Poskytovatelé připojení by měli mít na základě soudního příkazu povinnost blokovat pirátské videostreamy probíhající v reálném čase – jde zejména o živé přenosy sportovních utkání či koncertů. Příkazy by přitom mělo být možné vydávat bez seznamu konkrétních IP adres nebo URL, na kterých ke streamingu dochází. Stačilo by popsat obsah streamu a čas, kdy by k němu mělo docházet, a to i v budoucnu. Operátoři by pak měli sami zajistit, aby pirátské online vysílání nebylo uživatelům v Česku dostupné.
Předpokládá to návrh na změnu autorského zákona, který poslanci Karel Haas (ODS) a Martin Baxa (ODS) předložili jako pozměňovací návrh k aktuálně projednávanému návrhu zákona o digitální ekonomice.
„Šíření nelegálního internetového přenosu probíhá anonymně, většinou ze zahraničí. Pokud dojde k zablokování jednoho nelegálního streamu, vytvoření nové domény, odkud šíření nezákonného přenosu pokračuje, obvykle zabere jen několik vteřin, případně jsou další adresy připraveny již předem. Navíc konkrétní držitel doménového jména je v naprosté většině případů skryt a nelze jej identifikovat. Tradiční způsoby ochrany tak v boji proti nelegálním internetovými přenosům selhávají,“ vysvětlují předkladatelé důvody, proč změnu navrhují.
Soudy by podle návrhu mohly vydávat například předběžná opatření, ve kterých by dynamické blokování poskytovatelům připojení mohly přikazovat. Příkaz by se mohl týkat i obsahu, který ještě na internetu není, ale objeví se tam pravděpodobně v budoucnu.
„Soud podle navrhované úpravy ve výroku rozsudku nebo předběžného opatření uloží žalovanému poskytovateli internetového připojení povinnost zamezit po dobu, po kterou trvá ohrožení nebo porušování práva autora, šíření konkrétního protiprávního obsahu, který bude definován popisem jeho obsahu tak, aby byl určitelný, ale nikoli přesným popisem míst jeho výskytu, neboť se může po vydání rozhodnutí objevit kdekoliv. Poskytovatel internetového připojení pak bude muset po stanovenou dobu blokovat přístup k danému protiprávnímu obsahu kdekoli na internetu,“ popisuje návrh.
Odpovědnost poskytovatele
V praxi to má podle návrhu vypadat tak, že o jednotlivých pirátských streamech by operátory informovali držitelé autorských práv (tedy obvykle například televizní stanice nebo autorské svazy).
„Podle zahraničních zkušeností lze očekávat, že poskytovatel připojení bude blokovat protiprávní obsah ve spolupráci s držitelem autorských práv, který jej bude o výskytech protiprávního obsahu informovat (v praxi se tak děje automatizováním sdílení notifikací o výskytu protiprávního obsahu online v reálném čase). Tuto faktickou spolupráci není třeba svazovat právní úpravou, neboť se děje v rámci soukromoprávních vztahů a obě strany jsou k ní motivovány samy od sebe,“ říkají autoři návrhu.
Počítají s tím, že držitel práv má zájem na tom, aby pirátské streamy nebyly dostupné. Odpovědnost za blokování by ale ze zákona měla ležet čistě na poskytovateli připojení.
Italské fiasko
Dynamické blokovací příkazy podle navrhovatelů fungují i v jiných státech světa. V návrhu jmenují Velkou Británii, Nizozemí, Dánsko, Francii, Itálii, Španělsko, Maltu, Řecko, Kanadu, Austrálii, Indii nebo Singapur.
Jenže například italský příklad ukazuje, jaké problémy mohou špatně nastavená pravidla pro blokování obsahu způsobit. Tamní zákon přikazuje blokování na úrovni IP adres a kromě poskytovatelů mají blokovací povinnost také provozovatelé VPN nebo DNS serverů.
Celý proces je přitom automatizovaný: držitelé práv nahrávají do systému seznam IP adres, ze kterých se podle nich šíří pirátský obsah, a operátoři mají povinnost tyto adresy do 30 minut zablokovat. Kontrola nahrávaných IP adres přitom neexistuje, tedy kromě white-listu adres patřících velkým online firmám.
Když ale loni v říjnu kdosi do systému nahrál IP adresy patřící službám Google Drive a jedné z cachovacích služeb YouTube, ukázalo se, že na white-listu chybí. Výsledkem byla nedostupnost Google Drive a částečně také YouTube pro miliony italských uživatelů, popsal případ italský Wired. Nešlo přitom o první selhání antipirátského systému.
Nejasné a zneužitelné
Český návrh má i jiné problémy. „Text návrhu zákonného ustanovení rozhodně neobsahuje jasný legální popis chtěného chování, který je popisován v odůvodnění. Což je pro adresáta normy – poskytovatele přístupu k internetu – nejasné, zmatečné a zneužitelné,“ komentoval jej v seriálu Krátké vlny telekomunikační expert a poradce ministra průmyslu a obchodu Jaromír Novák.
Projednávání zákona o digitální ekonomice je na programu aktuálně probíhající schůze Poslanecké sněmovny. Poslanec Haas na žádost Lupy o rozhovor ke svému návrhu nereagoval.
Podle informací, které na sociální síti X zveřejnil předseda České asociace elektronických komunikací (ČAEK) Rostislav Kocman, ale Haas zástupcům operátorů na jednání přislíbil, že se k návrhu společně s Martinem Baxou nepřihlásí.