Názory k článku Potenciál sečtělých pirátů

U vědeckých knih je myslím již v současnosti celkem velký počet knih např. na Rapidshare. Hlavně studenti a mladší výzkumníci často nákup papírových knih a chození do knihovny nahrazují stahováním z Internetu. Často se tímto způsobem dostanou k literatuře, ke které by se jinak dostávali jen velmi obtížně. Osobně si myslím, že Google Books nebo Amazon nabízí elegantní řešení, jak umožnit zájemcům se dostat ke knihám a zároveň zajistit autorům příjem z prodeje. Moc nechápu vydavatelství, která s Googlem bojují a nechávají tak část svých zákazníků mimo svoji "distribuční síť".

Mimochodem, jako inspirace pro vydavatelství by mohl posloužit právě otevřené online knihkupectví/knihovna německého vydavatelství Galileo, viz http://www.golem.de/0911/70893.html

jen pár detailů:

1, škoda že autor výrazněji nerozlišil typy knih v souvislosti se čtečkami. Běžné romány jsou pro čtečky ideální, ale např. technická literatura vyžaduje časté listování, má velké obrázky a tabulky, což způsobuje docela problémy při použití čtečky s 6 palcovým a menším displejem.

2, ad "Hrozí tedy „napsterizace“ knih?": osobně bych řekl, že to již tady je několik let. V ČR prakticky každý nový román určený pro lidi mladší 30 let se po půl roce od vydání objeví v elektronické formě. Ve světě to je ještě výraznější. Pravda, nejnovější Daniel Steelovou v češtině bych asi měl problém sehnat, trochu se projevuje to, že použití ebooku přece jen vyžaduje trochu technicky zaměřené lidi, kteří tuto literaturu nečtou tak hodně. Ale v originále sehnat není problém.

3, ad "ve srovnání s papírovou knihou nepohodlné ovládání“: nevím, jestli autor nějakou čtečku s elektronickým papírem používal déle než týden, ale pro čtení běžné beletrie, kdy čtenář prakticky nemá důvod listovat v knize, je použití čtečky mnohem pohodlnější oproti románu lepenému do měkké či tvrdé vazby. Samozřejmě je to individuální, ale většina lidí v mém okolí, kteří měli s čtečkou delší zkušenost, se mnou souhlasí. 6 palcová čtečka nemá velikost stránky o tolik menší než běžná kniha, stačí ji držet jen jednou rukou, narozdíl od lepených vazeb (které navíc mají tendendci se lámat), a je lehčí než 100 stránková kniha.

jen tak na okraj - za tento rok bylo ohlaseno cca 10 novych zarizeni urcene primarne ke cteni elektronickych knih (viz mobileread.com).

mno, ani kindle dx neni spasa. grafy a schemata urcene na A4 jsou nejlip videt na necem co je A4. ale je to jen otazka casu nez tu bude poradna A4 ctecka na skripta

spis jde o to, ze pro lidi s horsim/slabsim zrakem, nebo starsi lidi je problem pri cteni hodiny koukat do zdroje svetla jako je LCD notebooku. To samozrejme resi ctecka s elektronickym papirem, ale tu prece jenom jeste zna malo lidi, a mezitim se vytvorilo podvedomi ze to je horsi cteni.

ok uznavam ze DX nie je A4... DX ma uhlopriecku 26cm, A4 36cm. ale blizia sa...
k rychlosti zobrazovania, verim tomu ze to trva. tu je mozno otazka, ze pre niekoho je to cakanie akceptovatelne, ak ma elektronicka technicka kniha ovela nizsiu cenu ako papier a navyse sa v nej da vyhladavat. neviem posudit, nie som takyto uzivatel.

p.Bednar + tituly, by mohl pro priste, opisovat mene okate

No, já jsem majitel e-inkové čtečky a jakkoliv v případě beletrie už jsem na ni přešel definitivně a nebudu se vracet, pro technickou literaturu, manuály, učebnice apod. dám vždy přednost papíru.

