Názory k článku Potřebujeme knihovny?

Jak už píši jinde - to povede k neochotě psát knihy z důvodu nerentability. Prostě základní jev trhu - co se ekonomicky nevyplácí, nedělám. Ono totiž to "... že se s každým jedním kupujícím sveze dalších sto kopírujících?", může být daleko za hranicí rentability. Pro napsání a vydání knihy je nějaký předpoklad počtu lidí, kteří si tu knihu koupí, aby to zaplatilo všechny režie, a ještě zbyl nějaký ten malý zisk. Vyhází se při tom z různých zdrojů (například počet prodaných kusů s podobnou tematikou, apod.), jenže to dnes přestává díky možnosti lehce krást platit. Důsledky jsou nasnadě.
Několik knih jsem napsal (ještě v době, kdy se tak lehce jak dnes krást nedalo), takže vcelku vím, jak to je, ale dnes bych se na to, vzhledem k tomu co ve svém příspěvku píšeš, a k finančním podmínkám vydavatelů, mohl akorát tak ..., již se to nevyplatí (obzvláště pokud to chce jeden pojmout opravdu seriózně a zodpovědně).

Autor má ovšem smůlu, že tahá za kratší konec provazu - já jako čtenář už žádného dalšího autora nepotřebuju, protože stejně existuje tolik knih, že bych za život nestihl přečíst ani seznam jejich názvů. Když na to přijde, klidně můžu číst jenom existující díla a asi o moc nepřijdu (v případě beletrie; u odborné literatury nepochybně ano, ale ta je z řady důvodů pro elektronickou konzumaci nevhodná, takže o její budoucnost strach nemám).

V praxi to ovšem je pro zákazníka ještě optimističtější - příklad na trhu hudby a videa myslím ukazuje, že i když je míra pirátství přímo hrozivá, na množství produkce se to nijak výrazně neprojevuje. Možná klesá průměrná kvalita, ale špičkové kousky jsou tvořeny i nadále (mimo jiné proto, že jsou vesměs hnané jinými potřebami autor než potřebou se uživit).

Naprosto chápu, že vydavatelům a autorům není z nastupující elektronizace knih moc dobře, ale holt se budou muset přizpůsobit - ten trend těžko dokáží zastavit. Momentálně ovšem dělají všechno pro to, aby zopakovaly jednu každou chybu, kterou v minulých letech dělaly hudební firmy a filmová studia.

„Autor má ovšem smůlu, že tahá za kratší konec provazu - ...", proto dost autorů již odmítá psát (právě v oblasti odborných knih), protože jim vydavatelé nabízí čím dál tím horší podmínky. Vydavatelé samozřejmě mimo jiné oprávněně poukazují na nelegální šíření a sním spojené negativní ekonomické důsledky. Knihy (myslím teď ty odborné, o jiných by se také dalo ...) mi připadají čím dál plytčejší (až na výjimky), a když sáhnu do knihovny a vytáhnu knihy dvacet, třicet, čtyřicet i více let staré, tak je v nich nesrovnatelně víc informací, než v těch dnešních. Jen to množství těch úžasných technických kreseb - pérovek - v těch starých knihách, to by dnes nikdo nezaplatil a proto již nikdy nic takového ve větší míře vycházet nebude.
S tou hudbou bych to také neviděl až tak optimisticky (myšleno z pohledu konzumentů). Ono totiž vzniká něco podobného jako u těch knih (je to pozorovatelné, alespoň někteří v mém okolí si toho také všimli), být hudebníkem je čím dál tím ekonomicky riskantnější, často je to neuživí, takže to dělají jako bočák se všemi důsledky - nemůžou se tomu věnovat plně, takže je to znát na výsledku - klesá ta průměrná kvalita, jak píšeš, ale také se neustále zmenšuje počet těch špičkových kousků.
"Momentálně ovšem dělají všechno pro to, aby zopakovaly jednu každou chybu, kterou v minulých letech dělaly hudební firmy a filmová studia." - to mi trošku připadá jako taková snaha apologetizovat krádež hudby i filmů. Existuje staré přísloví: "Bez peněz do hospody nelez!" Co se týče té hospody, tak se ho lidí vcelku drží, a málokdo má odvahu vlézt, konzumovat a pak nemít peníze (ev. palební kartu, když už jsme v době bezhotovostních plateb). Ale u hudby, filmů, knih to nikomu jaksi nepřijde divné. Ono totiž v té hospodě by z toho měli ostudu, z kradení přes P2P sítě apod. se dnes dělá skoro hrdinství. Hodně velký úpadek. Ten pocit, že když na něco nemám peníze, tak mě to opravňuje k tomu to ukrást, a ještě se tím i chlubím, je smutným obrázkem úrovně současného myšlení i morálky.

