Názory k článku Přepište dějiny! Minulost je změnitelná a dá se vymazat

Proč proti Googlu? Copak tu historii o vás zveřejňuje Google?

Je to občansko-právní spor, takže ty soudce platí žalující strana. V případě, že žalující strana vyhraje, soudce může -ale nemusí- nechat žalobce uhradit soudní výlohy. Z čehož plyne, že až tolik těch žalob nebude, protože málokomu to bude stát za ty peníze.
A co se týče spravedlnosti - je to rozhodně lepší, než kdyby člověk proti Googlu neměl vůbec žádnou páku.

Když si vezmu, že hned první den do Google dorazilo několik tisíc žádost o "smazání historie", tak to bude velmi zábavné. Google dostane žádost o smazání historie, Google odpoví "ne, ne", žadatel to dá k soudu, tam budou mít už několik set tisíc podobných žalob, a ta konkrétní se dostane na řadu v příštím tisíciletí. Ve výsledku se bude jen platit hromada zbytečných soudců, jejichž rozhodnutí v reálu stejně nic neovlivní, a Google bude fungovat stále stejně. A někdo tomu říká spravedlnost - no, proti gustu žádný dišputát, ale podle mě spravedlnost má vypadat jinak.

Ano, odkazy musím dodat - a ano, pokud chci později zakázat další odkazy, musím je znovu dodat. Z principu ani nemůžu "jednou provždy" zakázat všechny odkazy na sebe, protože to by zjevně bylo v rozporu se zmiňovaným s právem veřejnosti na informace (viz výše - střet práv se musí řešit individuálně u každého případu).

Pokud je Google na pochybách, zda se dodané odkazy týkají opravdu mě, tak na mou žádost nebude reagovat a počká si, až ho zažaluju a soud mu to přikáže (soud by to přezkoumat měl, tzn. budu to muset nějak prokázat). Dtto v případě pochybností, zda by daný odkaz skutečně měl zmizet. Ostatně předpokládám, že přesně tak to bude Google dělat: sami nic posuzovat nebudou, jen všem žadatelům slušně odepíšou, že s ohledem na právo veřejnosti na informace odkaz neodstraní. Reagovat budou až na soudní příkazy. Je to nejjednodušší a nejlevnější způsob, jak se k tomu postavit.

Jenže asi nejste jediný Ondřej Bouda na světě. Co když jiný Ondřej Bouda chce, aby jeho život byl Googlem prezentován? To budete Google dodávat pravidelně aktualizovaný seznam URL, které nechcete, aby se při dotazu Ondřej Bouda ukázala? A jak má Google poznat, že to URL informuje o vás a ne o tom druhém Ondřeji Boudovi? Má být ten seznam veřejný, aby si druhý Ondřej Bouda zkontroloval, že nechcete mazat údaje o něm? A k čemu by pak celá ta šaráda byla (kdo chce vědět, co nechcete, aby se o vás vědělo, tak se jen koukne na váš seznam "zakázaných" URL a má to všechno hezky pohromadě)?

Rozdíl mezi knihovnou a Googlem je v tom, že Google je čistě soukromá/komerční organizace, zatímco knihovna je veřejná instituce. U soukromé organizace by mělo platit, že člověk má právo chtít vymazat veškeré údaje, které o něm firma nasbírala. To je obecné pravidlo, které je velmi užitečné a proto by mělo být zachováno - a nedaří se mi najít důvod, proč zrovna Google by z něj měl mít výjimku (a jiné firmy ne).
Oproti tomu u knihovny jako veřejné instituce je lepší kontrola nad tím, jaké údaje shromažďuje a jak s nimi nakládá. Knihovna navíc plní funkci/roli "veřejné paměti". Dohormady jsou to dost silné důvody pro to, aby zrovna knihovna (na rozdíl od Googlu) mohla ten jmenný rejstřík mít.

Co se týče technické úrovně, tak pro rozhodování soudu je podstatné objektivní hledisko (tzn. fakt, že Google osobní údaje zpracovává), nikoli subjektivní (že Google sám neví/nerozlišuje, že jsou to osobní údaje). Analogicky: když si zavážete oči a začnete kolem sebe mávat nožem, tak pro soud bude podstatné, že jste někoho pobodal - nikoli to, že o tom nevíte a ani to vědět nemůžete.
Nicméně i tak vzal soud technickou stránku v úvahu - např. po Googlu nevyžaduje, aby měl předem souhlas se zpracováním osobních údajů (což zákon všem zpracovatelům osobních údajů ukládá).
Tzn. soud uznal, že vyhledávač nemůže automaticky poznat, co je a co není osobní údaj - a proto smí osobní údaje zpracovávat stejně jako ostatní klíčová slova. Jenže tato "polehčující okolnost" padá ve chvíli, kdy se Google dozví, že určité slovní spojení JE osobním údajem. Tzn. když Googlu napíšu, že "Ondřej Bouda" je moje jméno a chci, aby nezpracovával mé osobní údaje, musí se podle toho zařídit (musím samozřejmě dodat i seznam odkazů, které se mě týkají, protože jinak Google nemůže poznat, které výsledky vyhledávání se týkají mě a které mých jmenovců).

