Vlákno názorů k článku Pícha/Pancíř/Rožánek: Rozhlas školí multimediální supermany a převádí weby na open source od Martin V - A hlavně dost divné odpovědi :-) Proč má rozhlas...
-
Martin V (neregistrovaný)
A hlavně dost divné odpovědi :-)
Proč má rozhlas deset programátorů? Co na tech webech denně deset lidí programuje?
Co to je za školení na téma jak se pracuje s Wikipedií? Proč má moderátor umět geolokační služby? Proč by si měl moderátor upravovat fotku, když je tam tým lidí a někteří z nich grafici a webeditoři?
Jaký je důvod propagace státního rozhlasu? Pánové si asi pletou (a už dlouho) podávání základních "veřejnoprávních" informací s pěknou hračkou, za kterou nemusí platit a mohou si za cizí peníze blbnout.
Jak vychází finančně výroba hry, kterou si poslechne max 30tisíc lidí?
Robusní systém který vyhovoval, anjednou nevyhovuje a jedinné zdůvodnění - správcovská firma na to má vyčleněné jen dva zaměstnance. Jaké potřeby měli a nevyšlo to, v článku uvedené nejsou, jen všeobecné mlžení, což je dost podezřelé.
Vyhrál Drupal, protože ho používá TV Prima. To je zdůvodnění jak od manegera ze zvláštní školy.
Návštěvnost vzrostla o 60procent, hurá! 1500lidí pracuje na webu, který místo 15000návštěvníků má 24tis? Nebo místo 1500 už 2400? V okamžiku, kdy se místo "tvrdých" čísel operuje s procentama, je to podezřelé.
Na závěr mi z článku vychází, že se teď vybuduje za pochvalného klepání po ramenou systém pro poslech rádia přes internet a následně projde aktualizace, že každý s připojením k internetu vlastně může poslouchat jedinečné a skvělé vysílání a tak se do zákona přidá další důvod k poplatku za rozhlasové vysílání. Takže vedle nesmyslné platby firem za radiopřijímače ve firmách, se jim ještě osolí za telefony a počítače, které taky mohou přehrávat veřejnoprávní rozhlas. -
Odpověď najdete v rozhovoru. Dostupné komerční systémy mají obchodní model založený zpravidla na stoupající ceně za provoz v závislosti na stoupající návštěvnosti. Čím vyšší návštěvnost a čím větší objem obhospodařovaných dat, tím vyšší poplatky, plus závislost na výrobci systému a náklady na úpravy. Protože je rozhlasový web nezisková záležitost, která neobsahuje reklamu, je z tohoto pohledu vhodnější implementace open source CMS, který si dále rozvíjíme a upravujeme in house.
-
Jakub Suchy (neregistrovaný)
Samozrejme, ze open source neni zadarmo. A samozrejme, ze nejvice zalezi na firme, ktera system implementuje, nicmene od toho CRO snad vedlo vyberove rizeni, aby si firmu overilo, ne?
Bez ohledu na to, jak se na to divate, implementace jakehokoliv systemu typicky stoji +- 20 % priblizne stejne. Vas ale uplne nezajima cena implementace, ale Total Cost of Ownership za rekneme 3-5 let. A v nem pak zacne velmi zalezet na licencnich poplatcich, flexibilite systemu (jsem zavisly na jednom dodavateli systemu, ktery rozhoduje o tom, jakou funkcionalitu mi doda, nebo muzu ovlivnit (diky open source kodu) kam system smeruje a co v nem bude?), atd.)