Dovolím si vstoupit do diskuze. Protože jsem taky psal knihy, a dokonce jsem chvíli měl i takové malé vydavatelstvíčko "one-man-show", tak si troufám tvrdit, že znám problematiku docela dobře.
Jsou zde, ale i na jiných podobných diskuzích s tímto tématem, dva tábory, kde tábor autorů a vydavatelů je vždy, zcela logicky, v početní menšině. To ale neznamená, že většina má pravdu. Já samozřejmě stojím na straně autorů a vydavatelů. Pokud Vy tady píšete, že pokud se vydavatelé nepřizpůsobí vašim požadavkům, tak že se vytvoří další kanál, z kterého nebudou mít autoři a vydavatelé ani korunu, tak zde vlastně dáváte ultimátum typu: Buď ten Mercedes, co normálně stojí 2 milióny nabídneš za 200 tisíc, nebo ti ho ukradnu a nebudeš mít nic! Takže pokud tady píše nick "budlik" o zlodějině, má zcela pravdu.
Já bych zase naopak velmi razantně přitvrdil v oblasti persekucí za stahování, zveřejňování autorsky chráněného obsahu atp. Prostě aby to bylo posuzováno jako trestný čin krádeže se všemi důsledky. Osobně jsem měl nějaká jednání ohledně autorských práv a podobných záležitostí, také se znám s mnohými vydavateli, a o takových věcech, jako je nelegální šíření, se bavíme. Ona už totiž mnohým dochází trpělivost a až to přeteče, tak z toho mohou vzniknout mnohé konsekvence.
Nějaké řeči že autor má něco vydat zdarma!? Proč vy kluci socialistický si vůbec dovolíte takové nehoráznosti po někom požadovat? Dáváte snad sami někde něco někomu zdarma (teď nemyslín nějaké charitativní dary - to sem nepatří). Další demagogie - kopie je reklama. To je kravina z mnoha důvodů. On by taky někdo třeba mohl nakonec požadovat, aby třeba Škodovka rozdávala - zdarma - nějaké levnější vozy, jako reklamní tah na ty dražší.
Když jsem měl to mikrovydavatelství, tak jsem musel dávat tzv. povinné výtisky zdarma v zákoně definovaným knihovnám. To je vyvlastnění bez náhrady, což je v rozporu s ústavou ČR a i mezinárodními konvencemi. Obvykle se argumentuje, že jde o pár výtisků a že to vydavatele až tak moc neruinuje. To je - až na výjimky nízkonákladového, velmi drahého tisku - sice pravda, ale ústava je ústava - už prostě z principu je to nepřípustné. To jen že se tady někdo oháněl právem (na pořízení kopie pro vlastní potřebu). Další problém zde již byl naznačen - autor a vydavatel prodělává na tom, že se jeho knihy octnou v knihovně, kde si je lidi půjčují, a proto už pak nekoupí (oni si je pro "svou" potřebu třeba i naskenují - a moc nevěřím, že by to dál nešířili, snad nějaké výjimky -platí klasické příležitost dělá zloděje). Tím vydavatel prodělává. V některých zemích je v zákoně, že se knihy nesmí v knihovnách půjčovat dřív, než třeba za rok po vydání - pak knihovna opravdu funguje jako archiv kulturního fonfu, a ne jako aktuální zdroj předloh pro kopírování. Tento problém jsem řešil tak, že jsem porušoval onen protiústavní zákon, takže jsem knihy do knihoven nedával, a když tak až na vyzvání, a až po dlouhé době - zhruba ten rok. Sice mi hrozila pokuta až 50.000 ve správním řízení, ale já jsem si to správní řízení přál, protože to je jediná možnost občana se odvolat, podat pak žalobu a dotáhnout to k ústavnímu soudu. Oni to ale asi tušili (velmi pravděpodobně bych byl právně úspěšný), takže jen bubákovali, a k žádné sankci nakonec bohužel nedošlo. V tom jsem měl i podporu mnohých kolegů vydavatelů, kteří byli ochotni i finančně přispět na případné náklady právního řízení.