No a aby to nebylo tak jednoduché, tak do hry ještě vstupuje obecné právo veřejnosti na informace (k jehož uplatnění dnes vyhledávače významně přispívají). S ohledem na toto právo se může stát, že vyhledávači bude umožněno moje osobní informace uchovávat, i když si to já osobně nepřeju. Tzn. dochází tady k tzv. střetu práv, kdy není možné vyhovět oběma právním nárokům: právu osoby na soukromí a právu veřejnosti na informace. Takový "pat" musí vždy řešit soudy individuálně - soud musí posoudit, které z těch práv má v konkrétním případě větší váhu a podle toho rozhodne buď ve prospěch vyhledávače, nebo ve prospěch osoby.

Tomu nerozumím, Takže když mají knihovny jmenný rejstřík, tak umožňují vyhledávání podle jména a tedy zpracovávají osobní údaje?

Neměl by soud náhodou vzít v potaz, že jméno je jen podkategorie kategorie slovo a že Google vyhledává podle slov. Pokud je to slovo náhodou zrovna také jménem, tak holt vyhledává podle jména, ale neshromažďuje cíleně data ke jménům ale ke slovům (fulltextový index indexuje všechna slova, a je-li mezi nimi jméno, tak holt ho zahrne taky).

Prosím příště než se tak vehementně vrhnete do debaty, tak si nejřív zjistěte aspoň základní fakta. Argumentace soudu je založena na tom, že když Google umožňuje vyhledávat podle jména, pak to znamená, že nějakým způsobem uchovává a zpracovává osobní údaje. Což je činnost, která je regulovaná zákonem.
Takže to je to uchovávání/zpra­cování osobních údajů, o kterém je řeč.

>> Když jdu do knihovny a v novinách najdu článek, který by mi podobně našel google, zakážete, z principu, odkazovací rejstřík knihovny na dané noviny?

Ne, tohle fakt nechápu. Opravdu chcete zakazovat odkaz na celé noviny, nebo jste se jen nepřesně vyjádřil? Co přesně na té knihovně řešíte: že tam ty noviny jsou? Tzn. že si je můžete namátkou vytáhnout a ten článek si přečíst? Nebo to, že má knihovna rejstřík, ve kterém se dají vyhledávat články podle klíčových slov?

Jaké argumenty chcete? Stejně to co píšu nečtete a když přečtete, napíšete blbost naprosto mimo téma.
Jaké uschovávání osobních údajů mate na mysli? Jaký režim?
Když jdu do knihovny a v novinách najdu článek, který by mi podobně našel google, zakážete, z principu, odkazovací rejstřík knihovny na dané noviny?
Snad jste pochopil otázku.

A když vás na ulici zastaví somrák, také si s ním dlouze povídáte?

Bouda systematik.

Jasně, když nejsou argumenty, prohlásíme aspoň oponentům názor za blbost. Ale zase to nedá žádnou práci, že :(

Tak to muselo dát práci vymyslet, a přitom je to taková blbost. :-)
Přeji hezký víkend.

Stejně jako teď. Ve chvíli, kdy ten člověk začne být významný, o tom začnou psát média. A jak se o tom dozví ta média? Napráská jim to někdo, kdo dotyčného zná a nemá ho rád. To je osvědčená a spolehlivá cesta.

Uroven vaseho mysleni a zivotnich zkusenosti nejlepe ilustruje to, ze VS pedagogy hodnotite jako spojenou skupinu. Pritom kazdy schopny to rozlisit pamatuje ze skol vsech stupnu pedagogy dobre i spatne a dokonce i velmi spatne. Ano nektere VS pedagogy jsem dokonce neco konkretne v matematice a chemii naucil, kdyz uz jste se zeptal :-)

To je bomba. A jak tyto vymazané informace najdu, když se ten dotyčný tím politikem teprve stane?

Tahle mince má bohužel dvě strany. Tou druhou stranou je, že tě takový okradený blbec pak zapíchne, aby měl na splátku exekutorovi.. Není to lehké s tou naší společností :-)

Jenže ochranou toho stáda se stav jen zhoršuje. Je nutné prostě nechat běžet stádo za tím "prvním volem", až doběhnou k propasti, tak ta horší část z toho stáda ukončí své rozmnožování a reprodukovat už se bude jen ta lepší část.

Koneckonců od dob vzniku sociálních států je skutečně pozorováno snižování průměrně inteligence (protože pod všeobecnou ochranou i blbci přežijí, a neumějíce nic jiného, množí se jak králíci).

