Ano je pravdou ze jeste donedavna byly site celkem pomale. Ale data byly lokalne. Tak mi prijde jako naprosty nesmysl tvrdit ze kdyz site byly pomale tak vlastne ani moc rychle nepotrebujeme i kdyz jen tak mimochodem budeme mit data nekde v haji. A bude pohodlnejsi nemit data doma a vzdychy si je stahnout tou pomalou linkou...
Njn, ale já prostě CHCI svoje data doma. Podle SVÝCH pravidel. Mám veřejnou IPv4 i IPv6, dostanu se k nim kdekoliv, kde je konektivita a nemusím řešit, že nějakýmu debilovi rupne v kouli a smaže můj účet. Nebo přemýšlet, jestli ta fotka flašky alkoholu, na kterou někdo na fotce troubí, nerozzuří admina tak, že přijdu o data. A s pomocí LUKS a SSHFS s vlastnoručne vygenerovaných klíčů mám jistotu, že je to opravdu zašifrovaný a neběhá to někde po interní síti datacentra v plaintextu.
Lidi pěkně rychle zapomínají na věci, jako mrkvosoftí algoritmus na analýzu procent odkryté kůže na fotkách...
On hlavně žádný cloud u mě doma nebude, a neprorazí. Ne, že já se budu prosit, abych si nemusel ukládat data do cloudu.
Výrobci totiž ve své hamižnosti pod dojmem MBA vystudovaných manažerů, kteří myslí jen na svůj krátkodobým prospěch 1–2 kvartály dopředu, a dále už nemyslí, udělali totik akcí proti cloudu, že se to minimálně příštích 10 let nerozchodí.
Google si třeba naodpouští kontrolovat každý mail či obsah, který přes něho jde. A pokud najde podezřelá klíčová slova, nahlásí vás na policii – a už jsem viděl i řadu lidí, kteří kvůli tomu měli problémy.
Firmy si v rámci zvyšování zisků naopoměli leccos prodat třetím stranám.
Zabezpečení cloudů je takové, že úniky už byly na všechny strany.
Jakási NSA, stejně jako další země, si okamžitě vynucují právo váš obsah mít v kopii a prošmejditelný.
Ne, naprosto se nebojím, žýe by cloud prošel. V dnešní globální ekonomice stylem „po nás potopa“, hlavní je zisk tento kvartál – by masivnější nasazení cloudu tento tak šupito presto historicky znemožnilo, že by to byl pouhý štěk.
Všichni chtějí mé dobro, a já si své dobro hodlám uhájit a ochránit.
Data v cloudu = data v čoudu!
Takže všechno mám pěkně doma na externím HDD, který k počítači připojím pouze tehdy, když ho mám od internetu izolovaný. a pokud potřebuji někam něco poslat, překopíruji to na vnitřní HDD, zkriplím do nějakého ,,internetového" formátu, (hudbu do MP3, fotky do prťavého JPG), externí HDD odpojím a přes Linux odešlu na síť. Samozřejmě, že z hudby i obrázků mám odstraněná veškerá identifikační data.
- rovněž tak já, kromě alobalové čepice nasazuji pro jistotu i preservativ na penis - dneska člověk na netu chytí ledasco.
Jinak uklidňuje mě, že moje šílenství je jen neskonalým amatérismem ve srovnání s tím, čeho jsou někteří nešťastníci schopni dosáhnout. Ale zase, nikomu to neškodí, proč ne...
Ono je to daleko jednodušší, hoši nic nikdy nevyplodili, tudíž nemají žádná data, která by měla alespoň tu nejmenší cenu. Pokud o data přijdou, a nebo pokud jejich data použije provozovatel cloudu, protože si nepřečetli smluvní podmínky, pak je to trápit nemusí, protože jde jen o nakradenou muziku a filmy.
Až hoši jednou něco vytvoří vlastníma rukama či hlavou, pokud na to vůbec mají, budou mít rychle jiný názor.
Já sám nechápu, proč ochranku v OBI firma Samcor tak málo platí, že hoši musejí ještě okrádat platící zákazníky.
Nicméně kdyby ochranka v OBI mi sdělila, že nemají ani na chleba, já bych ji nějaký ten rohlík koupil. Je to od Samcoru i od OBI značně nezodpovědné, že svou ochranku tak málo platí, že si musí přivydělávat drobnými krádežemi u zákazníků.
hm, takže jeden externí disk se všemi daty? Odpojíš od internetu, ale to nezabrání nějaké chamradi, aby tiše čekala v paměti až nějaký disk připojíš...
Z obrázků sice odstraňuješ exif, ale nezakryješ jednoduše zařízení, které ho pořídilo a pokud je to fotka exteriéru, google jí umí poměrně úspěšně hodit i na mapu...
Podobná paranoa je slepá cesta, dřív nebo později z pohodlnosti nějaké své pravidlo porušíš a důsledek je stejný jako bys nikdy žádné neměl. Vymysli to tak, abys s tím neměl práci a bylo to pro tebe jednodušší...