Mimochodem, "ak ma elektronicka technicka kniha ovela nizsiu cenu ako papier" je bohužel čirá iluze: v drtivé většině případů je elektronická verze přinejmenším (!) stejně drahá jako papírová :-(

(Ten neregistrovaný příspěvek jsem taky já.)

pro zajimavost prumerne tydenni prirustky podle oboru:-)z jedineho zdroje:
- social sciences cca 150
- psychology cca 60
- religion and spirituality cca 90

na jedinem serveru je momentalne informace o cca 370tis titulech, resp odkaz na jejich lokace. To cislo vzniklo postupne, zhruba od roku 2004.

otazka je, nakolik tyhle pocty ohrozuji zajmy nakladatelu - v naproste vetsine jsou to profesionalne udelane ebooky v pdf nebo jinych formatech, s podpisem vydavatele, ocr atd, zadne domaci skeny...cast bych rekl vydavatele zverejnuji sami...jsou to starsi a hure prodejne tituly. nakonec, prodej ebooku je v urcitem smyslu marketingova strategie....a vydavatele s piraty jiste pocitaji a vi o nich. Nevim, kolik knih proda amazon rocne, resp. jestli tech 370 online a volne dostupnych titulu by mu prineslo nejaky vyrazny zisk...asi ano.

Je určitě dobře, že eInk začíná být reálnou alternativou, volba je vždy na místě.
Už ale tak moc nejsem přesvědčen o tom, že důvodem je únava zraku - já sám za sebe vnímám čtení na notebooku jako pro oči skoro pohodlnější než na papíře. U "klasické" knihy totiž hodně záleží na nastavení okolního osvětlení a dosažení rovnoměrnosti nemusí být triviální. Podsvícený LCD je v tomto daleko exaktnější...
Ale opakuji - je skvělé, že zvolna začíná být na výběr, takže už není nikdo k preferenci jediné varianty nucen.

Audioknihy jsou věcí vkusu. Já osobně je hodně nesnáším. Jsou pomalé (čtení nahlas je vždy o dost pomalejší) a nemám rád když se té knize někdo snaží dát výraz. To je věcí filmu aby ho herci interpretovali, u knížky si to udělám sám.

Jako vtip je to dobre :-)

Kazdy vi, ze kratkozrakost je predevsim geneticky problem.

Já jsem poslouchal skvělou audioknihu George Orwell 1984 - je to vynikající kniha a je načtená skvěle, to Vám musím doporučit!

A ještě jedno hezké využití - pokud člověk každý den stráví hodinku ve vlaku na cestě do práce, může si čas zpříjemnit poslechem knih.

Masovému rozšíření elektronických knih brání především jejich výroba. Zatímco skladbu MP3 převede během chvilky i méně zdatný uživatel PC, převod knihy z papíru na jedničky a nuly už vyžaduje více času a zkušeností. Samotná elektronická kniha se pak už šíří daleko rychleji, neboť jde o zanedbatelné množství dat.
Stále mne překvapuje, jak lidé kritizují elektronické knihy z důvodu nutnosti dlouhého čtení z monitoru. Já několik let využívám e-knihy právě pro nevidomé. Dnes přece existují poměrně solidní hlasové výstupy. Z monitoru jsem přečetl asi jednu knihu, ale nechal jsem si jich přečíst desítky. A k elektronickým knihám bych také do jisté míry počítal audioknihy, které načetli skuteční lidé.

Klasická audiokniha, tedy kniha načtená člověkem, může být různých kvalit. Souhlasím. Člověk si prostě musí vybírat. Pokud je dobře zpracovaná, pak jde o přirozenější vnímání textu než při čtení. Lidé čtou sotva 150 let. Příběhy se vždy podávaly ústní formou. U beletrie je vyšší rychlost spíš na škodu. Technické texty a novinové články si naopak nechávám číst hlasovým výstupem nejen proto, abych šetřil oči, ale také právě kvůli rychlosti, neboť prakticky nikdo neumí číst rychleji než poslouchat. Zvládám tak denně podstatně více textů, než kdybych musel listovat novinami. Rychlost se dá regulovat až k tempu, kdy se jednotlivá slova ztrácí. Jde jen o cvik.
Další věc je, že pro nemalou část lidí to není jen věcí vkusu. Je to pro ně jediný možný přístup k literatuře a informacím - nevidomí, slabozrací a někteří starší lidé.

Překlepy: omluva za ně, opravuji jen jeden nejasný:
"které se vztahují na SE, CD, DVD a nyní" má být namísto SE pochopitelně SW (software).

Četl jsem. Zastaralé, ale vynikající.

Pro vasi informaci, povinnou skolni dochazku u nas zavedla uz Marie Terezie.

>Podle mě je hlavně totální omyl to, co se objevilo jak v tomto článku,
>tak v řadě diskusí, totiž ta přestava, že je čtení knihy na PC (a elektronicky vůbec) nějak horší než na papíře.


Někteří lidé si myslí, že všichni ostatní jsou jako oni. Já si všechno, co je delší než jedna strana, tisknu. Každý máme jiné preference.

