V Česku se pracuje na řadě čipových projektů. Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm ročně chrlí miliony čipů pro automobilky a průmysl, Codasip vyvíjí jádra pro RISC-V, Tropic Square zaznamenal tape-out bezpečnostního čipu a tak dále.
Zajímavé jsou i aktivity firem Advacam a STMicroelectronics. První z nich je česká a její čipy poletí na Měsíc. Druhá je největším evropským polovodičovým producentem a v dvousethlavém R&D centru v Praze mimo jiné testuje čipy pro bezdrátové nabíjení.
Advacam
Česká firma Advacam nevyvíjí klasické výpočetní čipy, ale zobrazovací čipy fungující jako senzory. Disponují pixely zachytávající fotony mnoha typů dopadajícího záření a dokáží určit jeho směr a energii. Lze tak měřit množství různých veličin včetně radioaktivity nebo kosmického záření.
NASA už od Advacamu koupila patnáct čipů, které se používají na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Další dva kusy zamíří na Měsíc, a to v rámci mise Artemis. České výrobky mají rovněž v rámci lunární stanice Gateway obíhat kolem Měsíce.
Senzory Advacamu se mimo jiné vkládají do malých kapesních zařízení, které lze vytáhnout z kapsy a provádět „skenování“. Takové přístroje vyjdou na deset tisíc eur a více. Kosmonauti je mají na ISS pro detekci záření a dalších jevů. Během cesty na Měsíc mají nasbíraná data pomocí těchto senzorů ověřovat odhady kosmického záření na lidskou posádku.
Produkty od Advacamu se dále používají k inspekci svarů v jaderných elektrárnách, skenování křídel a trupů letadel, inspekci uměleckých děl, detekci fyzikálních jevů nebo třeba v elektronové mikroskopii – mezi odběratele patří největší výrobci Thermo Fisher a Tescan. Čipy se také skládají do „clusterů“ schopných zachytávat větší množství dat.
Zobrazovací čipy od české firmy Advacam:
Advacam pracuje na dvou druzích senzorických čipů, a to Timepix a Medipix. První z nich je čistě produktem Advacamu. Druhá rodina vychází z mezinárodního výzkumu organizace Medipix Collaboration vycházející z prapůvodního bádání CERNu, kde se například spoluzakladatel Advacamu Jan Jakůbek angažoval a následně založil Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT, který se v Medipixu nadále angažuje.
Aktuální generace Timepixu má 65 tisíc pixelů s 1800 tranzistory na pixel. Nová generace, která by se na trh měla dostat koncem roku 2024, má mít necelých 230 tisíc pixelů s 1,5 miliardy tranzistorů. Pracovat bude s datovým tokem 160 Gb/s.
Čipy se vyrábí ve Finsku ve městě Espoo poblíž Helsinek, kde si Advacam pronajal prostory státem podporované vědecké instituce VTT. Předtím je využívala Nokia. Výrobní proces je 65 nanometrů, což je dostačující, protože u senzorických čipů není žádaná vysoká míra miniaturizace. Rozměry čipů jsou 15 krát 15 milimetrů. Součástí čipů je i část CMOS, ta se produkuje u TSMC na Tchaj-wanu.
STMicroelectronics
STMicro má v Praze asi dvě stě lidí. Část z nich se zaměřuje na návrh čipů a další týmy pracují na validování, testování nebo překlápění čipů do praxe v rámci koncových produktů zákazníků. To je také případ čipů pro bezdrátové nabíjení, které firma v zastoupení českých inženýrů prezentovala na letošním ročníku konference Mobile World Congress v Barceloně.
STMicroelectronics oznámila, že na trh dodala přes 400 milionů těchto čipů. Používají je největší světoví producenti chytrých telefonů, hodinek, elektronických cigaret, tabletů, notebooků a dalších výrobků. Firma dodává přijímače pracující v rozmezí méně než 15 wattů až 100 wattů – ty se umisťují do jednotlivých zařízení, zatímco do nabíječek se vkládají vysílače signálu pro bezdrátové nabíjení s podobnými výkony.
Petr Šrámek z STMicro v Barceloně ukazoval méně typické použití bezdrátového nabíjení. Společnost tím chtěla podpořit další rozšíření této technologie. Nejvíce viditelná byla instalace v akváriu. Obě části senzorického zařízení se přes sklo spojí magnetem, takže lze mít na druhé straně skla funkční a bezdrátově napájený senzor. Prohlédnout si to je možné v galerii.
Čipy pro bezdrátové nabíjení od STMicroelectronics:
ČLÁNKY DO MAILU