Je zvláštní, jak někdo prosazuje černobílost, tj. buď nula nebo všechno.
To o co se hraje je pravděpodobnost. Zvyšujeme různými opatřeními pravděpodobnost bezpečnosti. Iluze jako „nulová bezpečnost“ nebo „absolutní bezpečnost“ jsou jen utopické neexistující koncepty.
Já vás klidně vyzvu, v titulku mám pravé jméno, a stejně na internetu o mě, i mém běžném životě, dohledáte kulové. Zrestaurujte z internetu můj život, nebo alespoň tak základní věci jako je mé povolání či třeba přibližný věk. A to překně prosím nemám kontrolu nad mnoha údaji o mě, které na internet dají mí blízcí či přátele, ale stejně nejspíše nesložíte o mě nic. Zkuste si to.
Na internetu jsem mnoho let, ale nepovažuji za nutné žít na internetu. Proč bych měl? Život se žije v realitě, ve vesmíru se čtyřmi souřadnicemi daném vyššími silami, a nepotřebuji žít a pobývat v nějakém matrixu zvaném ani internet, ani nic jiného.
Na internet jsem toho napsal hodně, měl jsem i grafomanské doby. A postoval hodně fotek. A jako jeden z mála jsem psal pod svým pravým jménem. Přesto o mě z internetu mnoho nezjistíte. Protože na něm nežiji, je to jen nástroj. Stejně jako nežiji na mobilu. Lidské výtvory, byť technicky dokonalé, jsou jen nástroji, a nebo ať táhnou.
OK, zkusme to, třeba něco trefím... Miloslav Ponkrác, věk 45 let (ještě pár dní), pochází z Mariánských Lázní, vystudoval ZČU s titulem inženýr, živil se vývojem lékařských zařízení, programováním, databázemi, napsal výukovou knihu o PHP a MySQL. S novým stoletím přišla řada zvratů, přestěhování do Prostějova, přesedlání na astrologii (koníček sahající do devadesátých let, který se nyní stal profesí), v roce 2013 titul bakaláře psychologie na UPOL.
Přibližně před rokem se však stahuje do ústraní a současné aktivity (krom hojného přispívání do internetových diskusí se zjevným pokračujícím inklinováním k věcem mimo tento svět) je skutečně neznámé. Ovšem vím, jak vypadáte, vím, kde bydlíte (tedy pokud i dnes bydlíte tam, kde jste bydlel před deseti lety stejně jako před půl rokem), možná vím i Vaše telefonní číslo (pokud jste si ho v uplynulém roce nezměnil)... Jediné, co nevím, je, proč by mě cokoliv z toho mělo zajímat.
Ing. Miloslav Ponkrác, E. Beneše 3916/21, 796 03, Prostějov (byt v osobním vlastnictví, podíl 74/2359). Datum narození: 12.03.1970. Živnostník, IČ 71982337, obory činnosti: poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály. Držitel www.ponkrac.net, aktuálně mimo provoz (ale fuj - živnost v oboru hostingu a webu, ale vlastní web mimo provoz!) Aktivní ve Sdružení ochránců přírody na pomoc Matce Zemi Prostějov. Koníček: astrologie (ale fuj, taková pavěda!), pravidelné přednášky. Bakalářské studium na Filozofické fakultě UP v Olomouci, obhajoba 2012 (v té době již inženýrem). Autor software Complex Web Server. Terarista, chovatel afrických šneků Achatina albopicta. Přispěvatel časopisu Sféra.
Výborně. Takže střípky, ale nic konkrétního o dnešku, co není v ofiko databázích. A o minulosti ještě méně, už je problém vysledovat i třeba to, v jakém oboru jsem dostal titul inženýra, apod.
Neobjevena řada dalších domén, ve kterých jsem uveden zcela neskrytě jako majitel.
Neobjevena řada spolků, kde jsem také neskrytě uvedený jako člen. (Díky Google, který umělou inteligencí myslí za uživatele, a tak řadu stránek, kde jsem uveden, hází na 345. stránku výsledků.)
Neobjevíte, kde jsem všude pracoval, a v jakých firmách. Neobjevíte mé současné povolání.
Řada koníčků, které aktivně provozuji, a jsem jimi v okolí známý, ani ťuk.
Přispíval jsem do řady časopisů, i online. Například na zive.cz mám asi 100 článků ve dvou velkých seriálech, podobně na řadě dalších webů. Vydal jsem knížku, to vše na internetu najdete, takže jste dohledal jen část.
Nicméně co z mého skutečného osobního života víte? Nevíte ani kdo je má žena, kolik mám dětí, kolik mám příbuzných a kdo to jsou. Nevíte, co teď dělám. Neznáte mé přátele, atd.
Nevíte jak trávím pracovní ani volný čas.
V zásadě víte o mně plno, ale v zásadě nic osobního. Jen povšechné věci, co jsou z oficiálních databází.
