nezacal zkoumat, nakolik jsou alokovany obsazene A bloky.

Mimochodem, mam nejasny dojem, ze se bavim s nekym, komu zacaly prazdniny na stredni skole.

Kdepak. MAE je par uzlu, ktere provozuje MCI (drive WorldCom, drive UUNET). Tyto uzly jsou samozrejme vyznamne, ale nikoliv jedine.

Nevim, co je americka praxe. Vim, co je praxe globalni. Ta je takova, ze privatni spoje jsou pouzivany PREDEVSIM pro nakup upstream konektivity.

Problem toho, ze propojovaci infrastruktura neni tvorena L3 prvky, ale pouze L2 prvky je v tom, ze kazdy ISP si chce udrzet kontrolu nad vlastnim smerovanim, coz v pripade, ze provoz tece pres nejaky neutralni smerovac, je docela obtizne. Duvod, proc je tomu v nekterych NAP jine, jsem uz jmenoval - NAP slouzi take k nakupu tranzitni konektivity.

Nevim, jak v USA, ale v CR je zvykem podepsat se.

Proc by mel delat smerovac NAT?

A proc ne?

Respektive, proc by mel prvek pracujici na prvni/druhe vrstve zabezpecovat funkcionalitu vrstvy treti a vyssi?

Protoze smerovac = router, neboli zarizeni pracujici na treti (a pripadne vyssi) vrstve jaksi z definice...

A ted pomijim tu dulezitou vec, ze cunarna jako NAT nemela nikdy spatrit svetlo sveta. Doufam, ze se autori budou naveky smazit v pekle.

Jiste, zeme je placka a Kopernika treba upalit... Uvedomujes si, jak moc existence NATu zjednodusuje zabezpeceni mnoha siti? V prostredi IPv4 bychom patrne bez NATu uz byli uplne bez adres, takze jedine, cemu by to mozna pomohlo, by byl rychlejsi nastup IPv6. Na coz se v soucasne dobe tesi tak akorat vyrobci sitoveho hardware a hackeri ... ;-)

Hmmm, ale v USA pro to vyuzivaji hlavne termin MAE :-))) Krome toho peeringovy uzel je prakticky vsude pouze switch, mimo jine i proto, ze celkovy provoz opravdu velkeho propojovaciho uzlu by zadny existujici router nemel sanci uroutovat (ano, s vyjimkou zminenych MAE, kde se o to s vetsimi ci mensimi uspechy pokouseji).

Krome toho, termin "peeringovy/propojovaci uzel" je v americke praxi temer sproste slovo, kdo neni propojen privatnimi peeringovymi spoji, je mnohdy povazovan za druhoradeho...

Proc by mel delat smerovac NAT? Respektive, proc by mel prvek pracujici na prvni/druhe vrstve zabezpecovat funkcionalitu vrstvy treti a vyssi?

A ted pomijim tu dulezitou vec, ze cunarna jako NAT nemela nikdy spatrit svetlo sveta. Doufam, ze se autori budou naveky smazit v pekle.

NAP je to, cemu v Evrope rikame peeringovy (ci lepe cesky propojovaci) uzel. Narozdil od vetsiny uzlu v Evrope je v USA mozno pres tyto uzly take nakupovat konektivitu. Proto NAP.

Jde o vyraz z praxe, bohuzel pro ctenare i Ritu z praxe americke :-)

panove, tak napiste neco lepsiho. imho je podobnych clanku o teto oblasti primo zoufaly nedostatek :-)

Ono vubec predstava plne optickeho routeru mi prijde dost uhozena - ze se nekde budou natacet zrcatka nebo menit propustnost skla tak rychle, aby takovy router dokazal napriklad delat NAT a prepisovat hlavicky routovanych packetu - no nedokazu si predstavit neco, co by se tak rychle dokazalo naklopit nebo zmatnit a zase zesvetlit. Jak by takovy router treba zahazoval packety, ktere neprojdou ACLky, to je mi zatim fakt zahadou... Mozna jenom menenim vlnovych delek ... ;-))))))

To nemohl napsat ani teoretik, protoze perla:

ktere prepinaji jednotlive vlnove delky odpovidajici toku paketu a minimalizuji...
je fakt dobra. Jednotlive vlnove delky snad tvori synchronni kanal (vetsinou STM-16, nebo jinak VC4-16c
) a pakety s tim nemaji moc co do cineni, nebo autorka presla rovnou do technologie PoS a nic ostatniho neexistuje?

Predpokladam se spis jedna a spatnej preklad nejake PR myslenky.

'Rychlá propojovací zařízení se uplatní v "páteři" Internetu, zejména v NAP (Network Acces Point).'

To je mi terminologie... co to je Network Access Point (to jedno s vam odpustim, chapu ze vam ta anglictina jeste moc nejde)? Do cestiny to znamena pristupovy bod site, coz je dosti vagni termin, pod nimz si muze clovek predstavit cokoli (chapu, mate na mysli nejaky core PoP). Bohuzel takhle mohou psat akorat teoretici bez jakekoli reflexe z praxe.