Názory k článku Pandořiny datové schránky se otevírají
-
Když on úplně zapadnul důvod proč by se měly datové schránky používat. Úspora na poštovném? Stát to sice příliš neventiluje, ale za zasílání přes DS platí jen o málo míň než pžes papírové obálky(15-20Kč, podle množství),takže moc neušetří, když se připočtou další náklady za instalace, e-podatelny..
Rychlost doručení, snad fyzicky, ale pak platí stejné lhůty čekání. Účinnost doručení - patrně na stejné úrovni. Řádný podnikatel stejně pravidelně jako sedí v místě podnikání, a přebírá poštu, bude pravidelně vybírat i datovou schránku. Neřádný ani jedno. A navíc(pokud se nezdržuje v místě podnikání), ani nedostal přihlašovací údaje k DS. Takže už má státní správu úplně na háku..
Elektronizace státní správy? To právě řešily portály (ČSSZ)- posílám holá data, který se hned přehrají do příslušných registrů Ale jaký smysl má systém napsat dokument, naskenovat, poslat - příjmout vytisknout ,nechat si potvrdit (na příjmu občana) a nebo příjmout, ručně přepsat do evidence (na straně úřadů), to je na hluboké přemýšlení...... -
MonikaSh (neregistrovaný)"...na to, jak málo jsme na něco takového připraveni (zejména pokud jde o naše znalosti a dovednosti)...."
Nemůžu souhlasit, času bylo dost. Vždyť zákon začal platit s ročním předstihem. Jenže jsme národ, který na všechno kašle a nechává věci na poslední chvíli. A to je hlavní problém, proč to teď nefunguje. A to ještě museli socani v poslanecké sněmovně vybrečet 3 měsíční odklad a tzv zkušební provoz. Pokud DS stojí za to, co optravdu stojí, pak měli poslanci v červnu odhlasovat 3 letý distanc jako to udělali u elektronického spisu, a nemuseli bysme být tam kde teď jsme a řešit problémy s ročními certifikáty a "úřední" vážností došlého dokumentu. -
No problém je v tom, že to teď funguje.Zní to jako nesmysl? Ale je to tak, všechno půjde podle zákona, podniky i úřady budou odesílanou poštu skenovat, odesílat přes DS, na druhé straně autorizovaně tisknout (úřady sami, podnikatelé s tím budou chodit na poštu), lidi si zvyknou. Sice to bude dražší komplikovanější a delší než předtím, ale zákon je zákon a inovace je inovace.....
-
xpckar (neregistrovaný)Autorizovaně tisknout s propadlými certifikáty a s upravenými dokumenty, kde el. podpis je pro převádějícího úředníka na poště sprostý slovo, natož jeho platnost?
Platnost? Integrita? Co to je? Máňo, pocem, víš co to je ta integravidita?
Především systém, co nenutí převádějícího POVINNĚ zkoumat platnost podpisu ve všech jeho aspektech, a především takovou konverzi striktně odmítnout, ale úředník to má jenom jako doporučení! v nápovědě, je na vyhození z okna jako zcela nefunkční sw šmejd. -
Odpověď je v současné organizaci práce s dokumenty subjektu jako takového. Pokud pracujete (a můžete pracovat) v režimu napíšu dokument, vytisknu, podepíšu, dám do obálky,pošlu, tak si to samozřejmě lehce změníte, doinstalujete do Word pdf generátor, převedete, najdete na disku, připojíte el,podpis, ručně vložíte do DS.
Obávám se, že úřady i soudy pracují trochu jinak - někdo napíše dokument, přidělí mu číslo, dá ho k podpisu oprávněnému pracovníku, ten ho podepíše,předá se do podatelny, tam se odešle. Na druhou stranu, když příjde dokument poštou, předá se oprávněnému pracovníkovi, ten ho po přečtení vloží do papírově vedeného spisu....
Jistěže to časem půjde změnit a zautomatizovat. -
Petr (neregistrovaný)Zákon plati s ročním předstihem, ale ještě někdy v květnu nikdo nevědel, jak budou DS vůbec vypadat. Dovedete si představit situaci, kdyby nedošlo k posunu toho termínu na listopad (ne že by to teď bylo výrazně lepší). Také si nejsem jistý, o jakém zkušebním provozu se opakovaně mluví. Ono něco takoého existovalo (kromě pochybně nefungující zkušební schránky, která toho moc nenaučí a větší organizace už vůbec ne?). Kdo zaktivoval DS, musel ji podle mě používat už klidně v tom červenci.
Můžu také uvést, že na úřadech je s DS problém bez elektronické spisové služby, při variantě bez ní najdete těžko nějakou metodiku a informace jiné, než že spisovka to nějak zařídí a nebude problém. Úřady ji sice mohly pořídit, ale jelikož se jede na rozpočet, dopředu s tím nemuseli počítat. Z vyšších míst navíc přicházeli zprávy ve smyslu nepořizujte SS, budou to vyhozené peníze, budou na to dotace (naposledy před prázdninama na nějakém školení). Ano dotace pro obce s rozšířenou působností, které to měli zajistit pro menší obce ve svém regionu, ovšem výzva byla ukončena a nový vypsaná 29.10., tzn. dalších pár měsíců, než se všechno dotáhne (nepočítám to, že ty dotace jsou u nás nesmírně komplikované). -
anonymníAno zcela souhlasim, na úřadech většinou pro písemnosti používají spisovou službu, která ovšem dále musí být propojena na další tzv, agendové systémy(těch má každý úřad několik a každá může mít jiného dodavatele), takže nejde jen tak aktivovat DS. Je potřeba počkat na dodavatele spisové služby , aby svůj systém upravil pro DS dále počkat na dodavatele agendového systému, aby upravil propojení se spisovou službou. Zkuste se zeptat dodavatelů spis. služeb, kdy jim byl umožněn přístup pro testování jejich úprav a jak byli informování o změnách v systému. Takže výzvy, aby úřady aktivovali DS nutně museli vyznít do prázdna, pokud úřad neměl od dodavatelů připraveny upgrady sw. Dále také výše zmíněný projekt tzv. Technologických center, který měl umožnit provozování spisové služby menším obcím nějak na chvíli usnul. Nová výzva se objevila 27.10, t,j několi dní před oficiální aktivací DS, zajímavé je, že metodické postupy pro obce se odkazují na Technologické centra, ale nikde se v nich neřeší co dělat pokud tato nejsou. Takže dodnes netuším jak budou malé obce archivovat zprávy z DS.
-
mates (neregistrovaný)Dobry den, s datovymi schrankami se jako vetsina teprve seznamujeme, zajimaly by me dve veci zda p. Peterko jakozto znalec budete vedet
- zasilky do vlastnich rukou primo napr. jednatele budou chodit take primo do DS? ve vetsich firmach je k vyberu DS urcena jina osoba a asi by nemela mit pravo prijmu techto privatnich zprav....
- totez kdy byla doted na pisemne zasilce na prvnim miste uvedena osoba (konkretni zamestnanec) a pak az firma, napr. zadost o exekuci na plat apod. i tyto zasilky budou padat do DS?!?
diky MSmolik -
Jiří PeterkaPodporovatelprvní bod je v rámci DS řešen: ke každé schránce existuje jedna oprávněná osoba (jde-li o schránku fyzické osoby či úřadu) nebo více oprávněných osob (všichni statutární zástupci, jde-li o schránku firmy). Každá tato oprávněná osoba může přijímat zásilky do vlastních rukou, a tohoto práva se nemůže vzdát. Zprávu "do vlastních rukou", určenou firmě, může přijmout kterákoli z oprávěných osob.
Pak jsou zde ještě pověřené osoby (tj. ty, které k manipulaci se schránkou pověří oprávněné osoby, případně ještě skrze administrátora). V rámci tohoto pověření si oprávněná osoba/osoby samy volí, zda pověřená osoba má či nemá mít právo pracovat se zásilkami do vlastních rukou.
ke druhému bodu: to musí rozhodnout už odesilatel. Pokud to pošle do DS organizace, je příjemcem organizace (a maximálně to lze označit někomu "k rukám", aby se usnadnilo následné třídění). Pokud se to týká konkrétní fyzické osoby jako takové, musí to jít do její osobní DS, pokud ji má. -
Jason (neregistrovaný)Ano, tak to je, a je to podle mého v pořádku. Pokud úřad píše 'firmě' jako takové, tak je to firemní korespondence, a pokud za firmu může jednat a vystupovat vícero osob (tj. v terminologii zákona oprávněných osob), jsou si z tohoto pohledu rovny.
