Vlákno názorů k článku Právní aspekty krabicového software od Muf! - ad spotrebitelské smlouvy? mozna mimo aktualni diskusi, ale souhlasim...

ad spotrebitelské smlouvy?

mozna mimo aktualni diskusi, ale souhlasim s nazorem p. Matejky, ze pod rezim spotrebitelskych smluv nespadaji licencni smlouvy. tyto se mohou tykat, dle meho nazoru, skutecne a pouze hmotneho predmetu a to z duvodu uvadenych v prispevku... DODAVKOU softwaru mel podle me zmateny legislator na mysli smlouvu o dilo na dodani softwaru, tedy smlouvy upravene v casti 8.

ad bezduvodne obohaceni vs IMHO woodstock :)
uvaha o bezduvodnem obohaceni ma jiste smysl a fakt, ze to nezminuji (prozatim), zadne woodstockem uznane autority skutecne nic neznamena. Woodstocku ver, ze aktualni problematika, tak jak je rozebirana napr. v EU zurnalech dusevniho vlastnictvi zatim prekracuje fantazii vetsiny z nas.

ad prodejni automaty a neadresovane projevy vule
dle meho nazoru se jedna o klasicky pripad tzv.
'invitation to treaty' tedy o vyzvu k podavani navrhu, ktera sice skvele resi problem prodejnich automatu, on-line licenci ale napr. i listku v MHD kupovanych u ridice (taky predem neznate prepravni podminky) nicmene v oblasti krabicoveho softwaru pusobi presne ty, Aujezdskym popsane problemy.
clanek neni spatny.

p.s. god save oz

Nicméně že Trillian nemůžete použít jako klienta pro IRC v případě, že provozujete pouze uzavřenou síť, to bych jí snad ani nevyčítal...

Já ano. Protože to omezení nemá žádné praktické opodstatnění, jedná se pouze o obstrukci ze strany výrobce.

Každý článek je omezen počtem znaků, takže jsem snažil o nastínění problému a nikoliv o jeho řešení. Řešením je buď legislativní změna nebo změna chování výrobců software (např. nechat si od napsat licenční smlouvu a instruovat prodejce).

"Okopírovat ho" samozřejmě nemůžete (z hlediska právního), ale vrátit dle mého názoru ano.

Věřím, že publikování Vaší kritiky nikdo nebrání.

S pozdravem

Protože podporuje Trillian pouze systémy, u kterých si nemůžete rozjet vlastní server (IRC, Yahoo, MSN...).

Jedinou výjimkou je IRC. Nicméně že Trillian nemůžete použít jako klienta pro IRC v případě, že provozujete pouze uzavřenou síť, to bych jí snad ani nevyčítal...

U Trillianu se předpokládá, že internet konektivitu musíte mít, logicky.

Proč logicky? Proč bych nemohl používat instant messaging v lokální síti, která není připojená k Internetu?

takze by bylo spravnejsi ze by slo koupit soft, otevrit a okopirovat si ho a pak ho vratit nebo jake reseni nabizite?

Kritiku bez navrhu reseni umim udelat take.

I u norton Antiviru 2004 je nutná aktivace, když není internet (NA se nepřipojí), vyžádá si telefonickou aktivaci.

U Trillianu se předpokládá, že internet konektivitu musíte mít, logicky.

Zde došlo k nedorozumění, v této poznámce vycházím z předpokladu, že licenční smlouva byla uzavřena. Např., že text smlouvy je vystaven na webových stránkách výrobce a vy s ním vyslovíte souhlas (při splnění všech náležitostí).

"Prodejce argumentuje tím, že byla uzavřena i úplatná licenční smlouva,"

To je preci nesmysl, nemuzete uzavrit licencni smlouvu, kdyz jste ji nevidel. Ono totiz i to poruseni obalu je nesmysl, protoze to by licence musela byt napsana na nem. Jedine ze by jste nejdriv dostal ke schvaleni tu licenci a potvrdil prodejci souhlas.

ad 1) Nechci za každou cenu obhajovat svůj názor, ale dle mého názoru je jasné, že ustanovení § 53 odst. 7 d) občanského zákoníku, je chybou zákonodárce. Pokud bychom vycházeli z přísně pozitivistického stanoviska, že pod režim spotřebitelským smluv, spadají pouze smlouvy výslovně upravené v části osmé občanského zákoníku, dostali bychom se v případě prodeje software k absurdním výsledkům.

Předmětné ustanovení zní: "Kromě případů, kdy je odstoupení od smlouvy výslovně ujednáno, nemůže spotřebitel odstoupit podle odstavce 6 (§ 53) od smluv na dodávku audio a video nahrávek a počítačových programů porušil-li spotřebitel jejich originální obal." Z tohoto a contrario usuzuji, že pokud spotřebitel neporušil originální obal, od smlouvy na "dodávku" software odstoupit může. Bez porušení originálního obalu však nelze jednotlivé složky softwarového produktu oddělit.

Příklad: Pod vlivem působivé reklamy si bez rozmyslu nechám zaslat výukový software (tzn. již jsem uzavřel jak kupní, tak licenční smlouvu). Po doručení zásilky zjistím, že jsem udělal chybu a chci celý produkt vrátit - odstoupit od smlouvy (dosud jsem krabici neotevřel). Prodejce argumentuje tím, že byla uzavřena i úplatná licenční smlouva, od které nelze odstoupit (tzn. své plnění nedostanu nikdy zpět). V této chvíli tedy § 53 odst. 7 d) ztrácí smysl, neboť i když jsem krabici neotevřel, nemůžu produkt vrátit a dostat své plnění zpět. Pokud vycházíme z Vašeho názoru mohu vrátit (resp. odstoupit) pouze hmotné části uzavřené v krabici. Avšak jaký by byl důvod mého odstoupení od smlouvy ohledně hmotných částí produktu (navíc uzavřených v krabici), když licenční smlouva nadále trvá a své peněžité plnění tak nedostanu nikdy zpět? To dle mého názoru odporuje smyslu úpravy spotřebitelských smluv.

Bohuzel, ten postup jak je implementovan v Trillian, je pouzitelny snad opravdu jenom u Instant messagingu. Ta vec totiz bez internetove konektivity proste nenabehne, jak jsem prave pred chvili zjistil :-/

Ve své připomínce rozhodně netvrdím, že provedení každé aktivace představuje nutně dojítí akceptace, ale že toto může být v některých případech provázáno.

V případě takovýchto aktivací pak totiž již nelze vždy tvrdit, že druhá strana se o akcetpaci licenční smlouvy nedozvěděla či nemohla dozvědět, a tedy že (licenční) smlouva nebyla uzavřena.

Jinak o postupu výrobce Trillian informován jsem a shledávám jej rovněž velmi zajímavým, nicméně zatím jde spíše o výjimku (alespoň z mého pohledu).

S pozdravem

Ján Matejka

V podlední době dochází stále častěji k provázání takovéto akceptace s dojítím druhé smluvní straně (viz např. instalace a uzavírání licenčních smluv u některých verzí WinXP, MSOXP apod.)

Pokud máte na mysli tzv. "aktivaci", pak se obávám, že ta nemá s přijetím licenční smlouvy zásadně nic společného. Je možné aplikaci zcela legálně provozovat, aniž by k aktivaci vůbec došlo (např. v případě vývojových instalací z MSDN Microsoft tento postup dokonce výslovně doporučuje.

V tomto směru je zajímavý např. postup výrobce Trillian (instant messaging klient, www.trillian.cc) - zakoupením licence si automaticky založíte na jejich serveru účet a proti tomu se všechny kopie Trillian pod vaším jménem a heslem autorizují.

Článek je zajímavý, avšak měl bych dvě připomínky.

1) Licenční smlouvy zcela jistě nespadají pod pod režim spotřebitelských smluv (ve smyslu § 52 a násl. ObčZ). Podle § 52 odst. 1 ObčZ jsou spotřebitelskými smlouvami jsou VÝLUČNĚ jen ty smlouvy, které splňují (kumulativně) všechny požadavky § 52 odst. 1 ObčZ, tj. - smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy upravené v části osmé občanského zákoníku, - pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

Licenční smlouvu totiž rozhodně nelze považovat za jiné smlouvy upravené v části osmé ObčZ, a to jednoduše z toho důvodu, že v části osmě prostě upravena není. Neni dokonce upravena ani v jiné části ObčZ. Vámi citované ustanovením § 53 odst. 7 písm. d) pak nelze - dle mého soudu - vyložit jinak, než tak, že se vztahuje pouze k hmotnému nosiči tohoto záznamu, resp. že nelze odstoupit od těch smluv, jejichž předmětem je dodávka audio/video/software, v případě, že spotřebitel porušil originální obal nosiče takovéhoto záznamu. V tomto ohledu je třeba rozlišovat onu dvojkolejnost, resp. linii autorskoprávní (licence...) a linii občanskoprávní (kupní smlouva, smlouva o dílo..). (z části lze i vycházet ze související směrnice ES, která byla tímto ustanovením implementována)

2) Druhá připomínka směřuje k autorem nezmíněnému právnímu názoru, který vychází z toho, že někteří autoři dovozují vznik oprávnění k užití software (nikoli licenční smlouvy) na základě pojmu "oprávněný uživatel", přičemž instalaci (což je z právního hlediska rozmnožení dila), spuštění či vytváření záložní kopie má "opravněný uživatel" povolení přímo ze zákona (zákonná licence - §66 AutZ). Oprávněnému uživateli počitačového programu tedy dává přímo zákon některá oprávnění a omezuje tak práva autora programu. Zde se pak pochipitelně dostáváme k otázce vymezení pojmu "oprávněný uživatel" ve smyslu §66 AutZ (k tomu více na http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=60797)

Jinak ještě uvádím, že není úplně pravdou autorovo tvrzení, že "Souhlas s "licenční smlouvou" provedený kliknutím myši při instalaci NIKDY nedojde druhé smluvní straně.". V podlední době dochází stále častěji k provázání takovéto akceptace s dojítím druhé smluvní straně (viz např. instalace a uzavírání licenčních smluv u některých verzí WinXP, MSOXP apod.)

Jinak se mi článek velice líbil.

S pozdravem

Jan Matejka