Doufal jsem, že příští kartu až bude úplně online, ale zdá se, že ještě ne.
Odpadlo by to cvičení s validátory, které někdy nevadí, ale někdy hodně.
Karty by mohly být jednodušší, volitelně by mohl stačit třeba občanský průkaz. Podmínkou je nepřenosnost (tedy fotka a neesnadná kopírovatelnost).
Revizoři by online prováděli kontrolu stavu v centrální databázi. Možná by měli někde problém se spojením, třeba v tunelech metra, tak by tam prostě nekontrolovali. Ale zrovna v tom tunelu co jezdím, je signál lepší než leckde na povrchu.
V ještě onlinovější variantě by se i fotka stahovala v reálném čase z databáze. Pak by stačila obyčejná karta s čárovým kódem jako ve školní jídelně.
Nezapomněl jsem na to, vědomě minoritu těch, kteří to potřebují, diskriminuji.
Miliónu Pražáků by stačila online "městská" karta (nebo jakýkoliv průkaz), ti ostatní by kromě toho ještě museli mít offline "příměstskou" kartu.
Časem by i ty terminály v autobusech mohly být online, ale uznávám, že je to bariéra.
Podstata mého návrhu je založena právě na tom, jak se karta používá v Praze - velmi zřídka ji čtou revizoři a nemusí to tedy jít vždy a všude. Pak lze systém obrátit - oč složitější by byly terminály revizorů, o to jednodušší by mohly být karty.
Karet a jejich držitelů je o 3 řády více než revizorů. Tady bych zase preferoval majoritu a diskriminoval minoritu - revizory. Ti by s tím měli novou komplikaci, že by si museli najít vhodné místo se signálem.
S těmi minoritami to máte přesně opačně, dojíždějící tu kartu potřebují každý den, ti, co jezdí jen po Praze, ji potřebují jen pro revizora. Navíc spousta z těch příměstských jezdí do Prahy a vtip integrovaného systému je právě v tom, že jednu celou cestu za jeden tarif na jednu jízdenku. Takže ta jejich offline karta by musela platit i v Praze. Mobilní signál není v metru, takže pro metro byste potřeboval také offline kartu.
Problém není v tom, že jsou ty karty offline, problém je v tom, že validátory jsou jenom v metru.
Pražská MHD přepraví denně více než 3 000 000 cestujících, hranici jich v příměstských autobusech překročí méně než 100 000. Proto jsem si tyto dovolil nazvat minoritou a v prvním návrhu je úplně zanedbat.
Jejich karta by v Praze platit nemusela, to je komfort, který jim lze zase odejmout. Zase by pak měl milón Pražáků větší komfort v tom, že by dokonce nemuseli mít žádnou kartu.
Že není potřeba provádět kontroly v tunelech metra jsem už napsal.
Společný tarif pro městskou a příměstskou dopravu neznamená jen komfort, ale hlavně finanční úsporu – cestující nemusí cestu příměstským autobusem v Praze platit dvakrát. Samozřejmě se to dá řešit i tak, že v rámci Prahy i v příměstské dopravě budou jízdenky kontrolovat jen revizoři.
Pokud by se kontrola neprováděla v tunelech metra, znamená to v metru buď nekontrolovat vůbec, nebo kontrolovat jen při vstupu a výstupu, případně na přestupech. Nebo-li místo kontroly v metru, která se zvládne za jízdy a cestujícího nezdržuje, cestující při kontrole zdržovat – o to víc, že by se čekalo na on-line kontrolu. Osobně mi kontroly zdržující cestující vadí mnohem víc, než nutnost nabíjet kupony ve validátoru.
Zapomněl jste, že se ty karty používají v celém PID, tedy i v příměstské dopravě (autobusy i vlaky), kde se kupony kontrolují při každé jízdě. Ono úplně stačí, že jsou v autobusech jakési dýchavičné pokladny s pochybnými čtečkami, takže je úspěch, když se ten kupon podaří po chvíli čekání vůbec načíst. A vy byste k tomu přidal ještě komunikaci přes internet, v místech, kde někdy ani není mobilní signál.