Pokud úřad chce psát něco přímo konkrétní osobě (byť třeba proto, že je statutárním zástupcem nějaké firmy), má a musí to poslat přímo dané osobě - tj. buď do její soukromé schránky, nebo holt v listinné podobě.
Přesně jak už naznačil výše p. Peterka ... -
xpckar (neregistrovaný)Nebo je snad ani neházeli za hlavu, a jenom si ani pořádně neuvědomili jejich existenci?
- Ne neuvědomili, oni se tím vůbec odborně nezabývali, a dělali to diletanti, co tomu nerozumějí, jinej důvod není. Ono je to logický, protože jinak by se v žádnym případě takový obrovský problémy (zcela ignorovaný a neřešený) prostě NEMOHLY objevit.
A ohledně archivu se to mohlo řešit alespoň trochu bezpečnějc - uchovávat mnoho různých typů hashů, včetně několika různých SHA-2. Ono by to nějakou o něco delší dobu vydrželo. Rozhodně, jestli to dělají jen pomocí SHA-1 nebo MDA5 (obojí už by bylo na zabití), nebo jen jednoho hashe, tak je to zcela k ničemu, a nemá to z hlediska bezpečnosti význam už ani pár měsíců... -
Johnnik (neregistrovaný)Takže si to shrňme:
- zákona měl roční odklad platnosti - přesto DS nebyly připraveny (co ten dělali?)
- až když měl vstoupit v účinnost - byla vydána novela a prováděcí vyhláška (mimochodem: je platná prováděcí vyhláška vydávaná na základě zákona, který ještě nevyšel? Resp. zákona a vyhláška, která jej má provádět byly publikovány v jeden den ...)
- protože DS nebyly připraveny (ani po roce příprav), byla zcela nezákonně zavedena "zkušební doba"
- a přesto mají soudy s DS problémy - když je aktivovaly minulé úterý - nefungovaly (ve středu státní svátek, ve čtvrtek a pátek mělo 80% lidé dovolenou)
- včera první den "ostrého" provozu, opět kolabovaly soudy
V dnešních HN vyjádření předsedy soudcovské unie - celá elektronizace justice je jen na papíře, technicky (a vybavením soudů) se nezměnilo vůbec nic.
Výsledek - stát nemá splněno, nefunguje řádně, ale vůči ostatním bude uplatňovat sankce .... (pokuty, fikce doručení, povinnost používat ...) -
Když ono nejde o to "proškolit další zaměstnance", jde o to, že vlastní systém DS řeší technicky právě jen ten přenos. Na školeních jen o trošičku víc, přihlášení, vložení, odeslání, přečtení...V inovovaných zákonech je vágně, po právní stránce doplněno jen o málo víc.
Takže si pak každá organizace (i ty soudy) sama musí řešit a implementovat (tady už bez patřičných informací) způsoby jak bude dokumenty do DS vytvářet (jestli skenovat, či generovat do PDF a jak), jak je ukládat, elektronicky podepisovat, , evidovat, distribuovat v rámci organizace, archivovat, snadno dohledávat, jak je propojit s písemnými spisy.. I když se zakoupí e-podatelna, je to dost velká změna...
Hádám, že ten nejjednodušší způsob, tedy přibrat do podatelny pár lidí co budou obsluhovat DS, skenovat a tisknout, bude asi nejprůchodnější... -
Informace měli od ministerstva, ostatně většinu z toho co jste zmínil za ně řeší ministerstvo. Jenže aktivita ze strany soudů je mizivá, v podstatě žádná (čest výjimkám).
Přibírat lidi do podatelen rozhodně není nejprůchodnější řešení, nejprůchodnější řešení je nakoupit skenery a tiskárny a vyškolit lidi, kteří na podatelnách už jsou. -
jd (neregistrovaný)"zkusebni doba" ktera je pri pohledu na zakon neporipustna je tako dobra vec.
Me napriklad zarazilo, ze se nedari pridat opravnenou osobu. V MSIE se musi povolt ActiveX komponenta ktera se nikdy nenacte, proste se nedockam, FireFox zobrazi formular sptavne ale odesila ho do about::blank
co dodat? -
icu (neregistrovaný)Na to, jak pracují soudy, mám jeden velmi krásný příklad.
Vyšší soudní úředník vyhotoví dopis 22.května (1 strana A4 + 5 stran dřívějších dokumentů jako příloha). Protože Justiční areál Na Míčánkách je rozlehlý, na poštu se tento dokument dostane "už" 27.srpna - trvá mu to tedy přes tři měsíce (mimochodem - pokrok: předchozí dokument se po soudu toulal 8 měsíců - o měsíc déle, a byl by donošený :-). A pak už to pošty doručovaly 5 dnů přes půl zeměkoule.
Nezlobte se, to není o elektronizaci, ale o tom, že soudy mají katastrofální organizaci práce a něco jako DS s tím rozhodně nesouvisí. -
anonymníJá si myslím, že Peterka články na Lupě strašně věci uškodil tím, že teprve dnes poprvé zmínil exitenci nějakého 602Filleru.
To vše co tady psal jsou administrativní povídačky oproti tomu, že se onen Filler dá nainstalovat jen na WindowsXP ještě pod Administrátrem.
A tak jeho články byly jak včerejší reklama v novinách, jak všechno je o.k. jen je potřeba nějaký sámseinstalující software.
Copak on neví, že také existují uživatelé, kteří nemají povoleno na počítači používat Administrátora? Natož pak lidé s něčím jiným než s XP? (Peterkovi doporučuji nějaký kurz pro bakaláře o základech IT.)
A výsledek. IT-správci instalaci bud nestihli anebo - což je podle mě pravděpodobnější - vědomě odsabotovali. Tady je potřeba problém začít řešit!
P.S.
Už se zjistilo, proč pro onen software se nějaké nastavení musí specifikovat přes konfiguraci MSIE? Peterky se prát nebudu, co takhle skuteční autoři onoho softwaru? -
anonymníV kterém článku se Peterka zmínil o problémech instalace onoho slavného Filleru?
Já jsem to u něj nikde nenašel, protože tohle je mu prostě ukradené.
A trvám na tom, že kdy nějaký IT-správce si Peterkovy články četl na Lupě, tak instalaci vědomě odsabotoval. (Já bych to udělal zrovna tak.)
A to, že můj příspěvek patrně zase smažete, hovoří jen o tom, že na tom bude hodně pravdy! -
Vidím to optimisticky - všechny uvedené problémy, a že jich není málo, se mi zdají řešitelné.
Speciálně ověřování starých zpráv. Ideu, že by to měl dělat sám systém DS jsem podrobnějí popsal v diskusi http://www.lupa.cz/clanky/sedm-hrichu-datovych-schranek/nazory/279204/vlakno/#o279336
Problém se slabým hashem je zde řešitelný tím, že by se použil silný.
Na běžné hashe jsou kladeny nároky, které zde zapotřebí nejsou:
- Musí se vypočítat rychle, protože se zpravidla počítají synchronně v okamžiku odeslání a uživatel na to čeká.
- Musí být krátké, aby se vzápětí daly rychle podepsat.
1. V systému DS lze hashe počítat náročným algoritmem během 90 dnů kdy je zpráva k dispozici třeba v noci (v této době hash potřeba není, lze použít celou zprávu).
2. Hash nemusí být krátký, může být úměrný dálce zprávy (která je omezená).
3. Možnost prolomení lze trochu snížit tím, že algoritmus nebude veřejný (podobně jako u autentizačních kalkulátorů). Hashe se mohou uchovávavat pouze interně v systému DS a ověření bude probíhat také pouze interně. -
xpckar (neregistrovaný)Měl by to ovšem bejt algoritmus známý, používaný, neprofláknutý, a nikoliv nějakej bastl na koleně, protože to, třeba v šifrování, vždycky jenom špatně dopadlo, a bylo to vzápětí prolomený (především proto, že to byla mnohdy šifra velmi ubohá, příp. se tomu ani šifrování říkat nedalo, spíš takový jako kódování). A spoléhat se jenom na "utajení" algoritmu je hloupost.
A kdyby to bylo navíc víc hashů najednou, najednou jsme někde jinde... -
Jenda Novák (neregistrovaný)1) kde najdete v dokumentaci nebo otevřeném zdroji informaci o tom, že systém archivuje obálky ? Nebo je to jen smyšlenka autorů
2) i kdyby schránky archivovali obálku, lze zprávu jen s obtížemi rekonstruovat, protože 1 hash je vypočítána nad celou obálkou i s přílohami, tzn. musíte zprávu přesně zrekonstruovat a přílohy dát přesně za sebou, pří počtu od 5 výše je to docela náročné. A kde jsou přílohy ? Pokud musím archivovat přílohy, pak už si zprávu zarchivuji samozřejmě také
3)zpráva i obálka je zaručena pouze časovým razítkem, instituconalizace archívu je zbožným přáním provozovatele, nicméně jaký bude mít provozovatel důkaz o integritě zprávy (prošlé razítko)? Kdo zaručí, že zprávu někdo nepodvrhl ?
