Bydlím v paneláku a hňedoobčanská rodina si tu najala byt. Během týdne jsme jich měli plné zuby ve všech vchodech a napříč národnostmi - Vietnamci, Ukrajinci, Čiňani, jedna USA rodina, jedna SRN rodina a jedni Kalmeti. Parkování na trávníku, řev, nadávky, troubení ve dvě ráno, prostě radost. Ano, chybí mi pochopené pro bezohledný typ života na úkor druhých. Nátlakem na majitele se nám podařilo, že jim dal výpověď a jsme zase v klidu - v noci spíme a děti se nás neptají na slova, na která mají dost času. Ze srdce Vám přeji co nejvíce podobných zkušeností. Rád bych viděl, jak na ně budete aplikovat svůj pseudohumanismus v praxi.