Názory k článku Polemika: Přeceněná softwarová diverzita?

Jenom na úvod. Jistě každý má právo na svůj názor, ale každý má také právo s názorem druhého nesouhlasit.
Přesto si naprosto nemyslím, že řeči autora o tom, že když virus v podstatě vymaže jeden druh OS ze sítě, nic se nestane, protože lidé udělají patch a systém opraví. Autor asi zapoměl, že počítače dnes řídí zbrojní arsenály, nemocnice a atomové elektrárny. Víme, že ač se o tom moc nemluvilo, jeden z virů v USA ( Slammer) vyřadil některé systémy atomové elektrárny. Víme také, že jiný virus vyřadil bankomaty ( žádný to taky nebyl UNIX virus, ale to je v tomto případě jedno).
Celá řeč nebyla ani v nejmenším o nějaké firmě, tuším Malý a Měkký, bylo to o tom, že aby se toto nebezpečí minimalizovalo, je vhodné, aby v síti existovali různé systémy. Já chápu, že do malého a měkkého se vždy dobře trefuje (protože je malý a měkký), ale článek podle mne nebyl o tom... Nebo si vážně myslíte, že na Zemi by bylo krásně, kdyby tady existoval jenom jeden živočich? A že by přežil?
A vo tom to je.

s tou jadernou elektrarnou to nebylo tak horke, vetsina veci je jistena analogove (delali jsme subdodavky pro JEDU ;-) takze vim o cem mluvim), navic kdyz maji vnitrni sit pripojenou na internet tak se pak neni cemu divit - vubec se divim, ze jim to povolili - a co je nejpodstatnejsi - tak ta elektrarna byla zrovna odstavena kvuli mechanicke zavade - asi hodne vesely podnik

Pamatuju si spatne, ze kluci nemohli objednavat obedy {system byl opravdu dole} a tak se vykaslali na praci?

>Nebo si vážně myslíte, že na Zemi by bylo krásně, kdyby >tady existoval jenom jeden živočich? A že by přežil?
>A vo tom to je.
omlouvam se za jizlivost, ale nemuzu se ubranit vzpomince, jak profesor zrzavy v podobne souvislosti jednou podotkl neco ve smyslu "vazne nevim, proc probouzim v lidech to nejhorsi" (mineny uvahy o tom, jak zaridit, aby na svete bylo krasne apod.)
samozrejme, ze "cilem" kazdeho organismu (respektive tedy genu) je, aby se cely svet zmenil na kopie jeho sameho. dosud k tomu nedoslo proste proto, ze existuji jine organismy/geny, ktere maji podobne cile (a samozrejme i proto, ze existuji mutace, kopirovani neni dokonale a kdyz kdyz se svet zaplni kopiemi nejake entity, ukazalo se dosud vzdycky, ze to nejsou tak docela identicke kopie a souboj zacal nanovo). o tom to je.

samozrejme, ze "cilem" kazdeho organismu (respektive tedy genu) je, aby se cely svet zmenil na kopie jeho sameho

Samozřejmě?

Pouze podle jedné trochu extrémní teorie...

dobre, rekneme podle dnes v biologickych kruzich prevladajiciho pohledu, ktery minimalne mne taktez prijde zcela samozrejmy. i kdyz mate pravdu, ze asi uplne samozrejmy neni, kdyz se na nej prislo az cca v 50. letech 20. stoleti...

Jste biolog? To by totiž leccos vysvětlovalo (nic ve zlém). Narážíte-li těmi padesátými léty na neodarwinistickou syntézu, tak bych si dovolil vás popíchnout. Jediný "důkaz" podporující neodarwinismus je právě to, že biologům jaksi "přijde zcela samozřejmý". Neodarwinismus nejen že nemá nutné znaky vědecké teorie, ale není ani jako vědecká teorie podáván svými vlastními zastánci. Oni říkají, že neodarwinismus nutně vyplývá z předpokladů ("přijde jim zcela samozřejmý"). Já tvrdím, že se jedná o pavědu typu marxismu-leninismu.

Netuším, co je to neodarwinismus. Jsem programátor. Tedy budu :-) Ale myšlenka Vašeho pana oponenta mi přijde zcela samozřejmá.

Souhlasím s vámi. A navíc, kde berou biologové to přesvědčení, že zrovna geny jsou tím pravým hybatelem dějů. Zrovna z toho vám předcházejícího příspěvku p. Housera mi připadá, že "tak nějak náhodou" to těm genům v té jejich strategii získat totální převahu nad jinými moc nevychází a "tak nějak náhodou" vítězí spíš ta diverzita. Jestli ono těch náhod není nějak moc najednou...

Ony jsou řídicí systémy a řídicí systémy, že...

V té kanadské JE vyřadil Slammer zobrazovací systém, bez kterého ta JE mohla klidně fungovat taky. Nefungovala, protože byla cca půl roku odstavená, ale to je vedlejší.

Skutečně důležité systémy totiž nejsou stavěny ani na Woknech ani na Tuxech, ale buď na certifikovaných OS (VxWorks např.) nebo vůbec bez OS. Třeba regulační tyče v Temelíně zajedou do aktivní zóny, když lokální systém zjistí jakoukoli poruchu, nejčastěji poruchu nebo nedoladění sebe. A zajedou tam bez zásahu operátora, operátor to nemůže nijak ovlivnit a zajedou tam vlastní vahou. Což se na podzim párkrát stalo. Takže pochopitelně nějaké odstavení barevných obrázků ničím nehrozí.

Ono když se řekne "jaderná elektrárna", každý si hned představí reaktor. A přitom to mohl být systém řízení splachování na pisoárech...

zcela souhlasim, taktez se domnivam, ze urcite typy aplikaci bezi na specialne bezpecnych/sekundarne zabezpecenych OS. i kdyz mohou byt vyjimky a ty mohou byt katastrofalni.
ale nedomnivam se, ze budouci niciva virova epidemie nekde neco provede s reaktorem, odpali zbranove systemy apod. staci, pokud smaze disky 10 milionu pocitacu doma i ve firmach - skoda bude obrovska... jde jen o to, ze tvurci nicicvych kodu byli prozatim do jiste miry gentlemani, nastesti dosud nebyli tak zli, jak byt mohli...

dovolil bych si Vam oponovat ale coby spravce nekolika malo domen bych rekl ze tyto obrovske vlny jsou jen zasternou a testovanim moznosti pruniku a v dost znacne casti se jedna o pokud skupin ktere nezivi touha po pruniku do systemu ale odmeny od profi spam firem ktere uz davno vyrostli z toho aby nekam soustavne stehovali servery.
dnes jim staci "hacknout" nejakou blbe napsanou aplikaci v PHP pak pusti jedno php s getem seznamu mailu a mail a bac najednou poslou 3.5 milionu mailu.

Zásadní omyl autora:
"vzpomeňte, že nejrozšířenější epidemie nevyužívaly žádnou konkrétní softwarovou chybu, ale naivitu uživatelů"

Naivní užvatel klikne na soubor v e-mailu a on se spustí. Proč? Má příponu (.exe, .bat, .pif, .com ....).

Pokud to není softwarová chyba (možná že až chyba filozofie OS) tak nevím ... OS který má alespoň základní bezpečnost má spustitelnost kódu nastavitelnou pro každý konkrétní soubor a bez tohoto nastavení se program nespustí ani za zlaté prasátko. "Naivní uživatel" si soubor který chce spusti musí uložit na disk, nastavit mu právo ke spuštění a potom spustit.
Pokud ten soubor pochází z neznámého zdroje a uživatel ho přesto spustí, není naivní ale vědomě riskující a tedy i potrestatelný.
Navíc pokud má být soubor typu .pif a on je v něm .exe nebo nějaký script, pak už vůbec nechápu filozofii MS, že neprovede alespoň tuto základní kontrolu ...

