Omyl. Reklama byla zadána v ČR, zpracována v ČR, akorát zprostředkována zahraničním médiem, ale opět cílená do ČR. Když přeskočím mezistupně, pokud si jako uživatel budu stěžovat na tuto reklamní praktiku, rozdíl je pouze v tom, že porušení zákona vůči Facebooku by se muselo řešit cestou mezinárodního práva - nakonec, pokud by Facebook nespolupracoval nebo nebyl schopen dokázat, že se podobné praktiky neumožňuje, docela by si koledoval. Viz kauzy s Německem, EU atd.
V tomto případě bych je ale spíše vynechal, protože ve svých (česky psaných - proč asi?) pravidlech mají tuto praktiku jasně zakázanou.
Mimochodem, nikde v tom zákoně (to platí i pro autorské právo) se o území ČR nemluví. To by si třebas satelitní televize rovněž mohly dělat co chtějí, protože technicky neprovozují vysílače "na území ČR".
To není trestní záležitost. Ale je to správní dellikt, který by v tomto případě měl řešit krajský živnostenský úřad v sídle zadavatele či zpracovatele reklamy. Oběma je už jenom za skrytou reklamu možné uložit pokutu do výše 2 mil. Kč.
Problémem je, že orgány kontroly u nás až na vzácné výjimky nekonají samy od sebe. Je potřeba, aby někdo podal oficiální stížnost. A přestože spousta lidí reklamě spílá za kde-co, doopravdy si často stěžuje pouze konkurence ;-)
...ze svého právního bezvědomí. Facebooková pravidla bych zde viděl jako ten menší problém. Tři relevantní citáty ze zákona č. 40/1995 O regulaci reklamy (připomínám, že reklamou se zde míní sdělení určené k podpoře podnikatelské činnosti):
§2, odst. 1, písm. d): Zakazuje se reklama skrytá. Takovou reklamou se pro účely tohoto zákona rozumí reklama, u níž je obtížné rozlišit, že se jedná o reklamu, zejména proto, že není jako reklama označena.
§2, odst. 3: Reklama nesmí být v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí ... ohrožovat obecně nepřijatelným způsobem mravnost, snižovat lidskou důstojnost, obsahovat prvky pornografie, násilí nebo prvky využívající motivu strachu.
§6b, odst. 3: Zadavatel se zprostí odpovědnosti za obsah šířené reklamy, který je v rozporu se zákonem, prokáže-li, že zpracovatel
nedodržel při jejím zpracování jeho pokyny, a v důsledku toho je obsah této reklamy v rozporu se zákonem. Zpracovatel se nemůže zprostit odpovědnosti za obsah šířené reklamy poukazem na její zadání zadavatelem, ledaže by se jednalo o údaje, jejichž pravdivost není schopen posoudit ani s vynaložením veškerého úsilí.
ČLÁNKY DO MAILU