4) Co znamená slabá HASH ? Předpokládám, že se používá alg. SHA2, časové autority ho začnou používat od 1.1., v současné době lepsí řešení neexistuje
Můj dílčí závěr (který si snad v této dikusi mohu dovolit): špatně technicky provedené řešení návrhu datové zprávy. A to by se dali najít i další argumenty. -
Ad 1) Zdá se, že nikde, ale traduje se to. To nevadí, nebavíme se zde o současném stavu, ale o návrhu, jak to udělat lépe.
Ad 2) O rekonstrukci není v návrhu řeč. Uživatel by musel při žádosti o ověření odeslal do systému DS celou původní zprávu znovu.
Ad 3) Dle hashe systém DS pozná, že zpráva je identická, jako kdysi, když prošla systémem poprvé a v databázi o tom najde další údaje. Další důkaz nepotřebuje, důvěryhodnost systému je zaručena zákonem (to snad už musí být i pro nynější stav).
Ad 4) Slabý hash by např. měl délku 1B (pak zhruba každá 256. náhodná zpráva je k nerozeznání od originálu). Silný hash je třeba identická kopie původní zprávy. No a pak je spousta variant mezi tím.
Zde je podstatné, že na délce ani době výpočtu zase tak nezáleží.
Více standardních hashů je asi rozumné řešení. -
3) 4) Dnes nemáte šanci podepsat tak, aby to bylo za 10 let jakkoliv věrohodné. Ani si žádný takový hash nemůžete uschovat pro případ potřeby. Jakýkoliv současný hash může být za 10 let směšnou hračkou, kterou dokáže podvrhnout kdokoliv.
Security through obscurity (utajení algoritmu hashe) není rozumným řešením. Pouze u veřejně známých hashů existuje jakási dočasná záruka jejich neprolomitelnosti, daná stovkami kryptologů po celém světě, které je zkoumají.
Jakmile zpráva jednou opustí zaručeně autorizované prostředí, existuje jediné právně a technicky čisté řešení věrohodnosti dokumentů: Pravidelné znovuověření všech dokumentů a jejich digitálních podpisů u autority, a to vždy ještě před expirací jejich podpisů. Ta vytvoří nový digitální podpis, který ověří původní dokument s jeho posledním podpisem, a vše opatří časovou značkou.
Ověření pak znamená vybalení dokumentu a postupné ověření celého řetězu podpisů, vždy k datu, kdy byly podepsány novým podpisem.
Jedná o poněkud křehký postup, který spoléhá na to, že nikdy nikdo nezaspí, a že od právního zpochybnění hashe až po jeho zlomení uplyne více než rok. Zatím to vždy byla pravda, žádný blesk z čistého nebe se nikdy nekonal.
Více standardních hashů je jen oddálením případného průšvihu o dobu mezi prolomením hashe a nalezením kombinované kolize dvou prolomených hashů.
Jediný hash, který je prokazatelně neprolomitelný v jakkoliv vzdálené budoucnosti, je identická kopie zprávy, tedy v podstatě přeměna datových schránek na ověřené úložiště, kde se všechny dokumenty skladují navždy.
Za datum a obsah uložené zprávy v úložišti úplných dokumentů ručí systém nekryptografickými prostředky, svým ověřeným digitálním podpisem je opatřuje až při vyzvednutí. -
Ani si žádný takový hash nemůžete uschovat pro případ potřeby. Jakýkoliv současný hash může být za 10 let směšnou hračkou, kterou dokáže podvrhnout kdokoliv.
MD5 je tady dlouho, a i když v něm byly zjištěny kolize, znamená to pouze, že je možnost vyrobit nějaký soubor se stejným hashem jako měla předloha, ale nikoliv s konkrétním volitelným obsahem, který by mohl útočníkovi přinést nějaký prospěch. Takže já bych se toho směšného podvrhávání kýmkoli nebál, dnešní jednosměrné hashe jsou rozhodně trvanlivější, než je expirační doba digitálního podpisu. Zvlášť kdyby se obálka datové zprávy udržovaná v ISDS doplňovala otisky více různých algoritmů, jak navrhuje Martin Pištora, a to pro každý přiložený soubor datové zprávy zvlášť, jak jsem navrhoval 7.7.2009. Oporu v zákoně to sice nemá, ale ten se beztak bude muset změnit.
Hashovací algoritmus by ovšem neměl být tak složitý, aby ho IDSD musel počítat po nocích 90 dní, kontrolní otisk souboru přijatého z DS by si každý měl mít možnost zkontrolovat na svém počítači sám nějakou utilitkou. Porovnáním otisku s tím, co vidí po přihlášení k datové schránce, by se prokazovala jeho identita s tím, co bylo odesláno. Žádný digitální podpis ani časové razítko by nebylo potřeba, neboť ISDS by svou vlastní autoritou garantoval obálkové údaje Date: From: To: Subj: a pro každou přílohu zvlášť ještě její název, velikost a kontrolní otisky. -
Tak by to bylo nejschůdnější.
Jen upřesnuji, že použít více hashů tady navrhl poprvé xpckar v http://www.lupa.cz/clanky/pandoriny-datove-schranky-se-oteviraji/nazory/279413/vlakno/#o279418
Ale prakticky je to podobné jako jeden hash s příslušně větší délkou.
Nemyslel jsem, že by se měl počítat 90 dnů :-), jen jsem chtěl upozornit, že se nemusí tak spěchat, jako při podepisování při odesílání pošty. -
Už dnes existují příklady kolizí, kdy se v dokumentu pozmění pár bajtů, aniž by se MD5 součet změnil.
K dokumentu lze velmi pravděpodobně vytvořit dostatečnou datovou nebo slovní vatu na to, aby se v důležité části změnilo přesně to, co chcete, a jak chcete, a MD5 zůstalo zachováno. To, že to zatím cíleně neumíme ani s MD5, neznamená, že to za 10 let nebudeme umět třeba i se SHA1.
Prolomení nemusí přinést jen nárůst výpočetní síly, ale i nové objevy v kryptologii. Pak padne nejenom věrohodnost hashovacího algoritmu, ale i všech dokumentů, u nichž nelze nijak prokázat, že byly digitálně podepsané před datem prolomení šifry.
To že jsou dnešní zákonem stanovené jednosměrné hashe trvanlivější, než je expirační doba digitálního podpisu, to je podmínka nutná k implementaci.
Záruku na 10 let vám však nikdo na dnešní algoritmy nedá.
Pokud mi na disku leží prokazatelně 15 let starý soubor chráněný MD5 otiskem, mohu jeho věrohodnosti věřit. Pokud nemohu nijak prokázat, že je skutečně tak starý, věřit mu nebudu. -
No ano, datové zprávy by musely být identifikovány aspoň jedním právnicky uznávaným hashovacím algoritmem. V případě končící platnosti SHA-2 by museli uživatelé datových schránek ty soubory, jejichž platnost chtějí i nadále moci prokazovat, znovu nahrát do ISDS. Ten by si na základě shody uploadovaného souboru s dosud uznávaným otiskem SHA-2 ověřil jeho identitu, a pak by obálku příslušné datové zprávy doplnil dalším otiskem podle novějšího algoritmu, třeba SHA-3.
Nutnost přehašovat archivované dokumenty po každém objevení slabin v kryptoalgoritmu (jednou za deset let?) je sice nepříjemná, ale ne tak moc, jako každoroční přepodepisování nebo časové přerazítkování nutné ve stávajícím systému. -
To ovšem souvisí s tím, jak dlouho je považován digitální podpis za platný.
Pokud zákon uzná a úroveň znalostí a techniky dovolí, lze při korektním hashi 10 letech starou zprávu považovat za ověřenou, pokud je v ISDS uložen její hash.
Pak lze definovat expiraci klíče pro ověřování starých zpráv na delší hodnotu.
Je zde problém, že tu dobu nejsme schopni zaručit. SHA2 může být neprolomitelná 50 let, ale také jen 5 let, nicméně v případě ISDS jsou všichni povinni vyzvednout zprávy do 10 dnů, takže je možné případné oznámení: „Do roka a do dne jste povinni znovuověřit všechny dokumenty vydané do…, jinak jejich podpis pozbyde platnost.“ -
Karel B (neregistrovaný)Vidím to pesimisticky. Vaše návrhy předpokládají změny na straně zřizovatele. Zásadní problém datových schránek je v tom, že jejich zřizovatel o problémech nechce slyšet, bagatelizuje je a nehodlá ani diskutovat o změnách.