Pravdědpobně byste mě ani nepoznal, protože byste nenašel žádnou fotografii na internetu, která by vám ukázala současný vzhled, atd.
Technická kybernetika. Stejně jako Váš věk je to další informace, kterou považujete za obtížně dohledatelnou, byť jí není.
Ale ano, netuším, co dnes děláte, nevím nic o Vašich rodinných poměrech. Kdyby mě to ale zajímalo, zajedu před Váš panelák a až z něj vyjdete, budu Vás sledovat (současnou fotku sice nedohledám, ale pokud jste nepodstoupil plastickou operaci, je Vaše tvář dost výrazná na to, aby ji pár let změnilo k nepoznání). Případně se poptám sousedů. Akorát pořád nevím, proč bych to dělal.
Ne vše, co jsem nalezl, jsem pokládal za nutné sem psát (např. Vaše články na Zvědavci). U jiných informací se mi v noci zjišťovat podrobnosti nechtělo (Vaše odborná kniha nebo knihy). A jistě, mnohé zajímavé informace o vás na internetu chybí, nebo je přinejmenším nejsem schopen dohledat.
Speciálně po manželce jsem pátral a myslím, že ženatý nejste (a že vlastní děti nemáte), ale jistý si tím nejsem. (Byt vlastníte sám, nikoli v SJM. Příjmení Ponkrácová v ČR existuje pouze 1x, a to v Mariánských Lázních, věk 65 let - to manželka nebude. Že by matka? Pokud ano, máte matku velmi mladou, ať jí slouží zdraví. I kdyby neměla Vaše manželka Vaše jméno, u dětí bych to předpokládal - proto myslím, že jste bezdětný.)
Kontakty: miloslav.ponkrac*zavináč*gmail.com, +420608732009.
"(byt v osobním vlastnictví, podíl 74/2359)"
Pěkná ukázka toho, jak to dopadá, když člověk něco slepě přejímá, a neobtěžuje se přemýšlet.
Anebo si opravdu myslíš, že JP má na bytě podíl 74/2359? (O takových věcech ani nemluvě, jestli mu patří, nebo "mu patří", tedy zda má dluh, atd.).
Takže i o majetkových poměrech jsi zjistil až překvapivě málo.
1. Pokud se v souvislosti s bytem v domě s více bytovými jednotkami píše o podílu, soudnému člověku dojde, že jde o podíl na společných částech domu. Pro tebe to mohu napsat výslovně: jde o podíl na společných částech domu.
2. Ano, byt mu patří. Bez ohledu, zda má či nemá dluhy, je vlastníkem uvedeného bytu. Je-li někdo něčeho vlastníkem, pak mu to patří. Pokud bys k tomu potřeboval něco vysvětlit, napiš.
3. O majetkových poměrech jsem zjistil málo. Ano, je to tak, ale není to překvapivé. Opravdu jsem nepředpokládal, že na internetu najdu seznam páně Ponkrácových šperků, akcií a jachet.
Důsledný - rozhodně ano, to je jedna z mých charakteristických vlastností.
Jojo, pozor na mě! :-)
Publikovat cizí data: pokud bych neměl důvod, nedělal bych to. Všechno ale vzniklo jako výzva p. Ponkráce, ať to zkusíme. A jeho e-mail jsem schválně napsal tak, aby ho nenašli roboti (resp. tak, abych jim práci zásadně ztížil) a abych mu nezpůsobil nárůst spamu. Snažil jsem se tedy o jistou míru ohledupolnosti.
Tak navíc ještě trapné výmluvy a napadání.
1) Záhadou zůstává, proč tedy píšeš zlomek bytu. A co horšího, nemusí se jednat o podíl na společných prostorách, ale třeba o pozemek. Anebo se o pozemek nejedná, a v takovém případě jde o tvoji lajdáckost, anebo ještě hůře, dům stojí na cizím pozemku. Stejně tak se může jednat o byt, kde má MP podíl třeba z dědictví.... Ty "detektive".
2) Nemusíš nic vysvětlovat, věc je zcela jasná. Vůbec nechápeš, o čem hovořím.
3) Aspoň že to tedy uznáš.
Vždycky nějaké lokální úožiště bude dostupné. Jestli ho bude používat průměrný uživatel, který stejně má radši "smart"(lol)phoun, je mi úplně jedno. Jakmile bychom přišli o lokální disky, tak začnou korporace kecat do toho, jaká data si dovolujem ukládat a za chvilku tu máme diskusi, jestli není soukromí přežitek.
Tak to nevím, data co mám na DropBoxu nebo u Googlu jsou už leta v pořádku, zato harddisky mi odešly už dva a pokaždé jsem při tom o nějaká data přišel (byť napodruhé už jsem měl nezálohovaná jen nepodstatná data, jako třeba filmy co si můžu obratem stáhnout znova).
Nicméně s přehledem o nejvíc dat jsem přišel tak, že jsem si je omylem smazal nebo přepsal -- s daty v cloudu se mi to ještě nestalo, protože tam mám historii...
