Petice je původně právo oslovit panovníka, dříve vyhrazené jenom oprávněným, jakým byli příslušníci vyššího stavu aristokracie. Toto právo obsahovalo i tehdy pokrokovou beztrestnost těch, kteří petici podávali.
(Wikipedie). Podobným způsobem petici definuje také Slovník cizích slov jako písemnou žádost o udělení určitých práv či milosti
.
Jak petice fungují
Každý občan ČR, právnická osoba nebo petiční výbor má právo se obracet na státní orgány s peticemi v záležitostech, které patří do působnosti těchto orgánů. Peticí se lze v zásadě domáhat čehokoliv, avšak nesmí se jí však zasahovat do nezávislosti soudu a nesmí se jí vyzývat k porušování ústavy či zákonů. Podávání petic upravuje zákon č. 85/1990 Sb.
Současný právní řád ČR zná pouze petici písemnou, jak ostatně uvádějí i internetové stránky Ministerstva vnitra: Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat.
(Zákon č. 85/1990 Sb).
Zde se současně dozvíte, že Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal a nebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.
Je potřeba zdůraznit, že petice nemá žádnou exekutivní či legislativní váhu, může tedy pouze upozornit na určitý problém, lobbovat za určitou věc, ale nemůže proces rozhodování přímo ovlivnit. Podstatné také je, že pro přijetí nebo vyřízení petice není rozhodující počet podpisů. I proto jsou bez problémů přijímány „elektronické“ petice, pokud jsou zaslány vytištěné a fyzicky podepsané alespoň jedním signatářem (například odesilatelem). „Elektronické“ podpisy mají váhu spíše mediální, ve stylu „petici již podepsalo více než XY sympatizantů“. I proto jsou irelevantní hádky o zdvojených podpisech a nemožnosti ověřit, zda podpis je pravý, když se „elektronickým podpisem“ v tomto případě myslí převážně jen vyplnění kolonky jméno, bydliště a kontakt, nikoliv stvrzení unikátním elektronickým certifikátem.
Pokud se na základě výše uvedeného rozhodnete nějakou internetovou petici založit, pak máte v zásadě dvě základní možnosti její realizace. Tím prvním je jednoduchý PHP skript (či jiným jazykem napsaný) a spojení s databází. Toto řešení není složité, přesto je pro mnoho lidí netechnicky vzdělaných a zručných příliš obtížné co se celkové implementace týče. Proto se poměrně dobře daří petičním hostingům. Ty za vás udělají v podstatě vše. Stačí jen vložit text a formuláře počítadla a další záležitosti již zpravidla obstará takovýto web. Jejich poměrně velkou výhodou je to, že se na nich pohybuje podobná skupina lidí naladěná na stěžovací vlnu
. Získat tak první podpisy je snazší než na vlastním čerstvě založeném webu (pokud mu tedy neuděláte patřičnou reklamu).
Všem, koho sousloví petiční hostig jazykově či esteticky uráží, se omlouvám, ale vhodnější označení neznám (co do délky i významu). Případné jazykové náměty můžete zanechávat v diskusi.
Přehled petičních hostingů
Zde si dovolím před samotným přehledem jednu poznámku. Přehled není úplný, protože petice jsou poměrně hodně populární záležitost, proto vnímejte následující seznam především jako nástroj základní orientace.
Petice.názory.cz
Stránka s jednoduchým designem i ovládáním. K petici je potřeba uvést své jméno, název petice a její text. Nic víc. Petice jsou zveřejňované po schválení správcem, ten uvádí, že k schválení obvykle dochází do 24 hodin, nejpozději do 8 dní. Vše je velmi jednoduché, text nelze nijak formátovat. Kromě toho, že je možné petici podepsat, je možné také k ní vést diskusi. Pro stálé návštěvníky je k dispozici možnost registrace, která pak zautomatizuje vyplňování položek v podpisu petice. Výhodou je čeština. Web zde.