>> lide jsou stado, ktere pravdiva informace uvede v omyl

Je to smutné, ale přesně tak to bohužel dost často bývá. Viz úspěchy všemožných podvodníků (silně nevýhodné smlouvy) a populistů.

Rozdíl bude asi primárně v tom, že Google je soukromý subjekt, zatímco knihovna je veřejná instituce plnící roli oficiálního archivu. Logicky pak každý pojede ve velmi odlišném režimu uchovávání osobních údajů.

tohle ja naprosto narny...
pravdiva informace = jenom nějaký výsek reality
lide jsou stado, ktere pravdiva informace uvede v omyl...

jak ono to bylo s tou nekonecnosti vesmiru?

Pravdivá informace není celá pravda. Je to jenom nějaký výsek reality, obvykle dost malý. Pokud ten malý střípek (např. dávnou jednorázovou příhodu) presentujete tak, že to vypadá jako "každodenní realita", pak tím uvádíte druhé v omyl.

Rozumim, VS pedagogove zdaleka nedosahuji vysin Vaseho mysleni. Predpokladam, ze Vam spise vyhovuje uroven nicku x ...

Promiňte, ale jak může (v tom souzeném případě) někdo někoho uvést v omyl podáním PRAVDIVÉ informace? Není pak vinou příjemce informace, že jejím špatným vyhodnocením uvedl v omyl sám sebe? Má být poskytovat informace být zodpovědný za IQ jejího příjemce?

Koneckonců, trochu se to podobá pomluvě a tam už u nás máme judikaturu, že pravda nemůže být pomluvou.

Začátek vlákna byl o tom, že google se chová stejně jako knihovny v kterých jsou archívy a odkazy na tyto zdroje informací.
Vy a pan Makovec tvrdíte, že to je něco jiného, takže se polopaticky ptám, co jiného dělá google než knihovna odkazující rejstříkem na zdroje informací?

Těsně vedle. Pokud poskytovatel služby A nějakým způsobem většinu lidí uvádí v omyl o mé osobě a tím mě poškozuje, mám nárok na to, aby A tento stav napravil.
Doporučuji více používat mozek a méně předsudky.

typicky kovany bolsevik. Vetsina lidi bude neco spatne predpokladat, takze jim to musime spravne naservirovat, aby nebyly nahodou svedeni z te PRAVE cesty.

takze tomu spravne rozumu makovec a bouda a ostatni jsme pitomci. OK. :-D

Koukám, že jsem měl použít smajlík - aby Vám došlo, že mi to došlo... :(

Takže ještě jednou:

Pokud se opravdu ptáte na to, co Google dělá, ptejte se jinde. Do tohoto vlákna se to fakt nehodí. A v tom případě jste Vaši otázku formulovat dost nevhodně - zaplevelil jste ji další větou, která v kotextu vlákna posunula její smysl někam jinam.

Pokud jste se ptal na to, proč má omezovat výsledky zrovna Google a ne ostatní vyhledávače (tak jsem Vaši otázku interpretoval), tak na to jsem odpověděl. Prostě se jeden pán rozhodl, že se mu zrovna výsledky Googlu nelíbí, a požádal soud, aby Googlu nařídil, že to má změnit. Nic víc za tím nehledejte - je to občansko-právní spor, kde žalovaná strana musí být konkrétní osoba nebo firma (tzn. nemůžete žalovat celý sektor) a soud sám nemá pravomoc rozhodnutí svévolně rozšířit i na další subjekty.

Anebo se na to dá odpovědět tak, že ostatní subjekty tu povinnost samozřejmě mají taky - soud totiž jenom vykládá zákon, takže kdyby na to došlo a někdo je zažaloval, soud by měl rozhodnout stejně. Jediný rozdíl je v tom, že nemají na stole dané rozhodnutí soudu, a proto mají větší prostor pro výmluvy a právní kličky.

Přesně tak, tohle už jsem měl jednou rozepsané, ale pak jsem se v tom zamotal a nedokončil to. Má to dvě roviny: 1. na internetu nejsou zdaleka všechny informace a 2. Google z toho silně neúplného vzorku něco vybere na první stránku a něco na poslední.

Zrádné je, že jsme si zvykli na to, že u známých osob to, co google najde, docela dobře odpovídá aktuální realitě. Většina lidí bude předpokládat, že stejně relevantní budou výsledky i pro ostatní lidi. Jenže u těch může být obrázek z googlu dost zkreslený (a dost často taky je).