To vypravejte lidem, kteri sva data meli (napriklad) na megauploadu. Zcela legalne.
Myslite ze google to nehrozi? Naivni predstava. 90% videi na youtube je tam v rozporu s AZ. Z dropboxu se da sdilet take lecos.
A co treba ... fotky. Pokud vim, google schizofrenicky sluzby rusi/slucuje/oddeluje az jsou zcela nepouzitelne, soukrome fotky jsou verejne a verejne nejsou videt ...
Na domacim ulozisti se vam nestane, ze to nekdo z minuty na minutu vypne, nebo ze se vam ze dne na den zmeni ovladani zpusobem, ktery nehodlate akceptovat. A pokud uz neco smazete, tak je to i bez dalsiho pomerne slusne smazane, z cloudu nesmazete nikdy nic.
To není nic nového, to Google hodně zaspal. Počítačové terminály už jsou tu velmi dlouho. Například legendární VT 100 spatřil světlo světa v roce 1978. A já rozhodně nechci mít svůj počítač jako terminál, jak to považuje Google objevivší Ameriku za supermoderní. Opravdu o to ani v nejmenším nestojím.
Nicméně tento stav rozhodně nechci. Jednak si chci sám rozhodovat o svém obsahu.
Nehodlám řešit krávoviny typu „pane, tento obah je proti naší EULA a proto vám ho neuložíme, můžete si podat odvolání a žádost, ale asi ho zamístneme“. To si rád odpustím.
Lokální přístup k datům je vždy rychlejší, než cokoli přes síť. Kromě toho závislost na internetu a jeho rychlosti. Závislost na kondici vzdálené firmy, které se také bude muset něco navíc platit a proč bych jim platil za službu, kterou si klidně udělám sám doma na svém disku?
Kromě toho nepotřebuji mít úniky dat, ani šťourání reklamních či policejních či zpravodajských agentur, se kterým u cloudu můžete počítat na 100 %.
Zkrátka ať si Google své trendy vetkne do zadele.
Ano, v cloudu mate sva data zcela 100% v bezpeci ... http://www.lupa.cz/clanky/casablanca-int-ma-problemy-nektere-sluzby-nejsou-dostupne/
Prakticky kazdy ma nejake pribuzne, takze si zalohu muzete umistit treba k nim (a oni k vam). Moc je pak dost relativni, kdyz jedna fotka muze mit klidne 100MB.
Proč?
- Používám LUKS. Při ukradení je to pro zloděje jenom kus železa, pokud ovšem nemá kopii šifrovanýho souboru s heslama a heslo k jeich dešifrování.
- Dají se rotovat tři disky po jednom měsíci. Jeden (aktuální) doma, dva jinde. A třeba pronájem schránky v bankovním trezoru může směle cenově konkurovat datům v čmoudu. A je to offline záloha, kterou nikdo nepřečte a ani virus ji nemodifikuje. Když se doma něco stane, přijdu o data za poslední měsíc, ale všechno starší je v trezoru...
mám 8+k disků a tak jistej bych si nebyl. Ono jen dostat ty magnety z té cca stovky disků co odejdou do nebe ročně je pěkná fuška :-)
Dovolil bych si oponovat - pro domácího uživatele asi cloud vede, ve firmách si ještě počká stačí se vynásobit zaměstnance miliardou aplikací (evernote, wunderlist, things, google apps, icloud, googdle drive, dropbox) a hned je to částka která asi díky produktivitě většině firem nezpůsobí vrásky ale peníze to odčerpá docela dost.
Ač internetová firma provozující opravdu velké distribuované datastorage tak obyčejné sdílení a temp věci pro vedení/asistentky a spol pořád lépe zastane čvteřice synology napříč pobočkama s jednou rackovou v DC za firewallem než platit 9.99 usd/user. takto si sednu a jednou za týden nastavím práva na nově vzniklé věci a je to, event log se sype bokem pro případnou analýzu kdo co zkouší a je toú.
Když si vzpomenu na dropbox tak peklo, takto je přes synology mapovaný zaměstnancům soukromý dropbox do jejich homefolderu na syloogy (např pro přenos fotek z mobilu do pracovních věcí). Čekat třeba 10 minut než se 2gb video přenese mezi třema uživatele dropboxu (navíc se to kolikrát do notebooku nevleze a hrozí že ta lokální kopie se stane teřčem zcizení v případě krádeže) nestojí za to.
Já si myslím, že ještě firmy zapomínají, že cloud znamená také mít důvěrná data jinde.
Nedávno mě překvapilo, že jedna z nejlepší a nejvýnosnějších firem na výrobu robotů má jako firemní nařízení, že uvnitř firmy není internet nijak dostupný, a to ani vzduchem ani dráty. Firemní maily neexistují, na posílání mailů se světem existuje jedno oddělení na okraji firmy. Uvnitř firmy zaměstnanci komunikují pouze vnitrofiremním faxem. A kromě toho svou vnitřní dokumentaci firma vede zásadně ve svém rodném jazyce, tedy nikoli v angličtině.
