Vlákno názorů k článku Porušují vyhledavače autorská práva? od Petr - A znate nekdo param. NOARCHIVE ? :-) Google,...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 24. 7. 2003 3:37

    Petr (neregistrovaný)
    A znate nekdo param. NOARCHIVE ? :-) Google, Archive.org a asi i dalsi jej podporuji tak co tady hosi proboha resite? Clanek ani diskusi jsem necetl, ale string NOARCHIVE jsem tam nenasel, proto to sem pisu, muze se autor clanku vyjadrit?

    Dik.
  • 24. 7. 2003 4:07

    Marek Prokop (neregistrovaný)
    To je ovšem těžké, když jste článek nečetl. Právě o tom NOARCHIVE totiž je. Autor v něm konstatuje, že Google tuto možnost má, kdežto oba české vyhledavače nikoli, což je škoda (a asi i chyba).
  • 24. 7. 2003 10:14

    Michal Kubeček (neregistrovaný)
    Bylo by ovšem dobré, aby byl tento parametr sjednocen coby rozšíření robots.txt. Pokud by si takový parametr každý definoval po svém (každý by měl své pojmenování a svou syntaxi), nadělalo by to víc škody než užitku. Já vím, zní to jako samozřejmost, ale zrovna vývoj webu ukazuje, že to bohužel tak úplně samozřejmé není.
  • 24. 7. 2003 10:59

    anonymní
    presto, domnivam se, by tam patrne melo byt "YES"ARCHIVE nikoliv "NO" aby to bylo pravne v poradku.
  • 24. 7. 2003 12:15

    Radek Havelka (neregistrovaný)
    Jak jsem psal vyse, tento parametr stejne problem neresi, protoze zakon nedovoluje rozmnozovani autorskeho dila BEZ SVOLENI autora, tedy vyhledavace funguji vice mene nelegalne, pokud autorsky zakon porusuji ( a to docela vydatne, hlavne v pripade nasich dvou uvedenych vyhledavaci, odstranenim designu, modifikaci stranky, odstranenim linku atd se dopousti poruseni snad vsech autorskych prav, ktere na webovske strance mohou byt), a mely by tomu zabranit. Nejaky retezec v robots.txt by mel byt pro pripad, ze nekdo SOUHLASI s indexaci a vytvarenim nahledu te ktere stranky, a ne naopak.
  • 27. 7. 2003 20:08

    Martin Mareš (neregistrovaný)
    Myslím si, že vůbec není jasné, jestli se může o porušení autorského zákona jednat:

    (1) že se jedná o rozmnožování _bez_ svolení autora? Ale kdež, vždyť to, že vyhledávače archivují obsah stránek, není-li jim to explicitně zakázáno, je v dnešní době běžně známý fakt. Takže autor, kterému je to známo, efektivně dává publikováním na Webu implicitní svolení k takovému archivování. Předpokládat opak by pravděpodobně bylo podobně absurdní, jako třeba předpokládat, že článek si může přečíst jen ten, komu na něj autor osobně sdělí URL :-)

    (2) opravdu lze považovat archivování článku za jeho zveřejnění? Není pak zveřejněním i třeba proxy caching? Nebo dokonce cacheování v prohlížeči? Nebylo by daleko přirozenější všechny cache nebo dokonce i archivy považovat za součást přenosové infrastruktury?
  • 28. 7. 2003 7:10

    Kyril (neregistrovaný)
    Člověče vy jste ten článek ani příspěvky nečetl...
    - z žádné konstrukce AUt.Z. poud vím neplyne, že nezakázat znamená dovolit
    - archivovat neznamená zveřejnit, pokud samozřejmě archiv nezveřejníte;-) Což se děje.
    - proxy cache zřejmě lze považovat za zařízení, jak to myslíte - pokud dále poskytují stránky v téže formě jako originál a souběžně s jeho existencí na webu (tj. autor ji zveřejnňuje). Cache v prohlížeči používáte pro vlastní potřebu - nelze srovnávat.
    - Napadá mě jedno hezké srovnání pro argumentující obdobným způsobem jako vy: pokud TV Nova odvysílá pořas, mohu ho snad zachytit a později vysílat divákům?
  • 28. 7. 2003 10:09

    Radek Havelka (neregistrovaný)
    Dekuji, usetril jste mi zbytecne opakovani :)
    Je to jak rikate, v zakone se mluvi o POVOLENI autora, nezakazani se ani implicitne, ani explicitne, ani jinak plicitne nebere jako souhlas, v tomto pripade zcela jiste ne.
    Co se cachovani tyce, i zde na to zakon mysli : §18 odst.3

    Sdělováním díla veřejnosti není pouhé provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování.

    coz je jednoznacne, a nemyslim si, ze ma cenu to tu neustale opakovat jako priklad toho, ze to to same, co delaji vyhledavace. Neni ... Kazdopadne jak jsem psal vyse, diskuse ma cenu s lidmi, kteri si daji alespon tu praci a zakon si prectou ...
  • 28. 7. 2003 13:35

    Martin Mareš (neregistrovaný)
    Souhlasím, že autorský zákon říká, že co není dovoleno, je zakázáno. Jenže jste asi zapomněl na to, že autorská díla zveřejněná na Webu obvykle žádnou explicitní licencí vybavena nejsou. Nejsem právníkem a ani jsem nikde nenalezl žádný zákon upravující tento stav, ale domnívám se, že publikováním díla na Webu autor poskytuje licenci k užití díla způsobem obvyklým pro webové stránky (podobně jako se třeba u většiny výrobků záruka vztahuje pouze na případy, kdy je výrobek užíván obvyklým způsobem -- tj. pokud použiji botu jako klín pro zajištění kol auta a zničím ji, nikdo mi nic nedá). Jenže co přesně znamená užívat stránku obvyklým způsobem, není nikde definováno, tudíž lze vést vleklé spory (jako např. v této diskusi), zda archivování stránek je obvyklým využitím či nikoliv. Můj osobní názor je, že je to již delší dobu obvyklé je (a že je to veřejně známo, tudíž s tím poskytovatel takovéhle implicitní licence musí počítat a pokud s tím nesouhlasí, tak takové užití explicitně zakázat), ale je to názor podložený spíše zkušenostmi s Webem než fascikly zákoníků.