Ostatně jestli to tak půjde dál, tak bude vznesen takový požadavek (aby se knihy mohly půjčovat až po roce od vydání) ze strany vydavatelů směrem do legislativy. Takže pak budou mít knihovní OCRkáři v případě aktuálních titulů po OCR žížalkách.
A naprosto souhlasím s náhledem "budlika", že ten tvůj návrh na vydání knihy autorem v el. podobě je ekononomická sebevražda. Mnohé odborné knihy už tak mají dost malý náklad, protože ČR je moc malý stát, aby to seriózně zaplatilo náklady. Proto nelze srovnávat Amazon a ČR. Jen USA mají 300 milónů obyvatel, a tak široký trh už je schopen zaplatit i specializovanější malonákladové knihy. A není tam navíc ještě tak rozšířeno socialistické myšlení - ale už se to zřejmě infiltrovalo i tam - viz "protikrizová" sanace bank a automobilek. A proto autoři, ti co by uměli napsat dobře, dnes knihy psát nechtějí, protože jinou činností si obvykle za stejný čas vydělají několikrát víc peněz. A jsou také knihy, na kterých se maká několik let, dokonce i desetiletí, a nesou sebou velké režijní náklady. Jenže z důvodu toho kradení prostě vycházet nebudou. Jeden takový případ znám, kdy to jeden autor velmi slibné knihy vzdal, když průběžně pozoroval, že se čím dál tím víc krade, a méně kupuje.
Jevíte se zbytečně vztahovačný. Nick "budlik" mluví o zlodějině v obecné rovině. Možná jste opradu tak poctivý, že byste zaplatil, ale na jednoho takového připadá bohužel velká banda, která má pocit, že se to může - dyk to je přeci neco jinýho, než ukradnout auto, ukradnutý obsah knihy, CD-DA, DVD, SW, přece nikomu nechybí, tak co.
Osobně bych - ta část ve mně, co je čtenář - také velmi uvítal, kdyby byl možný dálkový přístup ke knihám v el. podobě, a samozřejmě také vydávání knih v el. podobě, což by bylo mnohdy velmi výhodné , levnější, ekologičtější, rychlejší, tím aktuálnější, velmi vhodné pro obsah s krátkou dobou aktuálnosti - typicky knihy o práci s počítačovými programy, ekonomické a daňové příručky, atp., jenže jako autor a vydavatel vím, že to je ekonomický "bungee jumping" z vysokého mostu na zteřelé gumě. Snažil jsem se spolu s dalšími vydavateli prosadit, aby se v knihovnách za výpůjčku platilo, návrh byl 5-10 Kč za výpůjčku knihy, a z toho odvádělo autorům a/nebo vydavatelům, což by nikoho nezruinovalo, protože i kdyby přečetl jednu knihu denně, tak jsou to tři stovky měsíčně, což je dnes jedno večerní posezení v hospodě - když lidí platí za pivo - proč ho nepožadují a nedostávají zadarmo - a mají na něj, tak ať platí i za informace.
Co se týče poplatků jako kompenzace autorů, tak opravdu nevíte, jak to s nimi ve skutečnosti je - z hlediska jejich pře/rozdělování apod. To je takové nouzové řešení, ne příliš dobré jak pro autory - snad jen pro některé, tak i pro druhou stranu.

