Český člověk má tendenci počítat chyby. Ostatně řada firem, které v Česku zkrachovaly skončila jen proto, že nejlepší pracovníci byli ti, kteří nadělali nejméně chyb, nikoli ti, kteří mají za sebou nejvíce a nejlepších výsledků.
V zahraničí jaksi chápou, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Chyba, která se napraví, se nepočítá jako chyba.
Obávám se, že v Česku jednat podle rad autora v článku je sebevražedné. Jsem si jist, že autor nežije v Česku, a nebo žije, ale ve virtuální realitě obklopen neobvyklými lidmi.
Naopak se neodpouštění chyb v Česku dá využít. Řada lidí z IT se třeba potýká s tím, že je otravují známí ohledně počítačů. Můžete třeba v příbuzenstvu opravovat tři roky po sobě počítače, udělat stovky špičkových zásahů po kterých vše chodí. Když už chcete, aby vám příbuzní dali pokoj, stačí to jednou, dvakrát pořádně podělat a stovky i tisíce vašich úspěchlů jsou zapomenuty a máte pokoj.
A Ty možnosti k pomlouvání konkurence! Zejména linuxová komunita v Česku toho bohatě využívá! Například pomluvy ICQ (velmi vylhané), nebo pomluvy mp3 (vylhané), padnou u mnohých na úrodnou půdu, ale mimo Česko se nerozšíří. Nenarazí tam totiž na náturu, že jen ten kdo nedělá chyby je fajn.
Někdy k likvidaci firmy stačí nechat si poradit od odborníka.
Mablung: „Statistická výpověď Vaší skušenosti je prakticky nulová, obvzláště když většinu firem zde, více či méně, vlastní cizí kapitál a tudíž se přináší svůj know-how a kulturu.“
A statistická výpověď Vaší odpovědi je naprosto stejně nulová.
A mimochodem, já tu nemluvím o hlupácích jako se snažíte Vy, ale jen o mentalitě. A mentalita většinového Čecha je, že chyba se neodpouští. Chcete-li to změkčit, český národ má mnohonásobně nižší toleranci k chybám (včetně napraveným a neškodným).
Tudíž otevřené informování o chybách se dočkáte spíše ze zahraničí.
A otevřeně se přiznat k chybě je něco co je u mnohých lidí bráno nikoli jako velkorysost, ale jako přiznání k vlastní slabosti.
Tím chcete říci, že zahraniční firmy zde jsou všechny stejné, ať jí vlastní Japonci, Američané či Frantíci? :-) Asi ne, vždy svou firemní kulturu zmixují s naší.
To není chyba pracovníků, ale vedení. Managoři tady nejsou od toho aby pobírali vyšší plat, ale právě od toho aby motivovali a vedli své lidi. Něco jiného je mít nápad, něco jiného je sehnat zdroje a dotáhnout ho.
Vezmu-li to ze svého pohledu. Přijede k nám do firmy člověk, přijde do každého oddělení a rozhodí všude spoustu nápadů. Moje první myšlenka "to ten člověk skutečně zná vše a nebo jen do všeho kecá?". Přijde k nám do oddělení, rozhodí spoustu nápadů. Většina z nich je díky neznalosti firmy či českého prostředí mimo, některé by se možná dali realizovat. Moje myšlenka "mám ve firmě zůstávat pár měsíců místo 8 - 10 hodin 10 - 12, abych systémem pokus omyl vytřídil ty co by možná, možná realizovat šly?"
Možná jsem Vás špatně pochopil, ale takhle to chápu já když jsem si to přečetl.
Nevím jestli jste měl Vy smůlu či já štěstí, ale nemáme stejné zkušenosti. A jak jste správně poznamenal, statistická výpověď našich zkušeností je nulová :-)
Dam priklad z druhe strany, OK ? Zili byli takhle cesti zednici a jednoho dne se rozhodli, ze vyrazi za kopecky, protoze tam plati lepe. I vyrazili, praci rychle nasli a pracovali tak jak byli zvykli. Za 1/2 smeny zbouchali veskery material a zbytek nemeli co na praci. To se opakovalo po 14 dnu, nacez je obstastnili navstevou jejich nemecti kolegove.