Petice.net
Druhým českým zástupcem v přehledu je Petice.net. Designově se veze na vlně web 2.0. Petici je možné vložit až po registraci a také zde petici schvaluje administrátor. Tvorba je komfortní, naleznete zde možnosti formátování textu, možnost přiložit soubor, ale hlavně obecně předepsané položky, které by měla petice splňovat. Jejich editace vám tedy může ušetřit nemálo práce. K dispozici je také administrace vámi vložených petic, také zde můžete tvořit různé ankety. Mezi příjemné funkce patří i možnost volby adresy petice ve tvaru http://www.petice.net/cokoli. Za nevýhodu je možné považovat to, že text petice se zobrazuje jako pdf. soubor. Také tato služba je v češtině. Web zde.
Schválení proběhlo v podstatě okamžitě po zaslání, tedy v sobotu po dvaadvacáté hodině. Nemilé je, že pro podepsání petice musíte být přihlášeni na serveru petice.net, což mnoho možných signatářů odradí.
Care2Petitionsite
Je zajímavě vypadajícím projektem, s komunitními prvky, kromě tvorby petic tak máte k dispozici i zprávu vlastního profilu či interní pošty. K petici je možné připojit obrázek či video. Nevýhodou je absence češtiny i českého kódování v textu, takže text musíte psát buď bez diakritiky nebo rovnou anglicky. Pokud se ale chcete družit s ostatními signatáři a nevadí vám absence české diakritiky, nejedná se o špatnou volbu. Web zde.
Web Petitions
Představuje velmi jednoduchou službu na tvorbu petic. Vše je velmi minimalistické. Stačí zadat přihlašovací jméno a heslo pro případnou editaci, zvolit tématické zařazení petice, její název a samotný text. Chybí sice jakákoli možnost nastavení, ale služba nemá problém s diakritikou. Formátování textu je možné upravovat pomocí HTML tagů, na což nejste předem upozorněni. Zde tedy logické upozornění. Zalomení řádků pomocí klávesy enter nemá žádný význam. Je potřeba použít formátovací znaky HTML. Při výše zmíněném překvapí pohodlný export podpisů do txt či csv. Web zde.
JPetition
Jedná se o další jednoduchou službu na tvorbu petic. Není potřeba registrace, stačí začít hned vyplňovat potřebné údaje. Není zde problém s diakritikou. Za nevýhodu lze považovat především nutnost schválení správcem a nefunkční odkaz na seznam petic. Předem si jen těžko tedy uděláte představu o tom, jak bude váš výtvor vypadat. Preferovány jsou petice anglicky psané, neboť dochází k ručnímu schvalování. Web zde.
Petition Online
Umožňuje pomocí poměrně přehledného formuláře vytvořit online petici. Tu je pak potřeba potvrdit e-mailem. S diakritikou ani zde není žádný problém. Za nevýhodu lze považovat nemožnost nastavení vzhledu petice, který není příliš povedený. Web zde.
Petition spot
Je zřejmě nejsofistikovanější služba na tvorbu petic. Mezi výhody patří možnost vložení petice na vlastní stránky pomocí gadgetů či provázanost s komunitními projekty. Tvorba petice je velice jednoduchá a stará se o ni přehledný průvodce. K petici lze vložit také obrázek. Zásadní nevýhodou je ale absence kódování s podporou diakritiky či možnost nějak lépe formátovat text. Přesto pokud petici plánujete psát anglicky či bez diakritických znamének, jedná se asi o nejlepší testovaný projekt. Web zde.
Vzorový text petice, který byl použit pro testování hostingů:
Vnímáme jako velmi bolestné, kulturně i historicky neodpovědné, aby v centru Brna, tradičního centra kultury, vzdělanosti a politického života na Moravě, docházelo k dlouhodobému zanedbávání památkové péče na jedné z nejstarší a historicky nejcennější stavbě města Brna, tedy kostela svatého Josefa.
Bylo by kulturním zločinem nechat tuto památku, která má dlouhodobě narušenou statiku nechat zchátrat a spadnout. Proto vyzýváme město Brno, Jihomoravský kraj i Ministerstvo kultury ČR, aby zajistili zachování tohoto kulturního dědictví i pro další generace. Investice do kultury a zachování historické integrity města není nikdy zbytečná. Je naopak obrazem kulturní i intelektuální vyspělosti společnosti, ve které žijeme.