V ideálním světě byste měl v mnoha svých poznámkách naprostou pravdu. Jenže my v ideálním světě nežijeme. Není reálně možné razantně přitvrdit v oblasti persekucí za stahování, zveřejňování autorsky chráněného obsahu z toho prostého důvodu, že se to porušování děje v tak obrovském měřítku, že nikdo nemá kapacity ani na to, aby to sledoval. Důsledně hájit právo je skvělá myšlenka, ale jen velmi obtížně ji můžete uplatnit v situaci, kdy je porušování jednoduché, šance na odhalení toho porušení je mizivá a ještě se to děje doslova masově. Kam zavřete všechny ty "recidivisty", co dostali už deset pokut a pořád "kradou"?

V tomto světle jsou ovšem problematická i mnohá další vaše tvrzení - napíše-li někdo pokud se vydavatelé nepřizpůsobí vašim požadavkům, tak že se vytvoří další kanál, z kterého nebudou mít autoři a vydavatelé ani korunu, tak to není ultimátum ale prostý popis reality. Že je ta realita špatná? No, je. Ale stejně se s ní nedá nic dělat, nanejvýš se jí musíme přizpůsobit. Konzumenti už se přizpůsobili, teď je řada na producentech.

Když jsem měl to mikrovydavatelství, tak jsem musel dávat tzv. povinné výtisky zdarma v zákoně definovaným knihovnám. To je vyvlastnění bez náhrady

A poplatek za prázdná média, za kopírovací stroje, za tiskárny, atd., byste označil jakým termínem? Je to taky vyvlastnění bez náhrady, nebo je to v pořádku, protože tahle část je ve váš prospěch?

Tak ty poplatky dostaň k ústavnímu soudu. Já to za tebe neudělám, protože jsem ty poplatky ani nezřídil (a také jsem z nich nikdy nic neměl). Nicméně je považuji za ne příliš vhodné řešení (ale ať někdo navrhne jiné). Nic ti nebrání. Ostatně by bylo jen dobře, kdyby se tam různé věci dostaly. Poplatky se zdůvodňují tím, že je to kompenzace za to, že český autorský zákon umožňuje vytvářet kopie pro svou vlastní potřebu (což je třeba v jiných zemích silně omezeno - viz jinde zde). Někteří si ale poplatky vysvětlují jako nějaké předplatné na sdílení nelegálního obsahu.
Ruku na srdce, jaký by asi byl poměr prodaných CD/DVD (u HDD využitá kapacita), které jsou použité na soukromá data vůči těm, na které se vypalují autorské MP3 nebo filmy apod. Že je to pro ty, co to CD opravdu používají na svá data nespravedlivé je fakt. Ale když odskočím jinam - platím cca 500 Kč ročně za odvoz komunálního odpadu. Kapitační platba - 500 Kč na hlavu. Údajně u nás v lokalitě připadá ročně průměrně asi 180 Kg odpadu na jednoho obyvatele. Jak k tomu ale přijdu já (naše domácnost), když produkuji pouze průměrně 40 kg ročně (přepočet zjištěný vážením odpadu za tři měsíce) na hlavu, a přesto platím jako ti, co musí logicky, když někdo produkuje míň než je průměr, produkovat nadprůměrné množství. Ostatně to i vidím - některým nestačí týdně ani dvě popelnice (topí plynem, takže nejde o popel), a ještě k nim přikládají plné velké plastové pytle. Prý od té doby, co se platí paušálně (dřív bylo účtováno jen za realizovaný odvoz), lidi daleko míň třídí a hází vše do popelnice, takže se zvedl objem komunálního odpadu o 60 %! To je docela alarmující.
Co se týče toho sledování nelegálních aktivit na internetu - jestli se trošku vyznáš v celé téhle technologii tak víš, že ve většině případů není složité někoho vypátrat. Spíš jde o to, aby se to naučily orgány v trestním řízení (ono na to jednou stejně asi dojde). To, že se ve velkém krade není argumentem to nechat být - naopak. To by byla logika typu - oni už kradou tolik aut, že s tím nebudeme (nemůžeme) nic dělat. Je třeba "pozavírat" tolik recidivistů, aby přešlo do obecného povědomí, že se zkrátka něco nesmí a nevyplácí se to. Ono není třeba hned zavírat - takový pěkný peněžitý trestík taky udělá své.
Jenom tak obecně - kolik by se asi našlo na takových diskuzích, jako je tato, lidí, kteří by mohli pravdivě napsat, že nikdy nic neokopírovali atp. Jeden ze sta, tisíce, miliónu? Jak píši jinde, český autorský zákon je poměrně dost benevolentní. Jinde nelze dělat kopie pro vlastní potřebu, s výjimkou pokud je to záloha originálu, někde není možné ani to.
Jo, a autorské poplatky není nějaké specifikum ČR, ty se platí i jinde, ale někde jsou kompenzace hrazeny ze státních zdrojů, takže jsou takto skryté, a co oči nevidí, tolik nebolí, nicméně stejně to zaplatí lidi, a v tomto případě i ti, kteří vůbec žádná média, paměti apod. nekupují, a obsah autorské ochrany se jich nijak netýká ani jinak ani jako konzumentů.

