Vlákno názorů k článku Paušál, či ne? od jk - Někoho tu zajímala skutečná data - solidní soubor...

Někoho tu zajímala skutečná data - solidní soubor pro statistické zpracování jsem našel v článku pana Peterky z revolučních dob.

Data jsou ovšem převzatá z jiného zdroje - podle řetězce referencí jde o cca čtvrt milionu místních hovorů skrz pobočkovou ústřednu nějaké firmy.

Po chvíli hraní jsem získal tenhle graf

Je vidět několik věcí

• Data lze perfektně nafitovat, pokud předpokládáme dvě skupiny hovorů - běžné hovory, pro které platí exponenciální úbytek četnosti, a z našeho pohledu "singulární" hovory odlišné od běžného provozu, které mají zanedbatelnou délku a spadnou do pásma pod 2 min. To mohou být např. pády do hlasových schránech, omyly, faxový provoz(?) nebo i neuskutečné hovory (? podle nastavení pbx ?). Projevuje se to tak, ž extrapolovaná křiva v 0 neprotíná 100%.
• Střední doba hlasového hovoru je 2,5 minuty. Minimum hlasových hovorů je delší než 7,5min.
• Internetové hovory mají od normálních zřejmě výrazně odlišnou střední délku. To opravňuje uvažovat ještě delší "paušálované" hovory jako hovory s "nekonečnou délkou" (jak autor naznačuje). V uvedené rovnici to lze zohlednit použitím N1=N0-(počet paušalistů)*(podíl času, co průměrný paušalista visí online).

Při pohledu na tahle data a svůj účet za telefon příliš nevěřím uvedenému odhadu "v průměru devíti minut provozu za hodinu na linku". Odpovídalo by to více než třema hovorům za hodinu... to se mi fakt nezdá. Prosil bych autora o případné upřesnění, zda je to údaj z nějakéhom současného vzorku, nebo zda to číslo také pochází od pana Erlanga - prostě kde se vzalo. Dále mi není jasné, jak je uvažován příchozí provoz. Z logiky "kritické je zatížení spojového pole" plyne, že by měl v čísle A být zahrnut, to ovšem neodpovídá popisu v textu.

Dále by bylo potřeba uvážit rozdíly mezi firemním vzorkem a domácnostmi. U domácností bych čekal výrazně větší střední délku hovoru a nižší průměrné vytížení.

Dále - chtělo by to lepší odhad o počtu paušalistů na tisíc linek. Že by (podíl paušalistů)*(podíl času, co průměrný paušalista visí online) byl 5%, mi přijde totálně ujeté. Jako horní odhad (podíl času, co průměrný paušalista visí online) lze vzít průměrnou dobu, kdy je vůbec zapnutý počítač. Vezmeme-li 1/2 času, potřebovali bychom k průměrné zátěži 5% v ČR asi 10% linek, t.j. 200000 paušalistů. To je IMHO při výši paušálu řádu 500-1500Kč/měsíc nesmysl. Kabelové televize jsou spokojené, když mají po pár letetech 5% uživatelů. Přitom možnosti připojení via kabelovka jsou zjevně výrazně lepší.

Opět - zajímalo by mě, kde se odhad 50 nonstop visících na tisíc linek vzal.

Vezmu-li parametry, které jsou IMO reálnější - horní dohady!! - (počet paušalistů)=5%, (podíl vysení)=0,5, (průměrná aktivita hovorové linky) = 0,015 (o řád jinak), ústřednu s N0=120, obsluhovaných linek 1000, pak N1=95, na jednoprocentní ztrátovost bych musel mít aktivitu 70 hovorů. Odhadovaná aktivita je 15 a ztrátovost je pak 0. Jak sám autor píče, poměr 1000linek/N=120 čili 8:1 je nejhorší možný se vyskytující.

