Vlákno názorů k článku Polemika: Každý patent je softwarový od pavel houser - jen jedna poznamka. uvodni odstavec-perex o tom, ze...

jen jedna poznamka. uvodni odstavec-perex o tom, ze zavedeni patentu by prodrazilo vyvoj softwaru, nebyla soucasti puvodniho clanku a dopsala ji z vlastniho hnuti mysli redakce lupy.
jednak nevim, zda to skutecne plati (v usa se zjevne software vesele vyviji dal), a predevsim - z hlediska toho, co jsem chtel rict, je to _zcela_ irelevantni. cilem legislativy by nemelo byt nejake procesy zlevnovat ci prodrazovat, ale jen a pouze chranit soukrome vlastnictvi. (neboli jinak receno - vyvoj softwaru by se jiste zlevnil, pokud by byl prijat zakon, ze softwarove firmy nemuseji platit dane; to ale zjevne neni duvod takove opatreni prijimat; a tedy analogicky - je uplne jedno, zda patenty prodrazuji nebo zlevnuji vyvoj softwaru. otazkou je, zda a v jake podobe uzname existenci dusevniho vlastnictvi, nebot vlastnictvi je treba chranit, zatimco do ostatniho se legislativa nema co plest.)

Omyl cilem patentove legislativy v dobe jejiho zavedeni bylo primarne akcelerovat technicky vyvoj tim, ze bude autorum poskytnuta ochrana pouziti jejich dila a tim i motivace k vynalezani. A vzdy bylo dulezite zvazit dukladne ochranu vynalezce na strane jedne a nezabrzdit pokrok na strane druhe. Ochrana vlastnictvi byla nekde hodne v pozadi.
Obecne ke clanku bych rekl asi tolik: osobne si myslim, ze v soucasne dobe neni primarnim problemem otazka SW patentu, ale spise fakt, ze patentovy proces nefunguje tak jak ma, poskozuje mensi subjekty na trhu a ohrozuje technicky pokrok jako takovy.

zase si nerozumime :-)
ja uznavam, ze cilem patentove legislativy mohlo byt nekdy kolem roku 1800 (nebo kdy) akcelerovat technologicky vyvoj, nebo mohlo jit o ustupek nejakym lobby, nebo oboje... (a nevim ani, jaky dopad to opravdu melo a zda to treba nebylo kontraproduktivni)
co jsem chtel rict, je: cilem legislativy by nic z toho byt _nemelo_, ta ma chranit soukrome vlastnictvi - a tecka (idealizovany pripad, pravda). tudiz jestli sw patenty maji takovy ci makovy hypoteticky dopad, neni rozhodujici. rozhodujici je, jak budeme definovat vlastnictvi, zda vubec nebo v jake podobe do nej zahrneme i to dusevni apod. a podle toho je treba jej (software) bud chranit, nebo nechat byt.

doporucuji precist nasledujici, stoji to za to :
http://www.libinst.cz/tl/tl_12_2001.pdf

ano, taktez text na zminenem odkazu doporucuji.
"Titíž intelektuálové, kteří většinou inklinují k tomu, aby zpochybňovali ony formy materiálního vlastnictví... se stali nejzanícenějšími zastánci určitých práv pojících se k nehmotnému majetku... (tj. autorská práva a patenty)."
F. A. Hayek

Omyl, cilem legislativy by melo byt stanovit takova pravidla (pokud se neustanovi "sama" rovnovahou na trhu), ktera budou vyhovovat v idealnim pripade vsem nebo alespon vetsine.

Pokud si vetsina bude prat zadna (dusevni) vlastnicka prava nechranit, tak by to mela legislativa zaridit.

A prave proto, ze patenty jsou evidentne zneuzivany, bych je zrusil uplne.

A bude-li si většina přát vůbec žádná vlastnická práva nechránit, lze zrušit i je. Stalo se. S výsledky známými.

Ano, je to možné. Je možné zrušit vlastnická práva k materiálním věcem s tím, že budou všech. Výsledek je bohužel takový, že "všech" jsou, když se z nich odebírá, když je třeba udržovat a spravovat, jsou "ničí".

Totéž nastane u duševního vlastnictví. Většina toho, čemu říkáme "duševní vlastnictví" není výsledkem nějaké okamžité inspirace, nápadu, ale duševní práce. Výsledek duševní práce by měl být chráněn alespoň tak dobře, jako výsledek práce manuální.

Ale zrušit to jde, coby ne...

tak nejak...
samozrejme zustava rada nevyslovenych (alespon v clanku) predpokladu/problemu. napriklad zda pravni system ma byt nastrojem (hypotetickeho) ekonomickeho rustu. nebo zda pravem je to, co si usmysli vetsina, zda pravo je proste nejakym vysledkem-okamzitym kompromisem, nebo zda ma nejak "absolutni" charakter.
plus jeste: zda se "jednotlivosti" daji nejak rozumne resit bez ohledu na to "celkove" chapani (mozna je to naopak jedina cesta - o jakesi "podstate" se treba stejne neshodneme, ale muzeme, jakoby provizorne, udelat alespon nejake vycty konkretnich situaci)

No jo, až na to, že ve většině lidské minulosti se duševní majetek nechránil, a vůbec žádné vedlejší efekty to nemělo..

1) ve většině lidské minulosti neměl duševní majetek ekonomický význam

2) tam, kde měl ekonomický význam, chráněn byl. Většinou utajováním a někdy drasticky.