Tak se nauč klínové písmo, tam je určitá komprimace již nativně! :-) Ono totiž to zjednodušování pak vede i k takovým zjednodušeným neználkovským interpretacím typu: "... takže ty tady klidně přiznáváš, že jsi porušoval zákon, a ještě se biješ do prsou..."

Zatímco jsem byl mimo dosah internetu, tak to tady ještě i žije. :-)
- - -
"Takže ty tady klidně přiznáváš, že jsi porušoval zákon, a ještě se biješ do prsou..." - to jsi takový právní bezmozek, že jsi schopen toto napsat, nebo jen tak špičkuješ? Když 200 pitomců pod vlivem levného chlastu z parlamentní kantýny aj. faktorů třeba odhlasuje zákon (a další legislativní instance - senát a prezident - to také posvětí), že každý občan je povinen uříznout každé holčičce s růžovou mašlí ve vlasech kterou potká, hlavu, tak to uděláš? Pokud to neuděláš, porušil jsi zákon, pokud to uděláš - dodržel jsi sice zákon, ale jsi pak bezskrupulózní ho/vado, které porušilo ústavu, elementární základy morálky a lidskosti. Ano, je to trošku extrém (některým se holt musí věci podávat, vzhledem k jejich rozumovým schopnostem a nízkému právnímu povědomí, dost hodně polopaticky), ale jen v kvantitativní rovině, kvalitativně jde o tutéž podstatu, kterou tady vytýkáš MK. Je patrné, že máš velmi malé právní povědomí, protože jinak by ti bylo známo, že nad každým zákonem je ústava (má větší právní sílu) a nad ní (v základních právních otázkách) jsou ještě mezinárodní dohodnuté konvence. Citace z ústavy: "Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu." Takže zákon, o kterém mluví MK je v rozporu s ústavou. Ústava má právně vyšší sílu, a co z toho tedy vyplývá? Takový zákon je neústavní, tudíž "nezákonný" (byť to zní divně, že zákon je nezákonný). Protože mám poměrně dost prozkoumanou velkou část české legislativy i judikaturu ústavního soudu, tak vím, že je tam mnoho ústavním soudem zrušených částí zákona (on obvykle odporuje ústavě jen nějaký paragraf, či několik, tak se neruší celý zákon, ale jen ty protiústavní části). Takže není nic neobvyklého, že se v zákoně takové nezákonnosti sem tam objevují. Podle: "kde není žalobce, není soudce" musí napřed ale někdo dát podnět (viz výše), aby takový zákon mohl zmizet coby protiústavní.
Ta náhrada musí být přímá, tedy za tu vyvlastněnou věc nějak konkrétně vyčíslená (proto, aby bylo možné případně právními prostředky napadnou její výši, která by třeba mohla být neúměrně nízká) - nelze tedy argumentovat tím, že jsou zde nějaké poplatky (za CD, DVD, HDD, paměti, atp.), které to kompenzují. To by bylo obdobné tomu, že by ti stát zákonem, či nějakým rozhodnutím zabavil dům (byt, auto, cokoliv jiného) a řekl, že ti za to sice nic nedá, ale trošku ti, jako kompenzaci, sníží daně.