Vzhledem k tomu, že nepracujete v novinách, berte to tak, že se má otázka vztahovala až k poslední části Vašeho textu. Nebo si budu myslet, že ho fakt nepoužíváte. :-)

Když zž jste se obtěžoval s příspěvkem, proč jste radši nezkusil, místo urážek, vysvětlit Vás pohled na věc?
A prostě jednoduše vysvětlit, co google dělá? A proč to vadí :-)

Je toto odpověď na to co google dělá?
Přesně tak, z Vašeho dotazu je naprosto jasné, že netušíte která bije.
Nevím, jen jste zopakoval to co jsem napsal, že netuším... Jako odpověď na mou otázku mi to nepřipadá.
Je tohle odpověď na otázku co google dělá:
Na vysvětlenou: Jde o občansko právní spor. Žalován byl Google, proto se rozsudek vztahuje na Google.
Nejak nechápu, proč by měla zmínka o tom, že jde o občanskoprávní spor, měla být odpovědí na to co google dělá...
Je snad tohle odpověď na otázku co google dělá?
Proč to žalobci vadí u Googlu a ne u jiných vyhledávačů, na to se zeptejte žalobce (ale ne tady fóru, protože tady ho stoprocentně nepotkáte).
Kde jsem se ptal co vadí žalobci?
Bohužel, ani jednu ze tří vět nelze považovat za odpověď na otázku, co google dělá. Je mi líto, ale neprošel jste. Zkuste jinde položit dotaz, co to je odpověď, klidně i v jiném vlákně.

Soudy opakovaně rozhodují, že u politiků převažuje právo na informovanost veřejnosti nad jejich právem na soukromí. Takže politik se za to opravdu neschová.

Ale to co prezentuje Google (a jiný "vyhledávač") není nějaká objektivní pravda: je to výběr toho co uzná za relevantní podle svého page-ranku: není to jakási "pravdivá" svodka internetu: je to výběr iinformace který Google (nebo jiný hledač) preferuje. A to může, a je, něco jiného než by z dané informace vybrali jako důležité opravdoví živí lidé.

No vidíte. A já si myslím, že to zbytečná hysterie není. Hrubě například nesouhlasím s vaším příměrem Googlu (a katalogizačních služeb obecně) k printu či televizi. Tak to prostě není. Vyhledávač není to samé jako noviny nebo televize. Sám nic nikomu neprezentuje a už vůbec o nikom sám svévolně nic netvrdí. Pouze zprostředkovává prezentace a tvrzení jiných a to - považte! - pouze na Vaši vlastní žádost! Pakliže nějaká taková prezentace vás či onen velesoud pobuřuje, nechť se ve své moudrosti obrátí na autora.
Tvrdíte, že vyhledávač má být za něco zodpovědný "až na výzvu". Na výzvu čí? Zodpovědný za co? Kdo to jako bude posuzovat? Ten algoritmus za tím vyhledavačem? Jeho autor? Ředitel Googlu? Nebo investoři?
Zkrátka tvrdíte-li, že se nejedná o průlomové rozhodnutí a že bylo očekávané, pak musím jen smutně konstatovat kam že jsme to dospěli, pokud jsou takováto rozhodnutí "očekávaná". Řadíme se tím někam k Rusku či Turecku a jejich snahám o "vlastní, čistý, spravedlivý" internet. Mě osobně postačí, když bude svobodný.

Hahaha, vy jste nepochopili tu ironii, co?

Lunatici jako čč, a troubové jako martinv, myslivci a mislytelé různých barev nechť si tu mimibězně a mimoňsky plácají játra - ale sprostá slova, to kodex Lupy, předního portálu českého internetu, nedovoluje! Tady se diskutuje slušně! No jak chcete.

Takže pokud budu nadějný kandidát na politika, můžu chtít po novinách a televizi aby už nikdy neinformovaly o mém deset let starém mravnostním deliktu a nejlépe to odstranily i ze svých archivů a oni musí poslechnout? No, I don't think so...

Možná by bylo vhodné si přečíst i kontext v kterém tato má již skutečně zoufalá reakce zazněla. Jestli vám úroveň myšlení některých zdejších diskutérů (tím nemyslím Martina V a dokonce tím ani nemyslím větší část těch s kterými někdy nesouhlasím) přijde vhodná pro lupu, tak já jsem byl léta zvyklý na poněkud jinou. Je pravda, že pár let to jde hodně z kopce a dneska už to ve mě opravdu vybublalo..

Se začerňováním? Nemám to zapotřebí, nepracuji v novinách. Proč se ptáte?

Myslíte tu otázku "Co je na tom tak jedinečného [co Google dělá], že to co dělá vadí jen u něj a ne u jiných vyhledávačů?". Tak přesně tu jsem pochopil a odpověděl na ni.

Pokud jste ale chtěl opravdu slyšet odpověď na "co google dělá, můžete to vysvětlit?", pak je tato otázka v tomto vlákně nevhodná, položte ji prosím jinam jako samostatný dotaz.

Coze?! Osobnim udajem je (zjednodusene receno) jakykoliv udaj, ktery je spojitelny s konkretni osobou. To si pletete s "ciltivymi osobnimi udaji".

