Na Silvestra 2024 se švýcarský veřejnoprávní rozhlas rozloučí s analogovým vysíláním. Od nového roku bude pro terestrickou distribuci signálu používat už jen digitální systém DAB+.
Soukromá rádia mohou pokračovat na velmi krátkých vlnách nejpozději do 31. prosince 2026. Pokud však budou chtít, mohou analogové vysílání ukončit dřív. Už od roku 2020 není povinné ho využívat.
Veřejnoprávní rozhlas sice zřídil kvůli vypínání velmi krátkých vln horkou linku pro posluchače, žádné velké problémy ale nečeká. Jeho digitální vysílání je v alpské zemi dostupné prakticky všude (ukazuje to také interaktivní mapa). „Švýcarsko se může pochlubit nejlepším pokrytím DAB+ na světě. Nepokryté oblasti se nacházejí hlavně v okrajových regionech. Tento nedostatek bude v příštích letech odstraněn,“ zdůrazňují rozhlasoví technici.
Aktuální rozhodnutí je výsledkem dlouhodobé spolupráce telekomunikačního úřadu, veřejnoprávního rozhlasu SRG a většiny soukromých stanic. Přechod na DAB+ společně naplánovali už před deseti lety, kdy začala výstavba digitálních vysílačů. „Tehdejší předpoklad, že se DAB+ stane novým rozhlasovým standardem, se potvrdil,“ uvedl rozhlas.
Veřejnoprávní rozhlas ušetří vypnutím FM vysílačů každoročně asi patnáct milionů franků, to je v přepočtu přibližně 400 milionů českých korun. Distribuci signálu dosud zajišťovalo více než tisíc vysílačů, z toho 260 digitálních a 850 analogových. Podle SRG je údržba a obnova analogových vysílačů nákladná a vzhledem k napjatému rozpočtu nepovažuje další investice do zastaralé technologie za obhajitelné. Digitální distribuce signálu je také energeticky úspornější.
„Ve Švýcarsku je už pokryto signálem DAB+ více než 99 % populace. Technologická změna probíhá už několik let a prodeje DAB+ rádií neustále rostou. Zatímco před deseti lety se prodalo pouze půl milionu zařízení, v roce 2023 se toto číslo zvýšilo na 6,7 milionu,“ vysvětlil švýcarský rozhlas. Výhradně analogové vysílání využívá jen asi deset procent obyvatel. Provozovatelů soukromých digitálních sítí je ve Švýcarsku hned několik: třeba SwissMediaCast, Digris nebo DABCOM.
U autorádií bude situace o něco složitější. Ve Švýcarsku je 4,6 milionu úředně evidovaných vozidel a přibližně dva miliony mají stále jen analogové autorádio. I když se odečte asi třetina řidičů, kteří podle průzkumů rádio v autě neposlouchají, stále zbývá značný počet vozů vybavených jen pro FM příjem. Jejich majitelé si mohou například pořídit adaptér na DAB+. Všechny nové vozy, kterých je každý rok zaregistrováno 360 tisíc, už mají digitální autorádia několik let v základní výbavě.
Přechod na DAB+ také znamená, že švýcarský rozhlas přestane šířit dopravní informace prostřednictvím kanálu TMC. Nadále je bude poskytovat už jenom prostřednictvím protokolu TPEG. Téměř všechny silniční tunely delší než 300 metrů jsou vybaveny tak, aby v nich bylo možné přijímat digitální rozhlasové vysílání. Motoristé si je dokonce mohou vyhledat v přehledné internetové databázi.
Na podzim 2024 se rozběhla další fáze oficiální kampaně k vypínání VKV. Je ve všech úředních jazycích Švýcarska a hlavním motivem jsou postavy zastupující různé skupiny posluchačů.
Pokrývání železničních tratí není prioritou. „Náklady na zajištění nepřerušovaného příjmu rozhlasu ve švýcarských vlacích by byly vzhledem k užitku nepřiměřeně vysoké,“ podotýká rozhlas. Pokud někdo poslouchá rádio ve vlaku, stejně z 95 % využívá internet a chytrý mobil. Jen málokdo by si kvůli tomu nosil samostatný rozhlasový přijímač.