Největší bezpečnostní problém je v lidské blbosti, a je zcela nezávislý na použitém OS. Je pravda, že historicky Windows způsobily jistou "zkaženost" uživatelů, a tak i dnes většina z nich pracuje jako administrator, protože jsou "zvyklí" z paskvilů typu W9x, nebo mají potřebu neustále se v systému vrtat. Pokud se správně nastaví práva ve Windows, klasický mailový červ vůbec nemusí mít šanci se spustit.
Bohužel, pokud stejného klikače-dementa uživatele posadíte k Linuxu a práva budou stejně benevolentně nastavená (tj. stačí, když uživatel bude znát heslo roota), poběží stejně celou dobu jako root, a červa si dle instrukcí v mailu uloží a to "x" si u něj nastaví.
Nevěříte? Stačí se podívat na havěťometr na www.viry.cz, kde Win32/Bagle.gen.zip zaujímá pěkné čtvrté místo. A to prosím musí uživatel přílohu otevřít, zadat heslo, které je v těle mailu, a potom teprve může červa spustit. Blbec prostě dokáže překonat všechny překážky, aby své blbosti mohl dát průchod. :-(

1, uzivatele chteji urcity komfort, ke kteremu patri, ze soubory, ktere si posilaji e-mailem, se spousti kliknutim
2, kdyz jim to znemoznite (at uz primo na urovni OS, nebo pak nejakym nastavenim firemni politiky), budou otraveni
3, pravdepodobne nekdo velmi rychle napise skript, ktery zpusobi, ze po kliknuti na soubor jako prilohu mejlu se automaticky soubor ulozi na disk, upravi se jako spustitelny a rovnou se spusti
4, vy je za to nejspis budete moct nejak postihovat - to ovsem muzete i za to, ze kliknou na pripojeny exe soubor
5, muzete jiste zaridit tak restriktivni rezim prace s IT, kdy nic z toho nebude mozne -> uzivatele budou otraveni
6, shrnuto, muzete udelat cokoliv a rozhodnout si, co je pro vas dulezitejsi a co ozelite. neni to ale vubec o softwarovych chybach, dominanci jednoho OS apod.

K té 3) - pokud by bylo něco takového možné, byla by to bezpečnostní chyba jak prase. Tohle neumí ani Outlook...;-) Nebo přesněji - umí to jeho starší (2000) neopatchované verze s defaultním nastavením zabezpečení.

Ano, uzivatel chteji komfort. Ale to s monokulturou/diverzitou souvisi jen velmi vzdalene.
Ad 1)&2)&5) Driv se chteli lide pohlavne stykat s nahodnymi partnery bez ochrany. A nebezpeci, ktera je cekala byla mala, tak to hodne lidi delalo. Dnes je nebezpeci HIV/AIDS a bez ochrany dela to jen malokdo. Komfort je nizsi, ale jinak to nejde. Jiste jsou z toho mnozi otraveni, ale zvykli si, co jim zbyva.
A stejnou osvetu je potreba zavest i mezi uzivateli PC s Win, ze nemohou z mailoveho klienta spoustet kdeco.

Ad3) Jak uz tady nekdo psal - to byl byla zjevna dira

Ad 6) Ano neni to o dominanci jednoho OS, ale jak jsem psal jinem prispevku, tady se michaji dve ruzne veci.

Bezpecnost vzdycky neco stoji - a velmi casto (nikoli vsak vylucne) je to prave komfort uzivatele. A ja si nemyslim, ze je kteremukoliv OS ci programu treba vycitat to, ze v urcitem nastaveni nastava urcita mira konfortu a bezpecnosti. To, co je ale nutne povazovat v kazdem pripade za chybu je to, ze prislusna nebezpecna vlastnost neni konfiguraci zakazatelna a ze chovani systemu v dane konfiguraci neni prilis dobre dokumentovano.

Abych mluvil jasne - pokud v Outlooku lze spustit priponu mailu jednoduchym kliknutim, pricemz se system o tom, jakym zpusobem soubor spusti nerozhoduje podle pripon, ale podle skutecneho obsahu - a je toto chovani jasne popsano aa lze mu s primerenou namahou zabranit - pak je to vlastnost. Je na kazdem spravci daneho systemu, aby se rozhodl, jak bude mit systemnastaven a zda hodla uzivatelum doprat spis vic konfirtu nebo spis vic bezpecnosti. Pokud ale takovemu chovani mu nelze konfiguracne zabranit - pak jde jednoznacne o chybu. To jestli je zavazna zalezi na tom, zda lze celou vadnou komponentu nahradit ekvivalentni komponentou dodanou nekym jinym, ktera takovou vadou netrpi. je na spravci, aby bezpecnostne nevyhovujici komponentu nahradil jinou. Pokud komponentu nahradit nelze nebo jde o chovani, ktere neni zrejme nebo jasne dokumentovane - pak jde o velmi vaznou chybu celeho systemu. V prvnim pripade ale stale jeste muze jeho spravce posoudit, zda tedy neni vhodne (nebo prijatelne) vymenit cely system. Rozhodne jsem presvedcen, ze vetsina "pruseru" v teto oblasti jednoznacne pada na hlavu koncovych spravcu pocitacu.

souhlasím

Uvedu zcela konkretni pripad W32/Netsky.

Uzivatel musi provest toto:
- otevrit zpravu
- ulozit prilohu na disk
- spustit rozbalovaci program
- dat prikaz k rozbaleni prilohy
- NAPROSTO PRESNE OPSAT HESLO UVEDENE V TELE MAILU
- spustit rozbalenou prilohu

Tento postup je platformne zcela nezavisly. Pokud BFU sedicimu u linuxu poslu linuxovou binarku zabalenou v sifrovanem archivu a uzivatel bude mit nainstalovany nejaky klikaci rozbalovatko na archivy, bude tento virus zcela funkcni i v linuxu. Obdobny postup muzu pouzit pro libovolny jiny operacni system.
Netsky stejne jako vsechny nejnovejsi viry maji vlastni smtp motor a nevyuzivaji zadneho potovniho klienta pro rozasilani sama sebe.

Jinymi slovy: Pokud nekdo preportuje Netsky na linux bude PLNE FUNKCNI VCETNE SCHOPNOSTI SIRENI. Vetsimu rozsireni zabrani POUZE minimalni pouzivani linuxu ze strany BFU.

Je mi jasne, ze reakce "linux only" uzivatelu na tento prispevek bude stylu "v linuxu se tohle stat nemuze", na to jsem zvykly. Az se panove probudi a prestanou svet rozlisovat stylem "pro linux"=> vsechno dobre, pro "neco jineho"=> vsechno spatne, bude to velke vitezstvi.

Jenže Linux vám dává spoustu možností, jak tomu červu znepříjemnit život. Například stačí dva řádky:

 iptables -A OUTPUT -o eth0 -m owner -p tcp --dport 25 --uid-owner 8 -j ACCEPT
 iptables -A OUTPUT -o eth0 -p tcp --dport 25 -j DROP

A vestavěný SMTP engine má smůlu (konkrétní hodnoty rozhraní a UID samozřejmě závisejí na místní konfiguraci).

NEJEN linux ale jakykoli firewall :-))))))) a mozna i jednim radkem :-) nebo proc to delat tak blbe, mozna jednim kliknutim (ZA apod.)

Odpovim najednou na oba prispevky (linuxove iptables a win firewall).