Vsechny instituce zajima TCO - at je to Prima, Economist nebo CRo, proto si vybiraji Drupal. At uz jsou neziskovka nebo ne. Realita je, ze Drupal v soucasne dobe absolutne vede v Media sektoru - at uz je to kompletni NBC Universal/Sports (www.nbcolympics.com, www.syfy.co.uk), Prima (www.iprima.cz), Ringier (www.ringier.com) nebo primo z oboru National Public Radio (Cesky Rozhlas pro USA) https://archive.org/details/AwebFaceForRadioNprBuildsAPlatformOnDrupal7
-
Jak se tak dívám na Váš příspěvek, rozhodl jste se to vzít hlava-nehlava :). Postupně k tomu, co píšete:
1) Vysvětlujeme to v rozhovoru. Web rozhlasu tvoří řada služeb, které musí vyhovět různým skupinám uživatelů. Nejsou to „jenom“ statické stránky se streamem, ale i zvukový archiv, webkamery ve studiích, stránky stanic, zpravodajský web, solitérní projekty typu Znovu 89 nebo Parkuj jako člověk, instituční stránky (např. databáze vysílačů, volná místa, zápisy a záznamy Rady ČRo), program vysílání, doplňkové informace ke streamům (např. kdo právě moderuje a jaká běží písnička), mobilní web, exporty pro aplikace atd. Pro ty je třeba připravit šablony, propojit je se zdrojovými systémy, vychytávat případné chyby a zároveň dozorovat, aby to 24/7 běželo.
2) A protože všechno souvisí se vším, hned ve třetí otázce jste si v podstatě částečně odpověděl. Když bude rozhlasový autor umět s webem natolik, že tím odpadne část práce pro kodéry, celý proces bude o něco efektivnější. Zjednodušeně řečeno, kodéři nebudou muset řešit kde co. Zároveň ovšem musím dodat, že to účelově zjednodušujete jenom na moderátory. Ale rozhlas přece nejsou jenom moderátoři, ale také dramaturgové, produkční, scenáristé, redaktoři publicistiky a zpravodajství, a tak dále. Předmětné workshopy jsou samozřejmě vybrané tak, aby se jich účastnili ti, kterých se příslušná věc týká.
3) Úkolem Českého rozhlasu nejsou „jen“ základní veřejnoprávní informace, zákon nám toho ukládá mnohem víc. Rozhlas není jenom zpravodajství, je to také kulturní instituce, která produkuje i natáčí mluvené slovo a hudbu. Multimediální služby máme přímo v zákoně.
4) Rozhlasovou hru si neposlechne „maximálně 30 tisíc lidí“, to jste špatně pochopil. V tomto rozhovoru je řeč o poslechovosti na internetu, tedy tzv. zpožděném poslechu. Při rozhlasovém vysílání jsou to desítky až stovky tisíc posluchačů, záleží na čase vysílání, typu tvorby, počtu dílů a podobně.
5) Drupal nevyhrál, protože ho používá Prima, ale protože se po analýze nároků na nový systém ukázal jako nejvhodnější. Jako mediální instituce máte v zásadě tři možnosti - nechat si udělat systém na klíč, použít open source, nebo použít webový export odbavovacího software pro vysílání. Z těchto tří možností vyšel pro naše potřeby nejlépe open sourcový CMS.
6) Na webu nepracuje 1500 lidí, pravděpodobně vám unikla závorka (smích). Bylo by sice krásné, kdyby byl úplně každý tak technologicky a internetově nadaný, že by švihal multimediální projekty jak na běžícím pásu sám od sebe, ale to je opravdu jenom nadsázka :-). Tvrdá čísla zveřejňujeme pravidelně ve výroční zprávě. Za rok 2013 zaznamenal rozhlasový web 30,92 milionů návštěv a 89,5 milionů pageviews.
7) Předmět poplatkového zákona se řadu let neměnil, a pokud, tak se spíše omezoval. Před několika lety takto byla zrušena povinnost platit za mobil s FM tunerem. Stejně tak za počítače se platí jen tehdy, pokud mají zvukovou kartu s FM tunerem.
Hezký den!
-
Petr (neregistrovaný)
" Jako mediální instituce máte v zásadě tři možnosti - nechat si udělat systém na klíč, použít open source, nebo použít webový export odbavovacího software pro vysílán."
