Vlákno názorů k článku Platíte rozhlasový poplatek za set-top-box? Měli byste od kubisek78 - "Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého...
-
"Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "rozhlasový přijímač"). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu."
Takže u DVB-S a DVB-T to znamená, že musím platit už za to, že ho mám, a ne za to, že něco přijímám. Oba dva druhy STB umožňují příjem rádia a jde tedy o zařízení technicky způsobilé. A pokud třeba nemám příjem žádného pozemního multiplexu s rádii nebo jsem natočen na družici, kde nevysílá ani jedna (jakákoliv zahraniční) stanice, musím tak jako tak platit. To je to samé, jako když mám televizi a používám jí jenom jako monitor k DVD přehrávači. Taky za ní musím platit i když na ní třeba nic ani nemůžu chytnout. -
Takže tabulka "kdy platit" by měla vypadat asi takhle:
- Mám klasické rádio
- Mám DVB-S, DVB-T, DVB-C, IPTV settopbox (i když u IPTV settopboxu je to trochu diskutabilní, protože nemá tuner v pravém slova smyslu a je tedy závislé na tom, jestli mám předplacenou nějakou nabídku nebo ne)
- Mám MP3 nebo jiný osobní přehrávač s rádiem
....
A halvně - vůbec nezáleží na tom, jestli je moje zařízení schopno přijímat české stanice, ale rozhlasové vysílání jako takové. -
Ano, přesně tak to je. Náš zákon používá model "Jseš chlap? Máš ho? Tak plať na alimenty, protože můžeš někde možná mít děti."
Je to jeden z modelů platby poplatků - stejný používá např. Velká británie. Jiný model by byl financování veřejnoprávního rozhlasu a TV z daní - pak platí úplně každý (ekonomicky aktivní) poměrnou částí ze svého příjmu. Případně scramblované vysílání a platba za skutečné sledování. Ten poslední případ (platba za sledování) podle mne není úplně správný, protože z existence veřejnoprávních sdělovacích prostředků těží každý, dokonce i ten kdo je nesleduje (protože nechce a nebo nemůže). A tak by se na jejich financování měli podílet všichni. Pak tedy zbývají 2 otázky
- potřebujeme opravdu tyto služby definované jako veřejnoprávní?
- pokud ano, má platit každý (občan/domácnost) stejně (poplatek) a nebo v závislosti na výši příjmu (daň)
Tak to tedy aspoň vidím já. -
Radek Donát (neregistrovaný)Ano, je to tak. Prestoze bych jako mirne nadprumerny danovy poplatnik platil pravdepodobne vic, jsem rozhodne zastancem prime dotace ze statniho rozpoctu, o jehoz vysi by kazdorocne rozhodovala vlada a schvaloval Parlament (v ramci schvalovani celeho rozpoctu) na navrh Rady CT a Rady CRo (?). Myslim, ze prumerny pracujici obcan by z dani platil mnohem mene nez plati dnes koncesi, a to zejmena z duvodu vysoke neefektivnosti spravy techto poplatku. Odhaduji, ze na uctu CT skonci maximalne tak 70% poplatku za televizi a na uctu CRo tak kolem 60%. Ten zbytek spolkne Ceska posta, banky, pravnici, urednici poplatky spravujici, uctujici a kontrolujici. Tato vlada chce provest usporna opatreni. Je sice fakt, ze verejnopravni neni statni, ale rozhodnout o tomto kroku vetsina v Parlamentu jednoznacne muze. Nezavislost realne neexistuje a dokud bude o vysi konces. poplatku stejne rozhodovat Parlament, ani nikdy nebude. Zadne nevyhody dotaci z rozpoctu tedy nevidim.
ČLÁNKY DO MAILU