Co se zapamatování hlasového výstupu týče, plně souhlasím. Asi bychom všichni měli na škole lepší výsledky pokud by byla scripta namluvená.
Co se rychlosti čtení a beletrie týče, nemohu souhlasit. Zatímco při čtení nahlas se vyslovuje každé slovo, při klasickém čtení člověk jen "scanujete" stránky, tudíž je rychlost nesrovnatelná. Pokud se nepotřebujete daný text naučit, ale jen vědět "vo co go", je klasické čtení stále výhodnější.
U nevidomých je jejich potřeba samozřejmá, o tom se moc diskutovat myslím nemusí. I když, brailovo písmo je (klidně mě opravte, nikdy jsem ho nečetl) pravděpodobně plnocená náhrada.

Brailovo písmo není plnohodnotnou náhradou. Brail nenahradí PC a naopak. Vzájemně se to doplňuje. Znám několik nevidomých a všichni oceňují výhody počítače a hlasového výstupu. Pokud po mě chtějí stáhnout informaci z internetu, mají zájem si ji spíše poslechnout než přečíst brailem.
Co se týká rychlosti, tam je třeba rozlišovat mezi beletrií a technických textem či novinovým článkem a také mezi strojovým hlasovým výstupem a kvalitně načtenou knihu zkušeným hercem (např. pohádky načtené Vlastimilem Brodským). U beletrie nejde tolik o rychlost jako o požitek. Proto ji neposlouchám zrychleně od stroje, ale raději pěkně pomalu od herce. Nikdy se ale nedá říct, že jedno je lepší než druhé. Návyk pravidelného čtení klasické knihy člověka určitě kultivuje.

re 1.

vyriesene.

amazon kindle dx

presne urcena pre ucebnice a technicke manualy.
normalne dostupne a cena opat v pohode. ziaden cutting edge, ziadna technika americkej armady za nedostupne ceny.

dobry den,
povedal by som, ze ste napisal dost vela textu na to, ako mate malo skusenosti s danou temou.
knizky vsetkych zanrov su uz dlhsiu dobu siroko pristupne v elektronickej podobe. komfort ich stiahnutia je zhodny s amazonom, odkial aj kopiruju popisy a komentare, namiesto kupit je tam vsak klikatko stiahnut.
co viac chcete?

okrem toho sa samozrejme siria aj tradicnymi piratskymi cestami, cize torrenty, alebo skor diskusne fora + linky na rapidshare a jeho ekvivalenty.

ceska scena je v tomto smere dost aktivna, takze neplati ani, ze by to bol zahranicny problem.

dalej k elektronickym citackam. povedal by som, ze tento rok definitivne zvitazili, takze by som nehovoril o obskurnosti a rovnako ani nestandarde, podporuju predsa PDF
a urcite aj dalsie standardy, nechce sa mi to skumat. cena slusna. napr. bol som minuly mesiac na par dni v Nemecku a v dvoch elektro-obchodoch, do ktorych som vosiel, mali sony e-reader. + amazon kindle international edition by mal fungovat aj v CR, problem len s dorucenim do CR, ale to urcite tiez vyriesia.

ano je to zavazny problem pre vydavatelov a autorov, prichadzaju o zisky. riesenie? bud nizke ceny + user friendly distribucia, moznost zapoziciavania mnou zakupenej knihy dalsim ludom (cize zrejme nejaky odvar DRM) alebo proste hladanie inej pridanej hodnoty (zaloha na servri? moznost lacnejsieho zakupenia papierovej knihy prip. odpocet ceny elektronickej v pripade kupenia papierovej?),
moznost zdarma precitat prvu kapitolu kazdej knihy, atd.

Faktem je, že eboky se již hojně distribuují k uživatelům všemi směry. A v mnoha případech, na tom, že většina jich je šířena pomocí sdílení, může sám trh.

Dlouhá doba než se k nám dostane kniha, zejména kvůli zdlouhavým překladům, vysoké náklady na případnou koupi v zahraničí. Omezenost v počtu vytisknutých kusů. A další problémy k šíření cestou ebooku jen nahrávají.

Nicméně tato metoda má slibnou budoucnost. Proč omezovat čtenáře jen na aktuální vytištěnou nabídku v obchodech a knihovnách?
Další je, opět - cena knih, knihovnu mám plnou, utratil jsem za knihy tisíce. Ale přečtu je většinou jednou, a pak tam další roky leží. Škoda papíru.
Co, kdyby se platili jen autorská práva, náklady na úpravu, a jistě minimální náklady na provoz e-shopu (minimální při velikosti dat oproti třeba e-shopům s hrami).