    Ad archivovat neznamená zveřejnit a proxy caches: tady se dostáváme na velmi tenký led. O existenci odstavce 3 paragrafu 18 autorského zákona samozřejmě vím a je vcelku zřejmé, že běžná proxy cache se za takové zařízení považovat dá. Dobře. Jenže co když ta cache není úplně transparentní a je na požádání ochotna např. stránku překódovat nebo z ní pro úsporu přenosové kapacity odstranit grafiku? A co když ta cache nejen cacheuje to, o co ji uživatelé explicitně požádali, ale také automaticky stahuje data, o kterých si myslí, že je v budoucnu někdo bude potřebovat? Změnila se logika fungování té cache natolik, aby pro ni už příslušné ustanovení aut. zákona neplatilo? A čím se vlastně od takové netransparentní prefetchující cache liší archiv Googlu?

    To, že cache v prohlížeči funguje "pro mou vlastní potřebu" je pěkný úhybný manévr, ale nepříliš korektní. Ony totiž všechny cacheovací mechanismy (i archivy) fungují pro mou osobní potřebu -- něco dělají tehdy a jen tehdy, když je o to explicitně požádám (respektive když je o to požádá můj software). Jaký je vlastně rozdíl mezi tím, když si stránku zaarchivuji sám a když se s někým domluvím, aby to pro mne udělal?

    Takže si dovoluji nesouhlasit s tím, že situace je jednoznačná. Není ani trochu -- autorský zákon vytvořený během poslední doby ledové před nástupem Internetu prostě dnešní realitě odpovídá pramálo a soudům nezbývá než (často ke škodě věci) realitu ohýbat tak dlouho, než se na ní zákon dá napasovat.
  • 28. 7. 2003 13:51

    Radek Havelka (neregistrovaný)
    Dovolim si nesouhlasit. Jakekoliv dilo publikovane na internetu, pokud splnuje podminky autorskeho zakona, je autorskym dilem a tedy jeho autor ma narok na ochranu svych prav. O zadnem pouzivani stranky obvyklym zpusobem se nikde nemluvi, a tedy to nepovazuji ve vtahu k teto diskusi za relevantni. Proste bud to autorske dilo je, nebo neni. Zbytek resi zakon. Samozrejme take narazim na to, co mi rika rozum a zkusenosti z pouzivani internetu, ale to si myslim neni otazkou teto diskuse, alespon ne tak, jak ji chapu ja, tedy diskuse nad timto pripadem z pohledu ZAKONA.

    Ad cache, pokud cache nejedna transparentne, ale zpusobem jakym popisujete, ja bych to radil do poruseni autorskeho dila a ocekaval bych mozny zasah dle zakona. Rozdil cache a googlu je v tom, ze cache neni videt :) pro normalni uzivatele, a cache se nesnazi zverejnovanim stranek a textu vydelat na pristupech, na rozdil od googlu. V USA jestli se nepletu je definovano, ze cache jako zarizeni pro snizeni nakladu provideru je legalni.

    Cache v prohlizeci radim na stejnou uroven jako vyse uvedene, neb se povetsinou nejedna o ulozeni vedome, ale o technologicky postup dany vyrobcem software pro pristup na internet. Jedna se o docasne vytvoreni rozmnozeniny dila na lokalnim pocitaci, ale zakon take uznava institut "pro vlastni potrebu", coz se v tomto pripade jednoznacne, pokud nebudeme situaci dramatizovat tim, ze si nekdo prohledne stranku, ta se ulozi do cache, potom prijde nekdo jiny, a v cache bude brouzdat po jiz navstivenych strankach :))

    Autorsky zakon je ze 7. dubna 2000, tedy z doby, kdy internet uz byl velmi rozsirenym, tedy ho nepovazuji za prehistoricky a zmateny ... :) Neni to az zas tak moc o soudech, spise o metodach, jak se da poskozeni dokazat, viz nedavny rozsudek o taxikari vyhrozujicim pomoci emailu. Stacilo, aby k pocitaci meli pristup dva lide, a soud je v konci (ne vlastni vinou). Na soudy v tomto pripade nelze svalovat vinu.


  • 26. 7. 2003 5:57

    Petr (neregistrovaný)
    sorry, ale "NOARCHIVE" v clanku pres CTRL+F nemohu najit :-(

    proc je ve vsech prispevcich priklady s google a archive.org, kdyz si to kazdy muze osetrit tim parametrem noarchive? :-))

    spise vyctete servery, ktere noarchive nepodporuji to by me zajimalo :-) jinak se mi to zda jako reseni nesmrtelnosti brouka nebo ciste akademicka debata, ktera stejne nic nevyresi, rozhodne ne pristup soudcu v americe nebo pristup googlu ...
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).