Moc tenký led, citace z díla byly možné na základě dle § 31 autorského zákona. Dovedl bych si spíš předsatvit že by vydavatelé mohli říci dominantním digitálním službám který obsah mají prezentovat. Na to máme technologie jako robots.txt de mimochodem okud už teď zadáte že nechcete aby vás indexoval, tak vás indexovat nebude. Problém vidím třeba ve funkcí hlasového asistenta, který článek čte, ale reklamu již nikoliv.
Cele je to podle me nenazranost vydavatelu. Vydavatele maji na svych strankach reklamu, vsude tuny reklamy, presto jim je to malo. Staci se podivat treba na https://finstat.sk/51904446 a cloveku je jasne ze reklama neni spatny byznis. Google ma samozrejme v naproste vetsine pripadu provizi z reklamy. A Google je ve spouste pripadu ten kdo privede ctenare, dalsi zakazniky pro reklamu. Ne toho ctenare, ktery si kazde rano otevre svou oblibenou stranku, ale ctenare ktery neco hleda a jako vysledek dostane odkaz na konkretni clanek. Kdo ridi media ma moc takze proc to jeste trochu nepodojit.
Absurdni veci je, ze ten navrh pocita s tim ze jestli se ti dva nedomluvi tak nejakou castku si vycuca z prstu Ministerstvo kultury a stat vam bere moznost branit se u spravniho soudu ale absurdne vam rika at se soudite navzajem.
Ještě šílenější je ovšem ta část, kberá by Googlu (a dalším) vzala i tu (zdánlivě?) samozřejmou svobodu rozhodnout se, že určité podmínky jsou pro něj nepřijatelné a že tedy ty náhledy u daného vydavatele, u nějž by se nepodařilo vyjednat (pro ně) přijatelné podmínky, náhledy zobrazovat nebude. To už je taková úroveň absurdity, že nad tím zůstává rozum stát.
Nepsal jsem o "svobodě se dohodnout", ale "svobodě rozhodnout se" - a i to především z druhé strany. Ale i z pohledu vydavatele tam svoboda je: buď chce, aby Google náhledy poskytoval nebo nechce. Jenže tady máme situaci, kdy vydavatel na jedné straně moc dobře ví, že ty náhledy chce, protože jsou pro něj výhodné, ale přesto má pocit, že by mu Google za ně měl platit. A teď se vydavatelům podařilo vylobbovat absurdní (zatím) návrh, podle kterého by se (1) Googlu nařídilo, že platit musí, (2) když se vydavateli nebude zdát dohodnutá cena, ministerstvo cenu nařídí direktivně a, co je nejhorší, (3) ministerstvo v případě potřeby Googlu nařídí, že nemá ani tu poslední svobodu říct "za těchto podmínek nám to za to nestojí, jdeme od toho", ale že náhledy zobrazovat (a platit za ně) musí a basta. Já tedy nejsem ani zdaleka nějaký zastánce "trhu bez přívlastků" a divokého kapitalismu ve stylu 19. století a občasnou regulaci považuji za nutnou, ale tohle je i na mne trochu silná káva.
> Ale i z pohledu vydavatele tam svoboda je: buď chce, aby Google náhledy poskytoval nebo nechce.
Aha, takže když vám někdo nabídne ať se rozhodnete, jestli vám má uříznout ruku nebo vypíchnout oko, tak je to v pořádku, protože máte svobodu se rozhodnout mezi těmito dvěma možnostmi?
Svoboda by byla, kdyby se mohl vydavatel svobodně rozhodnout, že cenové podmínky Google jsou pro něj nepřijatelné a proto mu svůj obsah neposkytne, ale poskytne je vyhledávači X, Y, nebo Z, který nabídne podmínky lepší. Jenže tuhle svobodu rozhodování nemá, protože Google nemá reálnou konkurenci, takže vydavatel může buď přijmout diktát Google, nebo to zabalit.
