Ten požadavek jsem tu (minimálně také) zmínil já.
Měl jsem v paměti úvahu z loňského října http://tangero.posterous.com/kolik-by-mela-stat-digitalni-knizka-bez-drm-a
V článku zmiňovaná kniha právě dnes vyšla (http://www.marigold.cz/item/prave-vysla-moje-kniha-koncernova-petiletka )
Knihu lze koupit bez jedné české koruny za 80Kč.
V digizdatu měli pro autora 15 Kč/stažení asi stejnou částku na provoz serveru a asi dvojnásobek si bral provozovatel mobilní brány, přes kterou se realizovala platba z mobilu + DPH.
Budeme-li brát těch 15 Kč/kus jako základ, asi stejnou částku by mohl vzít někdo za korekturní a redakční práci a asi stejnou za vystavení na netu v nějakém prodejním systému (je otázka, zda by webserver přímo odesílal dodané zboží, nebo shromažďoval objednávky a informace o platbách a ty by šly v případě použití "sociálního DRM" e-mailem do schránky individuálního zákazníka). Konverzi z txt do .pub nebo z .tex do .pdf zvládne mírně vycvičná opice.
Jsme na 45 Kč + 20 % DPH = 54 Kč.
Pokud autor alespoň část nákladů na redakční a korektorskou práci odečte z daní, může se dostat při 500 staženích někam k sedmi a půl tisícům po zdanění. (Podmínky uplatňování "nákladů nutných na vytvoření zisku" se každý rok trochu mění, včetně výše tzv. paušálu i toho, jaké nákupy a služby lze takto odepisovat a do jaké výše, se rok od roku mírně mění. - Tedy, aby bylo jasno: autor by dostal za 500 stažení 500*15*2 a z toho polovičku by alespoň zčásti vykázal jako nutné náklady. Korektor by své peníze od autora zdaňoval asi asi opět přes "prodej práv autorských a jim blízkých" nebo před nějakou "konzultační činnost".)
Je jasné, že autor kvalitně zvládající své řemeslo by měl podíl na zisku vyšší, redakční práci si může udělat sám (já musel např. jedné své hrdince rozepsat menstruační kalendář, abych věděl, kdy TO dostane, když byla nějakou dobu převlečená za muže, a přizpůsobil tomu děj, ale to je řemeslo, nic víc).
Druhá věc je, že půjde-li s cenou někam k 75 Kč/stažení (při ostatních nákladech stejných, pořád je to cca třetina ceny tištěné knihy), tak bude mít za 500 stažení přes 15 kKč - je ovšem otázka, jak moc může "šponovat cenu", aby potenciální zájemce neodradil nebo nezahnal k ilegálnímu kopírování.
Je také otázka, zda by serverové a korektorské služby šly formou podílu ze zisku nebo by autor zaplatil těch cca do 7-8 kKč korektorovi a měl v tom jen své peníze (server by asi chtěl, v závislosti na rozsahu služeb, něco od stažení nebo zprostředkování kontaktu). Autor by si musel asi udržovat nějaký svůj web, kam by mu zájemci případně mohli chodit taky.
Je jasné, že za 7.5 kKč hrubého za knihu se žít nedá, ale obecně se u nás nedá z autorských honorářů přežít (vyjma opravdu marketingově zdatných a módních autorů, u nichž je ovšem riziko, že tento stav může kdykoli přestat). Anglicky píšící autor si může vydělat jednou knihou / rok na slušné živobytí (byť většina z nich dělá ještě něco dalšího), to je dáno velikostí trhu.
Nicméně ta knížka vystavená na webu (pokud je dobrá) může představovat stabilní zdroj příjmového přilepšení. Těch stažení může být klidně i několikanásobek, ale se musí smířit s tím, že to nedostane "hned na ruku", ale bude to přicházet několik let. Může nést také nepřímé výnosy typu placených přednášek, honorovaných autorských čtení, honorovaných autogramiád, snadněji se dostane do honorovaných literárních a jiných časopisů apod. Může být i usnadněním prodeje "papírové" verze, případně, že stoupne zájem mu něco vydat (nebo si to podle ohlasu vydá vlastním nákladem).
Pro čtenáře má tento systém ještě zajímavý aspekt v tom, že svou knihu sežene vždy, nemusí se bát, že bude vyprodaná (což se děje i v reálném kapitalismu).
ČLÁNKY DO MAILU