Pokud je v legislativě nějaký zákon, který je v rozporu s ústavou, je možné ho zrušit buď standardní legislativní cestou - tzn. že 200 pitomců (včetně těch dalších instancí), co ten zákon předtím schválilo, ho zase hlasováním pro změnu, či zrušení, zruší, nebo je možnost podání ústavní stížnosti, pod kterou se podepíše buď 41 poslanců, nebo 17 senátorů, dále to může navrhnou soud v průběhu soudního řízení, a v některých vymezených případech mohou dát podnět i některé státní složky. No a pak je ještě jedna možnost, a to, že může podat návrh na zrušení zákona občan jako jednotlivec, ale jen tehdy, pokud je mu tímto zákonem způsobena nějaká újma. Takže musí proběhnout celé martýrium - rozhodnutí, odvolání k druhoinstančnímu orgánu, po zamítnutí odvolání žaloba ke krajskému soudu, po zamítnutí žaloby kasační stížnost k nejvyššímu správnímu soudu, a po jejím odmítnutí pak teprve je možnost podat ústavní stížnost. Je tam sice ještě taková zkratka, kdy může podat občan ústavní stížnost bez vyčerpání všech výše uvedených prostředků, ale ta má svá omezení. Aby se tedy mohl MK dovolat svých ústavně zaručených práv, musí v takových případech ten zákon porušit (aby s ním bylo zahájeno správní řízení a hrozily sankce - jak uvádí tu pokutu 50 litrů), jinak by nebyla možnost se bránit. Po odmítnutém odvolání proti rozhodnutí by pak postupoval tak, jak jsem uvedl výše, a pak, obvykle po několika letech, by se věc dostala k ústavnímu soudu, který by velmi pravděpodobně příslušný zákon zrušil. Takže pokud by ti ve výše uvedeném demonstrativním případě vadilo, že tě zákon nutí uřezávat holčičkám s růžovou mašličkou hlavy, a chtěl by's ho zrušit, tak by's napřed musel ten zákon porušit. Za to by ti hrozila sankce proti které by jsi se odvolal a další viz výše. Už chápala, he?
A teď čti velmi pozorně panáčku!!! Mám známé a přátele ve dvou nejdůležitějších a největších českých státních knihovnách, a od nich vím, že knihovny jsou si móóóc dobře vědomy toho, že to odevzdávání povinných výtisků není ústavně košér, a proto do toho radši nevrtají a neprovokují (jak píše MK). Dělají spíš zmíněné bububu, tzn. že několikrát písemně upomínají a když to nevyjde, tak knihu buď koupí za své (ale často už kniha není k dispozici), anebo kniha v knihovně zkrátka a dobře, ke smůle nejen OCRníků, nebude. Knihovny dobře ví, že kdyby to někdo z hlediska ústavnosti a legislativně rozšťáral, tak budou někde, protože než by se to vyřešilo by uběhly roky, a za tu dobu by knihovny neměly přísun knih. Jestli to bude číst MK, tak navrhuji zorganizovat (pomocí internetu to nebude problém, klidně pro ten účel udělám i www stránku), nějaký kolektivní bojkot - pokusit se sjednotit co nejvíce vydavatelů a autorů (taky mám zprávy že to vře), a od nějakého data přestřihnout tok knih do knihoven. Ostatně není to málo těch knih, které fasují, ročně vychází jestli si dobře pamatuji víc jak 30.000 titulů. Nechť MK v případě zájmu něco uspořádat nechá zde kontakt.
Jinak to roční embargo na půjčování nových přírůstků v knihovnách je dost dobré řešení. Osobně bych to natáhl klidně i na dva roky od vydání.
- - -
Furt tady pištíš, že máš právo udělat si kopii pro svou vlastní potřebu. V tomto ohledu buď rád a děkuj Bohu, že žiješ ve státě, který má jeden z netolerantnějších (z pohledu možnosti kopírovat apod.) autorských zákonů. Jsou země, kde si kopii udělat můžeš, ale jen z originálu který vlastníš a jsi schopen doložit jeho vlastnictví (tedy nikoliv že si půjčím z knihovny, od kámoše atp., a pak zkopíruji!). A jsou země, kde si ani nemůžeš udělat tu kopii. Nevím jak je to teď, mělo se to malinko zmírnit, ale v Austrálii nebylo možné ani nahrát si pořad z TV na video, třeba z toho důvodu, že divák v době vysílání nebyl doma, tak aby si ten pořad pustil z nahrávky. A za nějaké razantnější kopírovačky se tam chodilo sedět natvrdo.