Není jednoduché se do firmy dostat jako zaměstnanec.
Je to asi jediná firma na světě, která něco důležitého a špičkového ve svém oboru vyrábní, a kterou nikdo nehacknul, nikdo z ní nevynesl žádná tajemství ani žádné dokumenty.
A takhle to brzy (do 20 let) skončí u všech firem, které něco důležitého vyrábějí, a nechtějí zkrachovat. A bude to mít své důsledky i pro případný cloud outside.
Funkci faxu zastane kdejaká tiskárna instalovaná v každém oddělení, která bude přístupná přes nějakou 100 kb/s linku skrze nějakou průmyslovou sběrnici.
Tudy cesta ke zničení anonymity a bezpečnosti nevede, tedy koncem faxů.
Upřímně řečeno, je vidět, že na Západě se už nic moc nevyrábí, protože firmy ztrácí selský rozum. Situaci, kdy každá firma je napojena na veřejnou počítačovou síť a infiltrována touto sítí do každého místa firmy, považuji za selhání lidského rozumu.
A pokud jsou takto propojeny třeba i jaderné elektrárny, a další, pak je to zajímavě nebezpečná situace, ze které bude jednou velice veselo a všichni se hodně nasmějeme.
Což je pochopitelné. Průmyslová špionáž jede ve velkém, na čele je USA, ale i Izrael, Francie, Německo... to není jen Čína, Rusko, Severní Korea, jak nás krmí propaganda. To prosáklo už před 20-ti lety, aféry, jak USA špehovala francouzské firmy ve prospěch vlastních firem. Inu, velmoci mají své zájmy, ne přátele.
Dnes už je slušným standardem alespoň šifrovat data i u firem, kde v podstatě žádný významný vývoj nedělají.
Stejně tak dnes jakákoli firma je donutitelná aby spolupracovala na vytvoření "backdoors", instalaci virů atd. Takže to není u firmy dělající špičkový vývoj paranoia, ale nutnost.
No nevím, školy nemám, ale pro běžného "domácího" uživatele mi stále, i kdyby byla linka rychlá, přijde jako optimální mít data lokálně, a ty třebas zálohovat automatickou synchronizací někam.
No a v podnikové sféře sice typicky mají nějaký zálohovaný sdílený disk na serveru, ale tam se jedná v naprosté většině o přístup v rámci firmy po rychlém kabelu.
A ono to připojení "ven" má výpadky, latence, omezenou rychlost...
K tomu rychle se měnící legislativní podmínky, čertvíkde po cestě, ještě sledovat zákony nejen ČR, ale i USA, Indie, a to člověk vůbec neví, čertví koho všeho. Navíc vymahatelnost a dodržování z druhé strany, to je další kapitola.
Takže na co cloud? Na něco se to hodí, ale rozhodně ne jako náhrada disků. Třebas na zálohování, a to radši šifrovaně, aby se v tom někdo v cloudu, či po cestě, nehrabal.
Na co cloud? Protože kdo neskáče není Čech, hop, hop, hop, hop, hop.
Prostě jsou lidé, kteří trpí silným komplexem méněcennosti, pokud nemají a rychle nenasednou na všechny módní vlny, který nějaký manažer pod lysohlávkami vyplodí, a někam napíše, že to musíte mít, jinak jste outsideři.
Protože většina lidí jsou ovce, tak honem honem se svazácky připojují a přikyvují, jak ano, toto je budoucnost, a všichni to musíme mít.
Všichni pak mají pocit, že když budou mít cloud, internet věcí, responzivní weby, a tisíc dalších ptákovin, tak se jim prodlouží penisy, a to už stojí i za to, aby přišli o data či měli problémy.
Je to jen analogie ženských časopisů a seriálů, jen pro muže. Zatímco ženy si přečtou ve svých časopisech, či odsledují v seriálu ulice, co všehcno musí mít a dělat. Tak muži jsou stejné slepičí pd...lky, jen se tak děje v IT.
Kdo má zdravý rozum, a nepotřebuje si prodlužovat penis, ten to dělá tak, aby to bylo funkční – tedy má data u sebe, důležitá data si zálohuje, a to tak aby kopii měl i na geograficky odlišném místě. Zároveň se pojistí, aby měl určitou historii záloh, a aby se do jeho dat nikdo cizíé nehrabal. Nicméně pracuje zásadně s lokálními daty.
Zdravý selský rozum se podívá zpět do posledního desetiletí, kolik věcí nutně museli mít podle manažerů a podle bláznivých časopů a článků jako je tento, a jak po 99 % z nich už ani neštěkne pes. Protože byly k ničemu. A také často proto, že ignorovaly fyzikální zákony, což je případ například cloudu nebo ještě více internetu věcí.
Idea počítačového terminálu tu je více než 50 let, a já mám osobní počítač mimo jiné proto, abych mohl luxusně pracovat přímo na něm s luxusem lokálních dat a lokálních programů. Až budu chtít počítačový terminál, pořídím si ho daleko levněji.