Nepochopil jsem, proč CMS musí být nutně open source. Proč nevzít komerční CMS? Ve výsledku může vyjít cena podstatně levněji. Zvlášť v případě, kdy sice vezmete CMS bez nákladů za licenci, ale dalších 18 měsíců ho budete pracně a nákladně upravovat...
-
Ano, údaje jsou z Google Analytics.
K Vaší druhé otázce: Jak se dočtete v metodice, primárně je projekt NetMonitor určen pro výzkum médií, které na svých stránkách nabízejí placené umístění reklamního obsahu (v případě Vámi zmíněné České televize jsou to nyní tuším videoreklamy přehrávané v iVysílání, ale můžu se mýlit). Takovým provozovatelům se tedy vyplatí účastnit se placeného průzkumu návštěvnosti a mít k dispozici srovnávací metriku pro prodej reklamy. Ale Český rozhlas s reklamou na webu nepracuje, na stránkách máme jenom selfpromo, takže ty peníze, které bychom vydávali za měření, můžeme investovat jinak (dejme tomu třeba do uživatelských testů). Není to tedy nic proti NetMonitoru, nic proti srovnání s jinými provozovateli, je to otázka priorit. Zkrátka nám pro naše účely stačí bezplatné Google Analytics.
-
Petr (neregistrovaný)
Komercni systemy lze samozrejme rovnez upravovat nezavisle na vyrobci. Ani zdaleka neplati, ze na jedne strane je komercni system jako zcela uzavreny blackbox, na druhe strane opensource system jako zcela otevrena platforma.To je spis takovy marketingovy tahak dodavatelu opensource reseni, ktery ma s realitou spolecneho jen minimum. Realita je takova, ze u komercniho systemu vyrobce vyviji v ramci sveho vyvoje ty nejzadanejsi funkcionality tak, aby si je zakaznici (uzivatele) nemuseli vyvijet sami. A nese za ne odpovednost, potazmo naklady, poskytuje support, atd. Uzivatele si obvykle vlastnimi silami resi rozvoj v tom smeru, ktery je prinosny jen pro ne a ne obecne pro ostatni uzivatele.
-
Zen (neregistrovaný)
"Komercni systemy lze samozrejme rovnez upravovat nezavisle na vyrobci."
Pokud to vyrobce vyslovne povoli.
V drtive vetsine pripadu je povoleno maximalne udelat "nadstavbu", na "zaklad" se nesmi sahnout, jinak se muzete rozloucit se "zarukou" (ctete podporou). Tolik praxe pouhych 15 let s nejruznejsimi komercnimi systemy (RMS, CMS, ...) -
Klasik (neregistrovaný)
Licence k implementaci? Ok, já bych to dal třeba do smlouvy o dílo. Tu si asi vymýšlí každý soudruh sám, podle svých představ.
Tak jeden pro pobavení: Vy jste nám tu před 20 měsící naimplementoval Drupal a už jsme od Vás pak nic nechtěli (jak jsme byli domluvení), běží nad ním několik desítek webů, my jsme nad ním trochu ševcovali a zavyšívali jsme si taky, a teď to nejede, koukejte s tím něco udělat, je to v záruce! -
Martin V (neregistrovaný)
Problém asi bude v tom, že dle mého názoru je chyba už v zadání.
Web rozhlasu a i celkově rozhlas, tu není proto, aby plnil vše co uvidí na očích různých skupin posluchačů.
Když už tedy musí být něco veřejnoprávního, (proč nejsou veřejnoprávní noviny?) tak aby to plnilo jen nejzákladnější funkce informování a ne aby se do toho cpali peníze horem dolem a vycházelo se vstříc minoritám v tom, co má podle nich veřejnoprávní rozhlas plnit.