Jaký petiční hosting zvolit
Pokud plánujete využít možností některého z petičních hostingů, pak není výběr úplně snadný. Petition spot sice nabízí nejpohodlnější a asi nejsofistikovanější prostředí, ale chybí podpora diakritiky. Český projekt petice.net by nebyl špatný, pokud by se podepisující nemuseli registrovat. Celkově tedy asi pro česky psanou petici vychází nejlépe zřejmě minimalistický Web Petitions. Jako zlatou střední cestu bych ale viděl kombinaci petičního hostingu pro záznam podpisů a vlastnoručně psaného textu na vlastních stránkách, například s využitím iframe či jiného sofistikovanějšího postupu. Získáte tak přehled nad tím, jak bude petice vypadat a současně vám odpadnou starosti se správou databáze s podpisy.
Petice online – zkušenosti z praxe
V následujících dvou krátkých rozhovorech se pokusíme přiblížit některé praktické aspekty provozování petic online.
Rozhovor se Zdeňkou Rybovou
Zdeňka Rybová je vicepresidentkou Hnutí Pro život ČR, které provozuje a podporuje hned několik (nejen internetových) petic a má s nimi poměrně velkou zkušenost.
Na vašich stránkách nalezneme také online petice, proč podporujete i tento způsob petiční činnosti, když nemá patřičnou právní váhu?
Chceme především podpořit aktivní povědomí o problémech, kterými se zabýváme mezi občanskou společností. Řada lidí dnes čte již zpravidla jen internetová média a tištěným periodikům nedává tolik času. Představení problému skrze Internet je pro nás způsobem, jak předestřít většinou náročnou problematiku bioetických témat v dostatečně širokém měřítku tak, aby nedošlo ke zkreslení výkladu. Zainteresovanost občanů na veřejných tématech, které řeší mj. i politici jimi zvolení, je pro nás důležitým bodem povzbuzení lidí k aktivitě ve svém nejbližším okolí.
Snažili jste se nějakým způsobem o aktivní marketing, nebo takto velký zájem o petici přišel „sám od sebe“?
Je to potřeba vzniklá od lidí. Jsme za její realizaci vděčni.
Bylo pro vás technologicky náročné petici uspořádat? Nezvažovali jste užití nějakého serveru, který se specializuje na hosting petic?
Máme odborníky na řadu oblastí, mezi našimi spolupracovníky jsou i webmasteři, takže v tomto směru jsme schopni kvalitní a efektivní svépomoci.
Jaký očekáváte efekt internetové petice?
Máme zkušenost, že
a) lidé je rádi podepisují,
b) lidé se ptají na jejich právní závaznost,
c) lidé na téma reagují e-mailem, ve kterém popisují vývoj a současný stav svého názoru na často diskutovaná bioetická témata.
Jakou máte ohledně reakcí na internetové petice zkušenosti s úřady? Vnímají oni rozdíly mezi papírovou a elektronickou verzí?
Obojí předkládáme zároveň. Na petice „papírové“ ani „elektronické“ dosud nepřišly žádné negativní reakce. Nezaznamenali jsme, že by úředník zpracovávající podpisy pod peticemi rozlišoval jejich původ.
Rozhovor s Janem Cieslarem a Janem Sixtou
Jan Cieslar a Jan Sixta jsou spoluautory petice Na komunisty si zvykat nechceme, kterou podepsalo již téměř padesát tisíc lidí.
Proč jste zvolil právě internetovou formu petice, která nemá právní sílu té standardní vlastnoručně podepsané?