Toto prohlášení Google o cloudu je spíše vyjádřením zoufalství Google, který neví jak dále, než čímkoli jiným. Upřímně si myslím, že pokud bude pokračovat progrese vyhledávače Google, tak do pár let ta firma zkrachuje. Rok od roku je vyhledávač chytřejší, takže samovolně škrtá slova, která hledám, mění mi je, a další – a já mám čím dál větší problém najít na něm něco podstatného.
Nemáte úplně pravdu, globální data v cloudu přinášejí nové možnosti, které systému umožňují zdroje rozdělovat optimálněji. takže ano, na mnoho věcí lokální data, ale i cloud může přinést něco nového, prospěšného. Ono to i v IT jde ve vlnách, od centrálního, k lokálnímu a naopak, mainframe(lokálně globální) -> PC(globálně lokální) -> internet(globalizace(propojení) globálně lokálního) -> datacentrum (lokalizace globálního) -> cloud (globalizace lokálního)
Cenove mimo, hloupy ulozny prostor prijde cenove zhruba tolik, jako porizeni odpovidajiciho HW (za rok). Jenze zivotnost toho HW (mineno ekonomicka, ne technicka) je 5 let. Takze zalohovat do cloudu je 5x drazsi nez na vlastni HW.
Navic vznika v mnoha pripadech naprosto neresitelny problem. Rychlost pripadne obnovy dat. Vlastni HW i ze vzdalene lokality proste nalozite do auta a dovezete, obnovu budete delat lokalne. Cloud si neprivezete. A hodiny vs dny na obnovu je uz poradny rozdil.
Cloud ale nemá pomoci zákazníkům. Jejich cílem je podojit zákazníky o kupu peněz směrem k provozovatelům cloudů.
Špatně jste pochopil účel cloudů. Jejich účel je ryze kapitalistický, tedy zisk pro Google či další provozovatele.
Protože racionálně myslící člověk na takovou hloupost nenaletí, je třeba začít s moderními marketinkovými výplachy mozku. Jako že je to „moderní“, „budoucnost“, „lepší“, atd. – prostě to, co slyšíte v každé reklamě na plenky či prací prášek.
Cílem Google, cloudu ani celého kapitalismu není dát zákazníkům a lidem lepší či výhodnější řešení, ale naopak dát jim co nejhorší křápy, co nejhorší služby, co nejhorší produkty, ale pořádně jim je cenově osolit, znevýhodnit, a podojit je o prachy, co to jenom jde.
A o to jde v Google, o to jde v internetu věcí, atd.
Záměrně se mlčí o takových věcech, jako je spolehlivost řešení, bezpečnost řešení, ekonomické nevýhody řešení, technické nedostatky řešení, a další. To se naprosto nehodí do krámu.
Racionálně myslící člověk zváží alternativy a vybere si. Obykle i více věcí najednou. Máme servery, které jsou v chráněné oblasti, jsou na ně nasměrovány desítky kamer, v mítnosti jsou pohybová čidla a dveře jsou chráněné kódovanými zámky. Máme i dokumenty v Google cloudu. Hodně důležité je, o jaká data jde a jak jsou tajná. To je mimochodem dvojrozměrná matice, nikoliv přímka. Existují supertajné věci, jejichž vyzrazení nepředstavuje žádnou větší škodu pro nikoho (seznamy dodavatelů). A pak existují ne moc tajné věci, jejichž únik by byl ale velký problém (osobní údaje).
Takže veškeré naše reporty, emaily apod. máme v cloudu, chráněna "smlouvou s provozovatelem". Osobní údaje, údaje o pacientech apod. jsou pod zámkem v budově a fyzická záloha v trezoru u bezpečnostní firmy.
Svět není černobílý. Navíc mnohem větší riziko než cloud je uživatel, který pošle náhled roční uzávěrky zákazníkovi emailem.
Ono je to jenom o tom, že OEM SW nevydělává, protože se HW nemění tak často, jako když člověk upgradoval z 90MHZ na 233MHz. SW už všechno podstatný umí, takže upgrade SW kvůli novým věcem nikoho nenadchne a novou krabicovou verzi si nekoupí. Ale CEO velké firmy je zvyklý mít na talíři jako oblohu místo ledovýho salátu stodolarový bankovky a ty nerostou na zahradě, že.