Viz byzantští ohněstrůjci znalí tajemství "řeckého ohně". Ti byli po zbytek života zavření v arsenálu a izolovaní od světa. Když se Konstantinopol měnila v Istanbul, byli "vlastními" pobiti, takže nevíme, co to tam tenkrát míchali. Ne že bych ztráty tohoto tajemství litoval. Vymysleli jsme těch hromadně ničících sajrajtů víc než dost....

Svoje tajné recepty měl každý lékárník, pivovarníci si hlídali svoje receptury, skláři, zbrojíři, jircháři, barvíři... Kdo znal něco co mu dávalo sebemenší výhodu - a někdy jen pofiderní - hlídal svou znalost a předával na smrtelné posteli nástupci pod pečetí přísného tajemství.

Tovaryšské toulky Evropou byly vedeny taky snahou apoň nakouknout do cizích tajemství. Někdy úspěšnou. SOLO Sušice jsou založeny na ukradené receptuře hmoty na hlavičky sirek. A pan továrník to pak vařil osobně na sporáku v hrnci, aby jím ukradené někdo neukradl jemu...

Samozřejmě, že hlavní význam ochrany duševního vlastnictví přišel až s průmyslovou revolucí a hromadnou výrobou.
A patenty.

To je ale omyl. Myslenku nelze vlastnit, resp. lze ji "vlastnit", dokud ji clovek nezapomene nebo neztrati medium, ne ktere si ji zapsal. Zrovna tak ji ale muze vlastnit i kdokoliv jiny, koho napadne zcela nezavisle nebo komu ji povodni autor primo nebo neprimo sdeli. Patent je neco jineho - to neni vlastnictvi myslenky, ale monopolu na jeji vyuzivani, resp. jeji poskytnuti jine osobe a toto vlastnictvi je danemu subjektu explicitne prideleno (nebo taky neprideleno) statem. Takze otazka, zda je vyhodne takovy monopol udelovat, je vice nez legitimni. A pokud skodi - a v pripade nekterych "softwarovych patentu" je to nabiledni, je to treba velice bedlive zvazit.

Ještě bych doplnil, že až v poslední době nabývá na významu reverzní inženýrství. Když dřív někdo koupil sud piva nebo nůž z nějaké skvělé oceli, nebylo mu to moc platné, ale dneska by se ten nůž zanalyzoval a dalo by se zjistit, z čeho je vlastně vyrobený (pokud kecám, sorry, nejsem chemik, ale o c mně jde snad je jasné). takže proti tomut by měly asi patenty chránit - např. Intel a AMD v dobách 486. Intel vyvinul procesor a AMD ho pak obšlehlo. A kde bylo AMD, když si to u Pentia najednou nemohlo dovolit? Že dnes je situace zase jiná, je jiná kapitola a je to jen dobře, ale opět, myšlenka je snad jasná.

Kecy. Neznam levicaka, co by prosazoval patenty. Krome toho, nepletete si normalni a "intelektualni" vlastnictvi? Existuje studie (http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=582602), ktera tvrdi, ze ty ekonomicke vyhody, ktere prinasi soukrome fyzicke vlastnictvi (konkretne redukci negativnich externalit pri spolecnem vlastnictvi), se u "intelektualniho" vlastnictvi zmeni na nevyhody, protoze spolecne dusevni vlastnictvi je pak pozitivni, a nikoli negativni externalita (viz clanek). A proto, az na nejake vyjimky, bychom meli intelektualni vlastnictvi zavrhnout jako ekonomicky neefektivni.

Tentyz problem prave _nenastane_ u dusevniho vlastnictvi. To je chybna analogie (ktera ale vyhovuje prave tvurcum terminu "dusevni vlastnictvi). Viz muj odkaz na studii vyse.

> nebot vlastnictvi je treba chranit, zatimco do ostatniho se legislativa nema co plest

To je přece argument jižanských otrokářů! A já si po přečtení článku myslel, že p. Houser nemá ani páru, jak to v USA chodí.

Jen ještě trefit správné tisíciletí ...

Neni to tak uplne pravda - analyza sice dokaze zjistit, jake slozeni vyrobek ma, ale ne vzdy lze z takoveho slozeni odvodit jak dosahnout stejneho vysledku. Napriklad u nekterych barvenych skel vybrabenych v minulosti je sice znamo slozeni, ale presto se nedari podobne sklo vyrobit, protoze neni znam postup jak ty latky vlastne do skla spravne dostat ...

Abych uvedl nejaky snadno pochopitelny priklad - muzete analyzou noze zjistit, ze je to slitina medi a hliniku (no ja vim, to je pekna blbost) ale dokud nevite, ze takovou slitinu lze vyrobit jen ve stavu beztize, nikdy vam informace o slozeni k vyrobe stejneho noze nepomuze.

Cilem legislativy neni "chranit soukrome vlastnictvi", ale vytvorit takove pravni prostredi, ktere umozni ci zajisti spolecensky pokrok. Proto byly vymysleny patenty - jako rozumne reseni problemu, kdy vynalezci sva dila taji, aby ziskali konkurencni vyhodu.

Patenty mely motivovat zverejneni techto objevu, ne "chranit dusevni vlastvictvi", to se dela pomoci "Copyrightu", ktery do clanku zamotate zadem uplne na konci.

Ostatne copak dnes (~120 pote) probiha pokrok nebo byznys v oblasti SW tak, ze by nekdo studoval genialni myslenky obsazene v SW patentech?

Kontraproduktivní? No, kdysi jsem někde četl takovou hezkou noticku: "Rozvoj železnice v Anglii byl umožněn až po té, co Jamesi Wattovi někdy v roce 1800 vypršel patent na parní stroj..." :-)