Vlákno názorů k článku Podivuhodný případ Mediapol News od David Ondrejkovič - Ale až poté, co PRAVOMOCNĚ prohraje soud, takže...

náklady řízení platí většinou ten, kdo právo porušil...

Porušování autorských práv je trestný čin, takže náklady řízení platí stát

Taky jsem si prožila něco podobného. Naštěstí bez fyzického násilí či napadání. Ale příjemné to rozhodně nebylo.::ne-ne:: Táta, když se napije, tak všechno ví nejlíp, všechno zná, všude byl a všechno umí. Ostatní jsou blbci. Prostě takový brouk Pytlík. Když jsem byla menší, utíkala jsem před tím do pokojíčku. Před časem jsme rekonstruovali. Protáhlo se to z plánovaného týdne na tři měsíce. Ty jsme přespávali u našich v obýváku. Já jsem za to vděčná, ale někdy si říkám, jestli by nám na nějaké ubytovně nebylo líp. Táta chodil každý večer do hospody a když se vrátil, opět ty jeho kecy. Tahle herečka je pitomá, tenhle politik blbec, všichni by zasloužili postřílet. A když přišla řeč na náš baráček, tak samozřejmě všechno bylo špatně. A žádný únik od toho nebyl. Leda k počítači, kam se vešel jen jeden člověk (střídali jsme se s mamkou a manželem) a pak pouze předstírat spaní.

Já vím, že to proti jiným případům nic není, ale poslouchat to den co den tři měsíce byl docela záhul. Ke konci už jsem i brečela a jsem ráda, že jsme zase ve svým. Tátu mám stále ráda, ale žít bych s ním nemohla. Nejvíc mne mrzí, že když je střízlivý, je to moc chytrý a zábavný člověk. Ale když se napije,...;-(((

A co je dat k soudu za porušování autorských práv, kdyz je evidentní, že si vydělávají kopírování cizích textu?

Uf, jak to tady čtu, jsem rád, že jsem nenaletěl, věřím, že to není nijak těžké. Paní Vargová mi taky loni na podzim volala, že mi nabízí "referenci" na "mé kvalitní služby" z jejich připravovaného populárního článku o elektronických podpisech, "vyžádaného velkým množstvím čtenářů". Přiznávám, bylo mi to zprvu docela příjemné. Pak zmínila cenu a já začal pomalu chápat, že mi jen maže med kolem huby, a trval na tom, že o placenou reklamu nestojím. Přemluvila mě ale k nezávaznému zaslání odkazu na zmiňovaný článek na můj mail.

Když jsem to otevřel, byl jsem příjemně překvapen faktickou správností jednotlivých vět i odbornou terminologií použitou v článku. Všechno ostatní, vyznění textu i celého webu, se mi ale napoak zdálo hodně podezřelé. Uprostřed článku byl odkaz na mé stránky s "doporučením na profesionální pomoc". Rychlým googlením jsem pak zjistil, že celá stránka, do posledního písmenka, je vykradená ze dvou zdrojů: přimo ze stránek ministerstva vnitra http://www.mvcr.cz/clanek/informace-k-pouzivani-elektronickeho-podpisu.aspx a z domény http://www.digitalni-podpis.cz/ (tu kopii s pomocí těchto stránek najdete snadno). Neskutečně mě to nasralo...

Když paní druhý den opět volala, řekl jsem jí sice, že považuju jejich byznys za špinavý a že s nimi nechci mít nic společného, ale z její reakce (moje škoda, najdou si někoho jiného) a vůbec celé situace jsem měl zbytek toho dne zkažený. O pár dní později na té stránce už byl odkaz na jinou oběť (nyní rád vidím, že se taky nechytila).

Pak jsem to ze své hlavy vytěsnil. Dnes si říkám, jestli jsem tehdy neměl udělat něco víc, aspoň někam dát vědět o své zkušenosti. Problém je myslím v tom, že se dodneška trochu stydím za svou tehdejší domýšlivost, jejíž vinou jsem si málem pořídil pěkně drahou referenci, kterou bych si za rámeček opravdu nedal. Ponaučení by z toho bylo ale asi o to účinnější, téměř se mi chce napsat, že by "stálo za to"...