Pro tuto formu jsme se rozhodli poměrně spontánně, neboť sama petice vznikla takřka bezprostředně po onom památném vzkazu veřejnosti, že si na komunisty zvykneme. Největší výhodou je možnost rychlé odezvy a možnosti další komunikace s petenty prostřednictvím webu i e-mailu. V současné době však již kolují i písemné archy, které mohou využít ti, kteří na Internet nemají přístup. Myslíme si, že zcela ignorovat názor přibližně padesáti tisíc lidí, byť vyjádřený na Internetu, není již zcela jednoduché a argument „pouhé“ internetové podpory zde neobstojí. Naprostá většina lidí na sebe navíc dobrovolně nechává e-maily pro pozdější možnou verifikaci, takže se možného zpochybňování celé akce příliš neobáváme. Primárně jde o vyjádření našeho občanského postoje.
Snažili jste se nějakým způsobem o aktivní marketing, nebo takto velký zájem o petici přišel „sám od sebe“?
Petici jsme na webu www.viteznyunor.cz spustili symbolicky 17. listopadu a fyzicky ji propagovali přímo na Národní třídě. V první fázi jsme pak k jejímu šíření používali převážně e-mail a Facebook. Mediální odezvu měla naše druhá tisková zpráva vydaná v době, kdy bylo pod peticí již devatenáct tisíc jmen. Díky krátkému článku v MF Dnes a následně na serveru iDnes.cz se denní nárůst petentů výrazně zvýšil a v jednu chvíli měl server problémy tento příliv zvládnout. Dalším připravovaným krokem je tisková konference, kterou chystáme na 6. ledna. Zde představíme naše další kroky.
Bylo pro vás technologicky náročné petici uspořádat? Nezvažovali jste užití nějakého serveru, který se specializuje na hosting petic?
Programování petice trvalo několik hodin, z toho nejvíce času zabralo řešení a ladění bezpečnosti. Petici jsme začlenili do webu www.viteznyunor.cz, který už předtím fungoval delší dobu. Stránky běží na našem vlastním serveru. V momentě přetížení jsme uvažovali o jiném (komerčním) webhostingu, ale kolegové dokázali během krátké doby překonfigurovat server tak, aby zvládal řádově větší provoz. Je zde také podstatná otázka ochrany osobních údajů – kdyby web běžel kdekoliv jinde než u nás, neměli bychom 100% záruku, že osobní data někdo nezneužije ve svůj prospěch. Možnost využití nějaké veřejné služby pro organizování petic jsme vůbec neřešili.
Jaký očekáváte efekt petice?
Naše petice má několik zásadních bodů, které bychom chtěli postupně naplňovat. Možný soudní zákaz KSČM je jen jedním z nich, byť ne nepodstatným. Již samotné projednání před správním soudem by bylo v tomto ohledu úspěchem. Našim cílem je také podpořit výuku moderních českých dějin na našich školách a zde se nabízí celá škála možností. V Německu, kde po válce proběhla denacifikace, začalo vyrovnání se s minulostí v myslích Němců až o dost později. Soudíme, že čas dozrává i v České republice a je třeba začít moderovat veřejnou diskusi i s naší politickou reprezentací. O detailech budeme informovat na naší tiskové konferenci.
Závěrem
Jak je vidět online petice jsou u nás poměrně oblíbenou záležitostí. Mnozí si často stěžují, že petice nemají takový efekt, jaký by si představovali, a že vynaložené úsilí není často dostatečně rentabilní. Cílem petic je ale – spíše než něco opravdu změnit – upozornit na problém či nějaký společenský neduh, a to se jim daří poměrně dobře. Jen vzpomeňme na nedávné petice Protest proti zrušení či devalvaci církevních sňatků v ČR od euro-poslankyně Zuzany Roithové (přes 30 tisíc online podpisů), Nechceme přeladit (9550 online podpisů), Stop kouření (téměř 110 tisíc online podpisů), již zmiňovaná Na komunisty si zvykat nechceme (téměř 50 tisíc podpisů) nebo vůbec první česká online petice Bojkot SPT Telecomu (více jak 150 000 podpisů v roce 1998).
Udělat úspěšnou petici za rozumnou věc není příliš obtížné. Pokud vám tedy něco „leží v žaludku“ neváhejte a začněte sbírat podpisy a zakládat petice. To nejmenší, co tím můžete způsobit, je informace o tom, že nějaký problém existuje a že ho za problém vnímá určité množství lidí.