Takže váš návrh je fajn, podobných je tu spousta, ale problém skutečně není v tom, že by se nevědělo jak - problém je v tom, že zodpovědné osoby nechtějí nic měnit. -
Pepa (neregistrovaný)Mám za sebou první přijatou datovou zprávu. Několik poznámek:
1. registrace - z hlediska uživatele se moc neliší od jakékoli jiné registrace - nářky nad složitostí jsou úplně zbytečné. Stejně tak obsluha - ne že by to vymyslel sofistik, ale klepnout na "tisk" či "nová zpráva" snad zvládne.
2. Osmý hřích: při tisku anotace zprávy to nevímproč tiskne se šedým pozadím. Snad aby si to můj toner pořádně užil.
3. pomáhá to vůbec nějak? - samozřejmě nikoliv - jen přibyl další tok dat, další evidence, proškolení sekretářky apod., přístup jen přes web, nepřijde to přímo na stůl, nedá se implementovat např. do outlooku. Stejně to musím vytisknout, zaevidovat do podacího deníku, vzít do teplejch, založit. Mluvící pes do cirkusu dobrej, ale na nákup ho poslat stejně nemůžu:-). -
Rob (neregistrovaný)Je to prostě takové hezké české řešení krize - zvýšení obratu prodejcům tonerů, tiskáren a scannerů, příp. zaměstnání dalších sekretářek, jak psal kdosi výše. K tomu ještě pěkný příjem státu za konverzi na úřadech 30 Kč/1 A4.
Jsem jen zvědav, zda budu muset ještě chodit na poštu. Jo, vlastně budu muset chodit pro veškerou doporučenou poštu od firem :) -
do outlooku se do samozřejmě dá nainstalovat jako doplněk viz..
http://www.microsoft.com/cze/datoveschranky/zivnostnik/default.aspx -
DK (neregistrovaný)Pokud zapomenete heslo není nic lehčího než se obrátit na Czech point se žádostí o nové přístupové údaje. Původní se zruší a dojde k vygenerování nových - v režimu virtuální obálky dostanete první část rovnou na Czech Pointu a druhá část příjde do emailové schránky... není to až tak složité
-
Petr (neregistrovaný)V systému DS žádné formuláře nejsou a CP ani nepotřebuje přístup do DS... Přístupné formuláře v Czechpointu jsou na všech pracovištích stejné, pokud se tedy obsluha přihlásí do systému, má všechny aktuální bez jakékoliv instalace. Pouze s přibývajícím množstvím agend na CP je seznam formulářů trochu nepřehledný. Co se týká proškolení, to je problém... Při zavádění CP byla školení na první asi čtyri výpisy, chodily informační maily, o dalších agendách se na CP dovídali na poslední chvíli, někdy i déle než v médiích, školení už pouze elearning, ale ne na vše a není možnost si něco vyzkoušet. Takže pokud přijde nerudný zákazník jako jeden z prvních na nové agendy, bude nadávat na neschopnost obsluhy a úřadů. Nová agenda bývá přístupná pro obsluhu až v okamžiku jejího spuštení, jak se má na toto obsluha připravit? JIstě uznáte, že nejlepší proškolení je, když si to ozkoušíte na vlastní kůži. Další věc je, že to není jen vyplňení formuláře, jak se to může zdát někomu neznalému věci.
-
Martin V (neregistrovaný)Potřebuje přístup do DS, bez toho nezjistí vaše ID, pokud jste zapomněl přístupové údaje, zjistíte je jen na úřadě. Úřednice podle IČ najde Vaší schránku a její ID ;-)
Věříte, že mně ale ABSOLUTNĚ vůbec nezajímají problémy úředníků? Zavedením fikce doručení, dávají úřady jasně na jevo, že je nezajímá, proč jsem si nemohl po dobu deseti dnů vyzvednout poštu, tak mi řekněte jediný důvod, proč bych měl mít pochopení k tomu, že nějaký úředník nebyl proškolen a něco neumí? To je hlavně jeho problém a problém jeho nadřízeného. Celé to omlouvání úředníků jste si mohl odpustit. :-)
Co to obnáší vím, protože jsem to včera absolvoval, je to jen vyplnění toho správného formuláře. A pak kliknutí na odkaz v mailu a zadání údajů z toho formuláře. -
Nevím, co je strašidelného na fikci doručení (berte to jako obecnou reakci, nejen na váš příspěvek). U papírové pošty fikce doručení existuje už hodně let podle konkrétních právních předpisů, např. správního řádu. Není-li ve stanovené době dopis s doručenkou vyzvednut, posílá jej pošta zpět odesílateli a ten, v určitých případech, může považovat písemnost, jako by byla doručená.
Rozdíl u datových schránek je jednak v rychlosti (odpadá prodleva, než se o vašem nevyzvednutí dozví odesílatel), dostupnosti (z datové schránky můžete vybírat prakticky odkudkoliv, máte-li s sebou notebook a mobilní připojení, písemnou poštu stihnete ve stanovené lhůtě vyzvednout jen na té poště, kde je uložena) a možnosti přečtení po uplatnění fikce (ve schránce vám bude zpráva ležet dalších 80 dní i po uplatnění fikce, na poště dopis už nikoli). -
anonymníRozdíl? Když budu ležet v nemocnici dva měsíce se žloutenkou na infekčním, tak se proti fikci doručení PÍSEMNOU poštou ubráním, proti fikci doručení v rámci DS se neubráním, mám smůlu.
DS neznají nemoci, dovolené, úrazy, nefunkční internet, povodně, stávky leteckého personálu v cizině při cestě domů ....
To, že mi bude zpráva ležet ve schránce dalších 80 dnů, mi moc platné nebude - když mi na tom bude záležet, tak si na ten úřad/soud dojdu a podívám se do spisu a zjistím, o co šlo ... v poštovní schránce totiž najdu lístek s označením úřadu i čísla jednacího v rámci tzv. poučení o fikci doručení .... -
Petr (neregistrovaný)Ano jde o vyplnění jednoduchého formuláře (v ideálním případě) a je pravda, že zrovna s tímto případem asi komplikace nenastanou, ovšem pokud se dostanete k nádovů, metodickým materiálům ap. k datovým schránkách a czechpointu, zjistíte, že jsou velice povrchní, linky technické podpory CP i DS nedají jednoznačné odpovědi (když už se tam dovoláte), školení mnohdy ani nejsou a musí se to obsluha naučit sama. S tím ani nadřízení nic nenadělá. Nechci omlouvat někoho, kdo neví, co má dělat vlastní chybou, ale zastat se jich musím, protože se to opravdu učí za ostrého provozu a na měnších úřadech není náplní jejich práce pouze CP. Nicméně k tomu vydání nových údajů opravdu není nutný přístup do DS. Na Czechpointech ho prostě nemají a veřejný "adresář" DS neexistuje (což by také hodně pomohlo). Vše se řeší v rámci CP, což dokazuje už jenom to, že u nás byl jeden žadatel vyřízený ještě před aktivací samotné DS. Věřte tomu, že úřady také nejsou z DS nadšené a že stejně jako vás absolutně nezajímají jejich problémy, je zase nezajímá váš problém, proč jste si zásilku nevyzvednul ;-) Ale když mají ty postupy dané zákonem, tak jim nezbývá nic jiného, než tak postupovat. Připomínky je třeba vznášet někam jinam.
-
Martin V (neregistrovaný)Vždyť to píšete pořád dokola, nezajíma mně, že úředník není proškolený, že úředník dělá ještě něco jiného, že se to učí sám.
Přesně jste to napsal - úředníka nezajímají moje problémy, tak proč je omlouváte??? Tušíte, alespoň rámcově, asi jste taky úředník, proč na těch židlích v té vyhřívané budově, sedíte a co máte dělat a proč to máte dělat??? Kvůli hraní pasiánsu to fakt není :-D
Proč ty postupy dané jim zákonem neznají? Já je taky musím znát a nikoho nezajímá, že je studuji po večerech a když je neznám, tak mi žádné úlevy nedají. A jestli je ta práce nebaví a nejde jim, mohou jít dělat něco užitečnějšího! :-) -
Petr (neregistrovaný)Proč ty postupy neznají? Protože často třeba nikde nejsou napsané... Nejsem úředník, na úřadě pracuju a vy evidentně nevíte, o čem mluvíte. Zažitá představa, že na úřadě se za velké peníze kopou do zadku je mylná. Jako ve všech profesích je to o lidech a ne o úřednících. Nezastávám se nikoho, kdo nezvládá to, co má. Zastávám se těch, kterým hážou klacky pod nohy ti, kteří věci jako DS, CP, zákony, vyhlášky, nařízení... vymýšlejí, ale nedotahují do konce před uvedením do praxe.
