Petr Očko: Potřebujeme mnohem víc univerzitních spin-offů

Petr Očko odchází z ministerstva těsně před „narozením“ jeho úřednického dítěte. Potom, co před dvěma lety zkrachovaly přípravy prvního „startupového“ fondu, druhý pokus už vypadá mnohem nadějněji a vláda mu dala na konci loňského roku zelenou.

Národní inovační fond, na jehož začátku stál právě Očko se svým týmem, bude mít na investice do konce roku 2023 k dispozici 50 milionů eur z evropského operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Včetně soukromých zdrojů chce do tuzemských firem za tuto dobu nasypat celkem 82 milionů eur. 

Na peníze z NIF má spadeno třeba i brněnské Jihomoravské inovační centrum. „Hodně si od toho slibujeme. Chceme si pohlídat to, abychom mohli použít naše peníze jako doplňkové financování ke zdrojům z NIF,“ řekl koncem roku šéf JIC Jiří Hudeček v rozhovoru pro Lupa.cz. 

Očkova nominace způsobila ve vědecké komunitě rozruch. Vědcům se nelíbilo, že nebyl, na rozdíl od své konkurentky a dosavadní šéfky Rut Bízkové, nominován žádnou vědeckou institucí, ale ministerstvem a Asociací malých a středních podniků. Ministr pro inovace Pavel Bělobrádek si však Očka nakonec na vládě prosadil.

Co se změní vaším přestupem do čela TAČR? Bude to mít nějaký vliv na rozjezd Národního inovačního fondu?

Příprava fondu není v tuto chvíli jen na mně, ale máme na ministerstvu tým pěti lidí, kteří mají NIF a další související aktivity na starosti. Rád s nimi zůstanu v kontaktu, protože věci, které se tu daří rozjet, mají hlavu a patu a podle mě mohou výrazně pomoci rozvoji inovačního prostředí u nás.

V jaké fázi je NIF v současné době? 

Práce na NIF jedou ve třech liniích. Ta první je příprava samotného fondu fondů, kde probíhá příprava dohody s EIF, druhá vede kolem koinvestičního fondu, kde nyní probíhá příprava podkladů pro žádost o licenci ČNB pro investiční společnost, a tou poslední je pre-seed (proof-of-concept) fond, který závisí jednak také na udělení licence ČNB a jednak na debatě s výzkumnou sférou o optimálním nastavení takového schématu.

Bude fond přes vás nějak propojený s TAČR?

Už dříve jsme počítali se spoluprací s TAČR, zejména pro pre-seed fond, a věřím, že taková spolupráce opravdu nastane. Agentura se mimo jiné věnuje komercializaci výsledků vědy a výzkumu – jejich programy pomohly mnoha univerzitám s nastavením funkčního systému komercializace. A to je klíčový předpoklad pro to, aby tyto instituce mohly zakládat pre-seed fondy, do kterých by pak mohl investovat NIF.

Cílem je ale zrychlit proces komercializace výsledků vědy a výzkumu tak, aby se co nejdříve ověřilo jejich tržní využití a dostaly se na trh ve formě spin-offu nebo prodeje licence. Taky se tím usnadní spolupráce se soukromými investory a napomůže to jejich většímu zapojení do financování komercializace VaV, což je právě jedna ze slabin českého inovačního prostředí. V tom všem předpokládám úzkou spolupráci mezi NIF a TAČR.

Jaké máte plány s fungováním TAČR pod vaším velením?

Agentura je po šesti letech existence funkční instituce, která dobře napomáhá podpoře aplikovaného výzkumu. Nechci dělat úplnou revoluci, ale spíš se zaměřit na klíčové agendy, které má agentura na starosti, a ty zefektivnit.

A to jsou jaké? A jak?

O jedné oblasti už jsem mluvil – to je komercializace vědy a výzkumu. V tomto případě jde o posílení podpory a mimo jiné právě o spolupráci s NIF.

Dále jde zejména o nasměrování programů podpory TAČR tak, aby odpovídaly potřebám hlavních podílníků a budoucím tržním potřebám této ekonomiky. Zatím takové jasné zaměření na potřeby programy agentury nezohledňují. Důležité je také stavět programy tak, aby zvýšily motivaci firem investovat do výzkumu, včetně smluvního výzkumu.

O to samé se ale snažila i předchozí ředitelka. Co se musí stát, aby to fungovalo lépe než dosud? 

Je potřeba zlepšit komunikaci s hlavními podílníky – Rada pro výzkum, vývoj a inovace, resorty odpovídající za výzkumné oblasti, ale i v rámci akademické i podnikatelské sféry. Tam je také potenciál pro zlepšení.

Co se stane, až skončí dotace?

Pro agenturu bude velkou výzvou i období po roce 2020, kdy skončí velkorysá podpora z fondů EU. Ta dnes saturuje poměrně značnou část investic do vědy a výzkumu i samotných výzkumných projektů, a role agentury jakožto poskytovatele podpory z národních zdrojů pak bude o to významnější. Může se to zdát daleko, ale analýza potřeb, příprava programů a vyjednání rozpočtového rámce zabere dva až tři roky, tedy je potřeba začít brzy.

Zabývat se je potřeba také podporou většího mezinárodního zapojení českých výzkumných institucí a firem do evropského i mezinárodního výzkumu. Potenciál je v posílení synergií na evropský program Horizon 2020 i posílení koncepčnosti podpory spolupráce s dalšími zeměmi.

Vaše jmenování neprobíhalo úplně bez komplikací. Proč jste se do toho projektu pouštěl?

Mám dlouholeté zkušenosti z řízení programů na podporu inovací, včetně programů na podporu průmyslového výzkumu a vývoje, a tohle je pro mě velká výzva, jak tyto zkušenosti využít a podpořit rozvoj českého inovačního prostředí.

Změní se vaším nástupem něco pro univerzity?

Univerzity a další výzkumné organizace patří ke klíčovým cílovým skupinám TAČR. Jak už jsem uváděl, rád bych dále rozvíjel na jedné straně podporu systémů komercializace na těchto institucích a na straně druhé napomáhal zvyšování motivace soukromých firem. Cíl jsou větší investice do vědy a výzkumu mimo jiné formou smluvního výzkumu. Budu klást důraz především na propojování a vyšší míru spolupráce firemní a akademické sféry.