Vlákno názorů k článku Přestupná sekunda prověří servery v noci na 1. července 2015 od Harry - To se jako seřizují atomové hodiny dle otáčení...

No, tohle není úplně přesné. Zaprvé, problém není, že se to vložení vteřiny navíc naplánuje předem, ale v implementaci toho naplánování. Zadruhé, v odkazovaném článku se píše, že jde o livelock, což není pravda - jde o deadlock, i když se spinlocky. Přímo v tom článku je uvedena posloupnost volání, kde je krásně vidět, jak dvě vlákna zamykají dva různé zámky v různém pořadí, a to je konečná. To je častá, až učebnicová, příčina deadlocku.

Hezky to vysvětlil? Cituji: "...tak se občas stane, že [planeta] se někde předběhne a někde zdrží"

A proto, milé děti, vkládáme přestupný den a někdy i přestupnou sekundu! Když se planeta někde na chvíli zastaví...

Nebo jak to jako myslel?

Prestupny den se vklada kvuli obehu zeme kolem slunce, prestupna sekunda kvuli obehu rovniku kolem osy zeme.

Zatimco doba obehu kolem slunce se velmi pomalu zkracuje (zmensuje se polomer), rychlost zemske rotace osciluje (zrychluje i zpomaluje, dlouhodobe zpomaluje) v zavislosti na silnych zemetresenich, slapovych jevech zeme<->mesic atd... a kdyz se doba obehu rovniku prodlouzi (v souctu za uplynule obdobi) o vic jak jednu sekundu (proti hvezdnemu pozadi), dojde k vlozeni prestupne sekundy.

U oběhu Země kolem Slunce nejde o to, že se zkracuje, ale že jeho délka není celý počet dnů (přibližně 365.24), zatímco u kalendářního roku celý počet dnů potřebujeme. Juliánský kalendář vkládal jeden den každý čtvrtý rok, takže měl střední délku roku 365.25 dnů a časem se začal viditelně rozcházet (viz např. VŘSR v listopadu). Gregoriánský oproti němu ubírá tři dny za 400 let a jeho střední délka roku (365.2425 dnů) je natolik blízko skutečné hodnotě, že případné další korekce nebude potřeba řešit ještě hodně dlouho (a pak už začne hrát roli i to zpomalování zemské rotace).

Ad zeme kolem slunce - samozrejme ze pocet dnu presne neodpovida, to ale nebylo pointou (to ze mame kalendar nekompatibilni se zakladnimi prirodnimi cykly, a proto se do nej bastli pravidla o dalsich dnech a vyjimky z vyjimek techto pravidel je druha vec).

Pointou to nebylo, ale je to důvod, proč se vkládají přestupné dny (a proč zrovna tak, jak se to dělá). Odchylky vzniklé systematickými nebo náhodnými změnami rychlosti zemské rotace a jejího pohybu jsou tak malé, že nemají šanci nastřádat celý den ani v horizontu tisíců let. Tím spíš, že se korigují (právě tou přestupnou sekundou) už poté, co se nastřádá sekunda.