Prezident Petr Pavel je další z našich vrcholných politiků, který se snaží do Česka dostat investice spojené s výstavbou čipové továrny tchajwanského obra TSMC v Drážďanech. Pavel se v pátek vydal do německého spolkového státu Sasko, kde se setkal s premiérem Michaelem Kretschmerem a zavítal do polovodičové továrny GlobalFoundries, což je bývalá výrobní odnož AMD.
Stavba drážďanského fabu TSMC byla oznámena v loňském roce. Tchajwanská společnost ji vybuduje v rámci konsorcia European Semiconductor Manufacturing Company (ESMC), jehož součástí kromě Tchajwanců budou tři evropské společnosti Bosch, Infineon a NXP Semiconductors. Ty budou držet po deseti procentech, zbylých 70 procent ovládne TSMC.
Továrna má produkovat 40 tisíc 300mm křemíkových desek (waferů) měsíčně, a to pomocí výrobních procesů na 28 a 22 nanometrech (CMOS) a 16 a 12 nanometrech (FinFET). Zásobovat bude zejména evropský průmysl a automobilky. Stavba by se měla rozjet v druhé polovině letošního roku a produkce je naplánována na konec roku 2027.
První továrna TSMC v Evropě vyjde na asi deset miliard eur, přičemž pět miliard eur přispěje německá vláda. I když se v minulosti mluvilo o tom, že o továrnu má zájem i Česko, nikdy to nebylo na pořadu dne, mimo jiné kvůli obrovským nákladům ze strany státu. Polovodiče jsou strategickou záležitostí s obrovskou dotační soutěží.
Česko ale od začátku má zájem být součástí širšího ekosystému, který drážďanskou výrobu TSMC bude doprovázet. S tím, že z větších investic bohatších států budou těžit i okolní menší země, počítá i evropský Chips Act. Jde o takzvaný spill-over efekt.
Šance pro Česko
„Připravovaná výstavba velké továrny na výrobu mikročipů nabízí prostor nejenom pro Sasko, ale z hlediska dodavatelských vztahů i pro Českou republiku. My jsme připraveni případným požadavkům na možná umístění nebo na investiční podporu jít vstřícně naproti,“ řekl prezident Pavel při návštěvě Saska.
Pavel následně s premiérem Kretschmerem zavítal do továrny GlobalFoundries. Ta už v Drážďanech má produkci řadu let a do konce desetiletí chce do jejího zdvojnásobení investovat kolem osmi miliard dolarů. Infineon, bývalá čipová součást Siemensu, v oblasti do expanze investuje pět miliard eur.
Polovodičovou výrobu v Drážďanech rozšiřuje i Bosch, jehož prostory koncem loňského roku navštívila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). I ta během návštěvy Saska řešila spolupráci s Českem. Pekarová Adamová se snaží o dobré vztahy s Tchaj-wanem, díky čemuž se mimo jiné na Karlově univerzitě rozjíždí tchajwanskou vládou placené centrum pro výzkum polovodičových dodavatelských řetězců a na Masarykově univerzitě vznikne centrum pro návrh čipů.
Se saským premiérem o čipech loni jednal také předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS), tedy další silná česká spojka mezi Českem a Tchaj-wanem.
Zájem je, teď toho využít
Kretschmer během návštěvy Pavla potvrdil, že Sasko zájem o spolupráci má, kromě jiného co se týče vzdělaného lidského kapitálu.
„Sasko je v rámci Německa naším pátým největším obchodním partnerem a Česko je pro Sasko druhým největším dovozním partnerem na světě. I s ohledem na návštěvu továrny na čipy GlobalFoundries spolu mluvili o spolupráci v této oblasti, která může naše ekonomické vazby posílit ještě víc,“ navázal český prezident s tím, že výroba čipů pro obě země znamená příslib do budoucna.
