Vlákno názorů k článku PR blog – vystřízlivěli jsme? od Vašek - Ať je Jiří Paroubek jaký chce (a já...
-
Vašek (neregistrovaný)Ať je Jiří Paroubek jaký chce (a já osobně ho zrovna v lásce nemám), publikuje pod svým jménem. Když čtu jeho blog, vím, kdo se tam vyjadřuje a podle toho mám možnost posoudit obsah. Pokud někdo píše anonymně, tak je to taky určitý signál a podle toho přistupuji k obsahu. Ale pokud někdo v rámci kampaně předvádí reklamní sdělení jako osobní názor, je to prostě lež. Jistě, lež byla, je a bude. To ale neznamená, že lhát je v pořádku. Ať si klidně existují PR blogy - když přiznají, čí názory a představy prezentují. Lež ovšem zůstává lží.
-
Víte, pokud mohou v reklamách vystupovat známé osobnosti nebo pod změněným jménem členové oborových komor (dr. Šuralová aj.), a tvrdit, že používají to či ono nebo že svým pacientům/zákazníkům doporučují to či ono, ačkoliv ve skutečnosti za takové sdělení jen dostali zaplaceno, tak je absurdní chtít po bloggerech, aby přiznávali barvu. Jde o to, že ve společnosti existuje poptávka po určitém "zboží": Totiž po reklamě, ve které někdo sděluje, že má dobrou osobní zkušenost s takovým či onakým výrobkem. Taková reklama je očividně nejúčinnější, mnohem účinnější než věcné shrnutí parametrů výrobku nebo atmosferické zobrazení výrobku v akci (auta).
Přitom lidé by MOHLI, kdyby chtěli, přistoupit ke spotřebitelskému bojkotu těch výrobků, které ke své propagaci využívají "špatnou" reklamu. Mohli by jasně říci "Dobře, lhali jste nám, že Tomáš Dvořák používá ten či onen kloubní přípravek, takže smůla, následující 2 měsíce nebudeme kupovat žádné výrobky od vaší společnosti."
Ale hloupé české spotřebitelské ovce raději budou volat po tom, aby nějaká komise kdesi nahoře všechno řešila za ně.
ČLÁNKY DO MAILU