V obou systemech toto samozrejme je mozne zatrhnout. Problem je v tom, ze uzivatel ktery vi co je to firewall obvykle nedela takova zverstva, aby pres nej proslo neco typu Netsky.X. Tech akci pro spolupraci je na nej trochu moc.
Z beznych klikacich uzivatelu bude mit obdobne pravidlo nastaveno asi 0.001% uziavtelu, z toho 99.999% to na tom pocitaci nastavil nekdo jiny.
Delam uzivatelskou podporu uz vice nez 7 let, nejdrive ve skole, pote v praxi v ruznych firmach takze mam v teto oblasti velmi bohate zkusenosti.

Nejslabsi clanek je vzdy uzivatel. Zrudnosti typu bezne prihlasovani na administratora s prazdnym heslem nebo heslem typu "123" a sdileni disku do Intenetu, samozrejme pro zapis, nejsou rozhodne vyjimkou. Jde hlavne o firmy do cca 10 lidi, kde si pocitace instaluji sami a nekoho volaji az pri problemech.
Po vetsim rozsireni linuxu se to bude opakovat pouze s tim rozdilem, ze se budou prihlasovat na uzivatele root a heslo bude mozna "123abc".

Cele to nadherne vystihuje jeden vyrok: Ucinit neco blbovzdornym je pakticky nemozne, nebot blbci jsou ohromne vynalezavi.

No, ja sice nejsem "linux only" uzivatel (dokonce nemam linux nainstalovany nikde), ale presto mam dojem, ze to co rikate neni tak uplne pravda. Pro kazdy system jsou pomerne zasadnim nebezpecnim "lokalni" uzivatele - ale zda se mi, ze lokalni uzivatel linuxu ma preci jen mensi moznosti k napachani "globalnich" skod na celem systemu, nez uzivatel Windows. Navzdory tomu, ze se tam uz da prihlasovat konkretnim jmenem, navzdory tomu, ze uz i lokalni system ma pristupova prava (pokud mate NTFS), preci jen se mi zda, ze se Windows nejak z tezka vyporadavaji se svou minulosti "non-multiuser" systemu. Takovou minulost Linux ani jine UNIXy proste nemaji. Takze takovy uzivatel, o kterem je rec, je na obou systemech nebezpecny - ale na Windows se snadneji stane, ze bude nebezpecny celemu systemu, nikoli jen tomu jednomu uzivateli. To zaprve. A za druhe - utoky obvykle probihaji "efektivne" - to znamena, ze vetsina utoku smeruje proti Outlooku, Internet Exploreru, Windows. Ne proto, ze jsou "Microsoft", ale proto, ze jsou nejrozsirenejsi. Linux tedy skutecne realne JE bezpecnejsi - dokud nebude prilis rozsireny (o coz se snazi). Staci ale pouzit jakykolvi jiny UNIX - tech Free je cela rada - a ziskate system, ktery jen proto, ze neni tak rozsireny bude bezpecnejsi jak Windows tak Linux - protoze zminene utoky se, pres veskerou spolupraci uzivatele, na danem systemu proste "neuchyti" ...

Takze z uvah o tom, co je bezpecnejsi neni spravne otazku "ktery OS" zcela vynechavat - samozrejme se to ale nesmi stat jedinym kriteriem ...

Jsem rad, ze jsme se prakticky pochopili. Jak sam pisete problem neni v tom, ze jeden program je "od microsoftu" a druhy "pro linux" ale v tom, ze jeden masivne pouzivaji bezni uzivatele ignorujici zakladni bezpecnostni pravidla a druhy je pouzivan podstatne mene a jeste v drtive vetsine uzivateli, kteri dodrzuji alespon zakladni bezpecnosti pravidla.

Pokud se tyka minulosti a pominu-li 9x verze windows, ktere maji principialne temer stejne jadro od dob win 3.x, nejsou na tom NTx verze systemu pri spravnem nastaveni zase tak spatne.
Na druhe strane bezne prihlasovani pod uzivatelem administrator (windows) nebo root (linux) s kombinaci s ignorovanim bezpecnostnich pravidel, neinstalovanim patchu, neaktualizovanim antiviru apod., bude znamenat problemy v kazdem dostatecne rozsirenem systemu. Sam to prakticky denne vidim v ruznych firmach, protoze technickou podporu uzivatelu delam uz pres 7 let. Situace se bohuzel prakticky nemeni.

Pokud se tyka zmeny systemu, prichazi zde jeste dalsi vec - kompatibilita. Pokud jsou mezi systemy kompatibilni uzitecne aplikace, budou mezi temito systemy,kompatibilni i viry.
Pokud si mohu dovolit byt (napr. v pripade Netsky) binarne nekompatibilni s vetsinou ostatniho sveta, muze to resit moje problemy s viry a exploity, ale zaroven mne to muze zpusobit problemy pri schaneni a provozovani potrebnych aplikaci. Jde o to co je v dane chvili vetsi zlo.

Předložená argumentace o sexualitě ve skutečnosti nahrává proti argumentům prezentovaným autorem článku.

Za sexualitu ve světě softwaru lze považovat křížení a odvozování od softwarových projektů. Řekněme že existují dva svobodné programy A a B, a přijde nový autor, z každého vezme kus kódu, něco dopíše a vydá program C. Tento program C má odlišný kód od programů A i B a tedy je obtížnější pro viry se do něj strefit.

Naproti tomu komerčně-proprietární taktika Microsoftu se dá přirovnat k neplodnému jedinci. Žádným sexuálním životem nežije, nekříží se s ostatními projekty. Nepoužívá proto mechanismus sexuality k tomu, aby se ochránil před viry.

Z toho plyne přesně opak, než se autor snaží obhájit - diverzita indukovaná svobodou kódu je účinnější zbraní proti virům než monokultura indukovaná Microsoftem.

hmm, to mi pripada chytre - ale na druhou stranu si myslim, ze s nazory pana Housera to neni v nijak zasadnim rozporu - pokud tomu dobre rozumim. jde spise o to jak nalezt nejaky rovnovazny bod mezi nulovou diverzitou - ktera by ohrozovala system jako celek - a maximalni diverzitou, ktera by ovsem narusovala samu zakladni funkci internetu a pocitacu jako komunikacnich(!) technologii. Protoze si tezko dokazu predstavit, jak by bylo mozne zajistit, aby pocitace a programy rychle a snadno komunikovaly mezi sebou (byly pro sebe navzajem citelne), a pritom pro viry by byly navzajem vuci sobe nepodobne (a tudiz necitelne). ale je fakt ze nejsem IT specialista - dalo by se to nejak zajistit?

presne tak - potrebujete, aby spolu pocitace nejak komunikovaly, sdilely spolecne rozhrani, byly kompatibilni apod. to je zasadni odlisnost od biologickych systemu, kde je horizontalni prenost genu mezi ruznymi druhy velmi omezen.
a jakmile existuje nejake spolecne rozhrani (typu ze urcity mejl muzete precist z libovolneho postovniho klienta), nejspis nutne existuji i spolecne bezpecnostni problemy

Me to prijde jako zbytecna akademicka debata. Nekdo rekne, ze se pocitacove systemy podobaji biologickym a nekdo odpovida, ze ne tak uplne. Kdyz k sobe prirovnate kterekoliv dve veci, tak najdete spolecne znaky a stejne tak najdete velke rozdily. Pokud chceme jit ve srovnani techto systemu do hloubky, tak se pochopitelne podobnost postupne vytraci, ale kazdopadne bych rekl, ze pocitacove a biologicke systemy se rozhodne podobaji v tom, ze monokultura je mnohem nachylnejsi k vnejsim nebezpecim. A je uplne jedno, jestli se druhy den opatchovane systemy rozjedou znova, nebo ze duvod existence pocitacovych a biologickych systemu je odlisny. To ze monokultura prinasi zase jiste vyhody, (a jeste dalsi nevyhody) je vec druha. To ze spolu pocitacove systemy komunikuji pomoci znameho rozhrani sice znamena, ze mohou byt napadeny "univerzalnim kodem", ale porad lepsi, nez kdyz mohou byt napadeny specializovanym kodem. Jeho vyskyt je totiz podstatne pravdepodobnejsi. Tady se bohuzel michaji 2 ruzne veci. Zaprve cervi vyuzivajici nejaky bezpecnostni bug v monokulture (napr blaster utocici na port 135). Tady by diverzifikace velmi pomohla. A zadruhe cervi radici v poslednich tydnech. Ti ale utoci predevsim na zazite zlozvyky nezkusenych uzivatelu (spustit vse co jim prijde). Tady by diverzifikace pomohla sice malo, ale take. Nebyt monokultury OS a prohlizecu, kteri defaultne skryvaji pripony souboru, tak by se cerv siril o neco pomaleji.