No právě, už dlouho jsem měl podezření že suverenita s jakou tu na různá témata diskutujete nevyplývá ze znalosti věcí, ale z toho že vůbec nechápete že těm věcem prostě nerozumíte. To je pak opravdu zbytečné diskutovat "k věci" když ta "věc" je něco jiného ve skutečnosti, a něco jiného ve vašich zmatených představách.

Kdy máte naplánováno s tím začít?

Nevadí, že jste nepochopil z textu na co se ptám, to se stává a speciálně Vám to promíjím, za to nemůžete, že jste panu doktorovi při porodu vypadl z rukou...

Přesně tak - to by byla opět zpackaná práce novin. Když už začerňovat, tak hlavně jméno toho kdo to udělal. Co se stalo tam naopak (pravděpodobně) může zůstat (ale třeba ne, to záleží na celkovém kontextu - holt to chce používat mozek).

Opravdu je nutne, abyste tady predvadel, jak moc Vasi rodice zanedbali vychovu?

Přesně tak, z Vašeho dotazu je naprosto jasné, že netušíte která bije. Na vysvětlenou: Jde o občansko právní spor. Žalován byl Google, proto se rozsudek vztahuje na Google. Proč to žalobci vadí u Googlu a ne u jiných vyhledávačů, na to se zeptejte žalobce (ale ne tady fóru, protože tady ho stoprocentně nepotkáte).

Nemáte pravdu - rozhodovací odpovědnost je na soudu. Google se tím vůbec nemusí zabývat, může v klidu všechny žádosti ignorovat/zamítat a reagovat jen na to, co mu nařídí soud.

Hlásím se, že jsem také nepochopil co google dělá, můžete to vysvětlit?
Co je na tom tak jedinečného, že to co dělá vadí jen u něj a ne u jiných vyhledávačů.

nic takového bych samozřejmě nedoplnil, i když význam postavičky Hitlera je samozřejmě přeceňován, to byl jen panáček na špinavou práci

Vy jste buď nepochopil co Google dělá, nebo co požaduje ten rozsudek, a nebo vám přijde přijde že čtverec je vlastně kruh protože jsou oba nakreslený tužkou a na papíře. V každém případě je věcná argumentace na vás, pokud možno podložená základní znalostí toho o čem se hovoří.

U soudu může požadovat kdo chce co chce. To ještě neznamená že mu soud vyhoví. Váš příklad je úplně mimo, pochopitelně.

A jak by místní alternativní čipera čč jistě doplnil, každý kdo není mediální ovce již dávno z alternativních zdrojů ví že žádný holocaust nikdy nebyl, a navíc ho celý platil Rothschild a Bildeberg a Adolf Alojzovič v tom byl opravdu nevinně.

Ten princip samozřejmě stejný je - knihovna není nic jiného než Google v malém. Jenom webová technologie knihovnu přinesla až do kapsy každému z nás.

Ve svém příspěvku jsi žádné argumenty nepřinesl, pouze názory na to, že má existovat právo být zapomenut (žádné takové právo ale nikde definované není) a že je naprosto v pořádku, když relevantnost informace posuzuje proti vůli čtenáře někdo jiný.

Díky za zajímavé doplnění!

och, uch

toto už tady ani nečtu, diskutování s magory, zbytečné

Bouda, schizofrenik

Bouda, myslitel..

Bouda, velký právník..

Co to je "možnost "narovnat" pokřivený mediální obraz" a "právo na zapomenutí?" Tomu nerozumím. Znamená to, že řekněme za 200 let budou mít potomci Hitlera možnost vyžadovat po soudu (po Googlu), aby byly vymazáný veškeré příspěvky týkající se
holokaustu, protože :
1) se jich osobně dotýkají, protože přinášejí "křivý mediální obraz" jejich předka
2) Hitler to spáchal "v mladické nerozvážnosti"
3) už je to promlčeno
???

Historii nelze přepisovat, co se jednou stalo, už nikdy nelze odestát. Jednou jsme dostali do vínku život se všemi plusy a mínusy, které k němu patří. A s tím se musíme vypořádat.
Že o tom nebudeme mluvit ( = že se o tom nebude nikde psát) ještě neznamená, že se to (naše předchozí prohřešky) nikdy nestalo. Když někomu v 15 letech ukradnu 100 Kč, tak i když mu je později vrátím, už nikdy nemůžu tvrdit, že se ta věc nestala.
Život není jednoduchý a často není ani spravedlivý, ale každý jej drží ve svých rukou a je jen na něm, co s ním udělá.

Opačná situace - Na titulce bylo začerněno co jejich předek udělal a teď si většina národa myslí, že to muselo být něco hrozného a tím noviny pošramotili dotyčným pověst. Zase důvod k soudu!

