Vlákno názorů k článku Polemika: Každý patent je softwarový od Honza - Já bych to viděl trošku jinak, vymýšlet hliník,...

Já bych to viděl trošku jinak, vymýšlet hliník, jen proto abych měl hliník je úplně stejné jako vyvíjet textový editor jen proto abych měl textový editor.

Hliník přeci vymýšlím proto, abych ho použil v produktech které využijí jeho výhod.

Stejné je to s textovým editorem, který vyvíjím proto, abych ho použil (editoval text).

Vynechávám samozřejmě objevy náhodou a lidi, kteří dělají editor aby měli editor.

> - U SW je SW samotny patentovan a je i konecnym produktem. (To je jako kdyby ste si pri objeveni vyse uvedeneho postupu patentovali hlinik...)

To není pravda. Máme textový editor. Samotný kód je automaticky chráněn autorským zákonem. Patentová praxe umožňuje patentovat si samotný nápad "editovat text". Ovšem účelem textového editoru není editor samotný, nýbrž text, který bybleje. Takže vaše analogie s patentovatelností hliníku selhává.

No, jestli autor nevidi rozdil mezi patentem na SW a patentem na vyrobu bauxitu, tak je to asi trochu problem ;-) Zasadni rozdily jsou:

- Vyroba bauxitu je pouze prostredek (a ten je patentovan), cilem je hlinik
- U SW je SW samotny patentovan a je i konecnym produktem. (To je jako kdyby ste si pri objeveni vyse uvedeneho postupu patentovali hlinik...)

- Vyrobni postup neni nicim chranen krom patentu, kdyz nebude patentovan, muze ho kdokoli beztrestne pouzivat
- SW je naopak chranen autorskym pravem a i bez patentu jej neni mozno volne pouzivat

Ale hlavnim problemem SW patentu je jejich efekt "minoveho pole". I kdyz vymyslim sam bez vnejsich vlivu nejaky program, nikdy si nemuzu byt jisty, jestli neporusuji neci patent. A to je prave ten nejvetsi devastacni ucinek SW patentu. Pak muzu bud:
1) Prochazet tisice a tisice SW patentu, lustit jejich zasmodrchanou mluvu a zkoumat, jestli by se nahodou nedaly aplikovat na to, co jsem vymyslel
2) Mit sam portfolio SW patentu a kdyz nahodou nekdo vyrukuje s tim, ze neco porusuji, tak si projdu sve patenty, najdu ten, ktery (samozrejme nevedomky) zase porusuje on a "dohodneme se".

Prvni moznost me bude stat docela velke penize (takze zjevne prodrazuje SW) u kazdeho SW, druha me bude stat penize na vybudovani onoho portfolia. Jinak ta druha moznost uz (v USA) funguje a docela dobre umoznuje velkym firmam zbavit se tech malych, ktere je ohrozuji. Tim se deformuje trh a velke spolecnosti mohou zadat za svuj SW vice, nez by mohly bez SW patentu - opet se SW prodrazuje.

Jestli neverite, kouknete se, kdo prosazuje SW patenty. Jsou to mali nezavisli vyrobci, ktere by (udajne) patentovy system mel chranit aby jim ti silnejsi nekradli jejich myslenky? Ne. Jsou to prave velci vyrobci SW, kteri v SW patentech (spravne) vidi moznost, jak omezit konkurenci na trhu.

Obecny smysl patentu je chranit investici do vyvoje pred zcizenim konkurenci. Tedy patenty maji smysl tam, kde investuji ohromne penize a vypadne z toho nejaky jednoduchy, snadno okopirovatelny vysledek. Treba u leku je potreba dlouhych a nakladnych zkousek na overeni, ze onen lek nema vedlejsi ucinky.

Ale takove veci v SW (skoro) nejsou - pokud firmy vynakladaji naklady na vyvoj algoritmu, jsou to oproti vyvoji SW zanedbatelne castky. Proto je patentu, ktere patentuji neco opravdu objevneho, pomalu a naopak je ohromne mnozstvi tech, patentujicich zjevne veci, na ktere prumerne chytry SW inzenyr prijde po 10 minutach premysleni.