Ne ne, prece k tomuto spolecnemu rozhrani jde dost dobre prirovnat vzduch nebo vodu ve ktere zivocichove ziji. A kdyz ta se bere jako internet, pres vzduch na nas take stale utoci spoustu viru bakterii apod a treba v pripade moc velkeho znecisteni vzduchu, preziji jen ti vodni zivocichove a naopak

Vsechny organismy prece dychaji stejny kyslik, jejich metabolismus je velmi podobny, a presto jsou ruzne. Takze bych v tom nevidel problem i v diversite software.

Nevim, proc jedina komunikace mezi zivymi organismy, kterou ve svem prispevku pripoustite je prenos geneticke informace. Organismy vytvareji slozite ekosystemy, presto (nebo spis prave proto), ze jsou odlisne a fungovani techto ekosystemu odlisnost prospiva, ne skodi.

Analogie prenosu geneticke informace mezi organismy ve svete softwaru je spis prenos kodu (zdorojveho, binarniho...) a to u sw taky nefunguje mezi libovolnymi "exemplari".

Pro komunikaci mezi sebou nemuseji byt systemy navzajem citelne. Staci, kdyz se bavi urcitym "jazykem". Dnes nejrozsirenejsi protokol TCP/IP je toho prikladem. Pouzivaji ho "vsechny" platformy a mate snad pocit, ze ackoli navzajem do sebe nevidi, tak se nedomluvi?

Vcera zde vysel clanek o morfovani kodu. A to je imho cesta. Pokud kod sam sebe pri kazde instalaci upravi, pak muze byt klidne na celem svete jeden jediny OS a prece to nebude monokultura(na urovni strojoveho kodu).

no ale prece kdyz muze existovat protokol, ktery zajistuje "vzajemnou citelnost", uz z principu je mozne vytvoreni protokolu, ktery umoznuje "vzajemnou nakazitelnost". prece aby ten protokol mohl fungovat, nemohou byt ty aplikace na sobe uplne nezavisle (coz by byla maximalni mira diverzity). musi splnovat nejake spolecne standardy (=ubytek diverzity). mozna tomu nerozumim spravne, ale proste mi pripada ze porad je nutne se vejit do nejakeho kompromisu mezi snadnosti komunikace a bezpecnosti. Jak je mozne zajistit, aby aplikace byly pro sebe citelne a pritom do sebe alespon v jistem slova smyslu nevidely? prece vzdy kdyz existuje nejake rozhrani, tak tim aplikace ziskavaji schopnost "cist" se navzajem. je fakt ze nerozumim tomu, jak presne viry ctou kod. a myslel jsem ze komunikacni protokoly jsou od toho, aby do sebe ruzne aplikace navzajem "videly". mozna mame nejasnost v terminologii - jaky je rozdil kdyz do sebe aplikace "vidi" a kdyz se jenom "domluvi"?

Podivejte se... v tomhle state vetsina z nas mluvi Cesky. To je ten protokol. A me slecne blondynce(OS) opravdu nakecam, ze se stavi tunel do australie, kdezto muj bratr(jinej OS) si to overi.
Stejny protokol, jiny zpusob zpracovani...

Kudy to kopou? :-)

takhle jako trochu sikmo dolu...

Videt DO znamena to co to znamena. Tedy videt "Dovnitr"=> znat metody zpracovani, moznost primeho ovlivnovani. Aplikace(tedy pokud jsou dobre(dle etiky) napsane) se naopak navzajem primo neovlivnuji. Mluvi NA sebe a v klidu nechaji druhou stranu at si prichozi data/instrukce zpracuji...

no a ted se zrejme dostavame k jadru pudla. viry jsou aplikace, ktere nejsou eticky napsane.

Pročež by je správně napsaná druhá strana měla poslat do řiti.

exactly :-).. a je jedno, je -li aplikace proprietarni nebo open source.. to neni to co urcuje, zda -li je spravne napsana

Pokud jsem si dobře všiml, šlo tu ke konci už hlavně o různorodost, ne o opensource vs. closedsource. Reagoval jsem na názor, že programy používající stejný formát (nebo protokol apod.) trpí stejnými chybami. To přece není pravda, to, že se spolu jsou schopny bavit, přece ještě neznamená, že mají stejnou implementaci - a že tudíž jsou sestřelitelné stejným způsobem. Např. s využitím chyb ve zpracování unicode, kterými svého času trpěl IIS, byste si u Apache neškrtl (a naopak v případě chyb Apache, aby to někomu nebylo líto ;-). Přitom oba servery zpracovávají HTTP protokol.
Pokud použijeme tu paralelu s jazykem, když někomu nejdou sykavky a někdo jiný si z něj bude dělat srandu, že ráčkuje, bude za blba ten někdo jiný ;-)

ano netrpi, pokud nesdileji kod (a i tak je velka sance, ze nakonec se v jednom chyba neprojevi).. nicmene, i tak si myslim, ze to neni cesta k bezchybne aplikaci a jde /li skutecne o bezpecnost, postupuje se jinak...

V tom vám odporovat nehodlám :-)

ano, souhlasim, ze morfing je - alespon docasne - reseni, myslim, ze jsem to v clanku take zminil. pro uzivatele stejne GUI, uvnitr jiny kod.

morfing je vicemene nesmysl - protoze vetsina chyb v systemu, se chova jako regulerni vlastnost, tim padem by se pri morfingu museli tyto "vlastnosti" menit a doslo by k tomu, ze program bude delat neco jineho nez mel

Morfing může odstranit (a ani tak ne zcela) jen velmi malou část chyb (buffer overflows a podobné problémy na úrovni strojového kódu). Nemůže už z principu odstranit logické chyby aplikace - ty musí zachovat, jinak by se nejednalo o funkčně stejný kód.

Snad jen zakladni problem...

Nejdriv neco k vyvoji, kdyz zahrnu nejaky kod, knihovnu apod do sve aplikace, delam to proto, ze neco dela, jeji kod je provaden pri "pozadavcich" skrze nejake interface, GUI event, HTTP request apod... predpokladam, ze mrtvy kod v aplikaci, ktera je rozumne spravovana a neni dostatecne velika, aby to neslo, v ni neni...

Kdyz tedy preberu jen nejaky kousek kodu, udelam aplikaci zrejme podobnou prvotni A nebo B, protoze sdileni kodu je o funkcnosti, mohu byt stejne nachylny jako puvodni A nebo B, chybu si nesu s sebou. Pokud si dopisete nejake validace, nez zavolate puvodni kod, je to samozrejme jen oprava nekvalitni prace autora a dost mozna jste na nej mel tlacit, nebo pouzit jinou implementaci. I kdyz jsem znam jako priznivce MS, dovolim si predikovat, ze i kdyz zacali dbat na mnohe veci ohledne testovani kodu a jeho spravy, s narustem vyuziti outsourcingu (a to je momentalne obecny problem IT) nekde v Indii, bude zase kvalita kodu klesat. Je to jakasi obdoba Made in Japan :-)
S vasim zaverem tedy souhlasit nemohu, svoboda kodu nijak primo ci neprimo nesouvisi s kvalitou kodu a tedy nema vliv na bezpecnost.

