Právo úředníků na reparát. ČTÚ a další úřady mají mít možnost svá rozhodnutí dovysvětlovat u soudu

1. 3. 2023
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Autor: Depositphotos
Nenápadná opoziční novela občanského soudního řádu narušuje rovnováhu sil při přezkumu mimosoudního řešení sporů.

Sněmovnou v pátek 24. února prošla změna pravidel, podle které se přezkoumávají rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) a několika dalších orgánů. Postavení těchto úřadů při soudním přezkumu jejich verdiktů tím významně posílí a může vést k prodloužení celkové délky řízení. To se logicky odrazí i v úspěchu nároků uplatněných vůči státu na odškodnění nepřiměřeně dlouhých pří.

Paradoxně přitom jde o spory, kde zákon svěřil rozhodovací pravomoc úřadům z toho důvodu, aby tím odlehčil přetížené justici. Typově jde například o nároky z nezaplacených faktur za telekomunikační služby, z neúspěšných reklamací nedoručených poštovních zásilek nebo kvůli nezákonným poplatkům za předčasně splacené hypotéky. Pravomoc rozhodovat tyto typy sporů má vedle ČTÚ i Energetický regulační úřad, Česká obchodní inspekce nebo Finanční arbitr.

S tím, že rozhodnutí těchto úřadů budou přezkoumatelná soudem, se počítalo už od počátku. Kterýkoliv z účastníků, který není spokojen s pohledem úředníků na věc, má možnost se obrátit na soud s takzvanou žalobou podle části páté občanského soudního řádu, tedy řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem. Soud si následně vyžádá od úřadu kompletní spis, dá mu prostor, aby se k žalobě vyjádřil a následně ve věci rozhodne. Buď tak, že ponechá rozhodnutí úřadu v platnosti a žalobu zamítne, anebo jeho verdikt nahradí svým vlastní rozsudkem. Nemá tedy možnost jako v případě klasických správních žalob napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit úřadu k novému projednání. I v tomto ohledu zákonodárce zohlednil potřebu dobrat se konečného vyřešení případu hlavně rychle.

ANO mění zavedené pořádky

Rok a čtvrt ležel ve sněmovně nenápadný a na první pohled neškodný opoziční návrh poslanců hnutí ANO v čele s Patrikem Nacherem. Mezitím si jako jeden z mála návrhů z pera opozice získal podporu vlády, která vyjádřila s novelou souhlasné stanovisko. A přestože se jeho projednávání v posledním měsíci zadrhlo, minulý pátek jej Sněmovna schválila ve třetím čtení. Novela tak teď poputuje do Senátu.

Návrh zasahuje jen do dvou paragrafů. Před soudem ale zásadně mění rozložení sil. Pokud by v této podobě byl finálně přijat, úřady získají v řízení o žalobách proti svým rozhodnutím práva, která doposud náležela výlučně stranám sporu. Za úředníky už nebude mluvit jen jejich rozhodnutí, do nichž by mělo být vše podstatné vtěleno, ale zástupci úřadů se budou moci účastnit jednání, nahlížet do spisu, uplatňovat připomínky, zasílat vyjádření a při jednání se brát o slovo. Získají tím možnost opožděně dovysvětlovat to, co v jejich rozhodnutích často chybí a co pak bývá důvodem, proč soudy takovou odbytou práci odmítají podržet.

Dá se čekat, že úřady budou svého nově nabytého práva zhusta využívat. Veškeré písemnosti se jim budou doručovat se lhůtou k vyjádření, a pokud bude zřejmé, že jejich rozhodnutí nemůže při přezkumu obstát, budou moci omluvami z jednání, případně různými žádostmi o poskytnutí lhůt pro vyjádření alespoň časově oddálit den, kdy k jeho revizi dojde. To vše nutně povede k prodloužení řízení, ruku v ruce s negativními efekty, které takové průtahy provázejí. Podle statistik ministerstva spravedlnosti jsou nároky vznášené na stát za nepřiměřenou délku řízení rok od roku vyšší a současně žalobci s nimi u soudu čím dál více úspěšnější.

Autor návrhu, poslanec Patrik Nacher, na Twitteru označil schválení úpravy za svůj osobní úspěch.

Podle něj tím bude ochráněn spotřebitel, který se doposud ocital bez své viny před soudem sám, pokud úřad rozhodl v jeho prospěch, a instituce, v případě sporů řešených ČTÚ jde zejména o telefonní operátory nebo Českou poštu, se s takovým rozhodnutím odmítla smířit. 

Stačí pak, aby rozhodnutí bylo nedostatečně odůvodněné, nebo postavené na vratkých základech nesprávného právního posouzení, a karta se rázem obrátí. Ze zprvu úspěšného spotřebitele, který profitoval z toho, že mu úřad rychle a levně (například námitková řízení jsou zatížena správním poplatkem jen 100 korun, což je řádově méně, než by zaplatil za soudní poplatek) pomohl, se rázem stane neúspěšný žalovaný, a to se všemi důsledky. Musí třeba protistraně nahradit náklady řízení. Nechá-li se instituce zastoupit advokátem, zřídkakdy se tyto náklady udrží pod deset tisíc korun. Čím více úkonů si účast úřadu v řízení vyžádá, čím více vyjádření bude sepsáno a čím více jednání se uskuteční, tím tyto náklady budou vyšší.

Abychom pochopili motivaci, proč opoziční ANO s návrhem vůbec přišlo a jaký problém jím chtělo ve skutečnosti řešit, je třeba se podívat na důvodovou zprávu a na vystoupení Patrika Nachera na plénu ve sněmovně v průběhu schvalovacího procesu.

Nacher: soudům chybí odbornost

Argumenty se dublují, takže postačí se zaobírat tím prvním. Předkladatelé v důvodové zprávě vykreslují specializované správní orgány jako neomylné odborníky na svou agendu, frustrované z toho, že jim soudy jejich rozhodnutí následně ruší. 

„Tyto orgány se zaměřují na jeden úsek práva, kterému se věnují podrobně a nejsou zatěžovány jakoukoliv jinou agendou. Lze proto mít za to, že v těchto orgánech působí odborníci, kteří dané agendě rozumí skutečně do hloubky.“ A soudům pak prý odborný vhled do této problematiky chybí: „Pro tento obecný soud je proto objektivně nemožné, aby se v oblasti finančních služeb (anebo v jiných specializovaných oblastech, jako jsou telekomunikační či energetické služby) zorientoval se stejnou mírou detailu a věnoval se jí s obdobnou časovou dotací, jako finanční arbitr (nebo ČTÚ či ERÚ).“

Zapomíná se při tom ale na to, že úředníci rozhodující mimosoudní spory vůbec nemusejí mít – a v drtivé většině také ani nemají – právnické vzdělání. A jimi vytvářená rozhodnutí tím bývají zatížena. Dostane-li se k nim následně práva znalý odborník, není pro něho problém najít cestu, jak takové rozhodnutí často zvrátit. Naproti tomu soudům možná chybí odborný vhled do problematiky telekomunikací nebo energetických či poštovních služeb, mají ale možnost zadat si na odborné otázky znalecký posudek. A jak má vypadat vyargumentované odůvodnění rozsudku, vědí zpravidla velmi dobře.

Ačkoliv návrh měl mezi těmi, jichž se týká, nejviditelnější veřejnou podporu od člena Rady ČTÚ Lukáše Zeleného, telekomunikační regulátor nebyl zřejmě tím hlavním, kdo tuto úpravu inicioval. 

Z důvodové zprávy lze mezi řádky vyčíst, že novela je šita na míru Finančnímu arbitrovi. Tato instituce rozhodující spory mezi peněžními institucemi a jejich klienty vedená Monikou Nedělkovou si měla stěžovat na to, že ji soudy o probíhajících jednáních nevyrozumívají a nedostává ani příležitost k uplatnění písemného vyjádření. Je ale otázkou, jak se soud může dostat ke správnímu spisu bez toho, aniž by se to správní orgán, u něhož je spis uložen, dozvěděl. A dále, jestli případné dílčí porušení stávajících pravidel má být důvodem pro přijímání pravidel nových.

Důvodová zpráva nezastírá ani to, že by novela měla dát úřadům nástroj napravit nedokonalosti svých rozhodnutí. „Cílem posílení postavení je umožnit správnímu orgánu, aby tam, kde to považuje za vhodné (například u důležitých sporů s potenciálním precedenčním významem), mohl před soudem aktivně vystupovat a obhajovat závěry, k nimž dospěl ve svém rozhodnutí.“

Proč je takový reparát vcelku nebezpečným instrumentem? Představme si, že úřad danou věc posoudí v zásadě správně, ale svůj verdikt nedostatečně odůvodní. Takové rozhodnutí bude nepřezkoumatelné. Pokud by bylo posuzováno v rámci správního soudnictví, bude z toho důvodu vždy zrušené. Dáme-li úřadům možnost, aby své chyby napravovaly před další instancí, aby mohly svá rozhodnutí v podstatě dotvářet a dostatečně odůvodňovat až v řízení před soudem, poškodíme tím tu stranu sporu, které původní rozhodnutí přišlo právem nesrozumitelné a důvodně proti němu brojila žalobou.

Novelu občanského soudního řádu nyní dostanou k posouzení senátoři. Je na nich, jak se vypořádají se shora popsaným nebezpečím spojeným s přijetím nových pravidel. Snad budou mít na paměti, že za úřady má mluvit jejich rozhodnutí. Ne úředníci až po jejich vydání.

Autor článku

Redaktor serveru Lupa.cz se zaměřením na telekomunikace, média, IT a právo. Dříve šéfredaktor Právního rádce a mluvčí Českého telekomunikačního úřadu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).