-
anonymníAle to je vzdy jena jen problem dotycnych uderniku. Pokud maji pocit ze neco je spatne, meli to byt oni kdo bude rvat a poradne nahlas, meli to byt oni, kdo mel vec postavit tak, ze s timto rozhodne pracovat nebudou. POkud drzi hubu a nechaji to dojit takto daleko, nemuzou se divit ze obcan na ne bude u prepazky rvat, protoze on se taky musi s tim bordelem seznamovat sam ve vlastnim volnem case a absolutne ho nezajima jake s tim ma urednik problemy.
-
MB (neregistrovaný)Jste naprostý mimoň. Ale budiž. Úředník musí umět na sebe nechat řvát od občanů i šéfa. Má na to mít kurs asertivity. Nicméně řváním nic nevyřešíte (pokud opravdu nejde o triviální selhání úředníka). Já bych se klidně dál na vás předpisově usmíval, leč nejsem přepážková síla. Naopak na mne řvou úředníci. Tuhle mi jeden řekl (při poučování na téma DS), že kdybych se u toho tak příjemně netvářil, tak by mne na místě zabil.-)
-
Jamis222 (neregistrovaný)Ty soudci jsou v tom dost nevinně. Proč? Protože o vybavení rozhoduje ministerstvo, nikoliv soudy. Takže z dob každého ministra spravedlnosti je na některých soudech jiný systém (oracle, lotus atd.), které navzájem spolu nekomunikují.
Mezi těmito systémy je potřeba zařídit "kompatibilitu" zpráv přijímaných DS a to není tak jednoduché.
Navíc to znamená mít jednu pracovní sílu, která bude přijímat zprávy prostřednictvím DS a tyto rozhazovat na příslušná místa. Dnes obyčejným mailem (i když nechráněným) si napíšete přímo příslušné kanceláři (každá má svůj mail), což už je zakázáno (např. lze tak podat vyjádření ve věci, požádat o odročení, dostat oznámení o odročení jednání, obdržet protokol z jednání atd. atd).
Takže bude jedna DS namísto několika desítek, možná stovek (u větších soudů) dnešních mailů a někdo s tím bude muset pracovat.
To není vina soudců - co já vím, ty dost brojí proti schránkám, hovoří o naprosté nepřipravenosti už dost dlouho - o technickém, personálním a jiném vybavení rozhdouje ministerstvo a to dost často proti vůli jednotlivých soudů ... -
Jamis222 (neregistrovaný)A ještě bych doplnil: nadávat soudcům, že jsou nepřipravení, když ten systém není po technické stránce do dnešního dne zcela funkční, je dost ubohé .... a zvláště, když se v červnu podstatným způsobem změnil zákon.
Navíc, soudci nejsou od toho, aby se starali o IT, ale od toho, aby soudili, pak jim celá republika nadává, že jsou pomalí a oni místo souzení řeší už několik měsíců nefukční DS.
Pro ajťáky: Já vám předhodím několik 10-15 cm tlustých spisů a budu chtít, abyste vedle své normální práce ještě vyslechli několik svědků, napsali několik výzev, naštudovali zákony, teroii a judikáty a vydali rozsudek, za který se nebudete stydět a to za 3 měsíce ... a vedle vaší obvyklé práce .... -
icu (neregistrovaný)Nevím, podle toho, co mi tvrdili kdysi pánové z IT odboru M. spravedlnosti, tak ti naopak nadávali, že nemají jedinou páku na to, jak soudy k něčemu donutit, protože jakoukoliv snahu o standardizaci soudy odmítaly s poukazem na svoji nezávislost.
Neměl jsem sice jedinou cestu ověřit nebo alespoň naznačit, jak to ve skutečnosti je, ale celkem jim to věřím - podle svých zkušeností s tím jak soudy pracují. -
Jamis222 (neregistrovaný)Tak tomu nevěřte, naopak pání z IT z MS, abych byl přesnější, nevím, kdo to na mnisterstvu rozhoduje, takže budu psát ministerstvo - má prsty v tom, že na těch soudech běží několik navzájem nekompatibilních systémů a rozhodně nenechá soudy si vybírat to, co potřebují, naopak jim nutí to, co nepotřebují .... to bude možná příčina toho zdánlivého odporu soudů
-
Martin V (neregistrovaný)Ano, záleží na dohodě s příslušným úřadem. Dnes jsem to řešil na hotline.
Mám firmu, tedy i datovou schránku, ale většinu zakázek mám od normálních lidí, tedy potřebují výstup v papírové podobě a když jim budu všechny získané dokumnety účtovat 30Kč za stránku, tak se cena mé práce skoro zdvojnásobí. Možná ale bude ty lidičky těšit, že stát "ušetří". -
Petr (neregistrovaný)A opora pro tu dohodu v zákoně je kde? To by mě zajímalo, protože pokud vím, tak tam se píše, že OVM mají doručovat do DS. OVM musejí všem, kdo mají DS, ostatní si můžou vybrat a musejí pouze přijímat. Na informace z hotline DS bych nespoléhal, ptal jsem se tam několikrát na stejnou věc a zaručenou odpověď jsem dosud nezískal.
-
Martin V (neregistrovaný)Oporu v zákoně to nejspíš nemá, dost to tu paní na infolince rozhodilo a svakrát mně hodila na čekačku, pravděpodobně se mně chtěla zbavit :-)
Je pravda, že pokud to služba DS neumožňuje, dá se komunikovat písemně, tak snad tudy to půjde nějak obejít.
Mimochodem, zkoušel někdo poslat třeba 10MB video nebo mp3 se vzkazem úředníkům? Rád bych viděl, jak si to úřady založí do spisové služby :-D -
Tom (neregistrovaný)Vaše články o dané problematice.
Vzhledem k tomu, že provoz datových schránek je dle Světové poštovní unie chápán jako poštovní služba, tak táto služba musí být regulována ČTU.
Můžete, prosím, napsat článek, jak jsou naši regulovčíci připraveny, co od nich můžeme očekávat a s čím je můžeme otravovat? Děkuji. -
icu (neregistrovaný)Jestli ČR něco o poštovních službách podepsala, to sice nevím, ale je členem Světové poštovní unie (UPU). Vzhledem k tomu, že byla založena v r. 1874, tak je možné, že jsme členství "zdědili" už po Rakousku-Uhersku.
Konkurence se do poštovních služeb postupně pouští, dnes lze nabízet doručování zásilkek tuším od 50g výš. Nedovedu si představit datovou zprávu, která by těch 50g přelezla. Mimochodem, to uvolňování trhu poštovních nevychází z UPU, ale EU. -
Jamis222 (neregistrovaný)tomu všemu rozumím i tomu, že v tom (konkurenci) má prsty EU a nikoliv UPU. Ty zásilky od úřadů mívají často více než 50g ... rozhodně by ale prostředí DS mělo být konkurenční ve smyslu, že by mělo existovat více provozovatelů takových DS ...
Když tu myšlenku rozvinu - to je podobné, jako kdyby stát nařídil, že ode dneška budou jezdit všichni v čistém elektromobilu a vybral by jednu automobilku, která bude elektromobily dodávat
Možná to je ten důvod, proč nikde jinde v EU tento systém neexistuje? Tedy že vytváří nedovolený (a to dokonce státem nařízený, nikoliv přirozený) monopol doručování elektronických zpráv?
Co na to seznam, google, atlas, centrum a jiní? -
icu (neregistrovaný)Fakt se nedá na DS koukat jako na normální email - tím netvrdím, že zvolené technické řešení je optimální (ve smyslu nejlepší ze všech možných). Na druhou stranu docela rozumím tomu, proč a jak se prosadilo. A myslím si, že za tím nebyla "snaha ulejt miliony kamarádům", ale připravenost (a až možná drzost) SW602 nabídnout státu to, co dřív nebo později by stát stejně potřeboval zavést (a nemyslím tím technické řešení DS, ale prostě vyřešení problému "jak doručovat modré pruhy elektronicky"). SW602 to státu nabízela minimálně od r. 2005, nevím o tom, že by kromě Adobe řešení naznačeného problému státu nabízel tak, aby mohlo být nasazené v r. 2009.