Svoboda kodu naopak sovisi VELMI s kvalitou vysledku. Pokud totiz dostavate do pracek cernou krabicku o ktere Vam Vas subdodavatel z Indie tvrdi, ze je super, Vam nezbyva, nez mu verit, nebo se vrhnout na reverz-izenyring(:) ), ktery je ovsem podle M$ nelegalni.
Oproti tomu pokud dostavate vzdy svobodny otevreny kod, tak se do krabicky podivate, vyndate bordel a omlatite ho milemu bengalci o palici... nebo ho spravite...
A o tom to je...

Ale neeeeee... Lide z MS a vybrani partneri samozrejme pristup ke zdrojovym kodum, jenze, ONI APRIORI NECHTEJI PRISTUP ke zdrojakum, oni chteji kvalitni krabicku -

Zda se mi, ze lide pracujici s open source maji podezrele mnoho volneho casu.

PS: nesmite si pod pojmem krabicka predstavit jen prkotiny typu knihovnu odesilajici mail.

vypadlo slovicko v zapalu boje, ale vy to pochopite...

Pod pojmem krabicka si dokazu predstavit i mnoho dalsich krabicek:)
Nicmene... myslim, ze se nemusime dohadovat o takovych vecech jako je stredni cas odhaleni a zalepeni chyby u OpenSourcu a cernych krabicek at uz s okenky ci bez...

K volnemu casu... no to vite, my si pomahame, sdilime sve vedomosti, nepiseme jak dementi stejnej kod kazdej znovu a znovu zvlast a chybove. Vite jabko spadlo na Izaka taky jenom jednou a vsichni vime, ze pada dolu. Pokud by spadlo na Billa tak si porad myslime(a jeje, vite ze nevim co si tenkrat mysleli?:) )..., anebo mame vsichni na hlave bouli

mate pravdu, jen dement pise stejny kod pokazde a pokazde, myslim, ze o platnosti tohoto rceni si muzete udelat priklad na mnoha projektech z http://sourceforge.net/.

jinak, bohuzel to nemohu akceptovat uz jen proto, ze mnoho know-how, a uz jen proto, ze neni nutne technickeho razu, nebude rozprostreno po open source komunite a take proto, ze vas vyrok je pravdivy jen kdyz by open source komunita byla nutne nad urovni indickych "programatoru". A i kdyz vim, ze to neni tak tezke, nemohu s klidnym srdcem rici, ze je... Samozrejme doufam, ze nechcete IT svet uplacavat cepicemi, tedy holym poctem...

Ano, nezije sexualnim zivotem, ale jeho kod byl tajny, takze zatimco v open source programech muze utocnik chybu nalezt jednoduchym proctenim zdrojaku, u Win se musel vic snazit coz Win zajistovalo castecnou ochranu proti opravdu "vnitrnimu" utoku (chyby typu uzivatel muze otevrit zavirovany EXE soubor v priloze, beru za chybu uzivatele ne systemu)

Obávám se, že bezpečnost closed versus free software byla už dávno rozhodnuta ve prospěch toho free. Jde prostě o to, že "víc očí víc vidí" a nějaký pochybný modul, který je v podstatě černou skříňkou nejen pro uživatele, ale i pro ty, kdo se nějak podílejí na jeho vývoji, a jejichž práce se promítá do jeho bezpečnostních parametrů, prostě bezpečnější být nemůže.
A další věcí je laxnost některých výrobců closed software k upozorňování na chyby, kdy jsou bazální chyby v bezpečnosti často řešeny až tehdy, kdy je objevitelé po několikaměsíčním neúspěšném bombardování výrobce urgencemi na opravu chyby zveřejní na netu.
A ještě další věcí je skutečnost, že k open source projektům si může v podstatě každý uživatel dobastlit nějaké vylepšení bezpečnosti, které jistě nebude nic závratného, ale bude se vyskytovat vzácně ve stejném provedení (asi jako když si u auta doděláte skrytý vypínač elektriky nebo skrytý kohoutek na benzín - vysoké procento zlodějů tím odradíte, i když je naprosto jasné, že profesionála, který chce odjet zrovna s vaším autem, nezastaví v podstatě nic - leda skrytá bomba, připojená k zapalování, ale i její analogie by byla u free OS amatérsky proveditelná).

nic samozrejme rozhodnuto neni ;-), zeptejte se US Army a zjistete si bezpecnostni certifikace a audity kterymi jednotl. systemy disponuji :-), zvlastne pak napr. linux

Ten clanek mi pripada velice prinosny uz proto, ze upozornuje na jeden typicky dnesni nesvar - vzdycky se vezme nejaky pojem, kteremu je prirazena jista (pozitivni ci negativni) hodnota, a z tohoto pojmu se vytvori ikona - nalepka, ktera se pak nalepi vsude kde je jen vzdalena podobnost - argumentovat netreba. To se stalo i s pojmem diverzita - "diverzita" je proste DOBRA a basta fidli! Nikdo (krome kritickych lidi ala pan Houser) se nezamysli nad tim, do jake miry paralela mezi biologickou a pocitacovou evoluci skutecne funguje.
Podle me je zde minimalne jeden naprosto zasadni rozdil. Ucelem evoluce neni nic jineho (pokud pomineme spekulace o Bozim Zameru) nez zivot sam. Jde o udrzeni celkove stability, ne o to aby jednotlive organismy nekomu k necemu byly. V biologii je jedno jake podoby a funkce na sebe organismy berou, jde jen o to jestli zajistuji jejich adaptaci na menici se svet. V pocitacovem svete to ale neplati - hlavnim ucelem software prece je nam slouzit! To prevraci evolucni pravidla naruby - nejlepe nam (v globalnim meritku) slouzi soft, ktery nejlepe komunikuje s temi ostatnimi (to je logicke - nejvic se bude prodavat OS, na ktery je nejvic aplikaci, u mnoha aplikaci plati, ze jsou tim uzitecnejsi cim vic lidi je muze na svem pocitaci kalit - jde prece o KOMUNIKACNI technologie, ze? ) -; a proto prave takovy soft v pocitacove evoluci prezije, proto zatim na trhu vyhravaly firmy, ktere byly nejlepe schopny zabezpecit mmj. kompatibilitu - i za cenu snizeni diverzity. Samozrejme chapu, ze neni zadouci aby na trhu byla jedina firma. Vzajmu uzivatel ale je, aby si firmy (i ty ktere si ostre konkuruji) mezi sebou dohodly nejake standardy - a prestoze nejsem odbornik na IT, myslim ze standardizace VZDY z principu omezuje diverzitu. Jenze pro nas uzivatele (a tim i pro firmy, ktere z nas ziji) je pouzitelnost konkretniho software vzdy prednejsi nez nejaka abstraktni stabilita systemu jako celku. Takze jedinym, na koho je mozne sablonu biologicke evoluce skutecne narazit, jsou viry samotne. Uz ze sve podstaty jsou vytvareny jen k tomu, aby co nejlepe sirily samy sebe - nemusi se omezovat snahou vyhovet co nejvice uzivatelum. Kdyz dovedu svou argumentaci ad absurdum, nejlepsi co bychom pro "spasnou diverzitu" v pocitacovem svete mohli udelat by bylo odbourat obrane mechanismy a prenechat sit virum.