Takže co uděláme?
a) Licence na užívání bude platit řekněme měsíc, pak zaplatíš znovu.
b) Když nezaplatíš výpalný, nedostaneš se ke svým datům.
c) Nepustíme do našeho čmoudu konkurenci a jejich aplikace. Takže uživatel nemůže využít jejich služby, i když jsou kvalitnější a musí platit nám.
d) Akcionářům se líbí, když má podnikání i morální aspekt, tak prostě zakážeme v našem čmoudu pornografii, erotiku a vůbec všechno, co se nahoty týká. http://www.lupa.cz/clanky/jak-microsoft-bojuje-proti-nahote-na-privatni-skydrive-nesmi-ani-kreslene-nadro/
e) Data proslídíme a co se nám hodí, to zpeněžíme. Máme přece v licenční smlouvě, že smlouvu můžeme bez upozornění měnit, tak se prostě nachystá skriptík, v půl jedné v noci se změní smlouva, spustí se skript a okolo čtvrté se podmínky vrátí zpět. Můžeš si stěžovat třeba na lampárně, sídlíme v USA, datacentrum někde v banánistánu a máme drahý právníky.
f) Nevadí, že si uživatel zaplatil, stejně mu do placenýho produktu narveme reklamu. (Tady jenom čekám, kdy nějaká firma přetáhne fakturaci do čmoudu a začnou chodit jejich faktury s natištěnou reklamou konkurence.)
Jenomže mě nebaví si furt hlídat měnící se licenční podmínky a furt se s někým dohadovat, jestli soukromá fotka z koupání u moře bez plavek je, nebo není porno.
Navíc nehodlám platit další výpalný (voda, plyn, elektrika, pojištění, ...., Internet, počet_členů_rodiny *(operační systém, kancelářský balík, prohlížeč fotek, přehrávač videa, uložení dat,...)).
klesá nejen cena online připojení, ale i cena lokálních datových úložišť. takže za pár kaček pořídím redy-to-eat domácí NAS server s RAIDem a 2x8TB úložištěm, uložený tak že běžný lupič ho nenajde a požár se k němu nedostane - a k tomu za menší hrst drobných dalších pět 1TB flešek, na které navrčím fotky dětí a zajímavá data, a odpojím a uložím v sejfu někde jinde.
nevím na co by mi byl jakýkoliv cloud, který dnes může být a zítra nemusí, ostatně i ta síť dnes je a za pět roků nemusí být.
i kdyby cloud byl zadáčo, pořád je to riziko - zatímco moje řešení stojí méně než zimní gumy na auto, a každý příští rok jeho cena klesne o desítky %, takže za (numericky i relativně) stále menší peníze uložím stále víc bajtů.
to jsou kecy.
Usb uložené v sejfu ti za pár let ztratí data. Jakmile někdo zmíní cloud, hned se všichni vyrojí s tím, že svoje drahocená data chtějí mít v bezpečí doma, ale to, že denně házej texty a fotky na facebook a nahrávají videa na youtube, posílají si kila emailů vůbec neřeší, asi to nejsou jejich data... Ano, dělají to i tihle, kteří se všude chlubí jak vše mají na externím odděleném hdd.
Každý nějaká data hází ven, ale to neznamená, že tam házejí ani „všechna data“ ani že tam házejí „drahocenná data“.
Kromě toho, snaha mít data lokálně uložená je trochu jiné téma, než že nějaká určitá data pak dáváme na internet nebo posíláme e-maily.
Nicméně mít všechna data v cloudu – a to je oč tu běží – a kde jste zcela off topic.
pán nedával pozor.
1) usb uložené v sejfu jsou třetí kopie, primární dvě kopie jsou na dobře šifrovaném a k internetu nepřipojeném RAIDu. vnitřní útok proti interní sítin zatím zvládám.
2) i tak se zálohují ze zálohy častěji, než je průměrná životnost flešky. a vzhledem k neustále klesajícím cenám TB disků jejich cena klesá rychleji, než rychlost kterou přibývají data. takže všechny moje počítače do roku 1990 se vejdou na (pozlacené) DVD dvakrát, kompletní můj počítač z roku 1993 mám na dnes legrační 2GB flešce včetně dvojnásobné zálohy všech dat, všechny data z období 1987-2010 se vejdou na jednu terabajtovou flešku které mám čtyři stejné, atd.
3) u novějších záloh nedělám kopie z kopie, ale zálohu z kopie, některá data, co pamatují ještě husáka na hradě, mám už asi na dvaceti místech, a je mi to úplně jedno. flešky stohuji a občas kopíruji na větší a větší média, vzhledem ke stále klesající ceně lokálních úložišť nemá smysl řešit
4) samozřejmě, v internetu exploatuji pouze to, o co chci přijít, nebo na čem mi nezáleží.
primární data nikdy neopustí můj compl.
a věci na kterých mi opravdu záleží, jsou na speciálním počítači který není na internet připojen nikdy a vůbec.
vy si asi myslíte, že každý 3,14-čus, co všechno hrne na fejsbůk, je nějaký etalon zacházení s daty. opravdu není ....
Vzdejte to. Ti pánové prostě „vědí“, že to každý dělá špatně. Prostě když Google řekl, že cloud je jediná cesta, tak prostě je. Pánové jsou totiž věřící, věří různým marketinkových sektám víc, než muslim Alláhovi.