Závěr - bez rozumně podložených dat má článek hodnotu plácnutí do vody. Osobně uvedeným datům nevěřím. S filosofií článku, že zdaleka nejbezbečnější je žádné služby neposkytovat, nelze než souhlasit. S kategorickým závěrem, že každá forma paušálu znamená přetížení sítě, souhlasit nelze. Autor používá IMO vždy maximálně pesimistické odhady (horní odhady vytížení) a ještě zřejmě s mírnou rezervou. Na základě takových odhadů v principu nelze učinit kategorický závěr, že zavedení jakékoliv formy paušálu by znamenalo přetížení stávající sítě . Zavádění paušálu lze samozřejmě dynamicky regulovat, odmítáním případných (zcela hypotetických) davů zájemců, kteří by na ústředných s nejhorším poměrem 8:1 způsobili neůnosné zvýšení chybovosti. Aby při objednání paušálu bylo vyhodnoceno, zda zvýšení počtu paušalistů místní ústředna snese je triviální a mám pocit, že u jiných služeb SPT takové hodnocení i funguje (co kdyby si nedejbože třeba 20% domácností pořídilo normální pronájem okruhu...).

S tím, že dialup paušál je zdaleka nejhorším možný způsob, jak využít zakopaných "last mile" drátů, souhlasím. S exkurzí do světa paketového přenosu ne.IMNSHO se ISDN, xDSL a ATM zásadně liší.

Ano, tento obraz mi připadá mnohem věrohodnější. Počet paušalistů bude podle mě opravdu reálně docela nízký, protože a) by to bylo drahý, b) rychlost nic moc a c) přece jen už se rozšiřují lepší konkurenční řešení. Dále je potřeba vzít i to, že síť byla dimenzovaná na jiný hlasový provoz - dnes klesl jak počet linek, tak provolaný čas, lidi se už odnaučili používat pevnou.

Vidím to na příkladu našeho sídliště: cca 25 000 lidí, dostupný inet přes sítě napojené na bezdrát, cena 277 Kč/měs., rychlost cca 64 kbit/s, bez omezení objemu dat. I za tuto cenu internet kupodivu spousta lidí nechce, v této lokalitě by si ČTc ani neškrtnul. A kolik z těchto lidí by přešlo na hypotetické ASDL za 1500,- bez omezení dat? Podle mě hodně málo - tak jednotky procent.

Děkuji za hezký graf, který potvrzuje exponenciální rozdělení dob obsluhy (hovoru). V oblasti krátkých dob je skutečnost sice trochu odlišká, ale rozdíly mezi teorií a praxí jsou zanedbatelné.
Uvedená hodnota a=0,15 erl, tj. 9 min. v hlavní provozní hodině (HPH) je jako příklad průměru, když hodnoty 0,1 erl pro bytovou stanici a 0,2 erl pro instituce jsou také správně v http://www.lupa.cz/php3?show=2646. Rozhodně nepocházejí od pana Erlanga, ale z naměřených hodnot v provozu. Pokud se díváte na svůj účet, můžete odhadnout, jak se od tohoto průměru lišíte.
Hodnoty "a" jednoho uživatele jsou uvažovány jako odchozí provoz, přičemž se předpokládá, že příchozí provoz je v průmeru stejný. Oba se realizují na jedné lince k uživateli a společná hodnota může být max. 1 erl, což odpovídá obsazení 1 hod. v HPH.
Rozdíl mezi provozem bytových stanic a institucí je, článek měl podat informativně situaci a proto uvedených 0,15 erl.
Použitou hodnotu 50 visících na Internetu z 1000 účastníků nemám podloženou, i když nyslím, že v HPH, t.j. v určité hodině dne to nemusí býz až tak úplně střelená hodnota. Chtěl jsem jenom naznačit, že se podstaněn zhorší situace pro ostatní, a závisí jenom na dohodě, při jaké hodnotě ztrát budeme hovořit o přetížení sítě.
O davech hypotetických zájemců se dá diskutovat do nekonečna. Pokud máte nějaké hodnoty, rád je uvítám. A exkursi do světa paketového přenosu jsem svým článkem opravdu neprováděl.