Družení se s Tchaj-wanem přináší první náznaky toho, že by efekt TSMC v Drážďanech mohl skutečně Česku přinést investice. Český národní polovodičový klastr nedávno v Tchaj-peji podepsal memorandum o spolupráci se dvěma klíčovými dodavateli TSMC, firmami Topco Scientific a TeaLa, které doprovázejí TSMC během expanze do světa (kromě Evropy se staví v USA a Japonsku).
„Tchaj-wan má zájem, aby se Česká republika stala základnou pro dodavatelský řetězec a průmysl kolem továrny v Drážďanech. Je zájem zorganizovat velmi úzkou spolupráci,“ uvedl prezident polovodičového klastru Stanislav Černý.
„Drážďany jsou blízko českých hranic a kousek od Prahy. Česká republika je průmyslově a ekonomicky silná. Vyhlídky pro polovodičový průmysl v Česku jsou slibné,“ doplnil J. W. Kuo, předseda představenstva Topco a TeaLa.
Zjednodušeně řečeno, zájem ze strany Tchaj-wanu je, ovšem teď bude důležité vše připravit a zprocesovat. Česko by se mohlo zapojit do řady věcí, které budou kolem továrny potřeba, od základní logistiky a skladů až po sofistikovanější věci typu testování a vývoj, pouzdření, průmyslové dodávky nebo stavba čistých prostorů pro bezprašnou výrobu. Možnosti se po podepsáni memorand zkoumají, kromě firem se hlásí například Ústecký kraj sousedící se Saskem.
Šanci na dodávky mají brněnští výrobci elektronových mikroskopů, kteří ovládají velkou část světového trhu. Jejich přístroje se používají ve firmách jako TSMC, Apple, Intel, Nvidia, Samsung a řadě dalších pro výzkum i kontrolu vyrobených čipů.
Marshallův plán
Česko v těchto dnech získalo atraktivní investici, ta je ale nezávislá na politickém snažení. V Praze otevřela vývoj americko-korejská firma Analog Bits, jejíž analogové části se používají v nejvyspělejších čipech světa. V Praze se díky tomu bude pracovat na nadcházejícím 2nm procesu a dalších. Analog Bits je součástí výrobních procesů TSMC, Samsungu, Intelu a podobně.
„Továrna TSMC bude potřebovat řadu specialistů zapojených do celého dodavatelského řetězce a naše kvalifikované firmy napojené na tyto řetězce z toho budou jednoznačně profitovat,“ popsala Pekarová Adamová.
Překážek je nicméně dost včetně nedostatku lidí a nechvalně proslulé české byrokracie, hlavně ve stavění. O TSMC a další čipové investice se navíc velice aktivně zajímá Polsko, které už přilákalo investici Intelu na továrnu pro testování a pouzdření čipů za 4,6 miliardy dolarů. Součástí širšího plánu Polska je mít u Vratislavi větší polovodičové centrum, do čehož spadají i plány na investice z Tchaj-wanu.
Zmiňovaný polovodičový klastr se snaží vytvořit akční skupinu, která by mohla pružně reagovat na dění. „Česká republika má historickou a časově limitovanou šanci zásadně posílit své pozice v oblasti polovodičů v daném politickém a ekonomickém kontextu Evropy a Tchaj-wanu,“ upozornil Černý. Navrhuje vytvořit něco jako „Marshallův plán“ českých polovodičů. Mělo by jít o „malou strategickou pracovní komisi na profesionální bázi, která bude na denní bázi reagovat na dynamiku vývoje příležitostí polovodičového průmyslu“. Debaty se státem probíhají.
Saský premiér Kretschmer se během návštěvy Pavla zmínil, že pro spolkovou zemi je důležité napojení na Moravu, která je nejenom díky továrně Onsemi českým čipovým centrem.
Obecně se toho teď v Česku kolem čipů děje hodně, loňský rok shrnujeme v tomto článku. Přečíst si také můžete rozhovor s Patrikem Budským, který na polovodičích pracoval pro Úřad vlády a Ministerstvo průmyslu.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU