Názory k článku Právní aspekty krabicového software

Po dlouhe dobe dost zajimavy clanek! Diky za nej.

Kdysi jsem se zajimal o produkt M$, ujistil jsem, ze EULA na webu neni k nalezeni a napsal jsem si o ni.
Vysledek: To my nesmime ani naznacovat...

Článek je zajímavý, avšak měl bych dvě připomínky.

1) Licenční smlouvy zcela jistě nespadají pod pod režim spotřebitelských smluv (ve smyslu § 52 a násl. ObčZ). Podle § 52 odst. 1 ObčZ jsou spotřebitelskými smlouvami jsou VÝLUČNĚ jen ty smlouvy, které splňují (kumulativně) všechny požadavky § 52 odst. 1 ObčZ, tj. - smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy upravené v části osmé občanského zákoníku, - pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

Licenční smlouvu totiž rozhodně nelze považovat za jiné smlouvy upravené v části osmé ObčZ, a to jednoduše z toho důvodu, že v části osmě prostě upravena není. Neni dokonce upravena ani v jiné části ObčZ. Vámi citované ustanovením § 53 odst. 7 písm. d) pak nelze - dle mého soudu - vyložit jinak, než tak, že se vztahuje pouze k hmotnému nosiči tohoto záznamu, resp. že nelze odstoupit od těch smluv, jejichž předmětem je dodávka audio/video/software, v případě, že spotřebitel porušil originální obal nosiče takovéhoto záznamu. V tomto ohledu je třeba rozlišovat onu dvojkolejnost, resp. linii autorskoprávní (licence...) a linii občanskoprávní (kupní smlouva, smlouva o dílo..). (z části lze i vycházet ze související směrnice ES, která byla tímto ustanovením implementována)

2) Druhá připomínka směřuje k autorem nezmíněnému právnímu názoru, který vychází z toho, že někteří autoři dovozují vznik oprávnění k užití software (nikoli licenční smlouvy) na základě pojmu "oprávněný uživatel", přičemž instalaci (což je z právního hlediska rozmnožení dila), spuštění či vytváření záložní kopie má "opravněný uživatel" povolení přímo ze zákona (zákonná licence - §66 AutZ). Oprávněnému uživateli počitačového programu tedy dává přímo zákon některá oprávnění a omezuje tak práva autora programu. Zde se pak pochipitelně dostáváme k otázce vymezení pojmu "oprávněný uživatel" ve smyslu §66 AutZ (k tomu více na http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=60797)

Jinak ještě uvádím, že není úplně pravdou autorovo tvrzení, že "Souhlas s "licenční smlouvou" provedený kliknutím myši při instalaci NIKDY nedojde druhé smluvní straně.". V podlední době dochází stále častěji k provázání takovéto akceptace s dojítím druhé smluvní straně (viz např. instalace a uzavírání licenčních smluv u některých verzí WinXP, MSOXP apod.)

Jinak se mi článek velice líbil.

S pozdravem

Jan Matejka

V podlední době dochází stále častěji k provázání takovéto akceptace s dojítím druhé smluvní straně (viz např. instalace a uzavírání licenčních smluv u některých verzí WinXP, MSOXP apod.)

Pokud máte na mysli tzv. "aktivaci", pak se obávám, že ta nemá s přijetím licenční smlouvy zásadně nic společného. Je možné aplikaci zcela legálně provozovat, aniž by k aktivaci vůbec došlo (např. v případě vývojových instalací z MSDN Microsoft tento postup dokonce výslovně doporučuje.

V tomto směru je zajímavý např. postup výrobce Trillian (instant messaging klient, www.trillian.cc) - zakoupením licence si automaticky založíte na jejich serveru účet a proti tomu se všechny kopie Trillian pod vaším jménem a heslem autorizují.

Ve své připomínce rozhodně netvrdím, že provedení každé aktivace představuje nutně dojítí akceptace, ale že toto může být v některých případech provázáno.

V případě takovýchto aktivací pak totiž již nelze vždy tvrdit, že druhá strana se o akcetpaci licenční smlouvy nedozvěděla či nemohla dozvědět, a tedy že (licenční) smlouva nebyla uzavřena.

Jinak o postupu výrobce Trillian informován jsem a shledávám jej rovněž velmi zajímavým, nicméně zatím jde spíše o výjimku (alespoň z mého pohledu).

S pozdravem

Ján Matejka

Bohuzel, ten postup jak je implementovan v Trillian, je pouzitelny snad opravdu jenom u Instant messagingu. Ta vec totiz bez internetove konektivity proste nenabehne, jak jsem prave pred chvili zjistil :-/

I u norton Antiviru 2004 je nutná aktivace, když není internet (NA se nepřipojí), vyžádá si telefonickou aktivaci.

U Trillianu se předpokládá, že internet konektivitu musíte mít, logicky.

ad 1) Nechci za každou cenu obhajovat svůj názor, ale dle mého názoru je jasné, že ustanovení § 53 odst. 7 d) občanského zákoníku, je chybou zákonodárce. Pokud bychom vycházeli z přísně pozitivistického stanoviska, že pod režim spotřebitelským smluv, spadají pouze smlouvy výslovně upravené v části osmé občanského zákoníku, dostali bychom se v případě prodeje software k absurdním výsledkům.

Předmětné ustanovení zní: "Kromě případů, kdy je odstoupení od smlouvy výslovně ujednáno, nemůže spotřebitel odstoupit podle odstavce 6 (§ 53) od smluv na dodávku audio a video nahrávek a počítačových programů porušil-li spotřebitel jejich originální obal." Z tohoto a contrario usuzuji, že pokud spotřebitel neporušil originální obal, od smlouvy na "dodávku" software odstoupit může. Bez porušení originálního obalu však nelze jednotlivé složky softwarového produktu oddělit.

Příklad: Pod vlivem působivé reklamy si bez rozmyslu nechám zaslat výukový software (tzn. již jsem uzavřel jak kupní, tak licenční smlouvu). Po doručení zásilky zjistím, že jsem udělal chybu a chci celý produkt vrátit - odstoupit od smlouvy (dosud jsem krabici neotevřel). Prodejce argumentuje tím, že byla uzavřena i úplatná licenční smlouva, od které nelze odstoupit (tzn. své plnění nedostanu nikdy zpět). V této chvíli tedy § 53 odst. 7 d) ztrácí smysl, neboť i když jsem krabici neotevřel, nemůžu produkt vrátit a dostat své plnění zpět. Pokud vycházíme z Vašeho názoru mohu vrátit (resp. odstoupit) pouze hmotné části uzavřené v krabici. Avšak jaký by byl důvod mého odstoupení od smlouvy ohledně hmotných částí produktu (navíc uzavřených v krabici), když licenční smlouva nadále trvá a své peněžité plnění tak nedostanu nikdy zpět? To dle mého názoru odporuje smyslu úpravy spotřebitelských smluv.

"Prodejce argumentuje tím, že byla uzavřena i úplatná licenční smlouva,"

To je preci nesmysl, nemuzete uzavrit licencni smlouvu, kdyz jste ji nevidel. Ono totiz i to poruseni obalu je nesmysl, protoze to by licence musela byt napsana na nem. Jedine ze by jste nejdriv dostal ke schvaleni tu licenci a potvrdil prodejci souhlas.

Zde došlo k nedorozumění, v této poznámce vycházím z předpokladu, že licenční smlouva byla uzavřena. Např., že text smlouvy je vystaven na webových stránkách výrobce a vy s ním vyslovíte souhlas (při splnění všech náležitostí).

takze by bylo spravnejsi ze by slo koupit soft, otevrit a okopirovat si ho a pak ho vratit nebo jake reseni nabizite?

Kritiku bez navrhu reseni umim udelat take.

ad spotrebitelské smlouvy?

mozna mimo aktualni diskusi, ale souhlasim s nazorem p. Matejky, ze pod rezim spotrebitelskych smluv nespadaji licencni smlouvy. tyto se mohou tykat, dle meho nazoru, skutecne a pouze hmotneho predmetu a to z duvodu uvadenych v prispevku... DODAVKOU softwaru mel podle me zmateny legislator na mysli smlouvu o dilo na dodani softwaru, tedy smlouvy upravene v casti 8.

ad bezduvodne obohaceni vs IMHO woodstock :)
uvaha o bezduvodnem obohaceni ma jiste smysl a fakt, ze to nezminuji (prozatim), zadne woodstockem uznane autority skutecne nic neznamena. Woodstocku ver, ze aktualni problematika, tak jak je rozebirana napr. v EU zurnalech dusevniho vlastnictvi zatim prekracuje fantazii vetsiny z nas.

ad prodejni automaty a neadresovane projevy vule
dle meho nazoru se jedna o klasicky pripad tzv.
'invitation to treaty' tedy o vyzvu k podavani navrhu, ktera sice skvele resi problem prodejnich automatu, on-line licenci ale napr. i listku v MHD kupovanych u ridice (taky predem neznate prepravni podminky) nicmene v oblasti krabicoveho softwaru pusobi presne ty, Aujezdskym popsane problemy.
clanek neni spatny.

p.s. god save oz

Děkuji za zajímavý článek.

Mam tomu rozumet tak, ze kdyz jasne a jednoznacen objednam "uzivaci prava k software X.Y", prodejce mi COSI doda a prijme za to penize, pak ja bud' musim dojit k zaveru, ze jde o podvodnika, ktery ze me vylakal penize a neposkytl to, co mel (coz je trestny cin) a nebo, pokud nemam duvod se domnivat, ze jde o podvodnika - je spravnym a logickym zaverem, ze kdyz mi "uzivaci prava" "dodal", pak je patrne autorem zplnomocnen uzavirat licencni ujednani ? je asne, ze pokud ve skutecnosti nebyl, pak platne licencni ujednani nevzniklo - nicmene - bude me alespon chranit dobra vira pred nasledky neopravneneho uzivani autorskeho dila ?

Vzhledem k tomu, že když právě čtu tento článek, tak mi už přikrát na firewall zaútočil vir Blaster, tak si nejsem jist, koho mám považovat ze softwarových producentů za podvodníka.
Jen tak na okraj. Je mi schopen někdo z právníků vysvětlit, jak se dá reklamovat takový softwarový zmetek jako je WinXP (přesněji WinNT 5.01), kde Blaster působí - na rozdíl třeba od WinNT 4.0 nebo Win98, kde nebyl port 135 otevřen. A co to je za firmu onen Microsoft, když takovéto věci tajně udělá?
(Anebo se tímto nikdo z právníků raději nezabývá, aby nenarazil?)

ZKuste se vykaslat na chvilku na pravniky a zauvazovat logicky, dobrovolne jste si koupil neco co je prodavano jako AS IS a vyrobce neurcuje vhodnost k nejakemu konkr. pouziti :-).. Jasne, je to nefer, ale krome certifikovaneho vojenskeho SW (a i tam to obcas selze, viz raketa Arianne) to snad ani jinak z logiky veci nejde...

Rozdil pochopis, az se na tebe vyspi zavistivy soused/konkurent a ty budes mit plny byt/kancelar panu od policie zabavujicich vsechno, co jen trochu souvisi s pocitacem. A co hur, posleze se ukaze, ze podle ceskeho prava jsi skutecne uzival veskery software neopravnene ...

dekuji, za vyborny clanek, neco takoveho jsem uz dlouho hledal, abych si potvrdil svoje nazory - asi jako jeden z mala si ctu licence a treba EULA od microsoftu me vzdycky dostavala.

ale to nemam nic na licenci ke hre Mafie, kde bylo napsane, ze vsechny problemy se budou resit tusim podle Texaskeho prava. (sic!)

Dovozovat, ze pri prodeji krabicoveho software v obchode v podstate vzdy dochazi k bezduvodnemu obahaceni je ciry nesmysl! Je to absurdni zaver a s tím by si rozumny pravnik mel umet nejak poradit, bohuzel prave to se ve vasem pripade nestalo.

Navic clanek obsahuje vice chyb nez psal pan Matejka vyse. Urcite na ne prijde jeste rec.

P.

Tato skutečnost samozřejmě není pouze můj "výmysl", v odborné literatuře je na tuto situaci běžně poukazováno. Pokud znáte nějakého "rozumného" právníka, který si s tím "poradí", určitě by mě jeho stanovisko zajímalo.

Ohledně připomínek Dr. Matějky: dle mého názoru jednalo o jeho odlišný právní názor a nikoliv upozorňování na "chyby". Pokud jste nějaké nesrovnalosti v článku objevil, neváhejte je prosím uvést.

S pozdravem

Aujezdský

Mohu pozadat o odkaz na nekterou beznou odbornou literaturu? Kdyz jsem psal koncem roku 2000 diplomovou praci zabyvajici se autorskopravnim rezimem softwaru, komparaci stare a nove upravy a smernic ES troufam si tvrdit, ze jsem precetl mnoho odborne literatury na toto tema a o bezduvodnem obohaceni tam urcite nebylo ani slovo.

Co se tyce uzavirani licencni smlouvy, s licencinimi podminkami pribalenymi u software se vyrovnal IMHO celkem elegantne Telec v komentari k Autorskemu zakonu (C.H. Beck 97) asi v tom smyslu, ze se jedna o ofertu licencni smlouvy ze strany vyrobce, ke ktere uzivatel konkludentne, vetsinou otevrenim obalu ci porusenim pecete na obalu pristupuje.

V opravnene kritice prebirani (prekladani) zhusta v nasich podminkach neplatnych licencnich smluv z oblasti cizich (predevsim USA) pravnich uprav jste se shodli.

ad 1) dle mého názoru není nutné číst odborné publikace k tomu, abyste dovodil, že se jedná o bezdůvodné obohacení. Pokud odevzdáte peníze někomu jen tak, aniž by vznikla jakákoliv smlouva, jedná se o bedůvodné obohacení.

ad 2) dle mého názoru takto vzniknout smlouva nemůže, což je nakonec obsahem článku.

Zkuste se také podívat, kdo sponzoruje vydávání komentářů k autorskému zákonu.

Pane magistře, chcete říci, že do komentáře k AZ jsou zabetonovány peníze? :-)

Neboli - není to v podstatě komentář, ale účelový interpretář, jenž má v dané problematice přispět k mentálnímu ustrojení čtenáře tak, jak platícímu, totiž sponzorovi, vyhovuje?

Čili že nejde o komentář, nýbrž o účelovou indoktrinaci?

Jak muze stat vybirat DPH od koncoveho zakaznika, kdyz nedoslo k pridani hodnoty, ale k bezduvodnemu obohaceni ? Ze by stat okradal obcany ?

Rikate-li, ze ze strany autora (resp. vykonavatele majetkovych autorskych prav) se jedna o ofertu k uzavreni licencni smlouvy, pak by nabyvatel musel byt s timto navrhem seznamem. V pripade (ktery nastava v naproste vetsine pripadu "prodeje" krabicoveho software), kdy je licencni smlouva v krabici, ci pripadne se s ni nabyvatel muze seznamit az v prubehu instalace, o oferte jiste hovorit nelze.
Opacny zaver (tedy ze je konkludentne otevrenim krabice uzavrena ustni licencni smlouva, jejiz obsah je z naproste vetsiny stanoven pouze ustanovenimi autorskeho zakona, protoze neobsahuje-krome stanoveni stran a ceny za licenci-zadna jina konkretni smluvena ustanoveni) je absurdni, nebot by pak pisemna licencni smlouva v krabici (na CD) nemela jiz zadny smysl, a nabyvatel by si mohl software nainstalovat a pouzivat jej i prestoze by s jejimi ustanovenimi nesouhlasil (nebot prece, podle Vasi argumentace, jiz jednu - ustni - smlouvu uzavrel).
Tomu, ze nejde o ofertu, svedci i dalsi, autorem uvadeny, duvod, a tim je neadresovani "navrhu" , tedy vystaveni krabice v prodejne - urcitym osobam. Jde tedy pouze o invitacio ad offerendum.

O bezduvodne obohaceni se tedy jedna nejmene do doby, nez uzivatel odklikne accept pri instalaci. Zda jde o bezduvodne obohaceni i pote, zalezi na tom, zda je odkliknutim uzavren kontrakt. Zde se klonim k nazoru autora clanku, ze kontrakt uzavren neni, nedojde-li projev vule druhe strane.

Zminovani komparace s pravem ES ve Vasem prispevku mi prijde nadbytecna, nebot uzavirani smlouvy se ridi rezimem ceskeho obcanskeho zakoniku, a to (jak bylo v clanku spravne uvedeno) i pokud vztah obsahuje mezinarodni prvek.

K clankem zminovanemu "pravnimu nihilismu provazejicimu distribuci vyrobku" jen dodavam, ze "dominantni vyrobce operacnich systemu" nejen nevystavuje zneni EULA na svych strankach, ale tuto smlouvu neni ochoten poskytnout ani na vyslovne pozadani...

1. Polemizujete s necim, co jsem netvrdil a co jste si pouze chybne a ucelove dovodil z meho prispevku, aby bylo s cim polemizovat.

2. ad adresovani navrhu. Jak se z tohoto hlediska divate na prodejni automaty, samoobsluhy, uzavirani pojistnych smluv na internetu...?

3. ad bezduvodne obohaceni. Porad me zajima ta literatura. Zatim jsem se dozvedel, ze to neni tezke dovodit. Pak me zarazi, ze uz to nedovodil nekdo v tech stohach knih, ktere jsem precetl, ale poprve jsem na podobny pravni nazor narazil zde.

4. Pravo ES jsem zminil v podstatne jine souvislosti nez vy. Rad se hadate?

5. Myslim si, ze k existenci tak zavazneho problemu, jak se v clanku predestira musim byt skepticky, kdyz si ho nepovsimly takove kapacity jako Knap, Kriz, Telec, Smejkal a dalsi...

Ad Telec: No s tim se zrovna IMHO elegantne nevyrovnal - nemohu otevrenim obalu pristoupit na navrh smlouvy, kdyz neznam text tohoto navrhu, zabaleny uvnitr, ze...

Neřekl bych, že v článku jsou obsaženy nějaké chyby, rozhodně pak nejde o nesmysl, ale o prostý fakt, který jen dokladá místy zoufalý stav naší legislativy, která není schopna reagovat na požadavky praxe a právní teorie.

Tvrdit, že článek obsahuje nějaké další chyby, aniž jste jedinou z nich zmínil mi přijde pak jako rána pod pás. Snažte se být konkrétní, jinak Váš názor vyzní poněkud do ztracena.

S pozdravem

Ján Matejka

Já bych rád věděl:

Je teoreticky možné sjednat si individuální smlouvu? Pakliže ano, to by asi měli v Microsoftu a jemu podobných honičku, kdy měli respektovat, že co uchazeč o jejich soft, to rovnoprávná strana...

Na druhou stranu, na uzavreni smlouvy neni pravni narok a tak se mohou celkem svobodne rozhodnout, ze o uzavreni smlouvy s vami zajem nemaji ...

Jakoze prijdete do kramu a oni vam to odmitnou prodat a sousedovi to prodaji?

Treba proto ze jste cikkan vam to neprodaji (samozrejme tento duvod vam nesdeli, nejsou blbi), opravdu na to neni pravni narok?