samozrejme s vami souhlasim; to cele pojeti, ze je treba za vsech okolnosti - a zejmena shora moci statu a za penize lidi, kteri byli okradeni danemi - chranit nejakou diverzitu, je velmi odpudivy politicky trend, nabaleny na ty vsemozne politicke korektnosti, aktivisticky antiglobalismus, socialni inzenyrstvi a dalsi levicove vymyvarny mozku. dneska skutecne vychazeji clanky o tom, jak je strasne, ze treba ubyva jazyku a ze nektere jazyky zaniknou a jak bychom nad tim meli vsichni povinne truchlit. (a rada lidi dostane z verejnych zdroju tucne prebendy, aby tyto jazyky chranili a psali o tom dalsi nesmyslne clanky).
v jeste odpudivejsi postmoderni podobe je dnes v socialnich (pa)vedach povinna diverzita oznacovana jako "jinakost" - tam se po vas primo chce, abyste si mysleli, ze vsechna tvrzeni jsou stejne pravdiva a ze pokud nekdo prohlasi mesic za vykopnuty fotbalovy mic, musite mu to odkyvat. kdyz nekdo rekne, ze 2 + 2 je 5, neni blbej, je jinej...
to uz je ale spis politika a od ni je podle meho nazoru nejlepe drzet se dal, nenechat se ji uhranout, nepoustet tyhle nesmysly k sobe a zit si svuj vlastni zivot... prave o tom mel mj. byt clanek, ze neni treba se vzrusovat (treba dominanci microsoftu :-)).

Prosim Vas co to mumlate?
Vam pripada diverzita odpudiva??? Takze zijete kredem: Jedna strana, jeden nazor, jeden narod, jeden vudce???
Vite, mozna to pro Vas bude novinka, ale slovo svoboda ve sve zasade znamena diverzitu. Co clovek to nazor(nekdy i vic), sen, touha, cil i zpusob.

diverzita je odpudiva, pokud je to neco nadekretovaneho shora (a realizovano za penize sebrane nekomu jinemu). se svobodou to nema spolecneho vlastne vubec nic, svoboda prave spociva i v tom, ze muzete klidne delat totez, co dela dalsich 90 % lidi.

diverzita mi neni odpudiva, presto s panem Houserem v podstate souhlasim. Vytvareni nalepek v ramci politicke korektnost skutecnou svobodu snizuje, ne zvysuje. myslim ze svoboda je o tom, nechat evoluci delat to co ma. kdyz uz byl pouzit ten primer o jazycich - samozrejme nezakazovat zadne jazyky (svoboda!), ale taky je za kazdou cenu neudrzovat jen kvuli modle diverzity. kdyz nejaky jazyk prinasi neco navic, udrzi se i pod tlakem globalizace. kdyz neprinasi - at zmizi.

presne tak - jazyk stejne jako software je neco, co slouzi cloveku, a pokud slouzi neadekvatne, at zmizi; pokud je (jazyk ci software) tak dobry, ze bude dominovat, at dominuje.
neco trochu jineho je diverzita biologicka; tam muzeme diskutovat, ze biologicke druhy tady nejsou jenom kvuli nam apod. - ale to je uplne o necem jinem.

S kritikou diverzity jakozto mody s Vami naprosto souhlasim. Nucena diverzita je svinstvo stejne velke jako nucena monokultura.

Nicmene si myslim, ze hlavni duvod k analogii mezi diverzitou prirody a diverzitou softwaru je fakt, ze stejne jako neexistuje dokonaly organismus, tak zrejme nikdy nebude existovat dokonaly program (alespon ne ve vetsine pripadu).

Organismy svou nedokonalost vyvazuji diverzitou a jako ochrana pred utocniky to funguje, i kdyz nekteri jedinci to pekne odnaseji (matka priroda je devka). Proc by to nemelo podobne fungovat u softwaru?

Nikdo preci na soucasnem Internetu nechce, aby diverzita byla nucena. Lide jen chteji, aby nikdo diverzite nebranil (o coz se treba Microsoft svymi obchodnimi praktikami velmi snazi).

Samozrejme, analogie selhava v okamziku, kdy dokonaly program uz mame. Pak si musime davat akorat pozor, aby se pridanim nejake dalsi ficury z nej zase nestal program s vadou. Jenze od tohoto idealniho stavu jsou soucasne programy, zvlaste velke kusy kodu od nekterych firem (nejen MS), hodne daleko. Bohuzel.

Zamerne se vyhybam pojmu free software, protoze mam pocit, ze ten s diverzitou ma az druhotne spojeni. Nicmene si myslim, ze jeho prirovnani k sexualnimu rozmnozovani ma neco do sebe. Stejne jako sexualni rozmnozovani neni zarukou kvality, ani otevreny kod kvalitni byt nemusi. Ale s otevrenym kodem je mnohem mene pravdepodobnejsi, ze chyby se prenesou do dalsich generaci, stejne jako pri sexualnim rozmnozovani.

Zaverem bych chtel zduraznit, ze kazda analogie v urcitem okamziku selhava. Vycitat nejake analogii samotny fakt, ze selhava, je tedy hloupost. Hranice, za kterou se analogie stava jiz dobrou analogii, je casto velmi subjektivni.

v podstate s vami souhlasim
(uvahy o open source nekomentuji, to je na uplne jinou debatu; bylo by treba zajimave uvazovat, nakolik je GUI analogicke fenotypu a softwarovy kod genomu, podle ceho se vybiraji programy, podle ceho partneri apod. ale to je fakt uz uplne jina debata)
napada me k tomu jeste tahle poznamka - pokud cervena kralovna vyzaduje, aby prave kvuli parazitum byly dalsi generace nejak odlisne od tech predchozich, potom muzete napr. proste rict: fajn, my budeme u nas ve firme pouzivat software, ktery je - rekneme - z jinych hledisek trochu horsi nez ten dominantni (nakonec, ta mutace, ktera zajisti diverzitu a vetsi odolnost proti parazitovi, bude pravdepodobne v jinych ohledech spise skodliva - to vyplyva ciste ze statistiky), ale budeme tim chraneni pred utoky zamerenymi prave na ten dominantni system.
otazka jenom je, zda se vam tahle sazka/uvaha vyplati. jak kdy, ze...

Ano, jak kdy.

Predpokladejme, ze Linux je jako system na desktop horsi varianta (spousta lidi nebude souhlasit, ja taky zcela nemuzu, ale to je ted vedlejsi). V pripade, ze potrebuju pracovat v AutoCADu, tak si asi Linux nezvolim, protoze by se mi tahle sazka/uvaha nevyplatila. V okamziku, kdy ale pocitac pouzivam vicemene pouze na kancelarskou praci a nejaka ta multimedia, tak se tato sazka/uvaha zacina vyplacet.

I proto si myslim, ze Linux je za stavajiciho stavu (a z jinych duvodu nejen za neho) nejlepsi system na desktop. Kdyby ovsem neexistovala diverzita, tak moznost tehle volby mit nebudu. Potlacovani diverzity neni dobre. (Pokud jsme nedosahli bezchybneho, nebo alespon temer bezchybneho, reseni. Pak zacina byt diverzita na obtiz. Do tohoto se daji napasovat treba i standardy, ktere tu taky nekdo zminil.)

Diverzita neni samospasna. Ale v tomto pripade neprimo snizuje riziko. Neni nutne ji vynucovat, ale je nutne si davat pozor, aby nebyla zamerne potlacovana.

vzdycky dobre pobavi plivani na socialni pavedy, ktereho se s oblibou a gustem dopousteji nejruznejsi uctivaci zlateho telete pragmatiky...obzvlaste biologove patri mezi nejzatatejsi a nejvtipnejsi...mumlale...

Bu bu bu!

Kvalitni a zejmena otevrene standardy omezuji diverzitu relativne malo. Naopak, v kvalitnim (a otevrenem) standardu se s diverzitou implementaci pocita.

Ovsem uzavrene standardy jsou tu prave proto, aby diverzitu pokud mozno zcela potlacily.