Já jsem pravičák a považuji volný trh za skoro dokonalý nástroj k určení ceny. Ale tady žádný volný trh není a tržní mechanismy nefungují. Tedy považuji za akceptovatelné, když cenu obchodu urči nějaký arbitr. A Google samozřejmě musí mít povinnost tu cenu akceptovat, jinak nerozbijeme ten mechanismus dominance, kdy si Google odmítnutím obchodu trestá ty, kteří se odmítli podvolit jeho diktátu a "kazí ceny", i když by obchod sám o sobě byl ekonomicky smysluplný.
Svoboda by byla, kdyby se mohl vydavatel svobodně rozhodnout, že cenové podmínky Google jsou pro něj nepřijatelné a proto mu svůj obsah neposkytne, ale poskytne je vyhledávači X, Y, nebo Z, který nabídne podmínky lepší. Jenže tuhle svobodu rozhodování nemá, protože Google nemá reálnou konkurenci, takže vydavatel může buď přijmout diktát Google, nebo to zabalit.
Ale to je demagogie, vydavatel pořád má svobodu rozhodnout se, jestli chce, aby Google zobrazoval i náhledy, nebo jestli má zobrazovat jen samotné odkazy. Vydavatelé si ale vzali do hlavy, že Google by měl mít povinnost zobrazovat náhledy za podmínek, které mu budou nadiktovány a do kterých nebude mít co mluvit. A chtějí mu nadiktovat, že nebude mít ani tu elementární svobodu říct: "Tohle je pro nás nevýhodné, to raději náhledy zobrazovat nebudeme." A vy to vehementně obhajujete.
A Google samozřejmě musí mít povinnost tu cenu akceptovat, jinak nerozbijeme ten mechanismus dominance, kdy si Google odmítnutím obchodu trestá ty, kteří se odmítli podvolit jeho diktátu a "kazí ceny", i když by obchod sám o sobě byl ekonomicky smysluplný.
Byl bych ochoten akceptovat, že regulátor může určit "správnou" cenu. Ale nemůže přikázat jedné straně, že je povinna tu cenu akceptovat a obchod musí uzavřít, i když jsou pro ni podmínky nevýhodné a nevyplatí se jí to. To je absurdní a šlo by to daleko za hranice přijatelné regulace.
Nedokážu si moc představit, že by ministerstvo stanovovalo různé ceny pro různé vydavatele (na základě čeho by se odměny lišily?) Resp. představit si to umím, ale smrdí to korupcí.
Pokud už přistoupíme na předpoklad, že se za ty digesty vůbec má platit (což není zdaleka automatické), pak je IMHO logické, aby cena byla různá podle zdroje. Přeci jen velké noviny nebo web s full time novináři mají obecně obecně hodnotnější články než projekt, který je spíš blog nějakého grafomana nebo konspiračního teoretika. V normálním tržním prostředí by ta cena byla výsledkem dohody, se kterou budou souhlasit obě strany - a pokud se na takové ceně nedohodnou, tak se holt nic zobrazovat nebude. Ale aby takovou "tržní" cenu mělo určovat ministerstvo, tak to souhlasím, že to si dost dobře představit nedokážu.
No ale jak chcete měřit to "hodnotnější"? Pokud by to mělo být aspoň trochu objektivní, tak nejspíš přes náklady. Takže přijde Venca se svým foto blogískem, řekne, že si koupil drahý foťák a že prostě má na každý článek vysoké náklady. A Google plať.
Nebo měřit hodnotu přes návštěvnost? To asi také není to správné měřítko. To akorát bude podporovat clickbaity a ty grafomany.
A také to lze brát z druhé strany - úředník na ministerstvu nemá dané médium rád, tak mu přizná minimální odměnu. A nebo taky Google úředníkovi zaplatí dovolenou, aby ho moc nedojil.
Ať na to koukám z kterékoliv strany, ministerstvu to dává příliš velký vliv, který by mít IMHO nemělo.
No ale jak chcete měřit to "hodnotnější"?