Že někde jinde něco podobného neexistuje... Jenže všichni o nějaký systém zaručeného elektronického doručování prostě chtějí (stejně, jako chtějí elektronické volby, které snad jinde než v Estonsku taky ještě nejsou), plánují ho a ... neustále odsouvají. A nejde jen o EU - v Koreji na každém kroku slyšíte o "ubiquituos government", ale všichni sklapnou, když se zeptáte, kde už je nějaká "ubiquituos service" - prý budou v r. 2012, ale před dvěma lety to bylo 2010. Úřednictvo totiž i v té Koreji správně tuší, že elektronizace státní správy je pro něj hrozba nejvyšší priority, takže se brání, co může.
Co na to Seznam, Google nebo NetCentrum? No, vzhledem k tomu, že ohledně DS jsou v podstatě zticha, tak si troufám odhadnout, že řešení použitelné pro "doručování modrých pruhů elektronicky" prostě v danou chvíli v ruce neměli a nabídnout ho tedy nemohli nebo v tom neviděli pro sebe kšeft. -
anonymní"SW602 to státu nabízela minimálně od r. 2005, nevím o tom, že by kromě Adobe řešení naznačeného problému státu nabízel tak, aby mohlo být nasazené v r. 2009."
Takže asi tak:
jo hoši, to je dobře, že se nám podařilo se uchytit v obchodním rejstříku s 602FormFiller ... ale chtělo by to něco, aby to všichni museli používat všichni povinně, to dobrovolné vyplňování formulářů je na houby ... co takhle využít elektronizace justice? ... myslíš, že by to šlo? ... no jasně, jen je potřeba počkat na toho správného ministra .... ale o tom stejně rozhodují úředníci a ne ministři ... tak najdeme a přesvědčíme někoho, kdo to bude prosazovat jako vlastní dítě .... a hele povedlo se, už to propaguje .... a taky Íčko se chytil a prosadil zákon .... takže už to máme 2 roky hotový a ještě máme rok na to to dodělat .... hele, aby ale pošta neřvala, že jí bereme kšefty .... tak to posílání zpoplatníme, ale o pár korun míň, aby to vypadalo, že ušetří ....jo, už říkaj, že ušetří 200 mio ročně na poštovném ..... a ty trubky tomu věří i když poštovné jenom soudů za 2008 bylo asi 350 mio a soudy dělají asi 80 % úřední pošty .... a oni ta fakt zbaštili .... ale vono to nepude tak snadno, musíme tam dostat ten náš soft, aby nám stát do smrti platil za licence .... tak vymyslíme plugin do IE a na Windowsy, to má každej ....a zatáhneme do toho Eurotel, už stejně má pod palcem záchranný sytém, ty do toho určitě půjdou .... tak jo ... hele, von už je červen 2009 a vono nám to furt nefunguje .... a ti ... z LUPY do toho furt šijou .... musíme prosadit změnu zákona a prováděcí vyhlášku, abysme získali čas a pokutama všechny donutit, aby to používali .... ta nová vláda to schválí, kdy už do toho narvali takových peněz .... a musíme přibrzdit Jyrku, aby nám moc brzo rozpustil sněmovnu ... a taky musíme umravnit Kolářovou, že prej, jestli na to bylo výběrový řízení ... co si to ta bloncka vůbec dovoluje? ... už dala pokoj, už jí to vysvětlili ....
Jo a nezapomeň, ne abys někde kecnul, že se to nedá používat jinde, než z vlastního PC ... to víš, já jim budu vykládat, že z internetových kaváren je vyhodí, když budou chtít nainstalovat náš soft ... ale těm tupcům budem tvrdit, že to můžou používat celosvětově a že je to vlastně výhoda ...taky těm tupcům nakecáme, že ušetří .... jasně, o placení konverzí jim vykládat nebudem .... a nebudem jim vykládat, že BISka bude mít všechny hezky pod kontrolou na jednom místě .... jo, a abysme do toho nemuseli vrážet moc peněz, tak ty zprávy budem po 90 dnech mazat .... jasně, přece nebudem rvát prachy do datových polí .... když chtěj zprávu uložit (ale jen na rok, nejsme blbí), tak ať za to hezky zacvakaj ..... a ne abys jim řek, že to vlastně nikdo nechtěl a že to máme jako státní rentu i pro naše vnuky .... -
Tom (neregistrovaný)Světová poštovní unie funguje v rámci OSN obdobně jako ITU-Mezinárodní telekomunikační unie (kdybychom tam nebyli, tak do zahraničí nepošlete žáden dopis).
Kromě toho v rámci CEN existuje technická komise TC331 Postal Service (od EU má mandát na zpracování poštovních norem) a její pracovní skupina WG2 v současnosti připravuje evropskou normu na "registered e-mail" -
MB (neregistrovaný)A kde měli vzít na úřadě adresu té vaší schránky? Žádný seznam adres není - zjištění přesněji trefování adresy trvá několik desítek minut a nemusí se povést. A ještě předevčírem se ani nebylo kam trefovat. Třeba nevíte že před s.r.o. je ještě čárka a netrefíte. Holt tam někdo naprogramoval otrockou shodu řetězců.
-
Petr (neregistrovaný)Hledání DS je pěkně otravné a nechápu, že v tom systému není alepoň nějaký adresář pro ukládání již použitých schránek. Pouhé hledání některých institucí je nekolikaminutová záležitost, zvlášť takových, které mají názvy na několik řádků, mají různá pracoviště ap. A kupodivu jsem i zjistil, že ani Policie ČR není název dané instituce, ačkoliv to úvadějí ve svých hlavičkách a na dokumentech.
-
anonymníhttp://hn.ihned.cz/c1-38909440-start-datovych-schranek-prvni-zkolabovaly-soudy
I minimální provoz však přinesl rozčarování. Například jednatel ostravské firmy Tele Data Systems Břetislav Piprek zaplatil České poště dva tisíce korun za školení, aby se dozvěděl, jak nový způsob komunikace s úřady používat - a zjistil, že jej byrokracie zahltí ještě více. Řadu dokumentů, jež mu začnou chodit elektronicky, bude totiž potřebovat v písemné podobě. "Účastníme se výběrových řízení a musíme nabídky předkládat v zalepené obálce, v níž má být například potvrzení bezdlužnosti," říká.
V praxi to tedy bude vypadat tak, že půjde s dokladem, který mu přijde od úřadu, na CzechPoint. A tam si jej nechá vytisknout a potvrdit - za třicet korun za jednu stránku. "Bude-li mít takový doklad deset stránek, tak mě to bude stát tři sta korun navíc," vrtí hlavou Piprek. -
Jamis222 (neregistrovaný)Soudy věří papíru
Ale i u státních institucí se vyskytují problémy s datovými schránkami. „Počet orgánů veřejné správy, které mají datovou schránku aktivovánu, je poměrně malý. Pořád se vedou diskuse o tom, kdo ji vlastně musí využívat a kdo ne. Největší problémy jsou zřejmě na ministerstvu spravedlnosti, které zrušilo výběrové řízení na spisové služby,“ řekl novinářům ministr Pecina. Je ale přesvědčen, že všechny instituce včetně soudů budou datové schránky od 1. listopadu využívat.
„Například u zmiňovaných soudů se to ale bude po nějakou přechodnou dobu dělat ručně. Do datové schránky soudu tedy přijde zpráva, kterou zatím systém nepředá konečnému adresátovi, ale v podatelně ji vytisknou a doručí adresátovi stejně jako v případě klasických poštovních obálek,“ vysvětlil Pecina. Rozsáhlé soudní spisy budou soudy zřejmě i po zavedení datových schránek posílat poštou. Jejich skenování u jednoho soudu a tisk a následná autorizace vytištěných stránek u druhého soudu by podle něj byla příliš nákladná.
http://www.isvs.cz/e-government/aktivovana-je-teprve-kazda-desata-datova-schranka.html -
Martin V (neregistrovaný)Zatím tu každý řeší, komunikaci úřad - firma. Jak ale třeba budu dokazovat, že sem jim něco poslal před více než třiceti dny a nikdo to na úřadě neřeší?
Ted stačilo mít razítko z podatelny nebo dodejku, ale co mám ukázat teď? To samé, spousta zákazníků chce mít přehled kam co bylo posláno, ted byl důkaz jednoduchý. Půjde v systému DS vytisknout něco jako doručenku a bude to považováno za platný "cár papíru"? -
Petr (neregistrovaný)A ušmudlaná dodejka od klasického dopisu s vybledlým razítkem a nečitelným podpisem dokazuje co (když navíc nejsou žádné předepsané obálky, neobsahují ochranné prvky a výrobců je několik a každý má svoje originály)? A tahle dodejka obsahuje dopis a přílohy, které jste v obálce poslal?