Zas tak dlouho ne.
Zamyslete se - většina portálů má vlastní vyhledávání, tak se zadá hledané slovní spojení, pak se postahují nalezené stránky a vyhodnotí. ;-) A takových fičur na zjednodušení se dá najít více.

Přesně tak. Jak by asi vypadal adekvátní mediální obraz skladatele Carla Orffa (Carmina Burana, znáte?). Ten na jednu stranu vytvořil a dlouho řídil hudební školství v Číně, na druhou stranu to byl Hitlerův dvorní skladatel (z vlastní vůle). A to nepočítám ty nádherné skladby, co napsal. Co z toho by se mělo pro vytvoření adekvátního mediálního obrazu vypustit?

Pokud dotyčný kradl, lhal a podváděl, je pro mě ten adekvátní obraz kde se dozvím, že kradl, lhal a podváděl a je mi jedno, jestli to dělal letos nebo před deseti lety a mezitím ještě třikrát uklidil v parku a převedl tři babičky přes přechod.
Opět bych nechal na posouzení jednotlivce, jaké informace mu přijdou adekvátní a jaké ne.
Lidé časem zjistí, že na google com nic nezjistí a začnou hledat jinde. Stačí říci, víš že Franta Vomáčka, prznil psíky. Fakt? To nevím a kdes to našel na google nic není! Nojo, musíš použít Hlodač! Na sodní zákaz googlu bylo jen vyhození peněz do kanálu. :-)

A vy stale nechapete, ze neexistuje neco jako adekvatni medialni obraz cehokoli. Ve sporu se na nem nikdy dve strany neshodnou, jenom ES ted presunul odpovednost za tu nedohodu na prostrednika, ktery nema zadne sance to vyresit jinak nez blokovanim casti informaci - tech, ktere si vydupe silnejsi strana. Uzitek z toho nema ani spravedlnost, ani nikdo dalsi.

Sekat 4 roky dobrotu jako přípravu na další podvod není zase až tak moc práce.

Nevím, jestli si ještě vzpomenete na jeden z prvních velkých úvěrových podvodů za 7 000 000 000 Kč (ne, není tam ani jedna nula navíc). Tenkrát si ten člověk taky budoval dobrou pověst v té bance asi pět let, než je podfoukl (a od začátku to jako podfuk plánoval).

To se mi nezdá moc pravděpodobné. Kolik lidí si prověřuje realitky tím, že si zjišťuje jména majitelů a šéfů a dohledává je? Mě by nic takového nenapadlo - název firmy dávám do vyhledávače často, ale lustrovat všechny zaměstnance, s tím fakt čas ztrácet nehodlám.

Další věc je, že to má nějakou "minimální promlčecí dobu". Šéfovi Proluxu určitě soud nevyhoví pár měsíců po ukončení kauzy. Šanci na vymazání bude mít -podle mého odhadu- nejdřív za 4 roky od ukončení kauzy. Pokud ty 4 roky sekal dobrotu, tak už se mu nejspíš dá věřit. A pokud dobrotu nesekal, není důvod, aby byl vymazán. A tohle je právě to, co by měl soud u každého případu posuzovat, než právo na zapomnění přizná.

Tak to si na výsledek počkáte hodně dlouho :)

Pořád nechápete správně účel. Účelem není, aby to vůbec nešlo dohledat; účelem je zamezit tomu, aby se masově vytvářel neadekvátní mediální obraz dané osoby. Je obrovský rozdíl mezi tím, jestli na první stránce vyhledávání v Google na moje jméno vypadne dvacet let stará krádež nebo dva roky stará akce na úklid parku.

Co se týče ostatních vyhledávačů, bylo by samozřejmě nutné se s jedním každým soudit zvlášť. V praxi ale postačí ten Google (u nás navíc Seznam, v USA Bing) a máte vyřešen mediální obraz pro 99,9% populace. Kdo chce víc, může se soudit dál, ale většině lidí to takto, myslím, bohatě postačí.

Tak až vás nějaký Neoprolux připraví o desetitisíce, protože si nebudete moci vygooglit, že jeho šéf organizoval podvody v Proluxu.

Za minulost svých předků nikdo není odpovědný. Každý je ale zodpovědný za své činy. Takže pokud noviny vydáním historického článku nějak poškodily potomky, mají potomci nárok na odškodnění (noviny na to měly myslet - jsou to profesionálové).
Přiznání nároku na odškodnění a forma a výše odškodného bude samozřejmě záviset na okolnostech - např. hodně přitěžující by bylo, pokud by to ty noviny vydaly tak, že by se dalo snadno přehlédnout, že jde o 100 let starý článek - a ne o současnost. Což se právě reprintem původní titulky mohlo snadno stát...

Přesně tak nebo, jak píšu výše, bude existovat prográmek, kterému řeknete co chcete hledat a on bude, sice pomalu, ale jistě, prolézat stránky a hledat vaše klíčová slova.