Co se týče legálnosti stahování, je nejvyšší čas tomu udělat přítrž, tedy aby stahování nelegálního obsahu bylo též nelegální. Už jen proto, aby takoví jako ty nemohli argumentovat tím, že je to legální. Ostatně už se to řeší, i na úrovni EU.
A jsem také pro razantnější postihy, a nejen u krádeží z oblasti autorského zákona, ale obecně. Grázl, když mi šmajzne peněženku bez peněz (nebo s malou částkou), kde mám občanku, řidičák atp., které někde zahodí (nevyužije ty doklady k nějaké trestné činnosti), tak je to jen přestupek, protože se nějak jaksi nebere v úvahu, že škoda existuje - a to je můj čas, který musím věnovat zajištění nových dokladů. A přepočet toho času na můj výdělek by určitě překročil hranici pro trestný čin. Osobně jsem pro to, a dost lidí též, aby byli zloději apod. trvale zveřejněni v nějaké veřejně přístupné databázi. Aby zkrátka i po deseti, dvaceti, ... letech lidi věděli, žo to je to hova/do, co spolu s dalšími hova/dy rozkopali ty náhrobky na tom hřbitově (viz aktuální případ opavského hřbitova) a aby bylo také jasné, kdo takové spratky vychoval. Bohužel bydlím vedle něčeho obdobného - fotr vychlastaná, agresivní, primitivní a bezohledná bezmozkózní palice, potomek (spíš by byl vhodnější pitomek) zloděj - vykradač aut a bytů, co si užil několikrát svých pár minut slávy, když po něm bylo vyhlášeno celostátní pátrání.
Nedávno někde psali, že vymákli nějaké adolescenty, co rozšiřovali na VŠ kolejích autorský obsah. Bylo tam uvedeno, že CDčko prodávali za 40 Kč, DVD za 100 Kč, navíc provozovali nějaké servery s nelegálním obsahem a inkasovali z nich za klikací aj. reklamu. Už proto by bylo vhodné, aby bylo stahování nelegálního obsahu nelegální. Pokud jde o problém, jak má vědět stahující, zda je obsah legální či ne, to lze také řešit. Takové řešení sice vytvoří různé legislativní mantinely při provozu webu, a nastane tak určitý dirigizmus, což bude pro ty ostatní otravné, ale jak už píši jinde - kdyby lidi nekradli, firma FAB by buď vůbec nevznikla, nebo by vyráběla místo zámků hrábě, šicí stroje nebo jednoduché dveřní závory (coby mechanickou fixaci dveří).
Poplatky v knihovně jdou na režii knihovny - tedy autoři z nich nic nemají, a je to víceméně takový symbolizmus, asi něco jako daň z příjmů (pro stát je to, co vybere na přímých daních pakatel, proti tomu, co inkasuje na nepřímých - DPH, spotřební). Platit za vypůjčený kus a odvádět autorům je lepší řešení, než nějaký měsíční paušál, protože pokud by se ten měl rozdělovat, tak dojde k podobným absurdnostem, jako při přerozdělování poplatků (za CD, DVD, HDD, ...).
Argumentovat P2P je teď sice aktuální, ale jestli se prosadí nějaké razantnější represe, tak půjde P2P z větší části do kytek. A to bude jen dobře.