Zase není potřeba hledat problémy za každou cenu. -
anonymníAno, tato dodejka jest považována za veřejnou listinu, je-li seznatelný její obsah.
Avšak tato diskuse se nevede o dodejce, ale o "stejnopisu podání opatřené potvrzením podatelny o jejím doručení", které je potřeba ukázat před jiným orgánem, např. prokázat podání žaloby na určení vlastnictví ke konkrétní nemovitosti katastrálnímu úřadu, aby tuto skutečnost vyznačil v katastru nemovitostí. -
Martin V (neregistrovaný)Pravděpodobně jste neviděl dodejku :-)
Abych dodejku zfalšoval, byla by k tomu potřeba dost velká konspirace, od podání na poště, po doručovatelku v místě dodání, zfalšování podpisu a cestu zpět k tomu, kdo dopis poslal.
Mám podací lístek s číslem zásilky, pošta eviduje, kdy byla zásilka předána a komu podle čísla občanky a nakonec ten podle vás nepodstatný, protože nečitelný podpis. V případě DS mám cár papíru z tiskárny a elektronickou informaci ve schránce, která za 90dní zmizí... -
Petr (neregistrovaný)Dodejku vídám snad každý den. Jsou případy, kdy to někdo doručí osobně a nechá si potvrdit dodejku, přes poštu to ani nemusí jít. Ale to je jedno, podle mě za 90 dní zmizí zpráva, ale nezmizí informace o tom, že někdo někam něco doručil, takže se asi dá nějakým způsobem vycházet z toho. Jak je to technicky ošetřeno, to netuším. Pokud namítnete, že to neříká nic o doručeném dokumentu, tak v případě papírové dodejky máte v ruce doklad o tom, že adresát něco přijal, ale ani v nejmenším to neříká, co v té zásilce bylo.
-
ž (neregistrovaný)Pro právní krytí je podstatný podací lístek a ten je jednoznačný, protože obsahuje i ochranné prvky (náhodně generované číslo, které je svázáno s podacím číslem, mimo to i datum a údaje o poště, kde bylo podáno). Dodejka je jen takové doladění, aby odesílatel věděl (měl potvrzenou jistotu), že to došlo a kdy. Ale i kdyby to nedošlo, má se odeslané za to, jako by bylo "doručeno" - tedy myšlen právní účinek (třeba u odvolání, které by se někdo ztratilo by nebylo promarněno, jen by se muselo doručit znovu)! To pro případ nějakých následujících nesrovnalostí.
Vhodné je také někdy posílat důležité právní úkony jako cenné psaní v pro tento účel speciální obálce s podpisovou pečetí. A pokud je to extra důležité, do podpisového pole nechat podepsat i svědky. Cenná psaní jsou přepravována ve zvláštním režimu s vyšším dohledem (předávají se z "ruky do ruky" oproti předávacímu protokolu). -
ž (neregistrovaný)Řešení je prosté. Vy sice (pokud tedy ze zákona musíte schránku používat, nebo jste si ji neprozřetelně aktivoval dobrovolně) musíte datovou schránku, nebo přesněji řečeno - ve vlastním zájmu byste měl minimálně jednou za 10 dnů kontrolovat (fikce doručení), ale zákon nenařizuje ji používat i směrem k úřadům. To mají tuším jen úřady mezi sebou. Takže šup to na papír, a ten hodit rovnou na podatelnu a nechat si potvrdit kopii (pokud je to někde "po cestě"), nebo poslat doporučeně (nejlépe s dodejkou) klasickou poštou. Navíc máte doklad o odeslání a možná to vyjde i levněji, než to podávat na CzechPointu (v případě podání na podatelně určitě - tam je to zadarmo, jen za cenu té kopie pro potvrzení).
-
anonym (neregistrovaný)"...Schválně, zkuste si o takovémto „institucionálním archivu“ něco najít v provozní dokumentaci ISDS (jak se používá, za jakých podmínek apod.). Či přímo v zákoně,..."
Možná § 20 odst. 1 písm. i) z. č. 300/2008 Sb.: "Ministerstvo...i) vede evidenci o datu a času událostí podle tohoto odstavce včetně identifikace datové zprávy, odesílatele a adresáta,...". -
Jiří PeterkaPodporovatelano, to v zákoně je - ale to je log událostí, a nikoli archiv datových zpráv. Neříká se tam nic ani o uchovávání obsahu datových zpráv, ani o uchovávání otisku (hashe) jejich obsahu. Natož pak aby to bylo celé koncipováno jako služba uživatelům - abyste mohl služeb takového arhcivu využívat jako běžný uživatel.
-
anonym (neregistrovaný)"...Neříká se tam nic ani o uchovávání obsahu datových zpráv...". Domníval jsem se, že o uchovávání obsahu datových zpráv ani v článku nešlo (protože datové zprávy se mažou).
Domníval jsem se, že šlo o uchovávání jakýchsi "informací o obsahu datové zprávy" (tj. asi o onu "obálku"); podotýkám přitom, že neřeším otázku, jaký je vlastně vztah mezi "obálkou" a "otiskem obsahu" (hashem).
Dovolím si formulovat pracovní hypotézu: Pokud se uchovávají ony "obálky", pak na základě § 20 odst. 1 písm. i) z. č. 300/2008 Sb.
Vycházím z toho, že podle písm. a) ministerstvo "zajistí připojení kvalifikovaného časového razítka k datové zprávě odeslané z datové schránky", přičemž podle písm. i) musí zároveň datovou zprávu nějak identifikovat (podle formulace písm. i) přitom nepostačuje identifikace adresátem a odesílatelem - identifikace se tedy musí provést i "nějak jinak") a pak údaj o (času a datu) připojení kvalifikovaného časového razítka i údaj o identifikaci datové zprávy vést v evidenci. Domnívám se, že ta "nějak jinak" provedená identifikace datové zprávy spočívá v tom, že se utvoří ta "obálka", na ni se přenesou nějaké informace o obsahu datové zprávy (otázka je, o jaké informace se jedná, resp. jak jsou podrobné - počet příloh? formát souboru? velikost souboru?) a tato "obálka" se eviduje (uchová). Jinak by MV nevědělo, kam (k čemu) přesně kvalifikované časové razítko připojilo, takže by nemohlo dostát povinnosti datovou zprávu identifikovat (údaj o identifikaci datové zprávy vést v evidenci).
Není to koncipováno jako služba uživatelům. Ne, zdá se, že skutečně nikoliv. Pro tuto chvíli je alespoň podstatné, že (možná) existuje nějaké zákonné ustanovení, na základě kterého se uchovávají/by bylo možné uchovávat ony "obálky". -
Dobrovolně jsem jako fyzická osoba vstoupil do systému datových schránek. Bohužel jsem netušil, že funkčnost je omezena na vybrané systémy a nepodařilo se mi ten plugin od Software602 rozchodit a nejspíš už se mi to nepodaří (bádám nad tím 3 měsíce a dále to vzdávám).
Nyní jsem tedy v situaci, že se dozvím o nové zprávě mailem a SMS, ale nepřečtu si její obsah.
Je možné - asi na CzechPointu (?) - získat obsah zásilky (ať už papírově nebo v nějakém běžném formátu na vlastní datový nosič) a co k tomu případně přesně potřebuji za údaje? No a pravděpodobně - pokud to tedy lze - to nebude zadarmo, tak co za to :)
Nedostávám dopisů "s pruhem" desítky měsíčně, dejme tomu ale že v průměru 1-2x za rok mi něco přijde a jsem teď v situaci, že nevím od koho a co to je. Pokud je možné si zprávu někde vyzvednout, pak by to nakonec nebylo tak tragické, jen bych místo aviza o zásilce uložené na poště dostal mail a zásilku si vyzvedl jako dřív.
Děkuji za odpověď, pokud se s tím někdo už setkal případně ví přesně jak na to. -
Jiří PeterkaPodporovatela není pro Vás jednodušší si datovou schránku nechat zase deaktivovat? U těch zřízených na žádost to lze ...
-
Děkuji za odpověď.
Ano, napadlo mne to. Nicméně jednoho dne třeba bude uvolněn plugin funkční i na mnou používané platformě (nebo nebude třeba žádný plugin) - anebo si z nějakého jiného důvodu pořídím další PC se "správnou" konfigurací.
Obecně fandím jak novým technologiím, tak novým modernějším postupům včetně elektronizace všeho druhu (dnes už mi papírově nechodí de facto od nikoho nic) a nechci se vracet zpět.
Zde se ten "krok vpřed" sice nepovedl (můžu spekulovat, zda díky hlouposti anebo korupci a výsledek je notabene stejný a tak je to nakonec jedno), ale nechci to hned v začátku zavrhnout a za rok, dva se zase registrovat.