Google určil jeho relevantnost, ne mojí. Pokud to vyplivne desítky a více stránek, ještě to jde zvládnout projít, záleží na tom, jak moc po informacích toužím.
Nechápu proč mazat linky z indxovacího stroje, proč je nemazat ze zdroje, jo ana je to pravda a to vadí nejvíc? Hm tak to máte asi smůlu vyhledávačů jsou desítky a kdyby nekdo chtěl, měl čas a prostředky, vytvoří si svůj vlastní systém vyhledávání o Ondřeji Boudovi. Co pak?
K tomu poslednímu se nebudu vyjadřovat, tak blbej být nemůžete, abyste nepochopil co jsme tím chtěl říci.

To není průchodné - byl by to příliš velký zásah do práva veřejnosti na informace. A navíc i do svobody tisku.

Právo na zapomnění se týká jen osob, nikoli firem.

Podle me je titulek zavadejici, minulost zustava nezmenitelna. Pokud nejake noviny napisi ze se franta vonasek za uplnku pozvracel na namesti, tak neni pozadovano aby google "pozvracel" zmenil na "polibil svou milou". Minulost tedy zustane jaka je, jen pujde hur dohledat, coz nekdy neni od veci.

Až Vás nějaký další PROLUX připraví o desetitisíce, protože si jeho historii nebudete moci vygooglit, tak možná pochopíte...

Jenže z těch předků už žádné prachy nevytáhnou (narozdíl od těch novin).

To se musíte zeptat ctěných od reality odtržených soudců.

Není tím pádem jednoduší podat žádost o odstranění z konkrétního zdroje, než požadovat odstranění z jednotlivých vyhledávačů?

Nechapu tu drzost si stezovat vzdyt prave za posramocenou cest muzou ti predci ne noviny!

Odkazy nebudou ani smazané, ani skryté. Nebudou prostě vygenerované do stránky, která se ukáže na daný (předpokládám předem přesně specifikovaný) dotaz položený z Evropy.

Díky za zajímavé doplnění!

>> Mohl bych, asi svaším laskavým dovolením, relevantnost a nerelevantnost vyhledávačem nabízených odkazů posoudit já sám?

Velmi těžko - ne/relevantnost už za Vás totiž určil Google: tím, že něco je na prvním místě a něco až na poslední straně. Pokud vyhledávání vyplivne desítky a více stránek, opravdu je poctivě procházíte všechny, abyste si udělal správný názor? Pochybuju. A i kdybyste byl tou světlou výjimkou, tak drtivé většině bohužel stačí ta prvních pár stránek.
Koneckonců ti, co se chtějí detailně pitvat, tu možnost pořád mají (dohledávat přes další vytipovaná klíčová slova).

>> Za kolik let budu moci podle Boudy požádat o výmaz z indexování google?

Požádat můžete klidně hned. Jiná věc je, kdy Vám Google bude muset vyhovět - a to Vám, pochopiteně, neřeknu. Jak jste mohl z mého příspěvku pochopit, nedá se to určit obecně, ale závisí to na řadě podrobností, okolností a celkovém kontextu. Prostě na individuálním posouzení každého jednotlivého případu.

>> Kupodivu mě z prvních míst vyhledávání sesadilo, že bratránek hraje lépe fotbal a syn lépe šachy.

Aha. Takže když se někdo chce zbavit něčeho nepříjemného na první stránce Googlu, má podle Vás začít hrát fotbal nebo šachy? A když mu to nepůjde (ne každý má to nadání, že ano), tak si má za tím účelem pořídit patřičně nadaného bratránka nebo syna (se stejným jménem)?
No já nevím, ale ten soudní přezkum mi přijde jako lepší řešení.

Vzpomínám na knihu právníka Sawického "Tajemství paragrafů", kde presentoval případ, kdy jedny lokální noviny přetiskly v rámci stoletého výročí faximile své titulní strany před sto lety a na ní se probíral nějaký prohřešek předka jedné z místních rodin žijících v místě dosud. Rodina noviny napadla, noviny se hájily tím, že jen presentovaly realitu, nicméně byly odsouzeny k náhradě škody za "snížení cti", kterou rodina utrpěla.
Takže podobné tendence v evropském právu přetrvávají z doby před počítači a internetem a tenhle rozsudek je s nimi v logické konzistenci.

Možná si Karel jenom ještě nestačil zjistit o co přesně jde. Můžu mu doporučit třeba docela dobrý článek na Lupě, www.lupa.cz/clanky/prepiste-dejiny-minulost-je-zmenitelna-a-da-se-vymazat/ - když odhlédneme od dryáčnického nadpisu, je to dobré shrnutí a přehled o co jde.

Odpověď je NE. A to proto, že princip není stejný. Viz můj příspěvek výše.