Naprosto souhlasím!
Snaha prosazovat diverzitu se neobjevila jen tak z ničeho. Hlavním důvodem totiž je, že v dnešním světě se stále více a více diverzita potlačuje (ať už biologická, sociální, kulturní a jiná). Protože jsou lidé, kteří to vnímají jako velkou ztrátu snaží se o protitlak k tomuto směřování. Protože většinou nemají faktickou moc (státní ani korporační) musí působit mediálně. Proto to vypadá, jako by měli navrch. Ve skutečnosti trend k potlačování diverzity je čím dál tím silnější.

Hmmm, ale ja si nemyslim, ze by se diverzita potlacovala nejak vic nez kdykoliv predtim. Jeji potlacovani je celkem prirozeny jev, ktery ma i mnoho pozitivnich dopadu. Pravda, nekdy ne, pak je nutno bojovat. Ale naprosto odmitam pausalni protezovani diverzity jakozto samospasneho prostredku.

Já vidím největší problém ve snaze výrobců sw co nejvíce uživatelům ulehčit práci se systémem i za cenu výrazného snížení bezpečnosti. Obyčejný uživatel toho pro práci s počítačem potřebuje opravdu jen velmi málo a zbytek by tak měl být v základním nastavení zakázán. Dnes si nový uživatel naistaluje či je mu spíše nainstalován systém, jehož prostředky a možnosti využívá na 5% (přesné procento neznám) a zbytek je v podstatě pouze velkou, více či méně zabezpečenou, dírou vhodnou pro zneužití.
Přirovnám-li to k něčemu, tak se mi nabízí již mnohokráte omýlané přirovnání k řidičáku.
Obyčejný uživatel může jezdit na kole - měl by se seznámit se základními pravidly ... to je uživatel, který si chce zahrát hru, podívat na obyčejné stránky na Internetu, napsat dopis v textovém editoru, případně poslat poštu, instalace programů může provádět ve velmi omezeném rozsahu či vůbec.
Pak tu máme řidiče, kteří prošli autoškolou a zkouškami a mají různé typy řidičáků, od motorky po tirák. Podle toho mohou řídit určitý dopravní prostředek různého stupně náročnosti. Dle toho pak uživatelé musí ovládat systém v různých úrovních - má nastudované ovládání a "vymoženosti" systému a dokáže je v systému povolit, případně doinstalovat.
Dnešní trend, kdy uživatel jedním kliknutím na tlačítko INSTALOVAT v podstatě nerozjede tirák, ale odstartuje velké letadlo je dle mého chybný.

To ovsem zkuste vysvetlit lidem, kteri si na ovladani ledadel jednou packou uz zvykli :) Kolik lidi si pravidelne z auta vyndava cele radio, aby jim ho v jejich nepritomnosti nekdo neukradl?

Navic v beznem mysleni je samozrejme "spatny" virus a jeho tvurce, nikoliv uzivatel.

Přesně tak je to.
Jen s tím rozdílem, že to, co vypadá jako letadlo, je obyčejný plátěný dvouplošník s křídly lepenými rozpustným klihem.
A potom "experti" hovoří o tom, že za všechny nedostatky mohou neznalí uživatelé, protože s takovýmto letadlem za mrholení hned pro jistotu nepřistanou!

Pokud se dobre pamatuji (coz neni zaruka toho ze mam pravdu), tak elementarne je stabilita systemu definovana jako:
"Schopnost systemu vratit se do puvodni polohy po pusobeni vnejsi silou".
Beru-li tedy funkcnost systemu jako fungujici sit(dejme tomu internet), tak potom vychylujici vnejsi sila (v tomto pripade ji chapu jako nejaky vir) mi elementarne pusobi na soustavu, ktera je prave postavena jenom na jedinem (elementarnim)prvku. Jiz podle teto definice system bude vykazovat stabilitu znacne znestabilnenou
PS 1: Prosim neplest si stabilitu systemu se synapsi.
PS 2: Maly a mekky ma samozrejme sve nezastupitelne misto na trhu, priznejme ze v nekterych krocich podstane prispel k rozvoji int. Nicmene, prece jenom nekteri si dovoluji preferovat (teda nekdy), tvrdy, velky a poradny.
PS 3: Clanek je napsan pekne, srozumitelne a velice ctive. Verim, ze nad timto tematem se da vesti opravdu siroka a zajimava polemika. S chuti do ni :-)

No, krome toho existuje taky dynamicka stabilita, kdy se po pusobeni a odezneni opravdu velke sily system ustali v jinem stabilnim bode, kde jej zase male sily nebudou menit. A taky existuje kombinovana stabilita vice systemu, kdy se sice zmeni parametry kazdeho systemu, ale zachova se jejich nejaka spolecna hodnota.
No a primery si uz vymyslete sami. :)))

Stabilit je mnoho. Jako byvaly student teorie systemu bych mohl vypravet :-))

Oba dva mate samozrejme pravdu. Slo mi jen o to, ze stanovovat system v urcite rovine mnohovrstevnosti pouze na urcitem jedinem kauzalnim prvku vede do p..... (problemu)
Preji vse dobre ::-))
PS: Take byvaly, se statnici a pokracujici na teorii sy.

Diverzita by v compech byla z hlediska bezpečnosti VELMI přínosná, dále by byla velmi přínosná i z hlediska konkurence na trhu.

Proti ale působí "ekonomika" velikosti, v níž hlasují naše peněženky. Je to klasická ekonomická teorie. Pokud úspory z velikosti rostou stále s každým dalším prodaným kusem navíc, tak na jednom teritoriu převáží zpravidla jediný výrobce, který po dosažení dominance (víc jak 50% na trhu) se již snadno došplhá ke 100%.

Konkurence může zůstat zachována jedině pokud po dosažení nějaké velikosti produkce další úspory z velikosti již nevznikají, takže současně může se stejnou produktivitou vyrábět více výrobců a podělit se o trh (prodatelná poptávka je vyšší než limit dosažení úspor z velikosti). Samozřejmě, že k tomu musí být i zákonná regulace, aby někdo nezískal na úkor ostatních trh dumpingem (má-li více peněz v kase).

Proti globálnímu "monopolu" zpravidla působí dopravní náklady ve vztahu k prodejní ceně, pročež např. pekaři se globalizace asi báti nemusí.

U software je dnes teritoriem v podstatě skoro celý svět, takže není divu, že jeden výrobce má 95% trhu nebo i více - v případě "obecného software", kterým je dnes operační systém pro pracovní stanice a kancelářský balík.

To neznamená, že MS je v pohodě forever, ale to zde nechci rozebírat.

Převedu-li to do lidské roviny jedinců a kultur - i zde působí ekonomika velikosti a způsobuje naši vnitřní rozervanost. Na jedné straně ekonomika velikosti jako jeden z faktorů způsobuje, že se může narodit a žít více lidí (což je jeden z lidských "pudů"), na druhé straně jejich způsob života je jaksi "konfekční" (vykořeněný, chcete-li, nebo "nesnesitelná lehkost bytí") a nejsou valně spokojeni, protože již nejsou tvůrci (což je jiný z lidských pudů), ale jsou částečně produktem (jiných lidí, jiných kultur). Je to pochopitelně zjednodušené, ale tak nějak to je a někdo akcentuje to, jiný zase ono, také podle toho jak se mu osobně daří se uplatnit nebo ne.