A proto je třeba udělat něco proto, aby ta smůla (v případě toho, zatím "legálního", kopírování) byla na tvé straně.

vycházíte z romantického předpokladu, že uživatel kterému bude znemožněnu si knihu ilegálně stáhnout - si jí půjde koupit. kdyby to bylo takhle jednoduché, taxe fšechno zakáže a všichni budou hepy.

jenže skutečnost je jiná. uživatel kterému znemožníte aby si knihu ilegálně stáhnul - si přečte nějakou jinou knihu, nebo použije jiné dílo které tuto obstrukci nemá. tech pár titulů na světě které jsou takto nenahraditelné si půjčí v knihovně. průnik množin "půjčovačů (stahovačů)" a "kupovačů (papíru)" se míjí.
v množině nekupujících je ale i nenulová podmnožina uživatelů, kteří by rádi zaplatili drobný obolus za možnost stáhnout si žádaný titul legálně v PDF nebo pod.

nevzít si nabízené peníze, a skučet že je chci jinak - jak byste to nazval?

Proč nemám někoho nazývat zloději, když se tady na té diskuzi explicitně takové praktiky popisují ("naskenuje se jen jednou, ostatní už jen stahují").

1) Ze stejného důvodu, proč se nedoporučuje říkat "ve Vltavě plave lidožravý krokodýl", když ve skutečnosti myslíš "na břehu vedle vltavy jsem viděl berušku" - termín by se měl pokud možno používat v tom významu, pro který je definovaný, ne ve významu, který se vám líbí.

2) Jen tak pro jistotu se zeptám: A rozlišujete mezi popisem reality a hodnocením, jestli je ta realita v pořádku? Já jen, že se úmyslně vůbec nezabývám tím, jestli je skenování a stahování dobré nebo špatné - zabývám se tím, že k němu dochází a že se s tím tvůrci děl budou muset nějak vypořádat.

Mně kdysi jedni pěkně vyčůraní pražáčci nabízeli 10.000 Kč za knihu. Samozřejmě jsem je poslal někam. Ono si mnoho lidí myslí, že psát knihy je těžkej vejvar, skutečnost je mnohem mnohem chudší. Možná tak Harry Potter apod., tam to sype, ale odborné malonákladové publikace jsou na tom špatně.

Jenže i nějaká odborná kniha může být velmi kvalitní, ale pro tak prťavou republičku, jako je česká, se prostě nezaplatí. A když se pak ještě navíc nekupuje, ale někde půjčuje z knihovny či stahuje, tak už si ten vydavatel i autor dá příště pozor, se do něčeho takového pouštět. Jak se má pak takto rentovat publikace, která vyjde v nákladu několika málo tisíc kusů. Ona totiž odborná kniha není poezie, která obvykle také vychází v tak malých nákladech. Poezie je, lidově řečeno, málo písmenek na jedné stránce, takže její časová pracnost je někde jinde, než u nějaké odborné knihy - tam můžou být i velké náklady u samotného psaní při získávání podkladů a údajů pro něj (jsou potřeba nějaké ověřovací experimenty, apod.). Dost často se setkávám s názorem lidí, že knihy (teď myslím hlavně ty odborné) jsou čím dál tím odfláknuťejší, že v nich je cítit čím dál tím míň znalostí apod. Je tomu tak, a bodejť by ne. Je to podobné jak s kvalitou překládaných knih - musí se šetřit, tak se najímají čím dál tím levnější (a tím obvykle i horší) překladatelé. Výsledky jsou děsné. Když jsem se u známých začetl do nedávno vydaného Bulgakova, kterého mám v jiném překladu z doby ještě socialistické, tak jsem se zděsil. Ten nový překlad tu knihu doslova sestřelil. Ani jsem to nemínil dočítat. Děs!!! Je to začarovaný kruh.

budlik: "Ona totiž odborná kniha není poezie, která obvykle také vychází v tak malých nákladech. Poezie je, lidově řečeno, málo písmenek na jedné stránce, takže její časová pracnost je někde jinde"

Zdá se, že sekáte sonety jako Baťa cvičky.

Řekl bych, že naopak mnozí takzvaně odborní autoři dokážou pseudoodborné žvásty zvracet na papír vysokou rychlostí a hlavně bez jakéhokoli ohledu na čtenáře. Číst to po nich je často opravdu utrpení.

Mnoha autorům by bylo velmi zdravé, aby vytištění své knihy museli zaplatit. Motivovalo by je to k lepší kvalitě. Taky by pak skoro nepotřebovali vydavatele, takže by měli z knížky víc než těch 10%.

Jako čtenář bych uvítal možnost platit podle toho, co mi kniha přinesla. Vím, že je to těžko realizovatelné, ale kupovat zajíce v pytli se mi taky nelíbí.

> Nojo, budu mít sice dva monitory, ale efektivně využiju jenom jeden

V dobe sirokouhlych monitoru s rozlisenim 1920x1200 neni problem pouzivat monitor rozdeleny na dve plochy vedle sebe.

> A to kouzlo záložek!

A to kouzlo fulltextove indexovane knihovny.