Vysvetlili jim, ze takto se u nich nepracuje, ze to by neslo, ze jim kazi normu, protoze jejich odbory by mohli tezko nadale obhajovat jejich pracovni tempo a ze by bylo !velice! vhodne, aby se radsi vratili do cech.
Statistická výpověď Vaší skušenosti je prakticky nulová, obvzláště když většinu firem zde, více či méně, vlastní cizí kapitál a tudíž se přináší svůj know-how a kulturu.
Je jasné že 60 let diktatury zde přineslo částečně odlišnou kulturu od západu, v ledascem horší. Ale vážně, není to tak hrozné abychom si museli takhle "srát do vlastního hnízda". Mám zkušenosti také z pár firem, povídal jsem si se svými zahraničními přáteli a rozhodně jsem nemám stejné mínění jako Vy. Západní hlupák je stejný jako český hlupák, zastoupení hlupáků je všude stejné, jak co se pozic týče, tak i národností. Zkuste si někdy přečíst třeba Dilberta od Scotta Adamse. Ten člověk čerpá z praxe a Čechy má zařazené hned vedle Elbonie, takže rozhodně nečerpá od nás ...
>>>když většinu firem zde, více či méně, vlastní cizí kapitál a tudíž se přináší svůj know-how a kulturu.
Know-how možná, ale přinést vlastní kulturu, to není tak snadné, kolik zahraničních firem s tím tady narazilo.
Sice beru, že mám subjektivní pohled, ale prošel jsem několik zahraničních firem, jednal jsem s cizinci, byl jsem veden cizinci, mám spoustu známých v zahraničních firmách, ale ještě jsem se nesetkal s tím (a ani o tom neslyšel), že by se nějaké firmě podařilo přinést sem svoji kulturu. Ano, zkoušeli to, pochopitelně, ale dříve či později (spíše dříve než později) narazili.
Jeden příklad za všechny - zakladatel jedné české firmy, svého času můj šéf, se přátelí s američanem a ten mu tady u nás pomohl před lety firmu rozjet. Od té doby sem tak jednou za rok přijede, týden či dva pobude a chrlí jeden nápad za druhým. Jeho přítomnost je vždy nejhektičtější část roku. A on nejen nápady chrlí, on je také hned realizuje - rovnou si sedne s obchoďáky a probere obchodní strategii, druhý den s nimi jede do firem a s obrovským entusiasmem prezentuje firmu, další den sedí s grafiky a vymýšlí nové kampaně a pak se zase vrací do firem a jedná s lidmi. Každý rok takhle firmě přinese několik velkých celoročních smluv. Ne všechny nápady jsou dobré, dokonce je jich výrazná menšina, ale každý nápad, který se povede, přináší firmě víc peněz než průměrný obchoďák za půl roku.
A co se děje po jeho odjezdu? Lidi si doslova oddechnou, že už se nemusej tolik honit, nápady postupně nechají dojet a dál se paběrkuje jenom na "svý jistý".
Kdyby to byla ojedinělá situace, řeknu si, že to je firma plná pitomců, ale s tímhle se bohužel setkávám na mnoha msítech s mnoha lidmi.
Před mnoha lety jsem považoval pojem "národní povaha" za blbost a hlavně za nástroj sebemrskačství národa. Bohužel to blbost není. Národní povaha existuje a ta česká není zrovna hezká. Ano, máme řadu pozitivních vlastností, ale nejsou to vždy nejpraktičtější věci. V praktickém životě je více negativ a ani geniální schopnost improvizace to nezachrání.
ČLÁNKY DO MAILU