Vlákno názorů k článku Petra Vondráčková: Sociální sítě život nezruinují, abstinence ale neuškodí od Petr - Nemám účet na FB a nikdy v životě...

Přesně tak. Spousta lidí má potřebu říkat, že bez facebooku nebo twitteru život není možný, nebo že tvoří polovinu jejich aktivit, a že bez toho to prostě nejde.

Na tomto webu polovina autorů ukazuje, jak si tuto závislost donést do svého života a ještě více si jí hýčkat.

Je fajn, že nikdo řekne opak – je to vzácná chvíle soudnosti od člověka, nikoli závislosti.

Sám jsem facebook zkusil, a po 14 dnech jsem zrušil účet, protože naprosto nechápu, k čemu bych měl věnovat byť sekundu tomuto škváru. To ovšem nebylo všechno! Do několika dní jsem měl asi 30 zoufalých mailů od 30 lidí, kteří se ptali, proč je už nemám rád, a proč jsme si je odpojil z kamarádů. Polovina z nich se preventivně omlouvala, a že jestli něco provedla, jsou připraveni to napravit. Nikoho z nich nenapadla možnost, že bych zrušil účet zcela, a nebo že své sympatie dávám lidem najevo jinak, než jedním řádkem v relační databulce M:N někde ve facebookové databázi.

Přijde mi to ještě horší závislost, než fanoušci sledující fotbal, kde nálada tisíců lidí se řídí dvěma unsigned integer čísly kdesi na ceduli.

Zkrátka facebook je závislost. Nic hodnotného tam není, je to škvár, škvár a škvár. Na povídání si s jinými lidmi přes internet mám mail, skype, ICQ. Na čtení bulváru si nalistuji blesk, není třeba mít facebook.

Jinak takový agnostický antifacebookizmus že?

Představte si, že na FB najdete termíny koncertů, restaurace tam dávají jídejní listky atd... ....a proč? Protože je to kupodivu levnější a jednoduší.

ps. Víte, že jsou lidé kteří nečtou bulvár vůbec a nepoužívají skype ani jiné VoIP?