Letos v únoru jsme na Lupě s pozitivním výsledkem testovali NVMe SSD disk s rozhraním PCIe 4.0 vyrobený v Polsku (v nabídce už je i PCIe 5.0), konkrétně v tamní části Slezska nedaleko Ostravy. Produkci má na starost firma Wilk Elektronik, jejíž produkty se prodávají pod značkou Goodram. Wilk je jediným evropským výrobcem disků a zároveň operačních pamětí RAM. Tentokrát jsme se podívali právě na RAMky jakožto citlivou část počítače. Dobrá zpráva a spoiler na úvod: pokud si chcete do počítače dát další evropskou komponentu, můžete. Polské paměti DDR5 fungují.
Goodram prozatím není úplně známý a velký brand. Historii a pozici Wilk Elektronik jsme probrali v předchozím článku o SSD disku. Zkráceně: Wilk byl původně největší distributor pamětí v Polsku, z něhož se později stal výrobce samotných modulů SSD a RAM. Poláci, stejně jako další hráči na trhu, kupují paměťové čipy od tradičních výrobců a zajišťují jejich osazování na vlastní plošné spoje, výrobu a tak dále. Přítomnost na trhu je limitovaná, Wilk se soustředí na region střední a východní Evropy a expanduje do Velké Británie či Turecka. Goodram má dvě hlavní kategorie: produkty pro koncové zákazníky (IRDM) a pro servery a firmy.
V produkci RAM nejsou Poláci úplnými nováčky. Už nějakou dobu vyrábí dnes již starší generaci DDR4 a nyní ze slezské továrny sjíždí aktuální DDR5. K dispozici jsou varianty v decentní černé barvě a s nadstavbou v podobě RGB nasvícení. Dostupnost na našem trhu bohužel zatím není dechberoucí, u velkých obchodů moc nepochodíte. Na Allegru (rovněž z Polska) lze ale najít dostatek variant.
Rozdíly v nastaveních
Goodram nabízí moduly s kapacitou 16, 32 a 64 GB a frekvencemi 5 600, 6 000, 6 400 a 6 800 MT/s (to je složitější, viz níže). Já jsem si do počítače dal balení s kapacitou 64 GB (dva 32GB moduly, označení IR-6000D564L30/64GDC) a frekvencí 6 000 MT/s, což je takový “sweet spot” pro procesory AMD Ryzen.
Goodram není globálně rozšířenou značkou, takže jsem měl obavy ohledně bezproblémové podpory ze strany základní desky. Běžní dodavatelé příliš Goodram ve svých seznamech podporovaných modulů moc nezmiňují. RAMky jsem testoval na desce od společnosti Gigabyte s čipsetem X870, jde tedy o platformu AMD AM5. Sladění procesorů Ryzen (v tomto případě Ryzen 7 9800X3D) s pamětmi stále ještě někdy může být alchymie, situace se ale postupně lepší. Před zprovozněním pamětí jsem raději nainstaloval nejnovější BIOS, protože každá nová verze přináší lepší paměťovou kompatibilitu a stabilitu.
Počítač po prvotním zapnutí poměrně dlouze bootoval, což je u AM5 běžné. Osahávání pamětí a systému ale trvalo spíše nižší minuty.
RAMky nastartovaly se standardním nastavením, tedy v nepřetaktovaném stavu v hodnotách, jak je definuje standard JEDEC. To znamená frekvenci 4 800 MT/s (2 400 MHz) při napětí 1,1 V. Tento výchozí stav ale bohužel nenabízí moc dobré časování, jde o hodnoty 40–39–39–77. Hardcore uživatelé, kteří kupují jedině G.Skill a podobně a frekvence a časování tlačí do extrémních hodnot, se s něčím takovým nespokojí.
Paměti podporují profily pro přetaktování, konkrétně XMP (Intel) a EXPO (AMD). Oba jsou nastaveny na stejné hodnoty. Frekvence dosahuje slibovaných 6 000 MT/s (3 000 MHz) s přívětivějším časováním 30–38–38–96, a to při napětí 1,35 V.
Rozdíl mezi oběmi verzemi nastavení byl znát hlavně v syntetických testech. Verze bez zapnutého profilu v testu AIDA64 měla vysokou odezvu přes 80 ns, zatímco verze se zapnutým profilem dosáhla na 68 ns. V PassMark PerformanceTest to dělalo 59 versus 48 ns.
Při běžném praktickém použití rozdíly tak viditelné nebyly, například v náročných hrách šlo spíše o jednotky snímků za sekund v rozlišení 1440p. Může to ale souviset i s 3D V-Cache (96MB L3 cache) v procesoru, díky níž není rychlost pamětí tak zásadní. Různé testy ale jinak ukazují, že rozdíl mezi DDR5–4800 a DDR5–6000 může být měřitelný až v řádech procent.
Paměťová králičí nora
Na jiných sestavách ale čísla mohou být různá, nastavení pamětí při odlišných konfiguracích je králičí nora, z níž se těžko vylézá. Některé desky obecně ani základní EXPO či XMP neudrží ve stabilním chodu. Komplikace někdy mohou nastat u AMD. Platforma AM5 už sice není tak citlivá na frekvence RAM v kontextu sběrnice Infinity Fabric, jako tomu bylo u AM4, ale stále je to důležité.
V mém případě nastaly problémy až při manuálním ladění parametrů, 1,4 V už znamenaly modré obrazovky smrti a další pády. Goodram uvádí, že by jeho DDR5 měly zvládat až 1,45 V, to ale bude záležet na konstalaci hardwaru.
Normální člověk ale tyto věci vůbec neřeší, důležitá je stabilita základních konfigurací. Tam Goodram nemají problém, což ukázal i memtest. Potěšující je to, že Poláci používají paměťové čipy od jihokorejské společnosti SK Hynix, předního dodavatele tohoto typu čipů. Goodram si zároveň docela věří, na paměti dává doživotní záruku, což bude zajímavé vidět v praxi za několik let.
Paměti jak na běžícím páse netestuji, ale odvážím se tvrdit, že DDR5 z Polska jsou solidní výrobek, který se klidně můžete dát do počítače bez obav, že by vám padal nebo brzdil aplikace či hry. Nároční uživatelé určitě sáhnou po kusech s vyššími frekvencemi a možnostmi tunění, běžný uživatel ale zřejmě nepozná rozdíl, například proti DDR5 Kingston Fury Beast, což jsou nejprodávanější paměti na českých e-shopech. Goodram DDR5 zároveň nabízí nízký profil, což je dobré, když máte velké procesorové chladiče typu Noctua. Montáži tak nic nepřekáží.
Otázkou je cena, Kingston nabízí 64GB kit za asi 5,1 tisíce korun, u Poláků je to skoro šest tisíc. To lze přisoudit i menší sériové výrobě než u větších výrobců, úspory z rozsahu nebudou takové. Nicméně pokud chcete podporovat lokální evropskou produkci, je zde další možnost.
Mimochodem, do Evropy se vrátí i samotná výroba pamětí a nikoliv “pouze” modulů. Ale půjde o něco jiného než DDR. Německá firma Ferroelectric Memory Company (FMC) v Magdeburgu chystá stavbu továrny za tři miliardy eur, kde bude produkovat feroelektrické paměti (FRAM). Ty jsou nevolatilní s přímým přístupem a možností uchování dat po vypnutí elektřiny.