„Z našeho pohledu by ideálním řešením byly chytré telefony vybavené přijímačem DAB+. Posluchači by tak mohli volit nejlepší možný příjem podle pokrytí sítě. Mobilní sítě se rychle přetíží, když velké množství lidí současně poslouchá rádio nebo hudbu přes streaming, zejména v hustě osídlených oblastech. Mobilní přenos dat může narazit na své limity například při velkých akcích nebo v krizových situacích. Naproti tomu rozhlasové vysílací sítě obslouží neomezený počet posluchačů,“ poznamenává švýcarský veřejnoprávní vysílatel.
Připomněl, že svět se digitalizuje a rozhlas na velmi krátkých vlnách v něm zůstával jako poslední analogová technologie.
V nouzových situacích využívá švýcarská vláda několik informačních systémů, přes které varuje obyvatele. Vysílací infrastruktura je doplněna o další prvky, jejichž provoz spadá pod vládní úřady. „Po celém území Švýcarska jsou vysílací stanice vybavené výkonnými nouzovými FM vysílači. Ty mohou být uvedeny do provozu, jestliže by běžná infrastruktura DAB+ přestala být dostupná. Vzhledem k tomu, že každý přijímač DAB+ je také kompatibilní s FM, zůstává příjem zajištěn i v nouzových situacích,“ uklidňuje švýcarský rozhlas.
V digitálních sítích nyní vysílají desítky soukromých a veřejnoprávních stanic. „Soukromé rozhlasové stanice celá desetiletí požadovaly frekvence, které by jim umožnily vysílat například v celém německy mluvícím Švýcarsku. Na rozdíl od DAB+ to u FM vysílání nebylo možné. Přechod na DAB+ tedy představuje otevření trhu pro soukromé rozhlasové stanice,“ připomíná oficiální web telekomunikačního úřadu.
Komerční rádia si přechodem na digitální vysílání sníží provozní náklady.
„Souběžným šířením DAB+ a FM vysílání se provozovatelé rozhlasových stanic snaží předejít ztrátě té části publika, které ještě nevlastní DAB+ přijímač. Takové souběžné vysílání je však nákladné a provozovatelé si mohou oba distribuční kanály dovolit pouze proto, že šíření DAB+ je dotováno státem s cílem usnadnit přechod do světa digitálního rozhlasu. Jakmile tato podpora podle plánu skončí koncem roku 2024, nebudou už rozhlasové stanice schopny toto dvojí vysílání financovat,“ dodávají oficiální stránky.
Odpůrci vypínání analogových vysílačů jsou v menšině. V minulosti se jim podařilo celý proces několikrát zbrzdit, tentokrát už ale nemají takové slovo. Vláda odmítla další oddalování. „Prodloužením vysílacích licencí do konce roku 2026 získávají provozovatelé rozhlasového vysílání dostatečnou flexibilitu k tomu, aby si vypnutí FM vysílání zorganizovali individuálně,“ reagovala na návrh poslance Thomase Aeschiho.
Nejhlasitějším kritikem je mediální podnikatel Roger Schawinski, kterému patří soukromé Radio 1. Před několika lety dokonce úspěšně organizoval petici za odložení digitalizace, pod kterou získal 60 tisíc podpisů. Digitální vysílání má podle něj víc nevýhod než výhod.
Domnívá se, že řada motoristů není na DAB+ připravena a adaptéry nepovažuje za vhodné řešení. „Lepit nějaké antény na čelní sklo? Co to má být v roce 2024? To je to, co si povinně financovaný SRG představuje pod vstřícností k zákazníkům?“ rozčílil se například v rozhovoru pro Tele.ch. Technologie DAB+ je podle něj při šíření nouzových informací horší než velmi krátké vlny.
Kritika vypínání FM se ozývá také od soukromých stanic ve francouzsky mluvících kantonech Švýcarska. Bojí se, že jim posluchače přeberou francouzské stanice kvůli přeshraničnímu přesahu signálu. „Tržní podíl zahraničních rozhlasových programů je ve Švýcarsku s výjimkou Ženevy velmi nízký. Navíc jak Německo, tak Francie průběžně rozšiřují pokrytí DAB+, takže zahraniční konkurence sílí i v oblasti nové technologie,“ reagovala na tyto obavy vláda.
Většina soukromníků se však už na digitalizaci připravila. Od ledna 2025 začnou postupně vypínat jednotlivé menší FM vysílače v okrajových regionech. Útlum naplánovali až do prosince 2026. Tehdy jim definitivně vyprší analogové licence a budou mít už jen digitální koncese.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU