Vlákno názorů k článku Petr Štajner: Aliatel vždycky ostatní předběhl od Karel Roubicek - Tyto články by měli být označeny jako PR,...

Tyto články by měli být označeny jako PR, protože o tom člověku se skoro nic nedovíte. Nebyla mu položena jediná náročnější otázka, i když řada by se nabízela např.: Je normální/ morální, aby člověk pracoval během krátké doby na vysoké pozici v ČTc pak Aliatelu pak ČTc a nakonec Aliatelu? Jaké vize se vám podařilo konkrétně naplnit (než jste odešel jinam)? V čem přesně Aliatel ostatní předběhl ve velikosti dluhů?

Mám takový dojem, že za PR je považováno cokoliv z rubriky "Na kus řeči", takže stačí to brát jako synonymum.
Ohledně morálnosti bych dodal, že mě to překvapilo taky, ale když to těm firmám nevadí, že po roce dvou zase zmizí ke konkurenci a jsou ochotni toho člověka platit, tak je to asi OK.
No a ohledně náročných otázek - IMHO se dá jít dvěma směry. Buď investigativní žurnalistikou spojenou právě s vyšťouráním všeho možného nekalého, co člověk provedl, spolu s otázkami na tělo. Nebo nekonfliktním obdivuhodným článkem, ve kterém je člověk podán v perfektním světle (a působí to pak jako PR). V prvním případě je to složité, protože budete neoblíbený, nikdo s vámi nebude chtít mluvit a rozhodně se nikdy (pro jiná témata, o čem vaše periodikum píše) nedozvíte žádné zákulisní informace.
Nebo na to půjdete tím druhým způsobem, budete oblíbení, nebudete mít problém takovýchto rozhovorů udělat hafo a až budete příště psát o třeba nových službách, tak se dozvíte i něco zákulisního.
Já bych první způsob také viděl raději, ale obávám se, že druhý způsobe je mnohem pohodlnější a pro vydavatele i levnější.

Vzhledem k tomu, že Petra Štajnera osobně dobře znám, tak nemohu výše uvedené poznámky a pochybnosti o morálnosti jednání migrovat z firmy do firmy jen tak přejít.

Uvědomte si, že v oblasti telekomunikací existuje v Česku pouze několik opravdu špičkových firem a stejně tak podle mne existuje v Česku pouze omezený počet lidí, o kterých mohu zodpovědně prohlásit, že telekomunikacím, jejich regulaci, ale zároveň třeba i marketingu opravdu rozumějí.

Pokud je přitom někdo skutečný profesionál, tak je schopen do posledního dne pracovat pro jednu firmu a o den později může klidně nastoupit a třeba i řídit firmu konkurenční aniž by došlo ke zneužití obchodně citlivých informací.

Petr Štajner k takovým profesionálům bezesporu patří.

PS: Má-li však firma na konkrétním manažerovi dlouhodobý zájem, může si v manažerské smlouvě s ním sjednat období pro budoucí nekonkurování, za které však dotyčnému přísluší náležité odchodné.

Ano, a pak jsou jeste firmy, ktere slouzi jako odkladiste zkrachovalcu z CTc (napr. nejmenovana spolecnost Nextra) :-P

Tak to je presne. K tomu se da dodat, ze i zkrachovalcu prave z Aliatelu...

A kdy, že se vrátí opět do Telecomu?

Promiňte, ale představa, že když člověk pracující na vysoké pozici na strategii, rozpočtech, nových službách atd. přejde druhý den k přímé konkurenci, tak že nedojde k zneužití obchodně citlivých informací, mi připadá trochu komická. Pokud neprochází vždy lobotomií, ale to by po tolika přechodech nebyl tak skvělý odborník :-).

Jak se vlastně pozná, že je někdo skvělý profesionál, když se nikdy nedočká uplatnění svých vizí a odchází jinam?

Naprostý souhlas.Bohužel zákoník práce to umožňuje,není-li k pracovní smlouvě sjednána dodatečně tzv."konkurenční doložka",kdo jí však má chce za to satisfakcí tučný příplatek ke mzdě,takže se od toho spíše upouští.
Co se týká etiky a morálky takto vysoce postavených manažerů,rád bych se dožil dne kdy i v ČR bude naprostou samozřejmostí,že tito lidé musí zveřejnit svou mzdu,pak by asi velcí páni šéfové nebrali své přijmy jako naprostou samozřejmost,ale museli by taky ukázat,že si jí "zaslouží".

To jmeno jsem nikdy neslysel a tedy asi ani nic podstatneho nevymyslel a neudelal. Tyto firmy take nemohu rozhodne zaradit ke spickovym firmam. O prechodech tady uz hovoril jiny, takze toto tema vynecham. Mozna je tady snaha do jine firmy cloveka vyslat a tu jinou firmu poskodit. Pak by to byl jen odskok a navrat,

Tady je mozne celkem vsechno.

To chápu. Ideální by bylo médium, které by mělo takovou pověst, že by byla čest v něm mít i „nepříjemný“ rozhovor na tělo (jiné by tam nebyly).
Otázkou také je, jakou mají cenu tzv. zákulisní informace od podobných TOPíků. Myslím, že vždy jde o řízenou (dez)informaci a že by je novináři měli shánět jinde :-(.

Koukaj, Roubíček, pod každým článkem mají nabídku, aby položili nějakou zajímavou otázku. Už to někdy zkusili? Ne? Ale to je škoda, Roubíček, to už dávno měli udělat.
A nebo je nic nenapadlo a tak jen tlachaj?

Koukaj Silberstein, on Roubíček přemejšlí, proč by měl dávat otázku Štajnerovi pod článkem o Bělousovovi. Esli vono to nebude v tý mizerný redakční práci. :-)

Ale Kohn, nemudrcujou. Stačí, aby to Roubíček poslal e-mailem. To je zadarmo, ne? :-)
Kdyby chtěli, Kohn, taky mohli poslat poslat nějakou otázku. :-)

Koukaj Silberstein, oni by chtěli, aby lidi něco dělali. Ale lidi sou líný, pokud jim to nepřinesou přímo pod nos a nepřihoděj nějakej ten zlaťák, tak budou jenom brblat.

Šak vědí, jak dopad ten jejich koloniál.

Votázka zní: potřebujou lidi víc LUPY.CZ nebo LUPY.CZ potřebuje víc lidi? :-)