Ne, pouze zacerni jeho jmeno :) ve vsech dostupnych vytiscich...

Tento zakon zda se mi ponekud orwellovsky.

Princip je úplně jiný.

Budou také muset knihovny vyhazovat z archívů staré noviny, když je nějaký kriminálník požádá, jenom proto, že v nich je jejich jméno?

Princip je úplně stejný.

Mohu slyšet aspoň trošku konstruktivní odpověď na můj názor, než okamžité urážení? Myslím si, že tímto jste se do kategorie hlupáků zařadil spíš Vy.

Mohl bych, asi svaším laskavým dovolením, relevantnost a nerelevantnost vyhledávačem nabízených odkazů posoudit já sám? bez "dobré" rady vaší či nějakého inteligentního EU úředníka?
Kde je ta hranice? Kolik je "něco" ukradl? Co když něco znásilnim, zabiju nebo zmlátím? Za kolik let budu moci podle Boudy požádat o výmaz z indexování google?
Kupodivu mě z prvních míst vyhledávání sesadilo, že bratránek hraje lépe fotbal a syn lépe šachy, ani jeden nemusel nikoho zavraždit, asi tam máte v uvažování pár chybek. :-)

Vždycky je to jen otázka hranice/rovnováhy. Přílišná dostupnost informací může být stejně na škodu jako přílišné škrcení informací. Na blokování nerelevantních a poškozujících informací při hledání jména osoby proto nevidím nic špatného.

Autorovi podle mě uniká základní smysl opatření (soudě dle toho, jak se pozastavuje nad tím, že firmu pořád dohledat lze). Prostě jde o klasický střet dvou práv: právo být zapomenut versus právo veřejnosti na informace. V takových případech se nedá "mechanicky/au­tomaticky" to válcovat jen na jednu stranu - je třeba u každého případu individuálně posuzovat, kterému z těch práv dát přednost.

Takže je naprosto v pořádku, že na jméno osoby článek nenajdu a na jméno firmy ano. Smyslem přece není úplně zamezit dohledání kompromitujících informací. Smyslem je, aby při "běžném/rychlém lustrování" jména osoby nevyskočilo něco, co už není relevantní a dotyčného to zbytečně poškozuje.

Fakt, že si kdokoli může dát tu práci a "lustrovat" dál přes jméno firmy, totiž není chyba/nedokonalost. Právě naopak: je to to, co vyvažuje cenzurní charakter tohoto opatření; tzn. změkčuje ho do akceptovatelné podoby. Ze stejného důvodu nemohou být zakázány původní články v médiích (převažuje právo na informace).

Smysl tedy není v tom, aby na člověka nebylo možno najít to, co nechce. Smysl je v tom, aby se dala člověku možnost "narovnat" pokřivený mediální obraz: pokud jsem před dvaceti lety něco ukradl a od té doby sekám dobrotu, nikomu a ničemu nepomůže, když na mé jméno budou na prvním místě vyskakovat články o té krádeži (a všichni asi víme, že takové články z prvního místa sesadí jedině článek o horším provinění - ale určitě ne články o tom, že vedu skautský oddíl a organizuju dobrovolné akce na úklid parku).

A co se týče podvodníků-recidivistů, ti by s právem na zapomnění uspět neměli: pokud podváděli ještě v nedávné době, pak jsou stále relevantní i staré případy (dokládají setrvalý/nezměněný charakter dané osoby). To je totiž přesně ten případ, kdy právo na informovanost převáží nad právem být zapomenut.

"Odkazy totiž budou vymazané, jen pokud budete vyhledávač používat na území EU – uživatel z USA, nebo kdokoli, kdo bude umět nasimulovat patřičnou IP adresu, dále uvidí původní, nezměněné výsledky hledání."

Odkazy budou tedy smazané, nebo jen skryté pro území EU?

Myslím, že je to právné rozhodnutí, protože nevím proč by měla mít jakákoliv soukromá firma nárok na mé osobní údaje a zabraňovat mi v jejich smazání.

Já si nemyslím, že se jedná o špatné rozhodnutí. Do kategorie osobních údajů nepatří zas tak moc informací a jejich ochranu v EU považuji za vcelku povedenou. Takže nevidím důvod, proč by se vybrané kategorie firem neměly tyto zákony týkat, když se jimi všichni ostatní řidit musí. To rozhodnutí bylo hlavně konstatováním, že zákony na ochranu osobních údajů se musí řídit všichni a že neexistují výjimky, ačkoliv by si to příslušné korporace přály (zvlášť když na shromažďování a analytování takovýchto údajů mají postavený obchodní plán). Jinak se prakticky nic nemění. Vyhledavače již dostali jasný signál, že i jich se tyto zákony týkají a je pouze na nich, zda vyhoví přímo požadavku, nebo zda to budou řešit byrokratickou cestou.