Opravdu jste skálopovně přesvědčeni, že neodarwinistická pavěda nabízí kvalitní argumentační nástroje v diskuzi o operačních systémech? Nebylo by lepší zůstat v odborném světě počítačů, nebo (přinejhorším) matematiky a teorie systémů? Vcelku chápu, že si neodarwinista může chtít na pomoc přizvat zástupce empirické či exaktní vědy (byť už nechápu, proč není oběma nakopán do zadku). Ale proč by tomu probůh mělo být naopak?

souhlasim, ze paralely mezi IT a biologii mohou byt zavadejici, ostatne i prave o tom byl puvodni clanek...
naopak samozrejme absolutne nesouhlasim s oznacenim neodarwinismu za pavedu (i kdyz muzete treba rict, ze je to metafyzicky vyzkumny program, co ja vim). je to teorie tak logicka, kristalove elegantni a dotazena do dusledku, ze nejspis pravdiva byt proste musi :-) - takze bych snad jeste uznal, ze krome metafyziky ma take prvky tautologie...

Lépe než vy bych snad důvody pro označení neodarwinismu za pavědu nedokázal zformulovat.

je to teorie tak logicka, kristalove elegantni a dotazena do dusledku, ze nejspis pravdiva byt proste musi
Neboli: a) Nejedná se o vědeckou teorii, není vystavena falzifikaci, nýbrž je předkládána jako Trvalá A Věčná Pravda O Něčem Co Jsme Neviděli. b) Má v sobě (m.j.) nereflektovaný a nereflektovatelný předpoklad, že specificky lidská pravidla rozvažování lze aplikovat univerzálně. c) Navíc se jedná o teorii vytvořenou deduktivní metodou, což je metoda opuštěná západní vědou před cca šesti staletími.

krome metafyziky ma take prvky tautologie
Otázka spíše zní, zda alespoň existuje alespoň část neodarwinismu, která tautologická není, resp. kterou by nebylo možno formulovat jako tautologii. Ale i kdbyby se nějaké takové neodarwinistické věty našly, jsou ty ostatní (tautologické) pavědou ad definitio.

Tím, že neodarwinismus označuji za pavědu, netvrdím, že je nutně špatný. Tvrdím však, že se jedná o víru (navíc překvapivě málo racionálně reflektovanou) a že neodarwinistické publikace by se v knihkupectvích měly přemístit do oddělení beletrie.

to je tema spise pro science world (muzete zde hlasovat v ankete :-)) a jakkoliv by me vcelku bavilo se tady s vami hadat, jsem soucasne liny se s tim psat - mozna je to spise na debatu u piva - a problem navic je, ze v tomto ohledu bylo jiz IMHO temer vse relevantni receno - odkazu se treba na zrzaveho (a kolektiv) text Malovani homolic namodro (http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/3AB310CC5CFC1C2AC1256D27005D49BF) nebo na to, co psal do Vesmiru...

Malokdo se v diskuzich vyjadruje tak jasne a logicky jako Sachista. Ostani panove by se mohli priucit a prestat s diverzifikaci a multiplikaci voidnich slov na ukor obsahu.

No nevím. Mně většinou stačí to, co dokážu v programu nasekat já sám. Ještě aby mi to pod rukama "morfovala" samotná bedna...

Chápu diverzitu "manuální" - kritické části systému jsou zněkolikanásobeny a každou instanci programuje někdo jiný, tak snad neudělají všichni tutéž chybu. Ale automatická? To mi už příliš zavání umělou inteligencí.

Dobře, mají na to grant, snad to není až taková ptákovina. Ale znáte Američany...

Faktem je, že operační systém by neměl umožnit kdejakému programu přístup do e-mailového adresáře a k další spoustě zneužitelných věcí, ať už je uživatel sebenaivnější. Naopak, zcela naivní důvěra Windows ve spouštěné programy je zásadní chybou tohoto systému, kterou sice lze připsat uživateli, je to ale poněkud alibistické. Když už si autoři Windows myslí, že je nutné, aby každý program mohl číst, co ho napadne, měl by se systém uživatele aspoň zeptat: "tento program XXX, který spouštíte poprvé, chce přistupovat k vašemu adresáři. Povolit?" Například můj mobil se u každé aplikace ptá, zda povolit síťová spojení a já jsem mu za to vděčen.

Coz by ovsem vubec nic neresilo, protoze kdyby se na to ptal ten OS porad, uzivatel by takovy OS hodil z okna po dvou dnech. Pokud by se ptal jen poprve, odklepal by to uzivatel uplne automaticky, nepremyslel by ani vterinu, zda to ta aplikace potrebuje.

Faktem je, že operační systém by neměl umožnit kdejakému programu přístup do e-mailového adresáře a k další spoustě zneužitelných věcí, ať už je uživatel sebenaivnější.

Skvely priklad filozofie, kterou razi MS.

Operacni system musi umoznit kazdemu software, ktery disponuje patricnymi pravy, pravo k zadanemu zdroji.

To je velmi zajimavy a uvahove obsazny clanek, Pavle. Vim, ze v nem nereagujes primo na muj predchozi kus (nakonec, ja jsem si tam tolik prostoru k vlastnim uvaham nedal), ale na vlastni trend protezovani diverzity (ale precejenom, u "...zejmena shora moci statu a za penize lidi, kteri byli okradeni danemi - chranit nejakou diverzitu..." jsem se az lekl a rychle ten puvodni clanek po sobe precetl :)
V podstate s Tebou souhlasim, jak predzaklinani slovem za ucelem jakehosi trendu, tak snahy o zjednoduseni problemu na vztah biologie-technika nemaji vetsi smysl. Myslim, ze puvodne byla snaha proste jednoduse ukazat analogii jednoho napadu a uz se u toho zustalo. Rozvadet to do detailu a zkoumat, jestli je to analogie dokonala nebo ne asi uz ted nema vyznam - prinosnejsi je mozna diskuse o vlastnostech dnesnich OSs a moznostech jejich lepsiho zabezpeceni, jak je tu take mozne videt...
Ale celkove jsem si rad srovnal prehled o rysech a rozdilech biologickych systemu vs. technologickych :)

uz hodne dlouho jsem necetl tak dlouhy shluk pismen o nicem. bude nasledovat clanek, proc pravou nohu strida pri chuzi leva?

Toto je pouze test

Ako uz bolo spravne poznamenane (v clanku aj v komentaroch), nie je to samotna diverzita co je liek.

Pokial ide o biologiu:
- ak by na svete existovali zivocichy IBA jedneho druhu, bez vyraznejsich mutacii, pri prvej nakaze virusom (ktory nebudem nazyvat zivocichom) by okamzite vsetci vymreli.
- ak by kazdy zivocich na svete tvoril samostatny druh, nemohli by sa krizit a vymreli by.

Vidime, ze ziadna aj absolutna diverzita (mantinely) vedu k zahube.

Pokial ide o pocitace:
- ak by vsetky pocitace mali nainstalovany ten isty OS, prvy virus by de facto vsetky vyradil z prevadzky. Je sice fakt, ako poznamenava autor clanku, ze by bol vydany novy softwarovy produkt bez diery ktora predchadzajucu verziu vyradila z prevadzky, avsak jeho nasadenie by trvalo dlho, a medzitym by de facto vsetky pocitace nefungovali, co by ovela viac ochromilo svetovu ekonomiku, ako keby ich nefungovalo hoci aj 80%.
- uplna diverzita pocitacovych systemov by znacne spomalila evoluciu, a nasmerovala (nastastie) systemy k aspon ciastocnej unifikacii (ludia by sa o to postarali)

Nesmieme vsak zabudat na SEKUNDARNE PREJAVY:

Diverzita nuti pouzivatelov rozmyslat, mat vacsie znalosti, a toto je velka zbran v boji proti nakaze. Nakazy vyuzivajuce naivitu pouzivatelov sa najviac tykaju "cvicenych opic", co su pouzivatelia nenauceni premyslat.

Toto je druha hlavna vyhoda diverzity - nuti pouzivatelov mat vyssie vzdelanie/kvalifikaciu, a takito pouzivatelia su potom menej nachylni k robeniu chyb, ci uz z naivity, neznalosti alebo hluposti.