Já zálohuji už 30 let tak, že si důležitá data zabalím do ZIPu, který označím ve jméně souboru datumem, časem a názvem obsahu. Dělám to zásadně ručně, protože žádný zálohovací program nepřežil a nevyvíjel se 30 let v kuse. Navíc mě to nutí přemýšlet, co chci mít zálohované a nezálohuji kraviny, které opravdu nemusí přežít. Plus mám verze a historii, a navíc v seznamu je to automaticky seřazené podle datumu. Rozpracované věci tak mám ve snasphotech ve „volatile záloze“, věci minulé, nebo důležité mezníky projektů v „permanent záloze“. Kromě toho si zálohuji všechny instalačky programů, které používám v „sw záloze“ a všechny drivery všech počítačů a hardware v „hw záloze“. Hw a sw zálohu odmazávám, jakmile program už nechci/nefunguje a nebo vyřadím/prodám/daruji nějaký hw. Když zítra přestane fungovat internet, je mi to jedno. Všechny zálohy dobromady mají v současné době asi 200 GB, a je v tom vše od mých 30 let starých počátků. Protože je to vše komprimované, reálně to může být tak 1 TB v nekomprimované podobě.
Tato data hravě udržím se současnými HDD i fleškami bez problémů.
Tento systém funguje 30 let v kuse – každá z těch marketinkových idiotin, ať se jmenuje cloud či jinak bude odpískaná ve zlomku času co to excelentně funguje mně.
Chápu, že věřící marketinkovým bohům tomu rozumějí lépe. Jen jim chybí ten mozek, aby nemuseli být ovce a neskákat marketinkovým šaškům na špek. A dokud se nestanete stejnou ovcí a nezovocovatíte, budou na vás útočit. Protože jste nevěřící, tedy špatný a hloupý, v jejich očích.
Jo? Tak zkus dohledat můj účet na FB, nebo nějaký moje video z dovolené na YT. Já jako flegmatický melancholik nepotřebuju ventilovat, jak vypadá nedělní večeře v míse po průchodu zažívacím traktem, náležitě obložená papírem. Sangvinik ze mě nikdy nebude a tu potřebu nikdy nepochopím.
Mail používám, jenom když musím. Za poslední měsíc v práci dva přijatý (z toho dva oběžníky), 0 odeslaných, soukromě 10 přijatých (z toho 7 od robotů), 1 odeslaný. Na komunikátoru jsem sice minulý měsíc něco řešil, ale 10 zpráv na to stačilo.
On je čmoud k...vsky drahá sranda.
Teď tady ve vedlejší záložce bliká reklama na jakýsi virtuální kompl v čmoudu. 512GB RAM, 20GB SSD. $5/metr. Tak se na to podííváme detailně:
1) Finance
$5/m*12m=$60
$60*25=1500Kč
RPi2 = 1000Kč. SDHC class 10 64Gb = 350Kč. Zdroj = 150Kč. Dohrmady 1500Kč.
1:0 pro domácí
2) Čas
Doba instalace a konfigurace Raspbianu odpovídá době čtení a pochopení smlouvy s provozovatelem čmoudu a registrace. I u naprosté lamy.
2:1 pro domácí
3) Kapacita
Za stejnou cenu mám 1GB RAM a 62GB SSD, pokud 2GB SSD padnou na systém a aplikace.
3:1 pro domácí
4) Škálovatelnost.
U čmoudu příplatkem každý měsíc. U RPI externím SSD na USB, který se zaplatí za další rok při nezměněné částce 125Kč/metr.
4:1 pro domácí
5) Rychlost dat.
U čmoudu jsem limitovaný rychlostí, 16Mbps obousměrně s agregací 1:4 je horší, než zařízení v lokální síti, i když to má LAN připojený po USB.
5:1 pro domácí
6) Záloha dat.
Není v ceně, ale na hraní s tak směšně malou věcí, která se nedá moc využít v praxi (ekvivalent 4 DVD), ji člověk ani neřeší. Event. za ekvivalent dvouročního poplatku člověk získá redundantní systém pro případ výpadku jednoho RPi. Na jednom mu míže běžet aplikace, na druhým jenom unison nebo RSYNC a pingání na produkční, při výpadku se přehodí. Samozřejmě oba systémy s dvojnásobnou kapacitou...
6:2 pro domácí
7) Dostupnost na IPv4
Vlastní volná IP adresa s celým rozsahem portů v datacentru? Sci-fi, otevřou max. osm portů a zbytek má někdo jiný. Chcceš víc? Připlať. Doma? S dobrým ISP není problém.
7:3 pro domácí
8) Dostupnost na IPv6
I kdyby s tunelem přes Hurricane, na RPi bez problému.
A co čmoud, není u firmy čiperný markeťák, který ho označí za placený nadstandard? Z inzerátu to poznat není...
8:4 pro domácí
Takže ať porovnávám, jak chci, furt pořízení hračky na výuku programování vyjde líp. Výkonově, kapacitou, dostupností,... A navíc při instalaci OSMC to samý železo může přehrávat za telkou filmy, takže další pro pro domácí řešení.