Lidé by mohli kupovat literaturu, která vzniká po celém světě, levnější, a tedy by mohli kupovat více, a autoři by dostali více. A ekologové by byli taky spokojení :-D

Ja mam hrozny zrak (snad -10 dioptrii) a presto cely den bez problemu cumim do LCD, a vecer ctu na PDA :)

A proto mate 10 dioptrii ;)

Jeden z amerických soudů má nyní na stole zajímavý případ, který bude opět řešit zda to, co koupíte máte právo prodat. Pochopitelně to na světlo vytáhl žalobce, kterému se "zase nelíbily možnosti internetu".

O co jde?

Jde o to, že pokud si koupíte tištěnou knihu, jejíž obsah je chráněn autorským právem, NIKDO vám NIKDY DOPOSUD nebránil tu VAŠÍ koupenou knihu po přečtení prodat. A to i ze ziskem třeba po 10 letech, pokud bude o ten titul z nějakého důvodu zájem. Tedy: Klasická kniha - koupíte - vlastníte - je vaším majetkem - můžete prodat.

A co tedy digitální kniha ve čtečce?? A sakra!!! Najednou se vlastnictví VYTRATILO, a nemáte zádnou knihu, pouze UŽÍVACÍ LICENCI. Nesmíte nic, digitální knihu nesmíte prodat a kdyby vlastník licence byl magor, mohl by chodit k vám domů kontrolovat, zdal neporušujete nejakou EULA (End USER Lince Agreement). Ergo z toho plyne obava, aby stejně špatné právní úpravy, které se vztahují na SE, CD, DVD a nyní nově na elektronické knihy, NEBYLY napasovány i na tištěné knihy.

Z kauzy, která byla původně o něčem trochu jiném a konkrétní jedné situaci, se tak stává opět jeden z klíčových sporů, neboť verdikt amerického soudu bude precedentem a nutně budou porovnávána práva vlastníků klasické papírové knihy (tj. data na papíře) s právy uživatelů digitálních záznamů. Podle všeho by nemělo být rozlišováno zda stream jedniček a nul je jednou převeden na inkoust a fixně vytištěn barvou na papír (a i to je reverzné promocí scanneru a OCR) nebo je prostě přes wifi načten do nějaké čtečky a zobrazen na displeji. Samotnou kapitolou, kterou ovšem soud řešit nebude, je otázka, jakože se lidé nechali zahnat tak daleko, že pro řadu zboží, za které platí již NEKUPUJÍ ale mají POUZE propůjčeno užívací právo. Proč je SW řešen odlišně od papírových knih? Jen proto, že digitální data se dají lehce duplikovat? Ale to přeci není problém toho, kdo si data zakoupil, ale toho, kdo se do takového šíleného prodeje - distribučního kanálu - pustil. Ano, americký soud bude opět rozhodovat, zda to za co zaplatíte je vaším vlastnictvím.

Dodatek: ono to zní na první pohled divně a řada lidí je přesvědčena, že jednou si kupujete předmět (knihu) a jednou si kupuje právo číst obsah (ve čtečce). Jenže pořád je to jen jeden a týž obsah, liší se jen forma a vlastník "digitální" formy je ve svých právech výrazně omezen. Otázka je, zda to lze tolerovat za cenu výrazné láce digitálních knih (tuším že předplatné v řádu stovky dolarů zahrnuje přístup k tisícům titulů) a zda to je udržitelné, protože se to stejně všechno bude sdílet.

Jeste je tam jeden faktor... v odbornych knihach se lepe hleda v jejich digitalni podobe... uznejte ze v knize ktera ma 1000 stran se spatne vyhledava i pomoci rejstriku...

Dalsi veci je ze odborne knihy jsou velice drahou zalezitosti...

Ja osobne mam rad Terryho Pratchetta... precetl jsem spoustu jeho knizek digitalne... ale kdyz v knihkupectvi nejakou objevim rad ji koupim... cena 200kc za neco hmotneho mi neprijde tak vysoka...

Nevim jak ostatnim ale ja treba preferuju cteni na monitoru pred ctenim papirove knizky... :)

Klesajici kvalita vseho je sice pravdiva, ovsem neni pravdou ze by to bylo primarne zpusobeno pozadavkem nizsi ceny, primarnim pozadavkem je vyssi zisk pro vyrobce, tj. co nejnizsi vstupy. Dneska i velmi drahe veci jsou stejne odflaknute jako ty lacine, protoze vyssi cena je brana jako prilezitost pro vetsi zisky a ne jako duvod vyssi kvality pro zakaznika.
Klasickym prikladem jsou v dnesni dobe auta od BMW, ktere ac stoji az dva miliony, tak kvalitu mohou jen tise zavidet "socialni" Skodovce.