Článek jsem přečetl jedním dechem a to se mi na Lupě moc nestává. Uvítal bych víc takového obsahu.
Pak jsem se podíval do diskuse a začal pokyvovat hlavou nad komentáři, které autorovi článku oponují. Jak je to vůbec možné?
Obě "strany sporu" totiž mají svoji pravdu a ve skutečnosti se ani o žádný spor nejedná. Záleží jen, s kým se kdo z nás zrovna potkal a na koho si potřebuje zanadávat. Příčinnou je pradávná konstanta "lidi jsou koko.ti" - která se jednou projeví tak, že obchodník je amorální hova.do a za provizi nebo kvartální bonus by prodal i postel pod svojí umírající babičkou (navíc někomu, kdo shání zubařské křeslo). A jindy je to firma, která se snaží prodat za těžké prachy svůj nepříliš užitečný produkt někomu, kdo ho až tak moc nepotřebuje. Nemusí za tím být vždy hamižnost, ale spíš snaha sanovat předchozí neúspěšné projekty a konečně se "zahojit" na novém zákazníkovi nebo utkvělá představa, že když jsme ve vývoji utopili už tolik (desítek) mega, zasloužíme si ty peníze dostat zpátky. (ne, nezasloužíte - cena se odvíjí primárně od užitku, který váš produkt přinese, a taky od toho, za kolik prodává konkurence).