Bohatou diskusi má čerstvě za sebou sněmovní Podvýbor pro startupy, vědy, výzkum a inovace. Poprvé se sešel s tím, že se bude věnovat startupům a způsobu, jak je a s nimi rozvoj inovací v Česku dostat jako téma mezi politiky. Podle členů a dalších účastníků ukázal shodu na tématu napříč politickým spektrem. Přesto se hned v začátku čeká.
Prvním velkým úspěchem prý je už zmíněné přejmenování podvýboru. Tím reálným, ze kterého už si startupy budou moct něco odnést, pak mají být nově nastavená pravidla pro zaměstnanecké akcie, takzvané ESOPy. Politiky o změně dosavadních pravidel, která jsou podle startupů pro mladé firmy reálně nevyužitelná, přesvědčoval už v rámci České startupové asociace její předseda Martin Jiránek. Teď budou i agendou podvýboru.
Jenže kdy se takovou první velkou věc podaří zavést a v jaké podobě, stále není jasné. Zatím Jiránek věřil, že se změny v rámci ESOPů podaří prosadit do konce volebního období. „Aktuální a poslední informace, kterou máme z Ministerstva financí, je, že zhruba do tří týdnů by k nám měl dorazit návrh do diskuse. Návrh paragrafového znění za sektor jsme na ministerstvo odeslali na konci srpna. Teď čekáme pět měsíců na reakci. Rozumím, že se jedná, s napětím to očekáváme, protože čas se krátí,“ uvádí Jiránek.
Podvýbor má běžně šest členů, nyní se jeho jednání účastnilo sedm dalších poslanců napříč politickým spektrem, mimo jiné Patrik Nacher či Vojtěch Munzar z Hospodářského výboru, ale i Jiránek, zástupci dalších startupových organizací i inovačních center v Česku. Na prvním jednání bylo jejich cílem především představit důležitost a velikost těchto specifických společností. „Politici startupový svět až na výjimky neznají, nerozumí mu a nevidí jeho přínosy. Nevnímají ho jako důležitý,“ popsal už dříve Jiránek.
„Sjednotili jsme se na tom, že to má smysl a budeme v podpoře startupů pokračovat,“ říká nyní Jiří Strýček, předseda podvýboru. „Já sám jsem byl překvapen, když zaznělo, že startupy tvoří téměř pět procent na celkovém trhu práce. Chceme je tu udržet, zajistit, aby neutíkaly pryč,“ uvádí s tím, že zakladatelům je třeba vyslat signál, že se startupům bude Česko na vládní úrovni věnovat.
„Našli jsme několik společných bodů, které jsou apolitické,“ říká Ivo Denemark z CzechInvestu. „Je to důležité pro posilování konkurenceschopnosti Česka i pro ekonomický růst naší země. Jsem rád, že jsme dnes schválili usnesení, jehož cílem je začít připravovat podklady pro konkrétní návrhy změn,“ doplňuje Strýček. „Pro nás jsou startupy naprosto klíčovou oblastí, které se chceme věnovat a které se i osobně já chci v rámci práce i věnovat,“ slibuje Jan Kavalírek, náměstek ministra průmyslu a obchodu.
Pokud by se podvýboru dařilo slibovanou agendu prosadit, do dalšího volebního období by Česko mohlo připravovat hned několik zákonů na podporu startupů. Přitom zaznělo, že zajímavé by byly ty po vzoru Španělska či Francie. Mohly by se tak upravit pracovněprávní vztahy, daňová pravidla nebo i urychlit získávání grantů či patentů.
Zmiňované Španělsko na sklonku roku 2022 zavedlo zákon o podpoře ekosystému nově vznikajících společností, obecně známý jako zákon o startupech. Takovým firmám poskytuje specifický regulatorní rámec, který má podpořit jejich vznik a růst. Obsahuje přitom soubor opatření a výhod, které jsou pro španělský podnikatelský ekosystém podle zákonodárců důležité.
Patří mezi ně kromě jiného snížená sazba zdanění takových společností během prvních let (místo 25 % je to 15 %), zvýhodněné zaměstnanecké akcie, zvýhodněné daňové odpočty či první roky 100% sleva z minimálního vyměřovacího základu OSVČ, které stojí za nově vznikající společností. Regule zjednodušují pravidla pro digitální nomády i pracovníky, kteří mají startupy do Španělska přilákat.
Španělské nařízení ovšem počítá s definicí startupů, jež obsahuje mimo jiné pravidlo, že nesmí být starší pěti let nebo sedmi v některých konkrétních oborech. A mimo jiné stanovuje, že takovou podporu získávají firmy, které mají sídlo nebo stálou provozovnu v zemi a musejí v ní mít alespoň 60 % zaměstnanců s pracovní smlouvou.