Proto pokud by bylo možné si obsah zpráv někde vyzvednout, v zásadě by nebylo nutné schránku deaktivovat, jen bych se o zprávě uložené na poště nebo jinde dozvěděl jinak než oznámením ve schránce (tak jako tak bych musel na poštu, v době doručování pošty nejsem doma, ale v práci). Nebyl by to pro mě sice posun kupředu, ale ani dozadu a tak bych to - byť jsem pochopitelně čekal víc - dokázal překousnout. -
anonym (neregistrovaný)Jenom bych si dovolil doplnit, že deaktivace (slovy zákona "znepřístupnění" - § 11 z. č. 300/2008 Sb.) neznamená nějaké její (definitivní) "zrušení" (srov. § 13 zákona), které by pak vyžadovalo "novou registraci". Znepřístupnění zjednodušeně znamená, že datová schránka existuje (v informačním systému datových schránek) dál, "jenom" do ní nelze doručovat (nebo z ní odesílat).
Máte-li datovou schránku zřízenou na žádost, můžete požádat přímo MV (§ 11 odst. 4 zákona) nebo MV prostřednictvím CzechPointu (§ 27 odst. 1) o její znepřístupnění; MV to provede nejpozději třetím pracovním dnem následujícím
po dni podání žádosti (§ 11 odst. 5 zákona). Budete-li chtít datovou schránku znovu zpřístupnit ("reaktivivat"), požádate o to MV přímo nebo přes CzechPoint (§ 11 odst. 6, § 27 odst. 1 zákona).
Ad "vyzvednutí jinde" - v zásadě lze vyzvednout (číst) na kterémkoliv počítači s přístupem na internet, kde "chodí" ten plug-in. Upozorňuji ale na to, že ze zákona ani z vyhlášek nevyplývá, že by na CzechPointu museli mít "počítač navíc", který by byl k dispozici lidem, kteří si chtějí vyzvednout obsah své datové schránky. Byť názory, že i toto má CzechPoint umožnit, jsem zaznamenal (je to možná směr dalšího vývoje, ale podle mého názoru tuto povinnost CzechPoint nemá). A vyzvednutí obsahu datové schránky jaksi "prostřednictvím obsluhy" CzechPointu nepříchází v úvahu - již jen proto, že musíte zacházet s přístupovými údaji tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití (§ 9 odst. 2 zákona). -
Ales Tosovsky (neregistrovaný)
Datové schránky chci. Papírová válka v 21. století je směšná. Skladovat stohy papíru, dělat poslíčka na úřadech a kupovat si kolky v kantýně je směšné. Lidé, kteří jsou podnikateli a nejsou ve 21. století schopni komunikovat prostřednictvím počítače jsou směšní.
ALE systém datových schránek je záměrně navržen tak, aby neuspěl, zkrachoval, vybouchnul a řady daňových poplatníků se vrátily k pokorné službě státním úřadům. Jinak si to nelze vysvětlit.
Souhlasím s námitkami v článku Sedm hříchů datových schránek na Lupě a ještě bych si ledacos přidal.
Silně mi to připomíná paskvil s názvem Czech POINT. Namísto "občane řekni co potřebuješ, my si veškeré výpisy obstaráme sami" máme "můžeš být rád, že si všechny ty papíry můžeš sehnat ve vedlejší ulici a ne v sousedním městě".
Schopnost státní správy obtěžovat občana co možná nejvíc je nekonečná. Naopak NEschopnost občanovi jakkoliv ulevit je absolutní, do nebe volající.
-
MB (neregistrovaný)Zatímco ministr Pecina jen sleduje s potěšením procento nevyzvednutých zpráv, nikdo nepřipouští, že hlavním problémem bude třeba jen promile nedoručených zpráv, které mohou způsobit velké škody.
Pominu problém, že úřady budou vystaveny riziku stížností a následně i soudů, i pokud nevypraví podle zákona, a přitom fyzicky nejde tak přelomově přejít na odlišný způsob vypravování a budou nuceny velké procento pošty nechat vypravit "po staru". Tato vypravení statistiky zatím neuvádí. Bomba však tiká.
Ale u datových zpráv, které prolétly ISDS je i tak velké riziko, že se v systému nenávratně ztratí. Ze zákona a principu věci je doručena zpráva, která se dostane do mé datové schránky. Co bude se zprávou dál už nikoho nezajímá. Jenže u velkých firem je zpráv tolik, že je spolehlivě stáhnout a vytřídit nelze. Nevím zda má přístup přes web vůbec možnost nějakého třídění a filtrování (nenašel jsem ho při zběžném nahlédnutí) Nicméně pro velké subjekty tudy cesta nevede a nastupuje další sw a v nejsprávnějším případě nasazení spisové služby. Zde je však zásadní problém "on line" propojení, kdy úřad či jiný subjekt ručí za zprávy došlé do své DS v ISDS, přitom se ale fyzicky dostaně jen do své spisové služby, kde je teprve datová zpráva řádně zaevidována. Z prvních zkušeností mohu potvrdit, že cca 1% zpráv nepropadlo do ssl, zřejmě pro chybu na síti během spojení. Dohledat tyto zprávy nebyl žádný med a hádám po dalším návalu zpráv, dejme tomu za týden dva, už to bude skoro hledání jehly v kupce sena. Jasně, sw na obouch stranách tedy zdokonalíme, ale v principu je tu stále ono nebezpečí, že princip selže a zodpovědný bude kdo. Bomba udělá bum.
Výhoda zaručeného doručení proti emailu je pryč.
Nechám se překvapit, zda toto ISDS a návazné sw spolu uspokojivě dořeší (asi nějakou svodkou ID zpráv). -
Tohle zrovna řešitelné je. Ty externí spisové služby "přečtení" oznamují až další explicitní operací až poté, co mají zprávu bezpečně uloženou. Viz provozní řád:
Označení zprávy jako „Přečtená“
Speciální služba určená výhradně pro ESS.
Doručenou datovou veřejnou nebo komerční zprávu, kterou si ESS bez chyby stáhla,
označí jako Přečtená. Význam je pro filtrování seznamu došlých zpráv, kde je pak možno
vybírat jen Nepřečtené.
Při použití webového portálu pro stažení zprávy se zpráva označí jako Přečtená
automaticky. Přečtené DZ jsou na portálu graficky odlišeny. -
MB (neregistrovaný)Vúbec nevíte o čem plkáte. Nic graficky odlišeno není! A automaticky?! Načtené zprávy do systému jsou kus graficky odlišené jako nepřečtené a kus jako přečtené. To je realita. Neodhaduji proč. A ještě se pořád a nadále směju přízraku (pardón příznaku) do vlastních rukou. Prostě pokud to z metadat není zřejmé do kterých rukou, tak je král nahý. Obsluha se musí podívat a v tu chvíli i může kopírovat soubor... To není obálka s neporušitelnou pečetí, prostě zadám copy. Česká pošta tu imituje naprostou pitomost.
-
Ad příznak do vlastních rukou: souhlasím, že je to nepřesně pojmenováno, taky jsem se díval, kde se vybírá, do čí vlastních rukou je to určeno, ale nejde ani zvolit konkrétní oprávněnou nebo pověřenou osoby (přesněji nejde tyto osoby u cizích schránek ani vypsat). Nicméně jeden smysl ten příznak má: můžete rozdělit role tak, že jen některé osoby s přístupem do DS vaší organizace (asistent/-ka ředitele) mají právo číst zprávy, které jsou určeny do kterýchkoliv vlastních rukou, zatímo ostatní pověřené osoby (paní na podatelně) toto právo nemají, tzn. mohou číst jen zprávy bez tohoto příznaku.
-
Petr (neregistrovaný)Přístup do DS přes web je jednoduchý a na první pohled snadno pochopitelný a ovladatelný. Jenže současně značně uživatelsky nepřívětivý pro denní používání. Třídění žádné, možnosti tisku žádné, ani taková drobnost jako označení již vytištěné doručenky, možná ani přečtené zprávy (to si teď nejsem jistý)... Prostě pouhý seznam zpráv. Doufám, že to nenechají v tomto stavu a budou to postupně vylepšovat, stejně jako že zruší ten tisk šedého pozadí hlavičky a doručenky zprávy.
-
Beka (neregistrovaný)
Mě už z těch datovek asi šlehne! Tak se vás chci zeptat, jestli tu někdo máte zkušenost s delegací správy datovek na někoho jiného? Já jsem si třeba vyčíhla tuto společnost, ale chtěla bych vědět, zda s tím má někdo zkušenost, jak to funguje v praxi apod. Díky