Vlákno názorů k článku Polemika: Každý patent je softwarový od Miloš - Už ve starém Řimě platilo, že zákon musí...

Už ve starém Řimě platilo, že zákon musí být takový, aby se dal dodržovat. Nikdo si nemůže patentovat novou chemickou sloučeninu ale pouze postup syntézy. Pokud někdo příjde na jiný způsob přípravy, může látku vyrábět rovněž, aniž by porušoval daný patent. Důležité je, že patentovaný algoritmus výroby je PŘESNĚ definován a tudíž nezaměnitelný!
U softwaru přesné definici odpovídá pouze program samotný a nikoliv jeho vágní slovní popis. Pak by měl být součástí patentového spisu zdrojový kód programu. Ten je už chráněn autorským právem, takže nějaké patentování je zbytečné. Neexistuje jiný produkt, který by byl chráněn jak autorským právem,tak patentem.
Patentování programů není totéž, co patentování výroby hliníku ale totéž, co patentování knih, obrazů a hudebních děl. Což je pitomost. V praxi se pak často nepatentuje žádný algoritmus ale téma, často takové, které ještě není ani realizováno.
V oblasto softwaru je vývoj tak rychlý, že doba patentové ochrany několikrát převyšuje životnost programu. Patentové právo má umožnit návratnost nákladů do vývoje, nikoliv zabránit šíření nových myšlenek. V oblasti softwaru je delší než tříletá ochrana nesmyslná.

Několik poznámek:
1) Pokud vím, tak zákon se tvoří především tak, aby vyhovoval svému tvůrci (ať je to kdokoliv)
2) Samozřejmě si můžu patentovat sloučeninu - pokud vím, tak je patentováno spoustu sloučenin, které majitel patentu ani nevyrobil - jen je našel v přírodě a popsal.
3) Co se týče přesné definice předmětu patentu, tak to je asi hlavně cvičení pro právníky - bez ohledu na to, o čem ten patent je. Souhlasím s názorem, že patentová přihláška pro program by měla obsahovat zdroják, ovšem pokud řeknu A, musím říct i B: tedy všechny programy by měly mít dostupný zdroják, aby se daly kontrolovat i další patenty! A to se mi sice líbí, ale je zřejmě zcela nepřijatelné. Takže raději přistoupím na omezení patentovatelnosti pouze na obchodní sféru.

Žádná chyba lávky.

A. Algoritmus jde přesně popsat i jiným způsobem než zdrojovým kódem.

B. Autorské právo chrání konkrétní implementaci a ne vynález jako takový. Zdrojový kód je pouze forma zápisu myšlenky/vynálezu. Autorské právo chrání zdrojový kód jako text, pokud použijete zdrojový kód jako informaci o algoritmu/postupu a vlastní zápis do zdrojového kódu provedete jinak, ochrana autora podle autorského práva neexistuje. Právě proto jsou důležité patenty.

C. Analogie SW a knih - pokud píšete SW proto, aby jej po Vás někdo četl, potom souhlasím. V případě, že SW (zdrojový kód) je nástrojem k tomu aby mohl být vyřešen nějaký problém, funkce a pod, potom s touto analogií nemohu souhlasit. V tom případě skutečný zápis (zdrojový kód) ztrácí důležitost a převažuje význam samotného technického řešení/postupu.

U chemické sloučeniny je postup syntézy řešením a vyžádá si největší náklady. U softwaru je samotný algoritmus nepoužitelný a v podstatě neprodejný. Nejvíce práce i nákladů si vyžádá právě jeho implementace do využitelného produktu - programu. Proto je také chráněn program.
Navíc drtivá většina patentů v oblasti softwaru je na úrovni myšlení desetiletého dítěte a k vynálezům má hodně daleko! Patentování takových trivialit - často známých i 40 let - znamená zákaz myšlení, nikoliv ochranu investic. Jde o jasnou snahu umožnit tvorbu programů pouze velkým a zavedeným softwarovým firmám, které se tomuto nesmyslu dokázaly vyhnout vzájemnými smlouvami o výměně patentů. Pro všechny ostatní znamená zákaz konkurence - nic víc. A o to jde.

Tady už zabíháme poněkud vedle a nejsem si tak úplně jistý - ale pokud vím, nejsou patentovány samotné sloučeniny, patentované je jejich využití třeba jako léku. Což je IMHO správné, protože na nalezení, extrakci, vyzkoušení a případnou úpravu - a posléze přeměnění "nějaké sloučeniny" do formy léku a testování a testovábí a testování a znova testování, je nutno vynaložit nezanedbatelnou námahu, čas a peníze. A ty se musí vrátit, aspoň v průměru, pokud to má někdo dělat dál.

Zhruba - na viagru má patent Pfitzer a ještě pár let mít bude. Pokud ji budete vyrábět jako generikum, skočí po vás a rozcupuje vás. Pokud si tím ale budete mazat boty, těžko vám někdo může zabránit v použití téže látky. Na boty. Ne jako léku na nedostatečnou erekci.

Jejda, to je krasny priklad - leky. Ty miliony predcasne zemrelych na AIDS v rozvojovych zemich tretiho sveta jsou za tuto "podporu inovaci" urcite nesmirne vdecne. Penize jsou prima meritko, akorat v pripade lidskeho zdravi a zivota je tohle meritko tak nejak na hovno...

Vite, ono je to asi tak - desitky miliard dolaru na vyvoj leku americka vlada nikdy nenajde, zato ty same desitky miliard dolaru na nesmyslne valky treba v Iraku se najdou vzdy. To je vsechno jenom o spatne nastavenych prioritach.

Na druhou stranu, kdyz budu prodavat pohlednice, ktere budou jak od Lady, tak mne taky za to budou zalovat (a myslim, ze se to uz stalo).

Nejsem pravnik, beru to jen selskym rozumem, podle mne mohu malovat a prodavat obrazek, ktery je ve stylu Picassa nebo Lady, hlavni je, kdyz tam namaluju trosku jinou krajinku...


Dle meho at klidne softwarove patenty jsou, delka rok, pokud to do te doby nezuzitkuju, moje smula.
(a na netu by byl seznam volnych postupu, aby mel kazdy moznost je rychle a nalezite vyuzit)

nic ve zlem, ale tady se snazime diskutovat o realnem svete. pokud mate recept na svetovy mir a leky na aids zadarmo... ok. jinak tady jen placate do vody.