Diskuze by asi byla honění v kruhu. Vy si za zaměstnavatele budete dokola tvrdit svoje, protože vás to živí, já to musím platit a nelíbí se mi to a to co tvrdíte považuji za zbytečné plýtvání financema. Tak jen stručně :-)
Ad 4 - V uvedeném příkladu jste uvedl 20+11tisíc, beru to jako ukázkový, spíše nadprůměrný příklad. Nevím co se dá na větě on air to slyšelo asi dvacet tisíc a na internetu měla 11tis poslechů špatně pochopit.
Ad 5 - Stále jste nepochopil co mi vadí, z principu mi nevadí Drupal, ale dokola melete stejnou - našim nárokům vyhovuje nejvíce. Docela tam chybí porovnání s ostatníma způsobama. Co vím - Původní systém nevyhovuje, protože se o něj starají dva lidi. Neuvedeno proč to vadí a co kvůli tomu nefunguje jak má. Tak hurá, budeme používat Drupal, který budeme minimálně rok a půl implementovat, protože vyhovuje. Ale zase není zdůvodnění jaké parametry byly vyžadovány, proč je ostatní nesplnily a v čem je drupal lepší. Proč zdůrazňujete že to je open source. když to ve finále bude s největší pravděpodobností uzavřený systém, prootže bude dotvářen rozhlasu na míru? Nebo po dokončení práce dáte ke stažení open source distribuci CMS pro multimedia a rozhlas?
Ad 6 - Proč má moderátor plnit funkci grafika nebo webdesignéra? Napadlo by Vás po grafikovi nebo technikovi IT chtít, aby na oplátku splácal dohromady reportáž nebo dramaturgii pořadu?
Ad 7 - že se něco neměnilo, nijak neimplikuje setrvalý stav do budoucnosti. Socialistická vláda potřebuje loajální státní zaměstnance v rozhlase a TV zvlášť :-D -
JT (neregistrovaný)
Přesně! Jak už zaznělo, dokud na to mají dostatek peněz, tak co by si nehráli. Byli by sami proti sobě a v takovém socialistickém molochu, podobně jako v ČT, se můžou pěkně realizovat. Stačí to umět pěkně okecat, jakou dělají veřejnoprávní službu.
Chtěl bych vidět, jak dopadne to Drupal řešení, až jim odejdou klíčoví lidi, co to implementují. Zase se bude vymýšlet něco novějšího. :-))
-
CZJ (neregistrovaný)
A srovával jste srovnatelné? Český rozhlas generuje každou půlhodinu až hodinu nový pořad, který se musí otagovat, uložit a provázat s ostatními informacemi. U řady pořadů se dodává i textový přepis. Pokud se má celý systém zefektivnit a stávající 13 let staré řešení už nevyhovuje, je prostě lepší a levnější ho postavit znovu.
Pokud by se podařilo propojit odbavování pořadů s jejich ukládáním do archivu, bylo by to velké plus pro úsporu práce, i když té tam bude stále plno.
Drupal je na poli open source špička, bohužel pro všeználky vyžaduje hodně znalostí pro nastavení a je asi nejvíce přizpůsobitelný. Nevím, jaký jiný systém by kritici navrhli? Vždyť v článku je to jasně řečeno: 10 TB audiosobouborů, 90 různých webů, tisíce unikátních stránek textu. To je obrovský rozsah, kterému v ČR může konkurovat snad pouze iVysílání ČT, a i to mám trochu pochybnost.
Je zajímavé, že řada lidí si dovede udělat jasný názor, aniž by vůbec chápali souvislosti. -
Petr (neregistrovaný)
Definujte "zpravidla." Teď jsem prošel cenovou politiku u 4 zavedená komerčních CMS řešení (kvůli reklamě nebudu jmenovat) a ani u jednoho se cena neodvíjí od návštěvnosti. Závislost na výrobci je další sporná otázka - je to nevýhoda? Existuje spousta pro - např. odpovědnost za vady, kontinuita, vývoj hrazený výrobcem, atp.
-
Klasik (neregistrovaný)
Máte můj respekt, že tu v diskuzi obhajujete obsah rozhovoru, pane Rožánku. Ale dle mého si tím, jak tu odpovídáte, škodíte. Snad Vám bude aspoň k užitku to, co se z diskuze dovíte.