Nechci a naprosto souhlasím, že je nesmysl, aby to určoval někdo na ministerstvu. Podle mne existuje jediný funkční způsob: Google má svou představu, kolik je maximálně ochoten zaplatit, vydavatel má svou představu, kolik je pro něj minimálně přijatelné. Když bude to první číslo větší než druhé, fajn, není problém se dohodnout. Když to bude naopak, cena přijatelná pro obě strany neexistuje, nikdo nebude nikomu nic platit a budou se zobrazovat jen odkazy.
Podle mne je ale základní chyba už úplně na začátku. To, že Google má za zobrazování náhledů platit vydavatelům, vychází z předpokladu, že vydavatelé tím poskytují Googlu něco co potřebuje (nebo aspoň chce) a oni mu to nechtějí dát, pokud za to nezaplatí. Tomu bych ještě rozuměl. Ale když dojde na možnost, že by Google náhledy nezobrazoval a nemusel tedy platit, zastánci toho nesmyslu najednou otočí a začnou brečet, jak ten zlý dominantní Google zneužívá svého postavení a utiskuje nešťastné vydavatele, kteří naprosto nutně potřebují, aby Google ty náhledy zobrazoval. Takže vydavatel od Googlu něco potřebuje a Google by mu za to měl platit, není to postavené na hlavu?
no, pokud Google nemá problém vypnou náhledy a vydavatelé pak budou naopak řvát, že je to poškozuje místo aby byli rádi, že je Google přestal "zneužívat", tak je evidentní, že Google poskytuje vydavatelům službu ze které mají profit a že by naopak měli Googlu platit oni.
btw jak se pan Kučera rozčiluje, že budou muset řešit nesouhlas s rozhodnutím ministerstva kultury u soudu a budou muset platit, tak zapomíná, že ještě před rozhodnutím ministerstva měli možnost se domluvit zadarmo.
Co bych já za to dal kdyby google zase začal zobrazovat jen náhledy obrázků a ne rovnou plné rozlišení.... Ale asi toho se vydavatelé bojí v obrázkách už google ukázal jak moc je špatný. Provozoval jsem site s originálními wallpapery pravidelně přidával nové až jednou místo 1000 lidí denně lusknutím prstu jen 100 a po měsíci 10 jen proto, že 90% vyhledávání přišlo z google vyhledávání obrázků /odkud jinut by taky měli lidi chodit na site kde jsou jen obrázky/ no co google si je doslova UKRADL a zobrazuje na svých stránkách v plném rozlišení. No nové už nepřidávám návštěvnost, už ani nezaplatí těch pár korun na hosting, nakonec nebudou žádné wallpapery bo to brzo vypnu... nedivím se vydavatelům dnes je to náhled o jedné větě zítra odstavec a pozítří 2 a půl stránky...
No nové už nepřidávám návštěvnost, už ani nezaplatí těch pár korun na hosting,
Podle mne to je postupný vývoj celého odvětví tvorby a prezentace obsahu na webu. Nic není navěky a co fungovalo před 20 lety už je dnes jinak. Nezbývá než najít jiný model financování tvorby.
Například spousta obrázků i videí, zobrazovaných v Googlu, je znehodnocena vodoznakem a pokud chce uživatel obrázek v plné kvalitě, musí jít za zdrojem. Třeba se něčeho podobného dočkáme i u textu, kdy mezi věty původního textu budou vloženy texty reklamy tak, aby to žádný automat jednoduše neodfiltroval. Čtenář se pak bude muset rozhodnout, jestli konzumovat text s reklamou hned ve vyhledávači nebo zaplatit nějaké předplatné u zdroje textu. Může jít o přeplatné konkrétního vydavatele nebo u nějaké platformy, sdružující více vydavatelů a poskytující větší rozsah zdrojů.
"dominantní platforma nesmí diskriminačním způsobem a bez spravedlivého důvodu upravit svou službu tak, aby konkrétnímu vydavateli nemusela nic platit"
Takže stát vlastně bude společnosti provozující vyhledávače nutit do ztrátového/nezajímavého kšeftu bez kompenzace. Doufám, že to ústavní soud smete ze stolu.