Drupal ani jiný opensource sámi o sobě nejsou zárukou téměř ničeho, je to jen univerzální nástroj, záleží kdo a jak s ním pracuje. Takže Vaše potřeby může nejlépe splňovat nějaká firma, která Vám ten projekt za 18 měsíců udělá a jestli jste vybrali dobře se ukáže za těch 18 měsíců. Vaše smůla je, že poskytujete veřejnoprávní služby, takže Vám do Vašeho rohodnutí má právo mluvit kdokoliv a kdokoliv Vám pak může omlátit o hlavu Vaše rozhodnutí. Tedy nepřítel veřejnoprávní služby - veřejná soutěž - by měla naopak být na projekt podobného typu realizována velmi zodpovědně (včetně třeba jejího vyhlášení na odborných webech typu Lupa.cz), je to ve vlastním zájmu Vás manažerů.
Přeji mnoho zdaru. -
Klasik (neregistrovaný)
No, pokud to umíte vyvinout inhouse, tak nerozumím, proč v článku povídate o nějaké firmě, která vyhrála výběrové řízení?
Rozhlasový web má přinášet co největší užitek s přhlédnutím k nákladům, které jsou na jeho pořízení a provoz potřeba. Open source není zadarmo, platíte za jeho implementaci tomu, kdo implementuje, to může vyjít dráž než si koupit komerční řešení. I in house vývoj může vyjít dráž než si koupit komerční řešení. I komerční řešení může vycházet (a často vychází) z opensource.
Je hezké, že si uvědomujete, že rozhlasový web je nezisková záležitost, pak nerozumím, že se zaobíráte řešeními realizovanými pro komerční subjekty - časopis The Economist a televize Prima. -
Radek (neregistrovaný)
ad 6) a čím tu návštěvnost měříte? Google Analytics? Zaujalo mě, že nejste v netmonitoru (http://online.netmonitor.cz/) Narozdíl třeba od ČT.
-
Klasik (neregistrovaný)
Drupal má svoje problémy, s přechodem mezi verzemi, s podporou starých verzí, s udržováním modulů, samotná implementace pro ČRo bude dělaná na míru, někdo bude muset naroubovat původní data a funkcionalitu na Drupal. Tohle všechno z toho díla dělá nejistý podnik a Drupal jako takový není zárukou vůbec ničeho. Pokud mluvíte o TCO, tak zrovna přechod mezi verzemi je věc, která je hodně závislá na tom, jak implementátor odvede svoji práci, je téměř jisté, že by se v TCO měla objevit, připrozeně vhodnou kalkulací TCO toto zanedbáte, aby to vyšlo dobře. Jak říkám, za rok a půl se ukáže.
-
JT (neregistrovaný)
Přesně! Hrají si tam na podnikatele a inovátory, ale za peníze z poplatků, kdy si můžou vymýšlet naprosté koko..ny, které požaduje minimum zákazníků.
Ale když mají z čeho rozhazovat, tak proč ne. Já rozhlas nevlastním a poplatek jsem už dávno odhlásil. Financovat cesty zpravodajů ČRo po světě ani ty jejich "investice" do technologií opravdu nehodlám.
-
Klasik (neregistrovaný)
Nevím, proč by uložení 10TB audiosouborů mělo obhajovat použití Drupalu, pokud byste tím obhajoval použití DB Oracle, dávalo by to smysl (jako, že by na licencích Český rozhlas vykrvácel), ale co má 10TB společného s Drupalem? Jinak kritici varují před přehnaným optimismem a opájením se technologiemi typu Drupal, kritici doporučují postupnou evoluci celého systému, bez zbytečných proklamacích o dokonalosti řešení, budou problémy. Za rok a půl budeme vidět, jak to dopadlo, kolik to stálo, kolik to ještě bude stát.
ČLÁNKY DO MAILU